CS254482B1 - Způsob protínáni vpřed k měření vzdáleností nepřístupných bodů teodolitem - Google Patents

Abstract

Řešení se týká důlněměřických a · geodetických měření. Řeší problém zaměřování vzdáleností i prostorových souřadnic nepřístupných a těžko přístupných bodů. Podstatou řešení je využití části nehmotné záměrné osy dalekohledu teodolitu jako otočné základy s konstantní délkou. Jeden přilehlý úhel základny je pravý a druhý úhel se měří z poloh pootočení základny. Využití je v investiční výstavbě, v důlním měřictví a pro krátké vzdálenosti ve strojírenství.

Description

Předmětem vynálezu je způsob protínání vpřed k měření vzdáleností nepřístupných bodů teodolitem z jediného stanoviska se'snímatelným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem na objektivu dalekohledu vytvářejícím zalomené záměry v rovině kolmé na záměrnou osu dalekohledu teodolitu s využitím stálé délky základny, kde jeden přilehlý úhel základy zůstává konstantní, výhodně pravoúhlý, přičemž druhý přilehlý úhel základny se získá jako hodnota ze směrů poloh základny při dvojím různém cílení na nepřípustný bod a konstantní délku základny tvoří část nehmotné záměrné osy dlaekohledu mezi klopnou osou dalekohledu a zalomenou záměrou vystupující z otočného optického pravoúhlého pětibokého hranolu.

Až dosud se na měření vzdáleností používaly různá měřidla, pásma a dálkoměry, nebo jejich kombinace. Většina pomůcek na měření délek vyžaduje volný přístup ke koncovým bodům měřené úsečky. Pokud některé dálkoměry mohou měřit vzdálenosti k nepřístupnému bodu, potom bývá omezena přesnost a často i dosah měřených vzdáleností. Nepřístupné vzdálenosti je možné měřit též protínáním vpřed ze dvou vzdálených postavení teodolitu a ze základny o známé délce. Jsou známé dálkoměry jako speciální -přístroje, které pracují s konstantní, nebo proměnnou délkou základny. Měření vzdáleností těžko přístupných a nepřístupných bodů v důlních prostorách s dosud používanými postupy klade též značné nároky na dodržení a zajištění bezpečnosti práce.

Uvedené nedostatky se eliminují a při měření krátkých vzdáleností odstraňují způsobem protínání vpřed k měření vzdáleností nepřístupných bodů teodolitem z jediného stanoviska se snímatelným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem uchyceným na objektivu dalekohledu teodolitu s využitím konstantní délky základny. Podstata způsobu spočívá v tom, že měření se běžně dostupným teodol.item provádí z jediného stanoviska, kde základnu o konstantní délce vytváří předem určený úsek nehmotné záměrné osy dalekohledu teodolitu, mezi klopnou osou dalekohledu a bodem zalomení optické záměrné osy dalekohledu otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem, nasazeným na objektivu dalekohledu teodolitu a kde základně přilehlý proměnný ostrý úhel alfa se měří úhloměrným zařízením teodolitu ze dvou rozdílných směrů tzv. poloh resp. základny při cílení na nepřístupný bod, např. jednou při vodorovně nastaveném dalekohledu s nasazeným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem a po druhé při zacílení po sejmutí hranolu se záměrou na nepřístupný bod prostým dalekohledem teodolitu.

Způsob podle vynálezu urychluje a zjednodušuje postup protínání vpřed při zaměřování nepřístupných a těžko přístupných· bodů, zejména v dolech, snižuje se hmotnost i cena potřebných pomůcek a tentýž teodolit se dále výhodně využije na určení prostorových souřadnic nepřístupných bodů, dále na promítání svislic, svislých směrů a vzdáleností do zenitu a do nadiru.

Na přiloženém výkresu je na obr. 1 znázorněn pohled na teodolit s nasazeným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem na objektivu dalekohledu, na obr. 2 je půdorysný tvar vyhodnocovaného trojúhelníka a na obr. 3 je znázorněn princip měření z pootočení a proložení dalekohledu ve vodorovné rovině. V uspořádání podle obr. 1 je v dalekohledu vyznačena nehmotná základna Z o konstantní délce k, ležící mezi klopnou osou A dalekohledu a zalamovacím bodem B v otočném optickém pravoúhlém pětibokém hranolu P uchyceném točně okolo záměrné osy dalekohledu teodolitu T. Na obr. 2 je znázorněn postup měření na stanovisku A při cílení na nepřístupný bod C s jedním cílením se zalomenou záměrou v bodě Bas druhým zacílením bez hranolu P přímo z bodu A. Hledaná vzdálenost d se získá řešením pravoúhlého trojúhelníka ze známé konstantní délky k a této základně Z přilehlého změřeného ostrého úhlu alfa. Na obr. 3 je znázorněno cílení při vodorovné poloze dalekohledu se zalomenou záměrou s jedné strany v bodě B a po druhé s druhé strany v bodě B‘, kdy z rozdílu směrů dalekohledu při cílení s jedné a druhé strany se získá hodnota dvojnásobného ostrého úhlu = 2 alfa.

Při měření podle vynálezu se v praxi postupuje např. tak, že se předem zjistí délka nehmotné základny k. Po horizontaci teodolitu na stanovisku A se nasadí otočný optický pravoúhlý pětiboký hranol na objektiv dalekohledu teodolitu T a dalekohled se přesně nastaví do vodorovné roviny. Zalomenou záměrou v bodě B se pootočením hranolu P a natáčením teodolitu T kolem svislé jeho osy v bodě A zacílí na nepřístupný bod C. Přečte se úhlová hodnota směru dalekohledu. Poté se sejme hranol P a zacílí se po druhé na nepřístupný bod C z bodu A.

Opět se přečte směr a též úklon dalekohledu. Rozdíl směrů mezi prvým a druhým cílením udává hledaná ostrý úhel alfa. Druhý možný postup spočívá v měření s trvale nasazeným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem P na objektivu teodolitu T, kdy se zacílí na nepřístupný bod C jednou ve vodorovné poloze dalekohledu z jedné strany teodolitu T a po druhé z opačné strčeny teodolitu T ve druhé poloze dalekohledu. Z obou záměr se získá-dvojnásobná hodnota ostrého úhlu 2alfa. Připojením na geodetickou sít a změřením výškových úhlů se odvodí prostorové souřadnice nepřístupného bodu C včetně vzdálenosti d mezi teodolitem T a nepřístupným bodem C.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Způsob protínání vpřed k měření vzdáleností nepřístupných bodů teodolitem z jediného stanoviska se snímatelným otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem na objektivu dalekohledu teodolitu vytvářejícím zalomené záměry v rovině kolmé na záměrnou osu dalekohledu teodolitu, vyznačený tím, že se určí přesně konstantní délka základnymezi klopnou osou dalekohledu teodolitu a zalomenou záměrnou osou vystupující z otočného optického pravoúhlého pětibokého hranolu a na stanovisku horizontovaného teodolitu se dalekohled uvede do přesně vodorovné, nebo svislé roviny, načež se _pootáčením otočným optickým pravoúhlým pětibokým hranolem při současném natáčení teodolitu zacílí zalomenou záměrnou osou na nepřístupný bod a přečte se údaj o směru, případně o úklonu dalekohledu na úhlovém zařízení teodolitu v příslušné vodorovné, případně svislé rovině, načež se sejme otočný optický pravoúhlý pětiboký hranol z dalekohledu a teodolit se při pootočení o ostrý úhel (alfa) zacílí s přímou záměrnou osou dalekohledu teodolitu na nepřístupný bod a opět se přečtou údaje o směru a úklonu dalekohledu na úhloměrných zařízeních teodolitu, přičemž se z hodnot směrů, případně úklonů, získá hodnota ostrého úhlu (alfa) a z konstantní délky základny v pravoúhlém trojúhelníku s ostrým úhlem (alfa) zjistí, vodorovná, případně šikmá vzdálenost od stanoviště teodolitu k nepřístupnému bodu.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že se pro zpřesnění provede též druhá záměra na nepřístupný bod s nasazeným otočným optickým pravoúhlým hranolem na objektivu dalekohledu teodolitu pří pootočení kolem jeho svislé osy o hodnotu dvojnásobného ostrého úhlu (2alfa), oproti prvému zacílení.