CS258811B1 - Nevodný prostředek pro zakotveni preparátu nebo směsi preparátů s obsahem účinných látek používaných při mořeni osiv na povrchu zm - Google Patents

Abstract

Nevodný prostředek obsahuje kromě účinné látky, rozpouštědla a podružných přísad fenolformaldehydový polykondenzát typu novolak a/nebo kopál v koncentraci 2 až 55 % hmotnostních a alespoň jednu kyselou látku vybranou ze skupiny zahrnu ­ jící kyselinu citrónovou, fenyloctovou, 2-chlorethylfosfonovou a kyselý fosforeč ­ nan v koncentraci 0,1 až 5 % hmotnostních.

Description

Vynález se týká oblasti složeni nevodných prostředků pro zakotveni preparátu nebo směsi preparátů s obsahem účinných látek používaných při moření osiv na povrchu zrn.

Moření osiva, jako ochrana proti plísňovým.i jiným chorobám nebo proti jeho poškození škůdci, larvami, housenkami, hmyzem a podobně po vysetí do půdy, se provádí různými preparáty, které jsou dodávány ve formě prášků nebo kapalin.

Vlastní technologický postup moření se provádí v různých technických zařízeních stabilních, přenosných nebo přímo upravených vysévacích strojích. Cílem všech postupů je docílit naprosto stejnoměrné rozdělení preparátu nebo jejich směsí určených k moření osiva po celém povrchu jednotlivých zrn a pevně ho na povrchu zakotvit, aby při následné manipulaci, to jest balení, přepravě, rozvažování, vysévání a podobně, nedošlo k částečnému nebo i podstatnému odstraněni preparátu z povrchu zrna a tím i k jeho odmoření, což má za následek, že ochrana osiva proti chorobám a škůdcům je snížena nebo dokonce zrušena.

Ve snaze zlepšit zakotvení preparátu na povrchu zrn byly navrženy následující postupy:

- k preparátu přidávat lehké oleje v množství 1.až 3 %

- práškové přípravky mísit s roztokem cukrovarské melasy

—.preparáty před mořením nebo při vlastním postupu moření mísit bu3 s vodou nebo s vodným roztokem dextrinu

-podle čs. patentu 212 328 se navrhuje povlékat semena nevodným prostředkem, který se sestává alespoň z jednoho pojidla vybraného ze skupiny zahrnující polystyren, šelak, kávový vosk, rozpuštěných v organických rozpouštědlech, která jsou etanol, aceton, metylenchlorid, a halogenovaný uhlovodík a v kterém aktivní látky pro moření osiv jsou suspendovány.

Všechny doposud navržené způsoby neřeší shora uvedené nedostatky nebo přináší nové problémy. Přídavky olejů k mořicím preparátům zvyšují nepatrně jejioh zakotvení na povrchu zrn, snižují jejich sypnost a tím přesnost objemového dávkování při kontinuálních procesech. Dochází velíce snadno k porušení předepsaného poměru preparátu k osivu a tím k promoření osiva nebo k nedostatečné dávce. Přídavkem cukrovarnických melas může být ovlivněna klíčivost osiv a v důsledku obsahu, alkalií a zvýšení zakotvení mořících přípravků na povrch osiv není nijak podstatné. Přidávání roztoku dextrinu k preparátu má však závažné závady při předávkování, kdy dochází k slepování namořených osiv zrn, zvláště pak u osiv s malými semeny. Mimo to suspenze nebo roztoky se shora pvedenými látkami při teplotách pod 0 °C mrznou a nedá se s nimi pracovat.

Pojidla navržené' v čs. patentu č. 212 328 jsou poměrně drahá a obtížně dostupná, nebo nedovolují připravit roztoky o vyšší koncentraci.

Bylo nalezeno, že pojidla uvedená v tomto vynálezu jsou vhodná pro použití při tvorbě povlaků obsahujících fungicidy případně spolu i s jinými látkami na povrch semen a že odstraňují sfeora uvedené nedostatky, zvyšují klíčivost osiva, vzcházivost a počáteční růst rostlin.

Předmětem tohoto vynálezu je nevodný prostředek pro zakotvení účinných látek na povrchu semen, který obsahuje pojidlo v koncentraci 2 až 55 %, rozpouštědlo pro pojidlo a jednu nebo více druhotných přísad, přičemž pojidlo sestává alespoň z jedné pryskyřice vybrané ze skupiny zahrnující fenolformaldehydový kondensát typu novolak a kopál a z kysele reagující látky (látek) v množství 0,1 až 5,0 % hmot. kterou je kyselina citrónová, fenyloctová, 2-ohloretylfosfonová, nebo kyselý fosforečnan.

Pojidlem dle tohoto vynálezu je fenolformaldehydová a kopálová pryskyřice, jejichž charakteristickým rysem je rozpustnost v nižších alkoholech. Pro tento případ se fenolformaldehydová pryskyřice připraví kondenzací fenolu s formaldehydem v kyselém prostředí a má obsahovat co nejnižší obsah volného formaldehydu s výhodou pod 0,1 % hmot.

Pryskyřice a ostatní komponenty používané dle tohoto vynálezu jsou inertní jak je zřejmé, z následující tabulky č. 1.

Tabulka č. 1.

Druh pryskyřice

1. Penolformaldehydový kondenzát typ novolak

2. Kopálová pryskyřice lakařská

3. Kontrola (osivo bez pryskyřice)

Počet vzklíčených semen ze 100 zrn
len	fazole	sója	kukuřice
95	96	92	98
96	96	SU3	98
95	96	92	98

Shora uvedené pokusy byly provedeny tak, že roztok pojidla byl jemně rozprášen na celý .povrch osiva v množství, které odpovídá 0,5 litru na 100 kg osiva. Pojidlo bylo připraveno z příslušné pryskyřice rozpuštěním ve směsi etylalkoholu a dichloretanu v poměru 4:1, přičemž koncentrace pryskyřice v roztoku byla 17 % hmot. Po zaschnutí pojidla na povrchu zrn byla tato zapravena do půdy a po 6 dnech vyhodnocena klíčivost semen.

Příznivý vliv na klíčivost semen a vzcházení rostlin vykázal přídavek kysele reagujících látek do roztoku pryskyřice rozpuštěných v nevodném prostředí.

V tabulce č. 2 jsou uvedeny výsledky pokusů provedených s pojidlem s obsahem fenolformaldehydové pryskyřice typu novolak rozpuštěné ve směsi etanolu s dichloretanem v poměru

4:1, přičemž koncentrace pryskyřice látka v množství uvedeném v tabulce.	byla 17 % hmot. a do pojidla byla přidána	kysele reagující
Tabulka č. 2. Kysele reagující látka	Vzešlé rostlivy	z 50 semen
Název	Obsah	Počet		0 výška	Hmotnost
V	' % hmot,	A	B	v cm	v g
kyselina fenyloctová	0,4	42	4	10	20,6
	1,6	45	4	10	17,7
	5,0	49	1	14	36,2
kyselina 2-chloretylfosfonová	0,4	48	1	16	36,6
	1,6	47	3	10	29,9
	5,0	47	2	11	27,2
kyselina citrónová	0,4	50	-	14	37,9
	1,6	49	-	11	32,1
	. 5,0	50	-	15	36,0
kyselý fosforečnan draselný	0,4	49		12	29,9
	1,6	41	7	10	24,1
kontrola (osivo bez pojidla)	-	44	5	9	20,0

Ve sloupci A počet vzešlých rostlin označuje rostliny plně vyvinuté a v B rostliny do výše 5 cm, deformované.

Výše uvedené pokusy byly provedeny s osivem kukuřice CE 205. Pojidlo s dispergovaným fungicidem bylo rozprášeno na povrch osiva v množství, které odpovídá 0,7 litru na 100 kg.

U kontroly bylo osivo namořeno práškovým fungicidem.

V tabulce 3 jsou uvedeny výsledky pokusů s pojidlem s obsahem kopálové lékařské pryskyřice rozpuštěné ve směsi metanolu s trichloretylenem v poměru 4:1, přičemž koncentrace pryskyřice byla 17 % hmot. a do pojidla byla přidána kysele reagující látka v tabulce v uvedeném množství.

Tabulka č. 3.

Kysele reagující látka Název	Vzešlé rostliny ze 100 semen
Obsah v % hmot.	počet	hmotnost v g
kyselina fenyloctová	0,2	96	53,2
	0,8	97	55,2
	3,5	96	54,2
kyselina 2-chloretylfosfonová	0,2	95	42,9
	0,8	95	47,6
	3,5	94	40,7
kyselina citrónová	0.2	96	60,2
	0,8	98	62,8
	3,5	98	61,6
kyselý fosforečnan draselný	0,2	95	45,3
	0,8	96	41,1
kontrola (osivo bez pojivá)		94	41,5
Uvedené pokusy byly provedeny s	osivem fazole. Pojivo s	dispergovaným	fungicidem bylo roz-

prášeno na povrch semen v množství, které odpovídá 0,6 litru na 100 kg. U kontroly bylo osivo namořeno práškovým fungicidem.

Předností pojidel uvedených v tomto vynálezu je, že se z nich dají připravit vysoce koncentrované roztoky až do 55 » hmotnostních a tak jejich spotřeba na váhovou jednici osiva je nízká. Praktická koncentrace pojidla v roztoku je však odvislá od řady faktorů, předně od zařízení na kterém se nanášení na váhovou jednici osiv a její fyzikální struktuře a způsobu jakým se nanášení provádí.

Nanášení roztoku pojidla a účinné látky pro moření osiv na povrch zrn se může provádět tím způsobem, že do roztoku pojidla se účinná látka bud rozmíchá, aby vznikla jemná suspenze a ta se rozprašuje do zařízeni pro moření osiv a za- pohybu zrn se nanáší na jejich povrch, nebo roztok pojidla se rozpráší na povrch zrn v pohybu za současného dávkování účinné látky pro moření.

Množství roztoku pojidla nanášené na osivo se pohybuje v průměru od 3 do 8 litrů na tunu osiva. Při provozních zkouškách při moření kukuřice byla spotřeba na tunu osiva 5 litrů při koncentraci pojidla v roztoku 18 % hmot. a dávce účinné látky 1,5 kg na tunu osiva.

U lnu na tunu osiva 5 litrů při koncentraci pojidla v roztoku 25 % hmot. a dávce fungicidu 2,5 kg. Při srovnání s jinými přípravky jsou dávky roztoku pojidel na váhovou jednici osiva podstatně nižší (viz CSSR patent 212 328).

Přípravky s pojidla dle tohoto vynálezu jsou určeny pro zakotvení účinných látek pro mořeni na povrch zrn osiva s hladkým a voskovým povrchem a to zejména fazolí, bobů, lnu, kukuřice. Dále uvedené příklady blíže objasňují předkládaný vynález.

Přiklad 1

Na 1 000 g osiva kukuřice bylo rozprášeno 6 ml roztoku pojidla s fungicidem o následujícím složení:

150 hmot. 500 hmot.

hmot. 300 hmot.

dílů fenolformaldehydového kondenzátu typ novolak dílů etylalkoholu technického dílů metylalkoholu dílů tetrachlormetanu

12,5 hmot. dílů kys. fosforečnanu draselného

Do roztoku pojidla bylo rozmícháním suspendováno 125 hmot. dílů fungicidu (Orthocid 25 W). Semena byla ponechána oschnout na polyetylenové fólii, pak vložena do válce a při otáčkách 60 za minutu ponechána 30 minut. Pak bylo stanoveno množství odpadlého fungicidu, a bylo nalezeno ve výši 7 % hmot. Semena byla vyseta do půdy a proti kontrole namořené stejným množstvím fungicidu, avšak bez pojidla bylo zjištěno 106 % vzklíčených semen.

Příklad 2

Semena bobů byla rozprášením pokryta roztokem pojidla, do kterého byl rozmíchán fungicídní přípravek Orthocid 75 W v množství 187,5 g do 1 000 ml, v množství 8 ml na 1 000 g osiva o složení:

120 hmot. dílů kopálově lakařské pryskyřice

120 hmot. dílů metylalkoholu

340 hmot. dílů etylalkoholu

200 hmot. dílů tetrachlormetanu

190 hmot. dílů acetonu 20 hmot. dílů kyseliny fenyloctové 10 hmot. dílů barviva

Po oschnutí byla semena vyseta do půdy zároveň s kontrolním výsevem namořených semen bez pojidla. Níže jsou uvedeny výsledky:

	% vzešlých rostlin	0 výška rostliny cm	hmotnost rostliny
namořené osivo s pojidlem	99	11	29,4
namořené osivo bez pojidla	96	9	26,0
Příklad 3
V rotujícím bubnu bylo na	osivo lnu rozprášeno 0,4	litru pojivá na 100 kg	osiva a
současně dávkován fungicid 0,2 kg, který obsahoval 20 % thiramu. Složení roztoku pojidla bylo následující:	hmot. carbendazínu a 45	% hmot.

310	hmot.	dílů
6	hmot.	dílů
10	hmot.	dílů
120	hmot.	dílů
214	hmot.	dílů
340	hmot.	dílů

Pernalu F 1 170⁺ kyseliny citrónové barviva egacídové i metylalkoholu etylalkoholu trichloretylenu ⁺Pernal je obchodní název fenolformaldehydové pryskyřice typu novolak rozpuštěné v etylalkoholu o obsahu 72 % hmot. pryskyřice.

Prosáváním vzduchu osivem bylo odstraněno rozpouštědlo. Zkouškou na otěr bylo zjištěno, že ze zrn potažených pojidlem odpadlo 5 % hmot., zatím co u nepotažených 40 % hmot. Výsevem do půdy byly zjištěny následující hodnoty (ze 100 semen).

	Klíčivost %	Vzešlé rostliny	0 Výška rostliny cm	Hmotnost rostlin g
namořené osivo s pojidlem	97	97	15,4	27,6
namořené osivo bez pojidla	94	93	12,2	20,2

Příklad 4

Na 1 000 g osiva fazolí bylo*naneseno rozprášením 4 ml roztoku pojivá o složení:

400 hmot. dílů Fernalu hmot. díly 2-chloretylfosfonové kys.

hmot. dílů barviva 150 hmot. dílů metylalkoholu 307 hmot. dílů etylalkoholu

Pak byl nadávkován fungicid v celkovém množství 5 g a pak znovu rozprášeno na povrch zrn 3 ml roztoku pojivá. Po usušení zrn byla provedena zkouška zakotvení fungicidu na zrnech. Bylo nalezeno, že odpad byl 4 % a namoženého osiva bez pojidla 47 %. Osivo bylo zkoušeno na klíčivost, která byla ů osiva s pojidlem 96 % a bez pojidla 87 %.

Claims (1)

1. PREDMET VYNÁLEZU

   Nevodný prostředek pro zakotveni účinných látek na povrchu semen, který obsahuje pojidlo v koncentraci 2 až 55 % hmotnostních, rozpouštědlo pro pojivo a jednu nebo více druhotných přísad vyznačený tím, že pojidlo sestává alespoň z jedné pryskyřice vybrané ze skupiny zahrnující fenolformaldehydový kondenzát typu novolak a kopál, a z kysele reagující látky v množství 0,1 až 5,0 % hmotnostních, kterou je kyselina citrónová, fenylootová, 2-chloretylfosfonová a kyselý fosforečnan nebo jejich směs.