CS257028B1

CS257028B1 - Směsné azokondenzační pigmenty žlutých odstínů a způsob jejich přípravy

Info

Publication number: CS257028B1
Application number: CS864869A
Authority: CS
Inventors: Jan Dobrovolny; Jan Bartosek
Original assignee: Jan Dobrovolny; Jan Bartosek
Priority date: 1986-06-30
Filing date: 1986-06-30
Publication date: 1988-04-15
Also published as: CS486986A1

Abstract

Směsné azokondenzační pigmenty žlutých odstínů obecného vzorce I, kde A je arylenový zbytek se 6 nebo 10 atomy uhlíku, popřípadě dále substituovaný jedním nebo dvěma atomy chloru, metyl-, metoxy-, etoxy-, trifluormetyl-, nebo kyanoskupinou, B je benzenický zbytek, popřípadě substituovaný chlorem, metyl-, metoxy-, trifluormetyl-, karbmetoxy-, nebo nitroskupinou, a R je zbytek směsi dvou či tří aminů benzenického typu, kde benzenové jádro je substituováno jedním nebo více atomy halogenu, metylskupinou, karbalkoxyskupinou nebo acylaminoskupinou nebo benzoylaminoskupinou, se připravují kondenzací dichloridů obecného vzorce IX, se směsí aminů obecného vzorce III, kde A, b a R mají výše uvedený význam, zahříváním v inertním organickém rozpouštědle na teplotu 100 až 160 °C.

Description

Předmětem vynálezu jsou směsné azokondenzační pigmenty žlutých odstínů a způsob jejich přípravy.

Azokondenzační disazopigmenty žlutých odstínů se připravují kondenzací dichloridů dikarboxylových kyselin s aromatickými aminy.

Uvedené pigmenty mají použití pro barvení polyvinylchloridu, polyuretanu, polyetylénu a jiných polymerních látek. Jejich nevýhodou je nutnost použití čistých aminů ke kondenzaci s dichloridy.

Nyní bylo nalezeno, že použije-li se pro kondenzaci s dichloridy namísto aminu směs aminů, získají se pigmenty výborných užitných vlastností.

Způsob přípravy směsných azokondenzačních pigmentů obecného vzorce I

COCH₃ ř^0CH3

R-NHCO-B-N=N-CHCOHN - A - NHCOCH-N=N-B-CONH~R (I), kde A je arylenový zbytek se 6 nebo 10 atomy uhlíku, popřípadě dále substituovaný jedním nebo dvěma atomy chloru, metyl-, etoxy-, trifluormetyl, nebo kyanoskupinou a B je benzenický zbytek popřípadě substituovaným chlorem, metyl-, metoxy-, trifluormetyl-, karbmetoxy-, nebo nitroskupinou, a R je zbytek směsi dvou či tří aminů benzenického typu, kde benzenové jádro je substituováno jedním nebo více atomy halogenu, metylskupinou, karbalkoxyskupinou, acylaminoskupinou nebo benzoylaminoskupinou spočívá podle vynálezu v tom, že se dichloridy obecného vzorce II goch₃ ^och₃

C10C-B-N=N-CHCONH-A-NHCOCH-N=N-B-COC1 (II), kde A a B mají výše uvedený význam, kondenzují se směsí aminů obecného vzorce III r-nh₂ (III), kde R má dříve uvedený význam, zahříváním v inertním organickém rozpouštědle na teplotu 100 až 160 °C. V mnoha případech mají pigmenty připravené ze směsi aminů vyšší barvicí mohut nost a vyšší brilanci odstínu, než pigmenty připravené z odpovídajících jednotných aminů. Kondenzací dichloridů dikarboxylových kyselin obecného vzorce II se směsí aminů se též získá vají pigmenty lepších aplikačních vlastností než směsi pigmentů stejného chemického složení připravené z jednotlivých složek směsi mechanickým smísením. Hlavní výhodou nového postupu je možnost využití směsi substituovaných aminů benzenické řady. Ty lze připravit s vynaložením nižších výrobních nákladů, protože při výrobě aminů nebo odpovídajících nitrolátek, lze z výrobního cyklu vypustit čisticí operace jako je krystalizace nebo destilace, které jsou běžně zařazeny pokud je třeba vyrobit aminy jednotného chemického složení.

Mimo směsi aromatických aminů tohoto typu, tj. vznikající jako důsledek technologického postupu přípravy těchto látek, lze ke kondenzaci použít i směsi aminů připravené uměle, namísením jednotlivých komponent v žádaném poměru.

Jako reakční médium se používají bezvodá a inertní organická rozpouštědla, jako jsou například xylen, chlorbenzen, o- či p-chlortoluen, o-dichlorbenzen, trichlorbenzen, nitrobenzen nebo i směsi takovýchto rozpouštědel, popřípadě parafinické nebo cykloparafinické uhlovodíky nebo organické či anorganické estery či étery - jako například tributylfosfát.

Dichlorid dikarboxylové kyseliny obecného vzorce II se získá chloridací mezibarviva, které ve své molekule obsahuje dvě karboxylové skupiny a dvě azoskupiny. Pro přípravu takovýchto mezibarviv lze použít jako aktivních komponent diazotované aminokarboxylové kyseliny. Se zřetelem na aplikační vlastnosti pigmentů jsou to zvláště kyseliny aminobenzoové jako:

kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina kyselina

3-aminobenzoová,

3-amino-4-chlorbenzoová, 3-amino-4-metylbenzoová, 3-amino-4-metoxybenzoová, 3-amino-6-chlorbenzoová, 3-amino-4, 6-dichlorbenzoová, 3-amino-4-karbmetoxybenzoová,

3- amino-4, 6-dimetylbenzoová, 2-amino-4-chlorbenzoová, 2-amino-5-chlorbenzoová,

4- aminobenzoová a

4-amino-3-nitrobenzoová.

Z pasivních komponent pro přípravu mezibarviv se jako nejvhodnější jeví bisacetoacetylo váné 1,4-diaminobenzeny jako:

1.4- diaminobenzen,

1.4- diamino-2-chlorbenzen,

1.4- diamino-2-metylbenzen,

1.4- diamino-2-metoxybenzen,

1.4- diamino-2-kyanbenzen,

1, 4-diamino-2-trifluormetylbenzen,

1, 4-diamino-2,5-dichlorbenzen,

1.4- diamino-2,5-dimetylbenzen,

1.4- diamino-2-chlor-5-metylbenzen,

1.4- diamino-2-metoxy-5-metylbenzen, případně též 1,3-diaminobenzen,

1.3- diamino-4-chlorbenzen,

1.3- d.iamino-4, β-dichlorbenzen,

1.5- diaminonaftalen,

2.6- diaminonaftalen a

2.6- diaminonaftalen.

Ze směsí aromatických aminů obecného vzorce III, vhodných pro kondenzaci,jsou to hlavně dále blíže specifikované směsi chlortoluidinů, chloranilinů, dichloranilinů, bromanilinů, toluidinů, esterů kyselin aminobenzoových, xylidinů a aminoacylanilidů.

Jedná se hlavně o:

Směs 2-metyl-5-chloranilinu a

2-chlor-5-metylanilinu v hmotnostním poměru cca 67:33, tak jak se získá nitraci 4-chlor· toluenu a následující redukcí směsi nitrochlortoluenů.

Směs 2-metyl-5-chloranilinu,

2-metyl-3-chloranilinu,

2-metylanilinu a více chlorovaných derivátů 2-metylanilinu v poměru cca 50:20:15:15, tak jak se získá chlorací 2-nitrotoluenu a následující redukcí směsi nitrochlortoluenů.

Směs 2-metyl-5-chloranilinu a

2- metyl-3-chloranil.inu v poměru cca 70:30 získaná z předchozí směsi částečnou rafinaci. Směs 2-chlor-4-metylanilinu a

3- cblor~4-metylanilinu, tak jak se získá chlorací 4-nitrotoluenu a následující redukcí směsi nitrochlortoluenů.

Směs 2-metyl-4-chloranilinu,

2-metyl~6-chloranilinu a

2- metylanilinu v poměru cca 75:15:10, získaná chlorací acetylovaného 2-metylanilinu a desacetylací takto získané směsi.

Směs 2-chloranilinu a

4-chloranilinu v poměru cca 35:65 získaná nitrací chlorbenzenu a redukcí směsi nitrolátek. Směs 3,4-dichloranilinu a

2.3- dichloranilinu získaná nitrací 1,2-dichlorbenzenu a následující redukcí směsi nitrolátek.

Směs 2-bromanilinu a »

4-bromanilinu v poměru cca 40:60 získaná nitrací brombenzenu a redukcí směsi nitrolátek. Směs 2-toluidinu

4-toluidinu a

3- toluidinu v poměru cca 60*36:4, získaná z toluenu nitrací a redukcí směsi nitrotoluenů. Směs 2-karbetoxyanilinu,

3- karbmetoxyanilinu a

4- karbetoxanilinu v poměru 28:68:4, připravená nitrací a redukcí benzoanu etylnatého.

Směs 2-acetaminoanilinu a

4-acetaminoanilinu v poměru 30:70 připravená nitrací acetanilidu v prostředí kyseliny octové a redukcí směsi nitrolátek, případně směs stejných látek v poměru 8:92 připravená nitrací v prostředí kyseliny sírové a redukcí směsi nitrolátek.

Směs 2-benzoylaminoanilinu a

4-benzoylaminoanilinu v obdobných poměrech jako u shora uvedeného acetylderivátu.

Směs 2,4-dimetylanilinu a

2,6-dimetylanilinu získaná nitrací

1.3- dimetylbenzenu a redukcí směsi nitrolátek.

Směsné pigmenty připravené postupem dle vynálezu jsou vesměs žlutého odstínu. Mají široké použití, poněvadž jsou termostabilní, stálé na světle a v organických rozpouštědlech a nemigrují při vybarvení měkčeného polyvinylchloridu. Může jich být použito k barvení polypropylenu, polyvinylchloridu, polyetylénu, polyakrylonitrilu, polystyrenu, polyesteru, polyuretanu, kaučuku k barvení různých kopolymerů, nátěrových hmot, vodou ředitelných disperzí polymerů apod.

Postup podle vynálezu je blíže objasněn na následujících příkladech.

Příklad 1

Dikarboxydisazobarvivo připravené kopulací diazotované 3-amino-4-chlorbenzoové kyseliny s 1,4-bisacetoacetamido-2,5-dimetylbenzenem v molárním poměru 2:1 se působením chloridačních činidel jako je thionylchlorid nebo fosgen převede na odpovídající dichlorid dikarboxylové kyseliny. 10,6 g suchého dichloridu se rozmíchá ve 230 g o-dichlorbenzenu, přidá se 4,7 g směsi 2-metyl-5-chloranilinu a 2-chlor-5-metylanilinu v poměru 67:33. Reakční směs se vyhřeje na 140 °C a míchá při této teplotě 2 hodiny. Suspenze pigmentu se za horka zfiltruje, koláč promyje 230 g horkého o-dichlorbenzenu, pak 140 g horkého etanolu a nakonec 370 ml horké vody. Po vysušení se získá 12,8 g jasně žlutého pigmentu.

Příklad 2

Dikarboxydisazobarvivo připravené kopulací diazotované 3-amino-4-chlorbenzoové kyseliny s 1,4-bisacetoacetamido-2-chlor-5-metylbenzenem v molárním poměru 2:1 se působením chloridačního činidla jako je thionylchlorid, nebo fosgen převede na odpovídající dichlorid dikarboxylové kyseliny. 11,1 g suchého dichloridu se rozmíchá ve 230 g o-dichlorbenzenu, přidá se 4,7 g směsi*2-metyl-5-chloranilinu a 2-chlor-5-metylanilinu v poměru 67:33. Reakční směs se vyhřeje na 140 °C a míchá při této teplotě 2 hod. Suspenze pigmentu se za horka zfiltruje, koláč promyje 230 g horkého etanolu a nakonec 370 ml horké vody. Po vysušení se získá 13,6 g zelenavě žlutého pigmentu.

Příklad 3

Dikarboxydisazobarvivo, připravené kopulací diazotované 3-amino-4-chlorbenzoové kyseliny s l,4-bisacetoacetamido-2,5-dichlorbenzenem v molárním poměru 2:1, se působením chloridačních činidel jako je thionylchlorid, nebo fosgen převede na odpovídající dichlorid. 11,2 g suchého dichloridu se rozmíchá ve 230 g o-dichlorbenzenu, přidá se 4,7 g směsi 2-metyl~5-chloranilinu a 2-chlor-5-metylahilinu v poměru 67:33. Reakční směs se zahřeje na 140 °C a míchá se při této teplotě 2 hodiny. Suspenze pigmentu se za horka zfiltruje, koláč promyje 230 g horkého o-dichlorbenzenu, pak 140 g horkého etanolu a nakonec 370 ml horké vody. Po vysušení se získá 14,2 g zelenavě žlutého pigmentu.

»

Příklad 4

21,8 g o-dichlorbenzenové pasty s obsahem 14,2 g dichloridu jako v příkladu 1 bylo rozmícháno ve 350 g o-dichlorbenzenu, suspenze byla vyhřátá na 140 °C a během 20 minut byl přikapán roztok 4,1 g 2-methyl-5-chloranilinu a 2,1 g 2-metyl-3-chlorani.linu ve 40 g o-dichlorbenzenu. Suspenze byla při teplotě 140 °C míchána 1,5 hodiny, vzniklý pigment byl za horka odfiltrován, promyt horkým o-dichlorbenzenem, etanolem a vodou. Vysušením filtračního koláče bylo získáno 17,9 g žlutého pigmentu. Vydatností a stálostmi se vyrovná pigmentu připravenému kondenzací uvedeného dichloridu s čistým 2-metyl-5-chloranilinem. Odstín směsného pigmentu je přitom o něco Červenější.

Příklad 5

11,2 g suchého dichloridu uvedeného v příkladu 3 se rozmíchá ve 230 g o-dichlorbenzenu, přidá se 4,7 g směsi 2-metyl-5-chloranilinu a 2-metyl-3-chloranilinu v poměru 50:50. Reakční směs se vyhřeje na 140 °C a míchá při této teplotě 2 hodiny. Suspenze pigmentu se za horka zfiltruje, koláč promyje 230 g horkého o-dichlorbenzenu, pak 140 g horkého etanolu a nakonec 370 ml horké vody. Po vysušení se získá 14,1 g pigmentu žlutého odstínu s vyšší brilancí než v případě použití jednotných aminů.

Příklad 6

Stejným postupem jako v příkladu 5 při použití směsi 2-metyl-5-chloranilinu a 2-metyl-3-chloranilinu v poměru 25:75 se získá pigment jasného zelenavě žlutého odstínu, který je čistší než v případě použití jednotných aminů.

Příklad 7

Stejným postupem jako v příkladu 5 při použití směsi 2-metyl-5-chloranilinu a 2-metyl-3-chloranilinu v poměru 75:25 se získá žlutý pigment s vysokou brilancí odstínu proti pigmentům připraveným z jednotných aminů.

Příklad	Diazokomponenta	Bisacetoacetylovaný diamin a zokomponenty	Směs kondenzačních aminů
8	3-amino-4-metylbenzoová kyselina	2,5-dimetyl-l,4-fenylendiamin	2-metyl-4-chloranilin, 2-metyl-6-chloranilin a 2-metylanilin v poměru 75:15:10
9	3-amino-4-metyl- benzoová kyselina	2-chlor-l,4-fenylendiamin .	2-chloranilin- a 4-chlor- anilin v poměru 35:65
10	3-amino~4-karb- metoxybenzoová kyselina	2-metyl-5-metoxy-l,4-fenylen- diamin	2- karbetoxyanilinu, 3- karbetoxylininu a 4-karbetoxyanilinu v poměru 28:68:4

pokračování tabulky

Příklad	Diazokomponenta	Bisaoetoacetylovaný diamin azokomponenty	Směs kondenzačních aminů
11	2-amino-5-chlor- henzoová kyselina	2-kyan-l,4-fenylendiamin	2-acetaminoanilin a 4~acetaminoanilin v poměru 30:70
12	3-amino-4,6-di- chlorbenzoová kyselina	4-chlor-l,3-fenylendiamin	2-metyl-5-chloranilin a 2-metyl-3-chloranilin v poměru 70:30
13	3-amino-4~metoxy- benzoová kyselina	1,4-fenylendiamin	2-metyl-5-chloranilin a 2-metyl-3-chloranilin v poměru 70:30
14	3-amino-4~karb- metoxybenzoová kyselina	1,5-diaminonaftalen	2-bromanilin a 4-brom- anilin v poměru 40:60
15	4-amino-3-nitro- benzoová kyselina	1,4-diamino-2-trifluormetylbenzen	2-benzoylaminoanilin a 4-benzoylaminoanilin

v poměru 30:70

Claims

předmEt vynalezu

1. Směsné azokondenzační pigmenty žlutých odstínů obecného vzorce I

COCH, COCH,

I ^{* 1 2 3} I ³

R-NHCO-B-N=N-CHCOHN - A - NHCOCH-N=N-B-CONH-R (I), kde A je arylenový zbytek se 6 nebo 10 atomy uhlíku, popřípadě dále substituovaný jedním nebo dvěma atomy chloru, metyl-, metoxy-, etoxy-, trifluormetyl-, nebo kyanoskupinou a B je benzenický zbytek popřípadě substituovaný chlorem, metyl-, metoxy-, trifluormetyl-, karbmetoxy-, nebo nitroskupinou, a R je zbytek směsi dvou Či tří aminů benzenického typu, kde benzenové jádro je substituováno jedním nebo více atomy halogenu, metylskupinou, karbalkoxyskupinou nebo acylaminoskupinou nebo benzoylaminoskupinou.

2. Způsob přípravy směsných azokondenzačních pigmentů podle bodu 1, vyznačený tím, že se dichloridy Obecného vzorce II

COCH₀ COCHI 3 I 3

C1OC-B-N=N-CHCONH-A-NHCOCH-N=N-B-COC1 (II), kde A a B mají v bodu 1 uvedený význam, kondenzují se směsí aminů obecného vzorce III

R-NH₂ (III), kde R má v bodu 1 uvedený význam, zahříváním v inertním organickém rozpouštědle na teplotu 100 až 160 °C.