CS258154B1 - Způsob časování řádkových sensorů pro televizní snímání pohybujícího se filmového pásu rychlostí vyšší než nominální - Google Patents

Abstract

Způsob se týká časování řádkových sensorů s nábojovou vazbou pro televizní snímání filmů při rychlostech pohybu filmového pásu vyšěích než rychlosti nominální. Eeší problém vytváření, výsledného televizního obrazu tak, aby každý televizní půlsnimek obsahoval vždy. sighál- pouze z jediného filmového políčka.. Podstata způsobu spočívá v časováni snímacích řádkových sensorů pro určité skupiny provozních rychlostí pohybu filmového pásu, přičemž u každé této skupiny je stanoven počet snímaných řádků. Pro každou skupinu jsou výsledné obrazy vytvořeny bud vícenásobným opakováním každého sejmutého řádku nebo meziřádkovou interpolací. Způsob lze využít v televizních filmových snímačích a obdobných zařízeních televizní studiové techniky

Description

Vynález se týká způsobu časování řádkových sensorů pro televizní snímání pohybujícího se filmového pásu rychlostí vyšší než nominální, který bývá častým požadavkem v televizním provozu. Při televizním snímání kinematografických filmů řádkovými sensory s nábojovou vazbou je při plynulém posuvu filmového pásu jeho obrazový záznam nepřetržitě promítán na řádek světlocitlivých bodů sensoru, ustavený kolmo ke směru pohybu filmu. Jeho jednotlivé body provádějí transformaci dopadajícího světla na elektrický náboj. Velikost elektrického náboje jednotlivých bodů řádkového sensoru je dána množstvím prošlého světla odpovídajícími úseky filmového pásu, to jest lokálními transparencemi filmového pásu a dobou integrace náboje. Doba integrace je určena převodními impulsy, které převedou náboje ze světlocitlivých bodů do posuvných registrů řádkového sensoru. Po tomto převodu nastává další integrace nábojů ve světlocitlivých bodech, odpovídající transparencím dalšího úseku filmového pásu a náboje převedené do posuvných registrů z předešlé integrace jsou postupně v rytmu základních hodinových impulsů vysouvány. Dalši převod nábojů do posuvných registrů ze světlocitlivých bodů je proveden po úplném vysunutí všech převedených nábojů. Tímto procesem jsou snímané obrazy postupně vertikálně rozkládány v celých řádcích v rytmu převodu nábojů do posuvných registrů a horizontálně je rozklad obrazu dán vysouváním nábojů z posuvných registrů. Výsledkem je elektronický signál jednoho snímku, který obsahuje informace o obrazu v postupně jdoucích řádcích, což neodpovídá televiznímu zobrazováni s prokládanými půlsnímky.

Je proto nutné tyto postupně snímané řádky zapsat do pamětí a čtení z pamětí provádět v prokládaném půlsnímkovém sledu. Počet řádků sejmutých z jednoho filmového políčka přes řádkový senzor a aktivní doba trvání řádku je dána frekvencí vysouvacích hodinových impulsů a počtem světlocitlivých bodů řádkového senzoru. Pro splnění časových údajů televizních norem je frekvence hodinových impulsů pro vysouváni nábojů stálá a je určena počtem užitých světlocitlivých bodů. Pro snímání filmů při nominální rychlosti posuvu filmového pásu je i frekvence převodních impulsů stálá a při posuvu vyššími rychlostmi není možno zkracovat integrační dobu v závislosti na rychlosti posuvu a tím získávat z jednoho políčka potřebný stálý počet řádků.

V dosud známých provedeních se při všech vyšších rychlostech snímá stálý, velmi nízký počet řádků z každého filmového políčka, čímž je značně omezena vertikální rozlišovací schopnost nebo je počet sejmutých řádků z jednoho filmového políčka úměrně s rostoucí rychlostí zmenšován. Při tomto způsobu snímání při vyšších rychlostech pohybu filmového pásu jsou takto získané signály jednotlivých řádků opatřeny adresami, pro zápis do paměti převodníku postupného na prokládané řádkování, odvozenými z rychlosti posuvu pásu tak, aby vyjadřovaly geometrické umístěni řádku na ploše filmového políčka. Za předpokladu, že snímková pamět převodníku postupného na prokládané řádkování je z předchozího provozu snímače v celém rozsahu naplněna, je při zápisu těchto řádků, sejmutých z jednoho filmového políčka, přepsána jenom část jejího obsahu. Při sejmutí dalšího filmového políčka pak může být v mnoha alternativách, v závislosti na rychlosti pohybu pásu, přepsána jak část prvotního záznamu, tak i část záznamu z předchozího filmového políčka. Při určitých ustálených vyšších rychlostech může být stále přepisován pouze záznam předchozích políček a ostatní obsah paměti si zachovává svůj prvotní záznam. Při výběru záznamu z paměti pro vytváření prokládaného televizního obrazu, pak každý televizní půlsnímek obsahuje signály z vícefUmových políček a v krajních případech určitých ustálených rychlostí pohybu filmového pásu dokonce jsou stále měněny signály jen některých řádků a ostatní řádky v půlsnímku jsou dodávány se stálým obsahem signálu z filmových políček sejmutých před velkým časovým odstupem. Je zřejmé, že takto vytvořené obrazy jsou zvláště při pohybu ve scéně, nebo při změnách scén značně znehodnoceny. Požadavek, aby výsledný televizní obraz byl tvořen půlsnímky, které obsahují vždy signál z jediného filmového políčka, by při snímáni s konstantní integrační dobou při vyšších rychlostech posuvu filmového pásu vyžadoval vytvořeni zvláštních programů pro každou rychlost snímání a rekonstrukce výsledného obrazu by musela být provedena složitou interpolací snímaných signálů.

Podstata vynálezu spočívá ve způsobu časování snímacích řádkových sensorů s nábojovou vazbou zajištující kompletaci jednotlivých televizních půlsnímků bez složité rekonstrukce z řádků sejmutých pouze z jednoho filmového políčka. Za tím účelem je celý obor využívaných provozních rychlostí pohybu filmového pásu rozdělen do několika oblastí vymezených horní a dolní hraniční rychlostí. U každé této oblasti je stanoven počet snímaných řádků, jehož poměr k nominálnímu počtu řádků je roven poměru nominální rychlosti k horní hraniční rychlosti a dolní hranice každé oblasti je totožná s horní hranicí oblasti předchozí. Pro každou oblast rychlosti jsou výsledné obrazy vytvořeny bud násobným opakováním každého sejmutého řádku, přičemž počet opakování je dán poměrem rychlosti horní hranice oblasti k rychlosti nominální nebo meziřádkovou interpolací.

Hlavní výhodou vynálezu je, že výsledný televizní obraz je tvořen televizními půlsnímky, které obsahují vždy signál z jednoho filmového políčka s maximální možnou vertikální rozlišovací schopností bez vytvoření speciálního programu pro každou rychlost snímání a bez složité rekonstrukce výsledného obrazu interpolací snímaných řádků.

Konkrétní provedení způsobu časování řádkových sensorů s nábojovou vazbou při rychlostech pohybu filmového pásu vyšších než rychlosti nominální je patrné z přiloženého obrázku, kde jsou zobrazeny časové průběhy generovaných převodních impulsů pro některé vybrané rychlosti pohybu filmového pásu. Celý obor využívaných rychlostí je rozdělen na čtyři oblasti:

p/s až 50 p/s, 50 p/s až 100 p/s, 100 p/s až 200 p/s a 200 p/s až 400 p/s, hraniční rychlosti jsou 2, 4, 8, 16-násobkem nominální rychlosti 25 p/s. Perioda převodních impulsů pro určitou zvolenou rychlost v je dána m násobkem periody převodních impulsů při nominální

n.v rychlosti, kde n = —-—, y_n je nominální rychlost a n je násobek nominální rychlosti pro danou oblast.

Claims (1)

1. Způsob časování řádkových sensorů pro televizní snímání pohybujícího se filmového pásu rychlostí vyšší než nominální, zajištující složení signálů jednotlivých televizních půlsnímků bez složité rekonstrukce ze signálů sejmutých z jednoho filmového políčka vyznačený tím, že celý obor využívaných rychlostí v nad nominální rychlostí v_n se předem rozdělí na několik jednotlivých oblastí vždy oddělených horní hraniční rychlostí danou n-násobkem nominální rychlosti, přičemž n je řada libovolných přirozených čísel a každé z řady čísel přísluší vždy jedné oblasti, načež impulsy pro převod nábojů ze světlocitlivých bodů do posuvných registrů se generují s periodou m násobnou periody impulsů při nominální rychlosti.

   n.v.

   kde m = výsledný obraz se vytváří n násobným opakováním každého sejmutého řádku.