CS257315B1

CS257315B1 - Pojivo na bázi hydraulicky aktivních látek, zejména cementářského slínku

Info

Publication number: CS257315B1
Application number: CS868048A
Authority: CS
Inventors: Frantisek Skvara; Jaroslav Hrazdira; Zdenek Zadak
Original assignee: Frantisek Skvara; Jaroslav Hrazdira; Zdenek Zadak
Priority date: 1986-11-06
Filing date: 1986-11-06
Publication date: 1988-04-15
Also published as: CS804886A1

Abstract

Řešení se týká pojivá na bázi hydraulicky aktivních látek zejména cementářského slínku, které obsahuje 0,005 až 0,5 % alkylolamidů lineárních alkylarylsulfonových kyselin nebo alkylolamidů sulfatovaných mastných kyselin, případně jejich solí či směsi těchto alkylolamidů s esteraminy nebo esteramidy těchto kyselin, kde počet uhlíkových atomů v alkylu kyseliny je 10 až 20. Alkylolaminové deriváty ve spojení se sulfonovaným polyelektrolytem a alkalickou sloučeninou oddalují počátek tuhnutí směsí a zlepšují jejich zpracovatelnost, příznivě ovlivňují proces hydratace, stabilizují počátek tuhnutí bezsádrovcových cementů za rušivých podmínek. Lze jich s výhodou použít ve stavebnictví.

Description

Vynález se týká pojivá na bázi hydraulicky aktivních látek, zejména cementářského slínku.

Bezsádrovcové cementy (dále jen BS cementy) představují nový typ anorganického pojivá, které je založené na synergickém působení anorganického elektrolytu (zejména alkalického uhličitanu, hydrogenuhličitanu či hydroxidu) a anionaktivního plastifikátoru (např. sulfonovaných polyelektrolytů jako je ligninsulfonan a jeho deriváty, sulfonovaný lignin, sulfonovaný polyfenolát aj.). Vlasnosti těchto cementů byly_popsány např. v článcích F. škvára, M.

Rybinová: The gypsun-free portland cement, Cement and Concrete Research 15 , 1 013 až 1 021 (1985), F. Škvára: Microstructure of hardened pastes of gypsum-free portland cements. Proč. 8th International Congress on Chcmistry of Cements, section 2.2., Rio de Janeiro (1986) a dále v a.o. 198 053, 203 212, 225 066.

Významným rysem BS cementů je možnost zpracování při nízkém vodním součiniteli při zachování dobrých Teologických vlastností. V důsledku nízké pórovitosti zatvrdlého cementového kamene se BS cementy vyznačují nejenom vysokými krátkodobými a dlouhodobými pevnostmi, ale i vysokou korozní odolností, schopností tvrdnutí při nízkých i záporných teplotách a také odolností, vůči vysokým teplotám. Tyto inženýrské vlastnosti BS cementů byly diskutovány např. v článcích: F. Škvára, L. Pekárek, B. Velička: The gypsum-free portland cement hydration and its thermal properties, Proceedings of the 8. Inter. Conf. Thermal Analysis 566 až 570, 1985, Bratislava; Ovčatenko G. I., F- Tamás: Properties of Alkali-lignosulfonate mixed cements, Epítoanyag 36, 353 až 358 (1984); L. G. špynova a kol. Osobennosti sostavov cementov dlja ispolzovanija pri otricatělnych těmperaturach, Cement (SSSR), 11 (1985).

patentové a časopisecké literatury je známo složení BS cementů. Z US 3, 689, 294 (Brunauer) a z publikace M. Yudenfreund a další: Hardened portland cement pastes of low porosity, Cement and Concrete Research 2, 313 až 330 (1972) je známo složení volně tekuté expandující cementové kaše (případně malt a betonů) založené na umletém cementářském slínku s měrným povrchem 600 až 900 m /kg, který obsahuje nejméně 0,002 dílu mlecí přísady a nejméně 0,002 5 dílů alkalického ligninsulfonanu nebo ligninsulfonanu alkalických zemin nebo sulfonovaného ligninu a nejméně 0,002 5 dílu alkalického uhličitanu, přičemž vodní součinitel je v rozmezí 0,20 až 0,28. Jako mlecí přísady v těchto publikacích byly specifikovány Kraft lignin(alkalilignin), kyselina olejová, dietylkarbonát, etoxylované nonylfenoly s různým počtem etoxylových skupin, dodecylbenzensulfonan sodný, směs alkalsulfonanů a sulfokarboxylátů, sulfojantaran, alkylované sulfojantarany resp. směsi sulfojantaranů spolu s aminy a alkylsulfonáty či s alkylfenolpolyglykoleterem, trietanolamin, etylenglykol, alkylfenolsulfonáty (zejména alkylované difenoloxyd-dusulfonáty). Poslední zmíněná látka typu difenyloxid-disulfonát je uváděna jako optimální pro přípravu a zpracování BS cementů.

Toto složení BS cementů bylo zpřesněno v US 3 959 004 (Stryker), kdy autoři dospěli k názoru, že namísto alkalického uhličitanu lze použít v bezsádrovcových cementech alkalický hydrogenuhličitan. Některé potíže spojené s použitím BS cementů (krátký počátek tuhnutí) byl řešen v US 4 168 985 (Kolář a další),kde bylo popsáno pojivo na bázi cementářského v 2 slínku obsahující cement s měrným povrchem větším než 15 m /kg, který má 5 až 99,9 % hmotnostních částic cementu s měrným povrchem 250 až 3 000 m /kg a obsahující 5 až 95 % hmotnostních částic cementu o velikosti do 5 mikrometrů a nejméně 0,002 5 dílů látky na bázi ligninsulfonanu, dále 0,05 až 80 i hmotnostních vody, 0,01 až 8 % hmotnostních alkalické sloučeniny s výhodou uhličitanu a dalšími přísadami upravujícími počátek tuhnutí, kterými může být kyslíkatá sloučenina boru, soli organických hydroxykyselin.

V další fázi bylo popsáno v US 4 551 176 (Škvára a dalši) složení BS cementů založené 2 na mletém cementářském slínku bez sádrovce s měrným povrchem 150 až 3 000 m /kg a s frakcí částic menších než 5 mikrometrů v rozmezí 5 až 95 % hmotnostních, s 0,1 až 5 % hmotnostními sulfonovaného polyfenolátu (případně obsahujícího chinonové skupiny) a dotované solemi AI, Fe nebo Cr a s 0,1 až 1G% sloučeniny ze skupiny alkalických hydroxidů, uhličitanů, hydrogenuhliČitanů, silikátů a konečně nejméně 20 % záměsové vody.

Technologické aspekty těchto BS cementů byly popsány v dalších publikacích.

Je znám způsob mletí cementářského slínku z AO 175 802 za přítomnosti ligninsulfonanu v práškové formě jako intenzifikátoru mletí v koncentraci 0,2 až 4 % hmotnosti slínku.

Z AO 195 787 je znám způsob mletí hydraulicky aktivních materiálů s přísadou jedné nebo více látek na bázi ligninu v koncentraci 0,01 až 10 % hmotnostních, kde základní stavební jednotkou těchto látek jsou p-oxy-m-raethoxyfenolová jádra s propanovým nebo propylenovým řetězcem zakončeným alkoholickou nebo aldehydickou skupinou. Tyto látky jako intenzifikátory mletí mají zrna v rozmezí do 0,01 mikrometru do 15 mm. AO 227 205 popisuje způsob mletí hydraulicky aktivních látek, zejména cementářského slínku za přítomnosti práškového ligninsulfonanu, práškového alkalického uhličitanu a případně práškového sulfonovaného polyfenolátu Příprava hmot z BS cementů s vyšším měrným povrchem při nízkém vodním součiniteli vyžaduje jiný způsob přípravy, který je doprovázen vyšší spotřebou energie při smáčení (roztírání) pojivá, jak vyplývá z AO 202 771.

Nevýhody dosavadního řešení přípravy a použití BS cementů jsou vystiženy dále. Při použití práškového ligninsulfonanu jako mlecí přísady je používána energicky náročná surovina znamenající značnou spotřebu energie při sušení sulfitových výluhů. Při vlastním mletí dochází k technologickým potížím daným nutným přesným dávkováním práškové mlecí přísady do mlýna, kdy naprostá většina známých a používaných technických řešení při mletí cementů na vyšší měrný povrch je založena na přesném dávkování kapalných mlecích přísad.

Při přípravě BS cementů se dvěmi přísadami (řešení AO 202 771) nastávají další technologické potíže při mletí na vyšší měrný povrch se dvěmi minoritními přísadami (např. ligninsulfonan a Na^CO^), kdy dochází zejména k obtížím s udržením přesného obsahu obou látek v cementu.

Z hlediska chemického je nutné uvést další aspekt a to, že za přítomnosti obou přísad (např. ligninsulfonanu a Na^CO^) dochází během jejich rozpouštění ve vodě (v záměsi), a to nestejnou rychlostí, k současné reakci slínku s vodou. Tyto směsi mají ve srovnání s BS cementy, které jsou zpracovávány s přísadami předem rozpuštěnými ve vodě, kratší počátek tuhnutí a vyšší viskozitu, tedy horší zpracovatelnost. Technologické problémy nastávají také v důsledku navlhávání sody při skladování.

Přítomnost obou přísad v práškové formě znamená i nutnost intenzivnějšího zpracování (roztírání”) směsí z BS cementů, jak vyplývá z AO 202 771.

Experimentální práce vedla k výsledkům, které jsou předmětem vynálezu, který odstraňuje uvedené nevýhody. Podstatou vynálezu je pojivo na bázi hydraulicky aktivních látek, zejména cementářského slínku, obsahující 75,54 až 51,9 % hmotnostních^umletého cementářského slínku s měrným povrchem 250 až 800 m^/kg, popřípadě s 0,01 až 0,2 % známých mlecích přísad jako je např. etylénglykol, trietanolamin, dále 0,2 až 4 % alkalické soli nebo hydroxidu, např. Na^CO^, K^CO^, NaHCOg, Na^SiO^; 0,2 až 3 % sulfonovaného polyelektrolytu jako např.

ligninsulfonan, chemický upravený ligninsulfonan, sulfonovaný lignin, sulfonovaný polyfenolát až 3 % známých regálátorů tuhnutí bezsádrovcových cementů jako jsou např. fosforečnany, deriváty kyseliny křemičité, monosacharidy a jejich oxidační a redukční produkty, kyselina boritá, soli organických hydroxikyselin, deriváty kyseliny akrylové a popřípadě další známé přísady pro bezsádrovcové cementy jako jsou látky s odpěňujícími účinky v koncentraci o

0,001 az 0,1 % hmotnostních a/nebo 0,05 až 20% SiC^ o mernem povrchu 5 000 az 200 00 m /kg, který obsahuje více než 50 % částic menších než 5 mikrometrů, případně nejméně 20 % vody a dále obsahující 0,005 až 0,5 % alkylolamidů lineárních alkylarylsulfonových kyselin nebo alkylolamidy sulfatovaných mastných kyselin, případně jejich soličí směsi těchto alkylolamidů s esteraminy nebo esteramidy těchto kyselin, kde počet uhlíkových atomů v alkylu kyseliny je 10 až 20 a veškeré hmotnostní procenta jsou vztažena na hmotnost slínku.

Zmíněnými alkalolaminovými deriváty mohou být např.etanolamidy dodecylbenzensulfonanu sodného, případně ve směsi s eteraminy nebo esteramidy, sulfatovaný monoetanolamid kyseliny olejové, sulfatovaný monoetanolamid kyseliny kokosové a j.

Alkalolaminové deriváty ve spojení se sulfonovaným polyelektrolytem (např. s derivátem ligninu), sulfonovaným polyfenolátem a alkalickou sloučeninou jakou je např. uhličitan, hydrogenuhličitan oddalují počátek tuhnutí směsí a zlepšují jejich zpracovatelnost (tekutost). Alkalolaminové deriváty je možno přidat přímo pro mletí popřípadě až do záměsové vody.

Tyto látky působí jako intenzifikátory mletí slínku už v nízké koncentraci, při které je např. práškový ligninsulfonan podle AO 175 802 a 195 787 prakticky neúčinný.

Použití těchto látek umožňuje pak snazší přípravu směsí s nízkým vodným součinitelem, neboř dochází k lepšímu (rychlejšímu) smáčení povrchu částic. Současná přítomnost alkalolaminových a sulfátových resp. sulfonových skupin v molekule látky příznivě ovlivňuje proces.hydratace a umožňuje dosáhnout vyšších pevností (zejména počátečních) než při známých složeních

BS cementů, a to zejména ve srovnání se způsobem, kdy byl použit práškový ligninsulfonan jako mlecí přísada. Při použití těchto látek odpadají do značné míry potíže při přípravě hmot z BS cementů při nízkém vodním součiniteli (nucené delší roztírání), jak bylo ukázáno v AO 202 771.

Dalším novým jevem je schopnost alkalolaminových derivátů stabilizovat počátek tuhnutí BS cementů za různých rušivých podmínek. Přítomnost alkalolaminových derivátů oddaluje počátek tuhnutí (ve směsi se sulfonovaným polyelektrolytem a uhličitanem) výrazněji než při použití samotného polyelektrolytu a uhličitanu resp. při použití známých mlecích přísad např. přáškového ligninsulfonanu podle AO 175 802 a 195 787, resp. podle US 3 689 294 (např. při použití alkylovaného difenyloxiddisulfonanu sodného).

«

Vliv zmíněných alkalolaminových derivátů na vlastnosti bezsádrovcových cementů není znám a není odvoditelný ze současného stavu techniky.

Podstata vynálezu je vysvětlena v následujících příkladech, aniž by jej omezovala.

Veškeré hmotnostní údaje v procentech jsou vztaženy na hmotnost cementu (umletého slínku). Pevnosti udávané po 2 resp. 4 hodinách jsou vždy po 2 resp. 4 hodinách od zatuhnutí směsi, nikoliv od přípravy směsi. V příkladech jsou v některých případech použity pro hodnocení reologických vlastností také hodnoty podle empirické visuální stupnice zpracovatelnosti kaší (vedle hodnot viskozity). Tyto hodnoty byl zjištěny visuálním posouzením podle následující stupnice:

Zpracovatelnost

... káže nezpracovatelná, suchá

... kaše teče jen při vibraci 50 Hz

... kaše teče jen při poklepu na mísící misku

... kaše vytéká z mísící misky účinkem gravitace

... kaše je volně tekutá

... kaše je volně tekutá s nízkou viskozitou ₄ Při přípravě zkušebních těles byla připravená tělesa po přípravě uložena vždy v prostřed!

nasycené vodní páry po dobu 24 hodin a pak do 28. dne ve vodě při teplotě 20 °C.

Přiklad 1

Slínek z cementárny Lochkov byl předdrcen na čelisíovém drtiči a pro další mletí přiravena frakce s částicemi menšími než 2,5 mm. Předdrcený slínek byl pak mlet po stejnou dobu za přítomnosti 3 různých mlecích přísad. Při použití 0,1% etylenglykolu jako mlecí přísady bylo dosaženo měrného povrchu 600 m /kg, při použití 0,05% trietanolaminu bylo 2 dosazeno merneho povrchu 610 m /kg.

Při použití trietanolamiddodecylbenzensulfonanu sodného v koncentraci 0,04% bylo 2 dosaženo měrného povrchu 630 m /kg.

Příklad 2

Slínek z cementárny Lochkov umletý přítomnosti 0,1% etylenglykolu (dále jen ETG) - postup podle US 3 689 291 - a podle vynálezu za přítomnosti 0,04% trietanolamiddodecylbenzensulfonanu sodného (dále jen TEDB). Z obou cementů byly připraveny kaše za přísady 1% Na₂CO₂ a 0,4% sulfonovaného polyfenolátu sodno-železitého. Vlastnosti kaší jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka

Měrný povrch cementu (m^/kg)	Mlecí přísada	w	Počáteční tuhnutí (min)	viskozita (Pas)
600	ETG	0,25	50	1,45
600	ETG	0,24	40	1,603
600	ETG	0,22	30	více než 3,5
600	ETG	0,21	kaše nezpracovatelná
630	TEDB	0,25	70	1,20
630	TEDB	0,24	60	1,49
630	TEDB	0,22	55	2,00
630	TEDB	0,20	40	2,67
w - vodní součinitel	(voda/cement)

Příklad 3

Ze slínku z cementárny Lochkov byl umlet cement za přísady 0,03% trietanolamiddodecyl2 benzensulfonanu sodného (TEDB) na měrný povrch 600 m /kg. Z tohoto cementu byly připraveny kaše za přísady 0,4% sulfonovaného polyfenolátu sodno-železitého.

V některých přípdech byl TEDB přidán v koncentraci 0,05% do záměsové vody. Přítomnost TEDB v záměsové vodě prodloužila počátek tuhnutí, jak vyplývá z následující tabulky:

Tabulka

Počátek tuhnutí (min) w TEDB jako mlecí přísada TEDB jako mlecí přísada + TEDB v záměsové vodě

0,25	70	180
0,24	60	160
0,21	45	100
0,20	40	60
Příklad

Pro přípravu cementové kaše byl použit cement připravený umletím v oběhové mlýnici postupy podle AO 175₁ 802195 ₁787 a 227₍205 (mletí slínku s 1 % práškového ligninsulfonanu sodného a 0,8 % práškového Na₂CO^) ze slínku z cementárny Hranice. Tento produkt měl měrný povrch 690 m^/kg. V kulovém mlýnu o obsahu 50 1 byl připraven ze stejného slínku cement 2 umletím slínku za přísady 0,03 % TEDB na měrný povrch 660 m /kg. Pro přípravu kaše z tohoto cementu byly použity stejné přísady jaké byly použity při přípravě cementu v poloprovozní mlýnici (tj. 1 % ligninsulfonanu sodného + 0,8 % Na^CO^) s tím rozdílem, že byly rozpuštěny v záměsové vodě. Při přípravě kaše z cementu z oběhové mlýnice bylo nutno pro přípravu tekuté kaše při w = 0,26 rozmíchávat (roztírat) směs po dobu cca 1 až 1,5 min. Při přípravě kaše z produktu podle vynálezu postačila doba menší než 30 sekund míchání pro přípravu volně tekuté kaše při w = 0,23. Tento tozdíl v rychlosti ztekucení obou srovnávaných směsí je v důsledku poutiží různých mlecích přísad markantní.

Příklad 5

Pro přípravu malt z křemenného písku byl použit cement s měrným povrchem 600 m /kg připravený umletím slínku z cementárny Lochkov za přítomnosti 0,03 % TEDB jako mlecí přísady. V záměsové vodě bylo rozpuštěno 1 % Na₂CO₃ a 0,7 % sulfonovaného polyfenolátu sodného.

Jako další přísada bylo přidáno 0,05 % TEDB. V maltě byl poměr cementu ku písku 1:3 hmotnostně, přičemž písek byl složen ze 3 frakcí v hmotnostním poměru 1:1:1. Malta byla při w = 0,29 dobře zpracovatelná a měla počátek tuhnutí po 50 minutách. Při použití tého písku (1.3 hmotnostně) s optimalizovaným poměrem frakcí byla malta při w = 0,29 prakticky tekutá a měla počátek tuhnutí po 4,5 hodinách.

Příklad 6

Kaše (w = 0,25) připravená z cementu s měrným povrchem 630 m /kg (umletý za přítomnosti 0,04 % TEDB) a přísady 1 % Na₂CO₃ a 0,4 % sufonovaného polyfenolátu sodno-železitého a 0,05 % -sTEDB (v táměsové vodě) byla míchána po přípravě laboratorním rychlomíchadlem po dobu

J, 2, 5 resp. 10 minut. Kaše měly prakticky stejný počátek tuhnutí v rozmezí 170 až 180 minut fříklad 7

Z předdrceného slínku z cementárny Lochkov byl vytříděn produkt o velikosti zrn menších než 2 mm. Tento produkt byl mlet na kulovém mlýně o obsahu 50 1 s různými mlecími přísadami vždy se stejnou mlecí náplní a po stejnou dobu. Jako mlecí přísada byl použit práškový ligninsulfonan sodný (LS), TEDB a směs sulfatovaného monoetanolamidu kyseliny olejové a tetraglykoleteru (ETA). Získaný cement byl použit pro přípravu kaší s nízkým vodním součinitelem a jejich vlastnosti jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka

Mlecí přísada Měrný povrch w Zpracovatelnost Pevnosti v tlaku (m²/kg) (PMa) hod 24 hod 7 dní 28 dní jako přísady v záměsové vodě: Na^CO^ + 0,4 % sulfonovaný polyfenolát sodno-železitý

0,3 % LS	520	0,23	3	4	63,5	77	102,5
0,05 % TEDB	560	0,23	5	9,3	68,5	88,5	99
3,1 % ETA	550	0,24	5	4,5	66,5	83,5	107,5
		0,22	4 až 5	7,5	65	80	110
		0,21	4	8,3	70,1	89	112
jako přísady do	záměsové vody:	1 % Na₂CO₃ + 0,8 %	ligningsulfonan	sodný ]	prostý monosacharidů
0,3 % LS	520	0,23	4	4	56	-	-
0,05 % TEDB	560	0,23	5	7,5-	- 66	-	-

Pozn. Při přípravě kaší byl použit komerční odpěňovač v koncentraci 0,02 %.

__ Při použití lingnisulfonanu jako mlecí přísady nebylo možno připravit kaši při w = 0,20 až 0,22 s lepší zpracovatelností než 1 až 2 (podle empirické stupnice zpracovatelnosti).

Příklad 8

Ze slínku z cementárny Hranice byl umlet za přísady 0,1 i etylenglykolu (postup podle 2

US 3j689,294) cement na měrný povrch 510 m /kg. Z tohoto cementu byla připeavena kaše s w = - 0,23 se zpracovatelnosti podle empirické stupnice 4 až 5, kdy jako přísada bylo použito

1 % Na₂C0₃ a 0,04 % sulfonovaného polyfenolátu sodno··	železitého. v	druhém případě byly
tytéž přísady a do vody	bylo přidáno podle vynálezu 0	,03 % přísady	ETA (viz přiklad 7)
nosti kaší jsou uvedeny	v následující tabulce:
Tabulka
% ETA	Počátek tuhnutí (min)	Pevnosti v 2 hod	tlaku (PMa) 24 hodin
0	35	5,3	60,5
0,03	120	5,5	58

Pozn. Při přípravě kaše bylo použito 0,02 % komerčního odpěňovače.

Příklad 9

Ze slínku z cementárny Lochkov byl připraven cement umletím s 0,2 % mlecí přísady, kterou byl tetrapropylendifenoxid disulfonan sodný (DF) - postup podle US 3 689 294 - na měrný povrch

680 m /kg. Z téhož slínku byl podle vynálezu připraven cement umletím s 0,04 % TEDB jako 2 mlecí přísady na měrný povrch 630 m /kg. Vlastnosti připravených kaší jsou v následující tabulce:

Tabulka

Mlecí přísady v záměsové vodě	w	Počátek tuhnutí (min)	zpracova-	pevnost v tlaku (MPa)
telnost	2 hod	4 hod	24 hod 28 d
DF 1% soda + 0,4%	0,21	30	3	7	12	68	96
Kortan FM
TEDB 1% soda +0,4%	0,21	45	4	16	34	81	109
Kortan FM
TEDB 1,3% soda + 0,9% oxidovaný ligninsulfonan	0,22	45	4 až 5	5	7	61	103
TEDB 1% soda + 0,5%	0,23	2	4	10	36	62	93

ligninsulfonan sodný prostý monosacharidů

Pozn. Do známěsové vody bylo přidáno 0,02 % komerčního odpěňovače. Kortan FM - komerční výrobek - sulfonovaný polyfenolát sodno-železitý.

Příklad 10

Ze slínku z cementárny Lochkov byl připraven cement umletím na měrný povrch 600 m /kg za přísady 0,03 % TEDB. Z tohoto cementu byly připraveny kaše s nízkým vodním součinitelem, jejichž vlastnosti jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka

Přísady	w	Zpracovatelnost	Počátek tuhnutí (min)
1,5% soda + 0,9 % oxidovaný ligninsulfonan	0,25	5	110
1,25% NaHCO₃ + 0,6 % Kofran FM	0,25	4	125
1% Na₂SiO₃ + 4% oxidovaný iigninsulfonan	0,25	5	200
2,5% dosa + 1%	0,25	5	90

lignin - 0,25 sulfonan prostý monosacharidů + 0,4% vinan sodno-draselný

Z téhož slínku byly připraveny další kaše, kdy umletý cement (bezsádrovcový) byl smíšen s 1% jemně mletého sádrovce. Kaše připravená při w « 0,25 za přísady.0,4% sulfonovaného polyfenolátu sodno-železitého a 1% Na^CO^^ měla počátek tuhnutí po 45 minutách a viskozitu 2,13 Pas. Po 10 až 15 minutách se viskozita kaše zvýšila natolik, že volně tekutá kaše měla charakter tuhé pasty. Na druhé straně kaše připravená s týmiž přísadami a při stejném vodním součiniteli, avšak za nepřítomnosti sádrovce, měla počátek tuhnutí až po 65 minutách a během této doby (prakticky do 60 minuty) stálou hodnotou viskozity 1,29 Pas.

Další experiment s tímto cementem byl proveden tak, že tento cement byl smíšen za sucha s 0,2% jemného amorfního SiO₂ (výrobek KOMSIL). Kaše při w = 0,25 a stejných přísadách jako v předchozím odstavci (bez sádrovce) měla ještě nižší hodnoty viskozity a to 0,98 Pas.

Příklad 11

Ze slínku z cementárny Čížkovice, který byl umlet na měrný povrch 590 m /kg za přísady 0,1% etylenglykolu byly připraveny kaše s nízkým vodním součinitelem. Vlastnosti kaší jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka

Přísady	w	Počáteční tuhnutí (min)	Zpracovatelnost
1% soda + 0,4%	0,23	17	3
Kofran FM
1% soda + 0,4% Kortan FM + 0,05% Redb ( v záměsové vodě)	0,23	40	4
1,3% soda + 0,9% oxidovaný ligninsulfonan	0,24	55	4
1,3% soda + 0,9% oxidovaný ligninsulfonan + 0,05% TEDB (v záměsové vodě)	0,24	100	5
Z téhož slínku byl	umlet cement	za přísady 0,06% TEDB	2 na měrný povrch 560 m /kg

Kaše zpracovaná při w = 0,24 za přísady 1% sody a 0,4% Kortanu FM měla počátek tuhnutí po 45 minutách.

Příklad 12

Ze,slínku z cementárny Prachovice byl umlet za přísady 0,1% TEDB cement na měrný 9 ' ' povrch 340 m /kg. Kaše připravená při w = 0/25 za přísady 0,9% ligninsulfonanu sodného (prostého “monosacharidů! a 1,3% sody měla zpracovatelnost podle empirické stupnice 3 a počátek tuhnutí po 45 minutách. Po přidání 5 až 8% úletu SiO₂ ^{se z}P^racovatel^nos'^t zlepšila na stupeň 4 až 5 a počátek tuhnutí byl po 40 minutách.

Příklad 13

Ze slinku z cementárny Hranice byl připraven na oběhové mlýnici cement s měrným 2 povrchem 690 m /kg. Při mletí byly použity jako mlecí přísady: 0,8 % hmotnosti slinku práškový Na^CO^ a 1 % hmotnosti slinku práškový ligninsulfonan sodný. Tento práškový ligninsulfonan sodný byl vyroben vysušením odpadních sulfitových výlehů, které byly odvápněny a částečně zbaveny doprovodných monosacharidů.

Z tohoto cementu byla připravena kaše w « 0,26 s kosistencí 3 {podle empirické stupnice) a měla počátek tuhnutí po 70 minutách. V dalším experimentu byla z téhož cementu připravena kaše se stejným vodním součinitelem, avšak do záměsové vody bylo přidáno 0,5 % hmotnosti slinku přísady TEDB. Počátek tuhnutí se prodloužil na 90 minut a zpracovatelnost se zlepšila na stupeň 4 (podle empirické stupnice).

Příklad 14

Ze slinku z cementárny Lochkov byl připraven cement umletím na měrný povrch 620 m /kg za přísady 0,03% TEDB. Při mletí nebyl přidáván sádrovec. Z tohoto cementu byla připravena malta s w = 0,30. Poměr písku ku cementu byl 2,5:1. Jako písek byla použita frakce 0 až 6,3 mm ze stavebního písku Suchdol. Do záměsové vody bylo přidáno 1 % hmot. sody a 0,6% polyfenolátu sodno-železitého, 0,15% TEDB a 0,02% komerčního odpěňovače. Dobře zpracovatelná malta byla připravena tímto postupem: záměsová voda s přísadami byla nalita do písku a směs byla krátce zamíchána, do míchané směsi byl pak vsypán cement a míchání pokračovalo po dobu 1 minuty. Připravená zkušební tělesa byla uložena po odformování v prostředí nasycené vodný páry. Malta dosáhla tyto pevnosti v tlaku: 2 hodinách od zatuhnutí 3 PMa, po 4 hodinách 9,8 MPa a po 24 hodinách 50 MPa.

Claims

Pojivo na bázi hydraulicky aktivních látek, zejména cementářského slinku umletého o na měrný povrch 250 až 800 m /kg obsahující 0,01 až 0,2% známých mlecích přísad jako je například etylenglykol, trietanolamin; 0,2 až 4% alkalické soli nebo hydroxidu, například Na₂CO₃, I<2^CO3' NaHCO^, KHCO₃, Na₂SiO₃; 0,2 až 3% sulfonovaného polyelektrolytu jako např. ligninsulfonan, chemicky upravený ligninsulfonan, sulfonovaný lifnin, sulfonovaný polyfenolát, popřípadě až 3% známých regulátorů tuhnutí bezsádrovcových cementů jako jsou např. fosforečnan, deriváty kyseliny křemičité, monosacharidy a jejich oxidační a redukční produkty, kyselina boritá, soli organických hydroxykyselin a další známé přísady pro bezsádrovcové cementy jako jsou látky s odpěňujícími účinky a/nebo 0,05 až 20% SiO, o měrném povrchu 5 000 až 2

200 000 m /kg, který obsahuje více než 50% částic menších než 5 mikrometrů a popřípadě nejméně 20% vody vyznačené tím, že obsahuje 0,005 až 0,5% alkylolamidů lineárních alkylarylsulfonových kyselin nebo alkylolamdů sulfatovaných mastných kyselin, nebo jejich solí či těchto alkylolamidů s eWteraminy nebo esteramidy těchto kyseliny, kde počet uhlíkových atomů v alkylu kyseliny je 10 až 20 a veškeré hmotnostní procenta jsou vztažena na hmotnost slinku.