CS253568B2 - Method of fluid materials sterilization,especially of cocoa substances,and equipment for its realization - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu sterilizování fluidních hmot, zejména kakaových hmot, a zařízení к jeho provádění.

Na potraviny všeho druhu se aplikují mikrobiologické normy národního a mezinárodního charakteru. Pokud jde o kakao, platí toto ve zvýšené míře, poněvadž země pěstující.kakao je dodávají na trh nikoliv již pouze v podobě surového kakaa, nýbrž stále více v podobě polotovaru - kakaové hmoty. To platí i o jiných plodových jádrech obsahujících olej, které se dodávají na trh v podobě past, například z arašídových oříšků, ořechových past, sojových past atd.

Způsob podle vynálezu je objasněn na zpracování kakaových hmot. Vzhledem к jejich stále rostoucí spotřebě byly vypracovány směrnice, které určují požadavky na jejich jakost.

Bakteriologicky přípustné mezní hodnoty, uvedené v těchto směrnicích, jsou:

Salmonely - nejsou přítomny ve25 g

E-coli - nejsou přítomny v1 g zárodky podoby coli - přítomny maximálně v množství10/g plísňové houby - přítomny maximálně v množství50/g celkový počet zárodků - maximálně v množství 2 x lO^/g

Praxe ukazuje, že kakaové hmoty nabízené na trhu těchto hodnot zpravidla nedosahují, resp. je převyšují. Nezřídka byl stanoven celkový počet zárodků - 10^/g. Poloprodukt - kakakovou hmotu je proto nutno před dalším zpracováním na čokoládovou hmotu zbavit vhodnými opatřeními zárodků, poněvadž se při žádném ze zpracovatelských postupů při výrobě čokoládových hmot nevyskytují teploty, které zaručují účinné zničení zárodků.

Jednou z nejdůležitějších veličin, která zde hraje roli, je tzv. aktivita vody a_v, vyjádřená vztahem

kde

X* znamená rovnovážnou vlhkost, která značí poměr tlaku par potraviny к tlaku par čisté vody.

Potraviny s malým obsahem vody, jako je kakaová hmota, lze tepelně podstatně hůře zbavit zárodků jejich zničením než potraviny s vyšším obsahem vody, jako je například mléko. Tak bylo dokázáno, že u salmonel při hodnotě aktivity vody kolem 0,6 může dojít к tisícinásobnému zvýšení odporu proti lethálnímu působení tepla. 2 tohoto důvodu musí být poloprodukt - kakaová hmota před dalším zpracováním bezpodmínečně prost pathogenních zárodků.

Usmrcování mikroorganismů, které lpějí na předsušených, oloupaných zlomcích kakaových bobů, tedy na zlomcích jader, teplem v přítomnosti vody je známé a v podstatě se používá těchto postupů:

al Ve vsázkovém mísiči, jehož buben je naplněn zlomky jader, se tyto převracejí.

Tryskami se přitom na zlomky jader rovnoměrně stříká vodná roztok alkálie v hmotnosním množství 10 až 30 %, popřípadě vody (vztaženo na hmotnostní množství zlomků jader) a vzorky se zpracují působením tlaku a tepla při teplotě nad 125 °C. Doba zpracování je v rozmezí přibližně 30 až 60 minut. Zlomky jader se pak suší za sníženého tlaku popřípadě za normálního (atmosférického) tlaku.

b) V pražiči se postupným zpracováním za tlaku a za vyšší teploty provede zničení zárodků obdobným postupem, jak je popsán v odstavci a).

Tyto známé diskontinuální postupy, popsané v odstavcích a) a b), umožňují sice usmrcení všech pathogenních zárodků, jejich nevýhodou však je, že vzhledem к vysokému obsahu kyselin a vlhkosti ve zlomcích jader jakož i následkem nezbytné poměrně dlouhé doby zpracování dochází přitom současně к reakcím (při pražení) ovlivňujícím chuE, které jsou ve smyslu požadovaného konečného stavu pražení nespecifické (vznik špatných chuEových vlastností).

Kakaové hmoty, které byly takto předběžně zpracovány, se proto používají převážně к výrobě kakaového prášku a jen zřídka к výrobě čokoládových hmot.

Pokud je známo, nepodařilo se ještě vyvinout nepřetržitě pracující zařízení ke zničení zárodků v kakaové hmotě, které vyhovuje zpočátku uvedeným požadavkům, poněvadž zčásti protichůdné požadavky, které vyplývají z vlastností kakaové hmoty, nelze uskutečnit postupy a zařízeními známého druhu.

Na jedné straně je známo, že:

1. zahříváním kakaové hmoty v uzavřené nádobě (tlak) na teploty vyšší než 100 °C dochází к nežádoucímu vzniku nespecifického aroma, poněvadž přitom vznikající těkavé složky nemohou volně oddifundovat;

2. tento negativní účinek, uvedený v odstavci 1), je tím větší, čím vyšší je zejména obsah kyselin v kakaové hmotě. Vzrůstá rovněž s vyšším obsahem vody v kakaové hmotě, s vyšší teplotou a s délkou zpracování kakaové hmoty;

3. čím vyšší je obsah vlhkosti (kyselina + voda) v kakaové hmotě, tím horší se zpravidla stává její sypnost. To vede к tomu, že u určitých druhů kakaa a při obsahu vlhkosti od asi 2 % výše dochází při teplotách od 100 °C výše к úplnému uváznutí (ztuhnutí) hmoty, což prakticky znemožňuje čerpání a dispergování kakaové hmoty;

4. snížení aktivity vody (zmenšení podílu vody v kakaové hmotě) snižuje možnost tepelného zničení mikroorganismů. Největší odolnost mnoha mikroorganismů vůči teplu je při aktivitě vody v rozmezí od asi 0,2 do asi 0,3. Proto je nutno zachovat určitou spodní hranici koncetrace vody;

5. rovněž tuky mají ochranné účinky, tj. kakaové máslo chrání bakterie a spory před působením tepla a to do značné míry v oblasti aktivity vody od asi 0,2 do 0,4 na základě různých řádových hodnot teplotní vodivosti a difúze vody do tuku.

Na druhé straně je míra zničení zárodků tím větší, čím vyšší je obsah vody a teplota kakaové hmoty a čím delší je délka doby jejího zpracování.

Podnětem к vynálezu byl proto úkol, nalézt nepřetržitě pracující způsob a zařízení vhodné к jeho provádění, pomocí jichž by bylo možné zpracovat kakaovou hmotu pro zničení zárodků v průběhu jejího ostatního zpracování, aniž by tím byla záporně ovlivněna jakost jejího aroma.

Předmětem vynálezu je tedy způsob sterilizování fluidních hmot, zejména kakaových hmot, při němž se tato hmota v tenké vrstvě nepřetržitě zbavuje kyselin, plynů a popřípadě části v ní obsažené vlhkosti při teplotě do 100 °C a po zpracování v mezistupni se z ochlazené hmoty v tenké vrstvě nepřetržitě odstraňuje zbytek vlhkosti a zbytek plynů a hmota se pak odvádí к dalšímu zpracování, kterýžto způsob spočívá v tom, že v mezistupni se dopravovaná hmota zadržuje při teplotě nad 100 °C až 150 °C, s výhodou 135 °C, vzniklé vnitřním třením v nadržené hmotě, kterážto teplota se udržuje přiváděním tepla z vnějšku nebo jeho odváděním načež se hmota, odváděná z mezistupně obsahujícího nadrženou hmotu, ochladí za zpětné kondenzace parní fáze na teplotu dosahující nanejvýš na teplotu 100 ^C.

Bezprostředně po odvodu hmoty nebo před ní se z nadržené hmoty odděěí tak velký dílčí proud vracený zpět do nadržené hmoty, že hmota projde mmzistupněm osrnmkát až dvanáctkrát.

K nepřřtržitl dopravované hmotě se alespoň před vstupem do odkyselovatího a odplyňovactího stupně, upraveného před meeistupněm, přidává ne^ř^žitl voda v mncožSví až 3,5 % vztaženo na mnnožSví hmoty přiváděné do mee^stupně, k dosažení požadovaného obsahu vlhkooSi.

Předmětem vynálezu je rovněž zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, sessácvjítí ze dvou zpracovatelských jednotek na zpracování hmoty v tenké vrstvě, spojených potrubími s vestavěnými čerpadly, kteréžto zařízení se vyznačuje tím, že meei dvěma zpracovatelskými jednotkami £, _2 je upraven zadržovací reaktor _5 s předřazeným výměníkem £ tepla a s následným průtokovým chladičem 6, kterýžto zadržovací reaktor 5 je tvořen, s výjimkou vstupního a výstupního otvoru, uzavřeným válcovým těeesem 35 s dvojitými stěnami, v němž je upraven rotor 11, zevvátř ohhannčující válc^ovou štěrbinu 10 prsténcového průřezu, přieemž na povrchu rotoru 11 jsou upraveny disipaČní členy £2, inějící do válcové zadržovací štěrbiny 10.

Na výstupní přípoj v dolní čáási zadržovacího reaktoru _5 je připojeno odvětvené vratné potrubí 8, které je zaústěno do horní čássi zadržovacího reaktoru £.

Zadržovací reaktor £ je na výstupní straně a před odvětveným vratným potrubím _8 opatřen čerpadlem pro dopravu zpracovávané kakaové hmoty v mnnožsví rovnajícím se součtu mnnžžsví nep^^žitě dopravované hmoty s mnoožtvím hmoty dopravované v odvětveném dílčím proudu.

Disiřnicí členy £2, upravené na povrchu rotoru 11, maaí podobu třmenů 37.

Boční s^těn^y 13 třmenu ³⁷ jsou vy^tvo^řen^y s ^úhlem alfa o velikossi v ^ozm^;^:^í 4 a^{ž 8}° vůči vodorovné rovině a svislá stěna 15 třmenu 37, dotýkáaící se svou přední hranou ££ vnčtřcí stěny 36 zadržovacího reaktoru 5, je nastavena v úhlu beta o velikossi v rozmezí 4 až 8°.

Zadní okraj 16 třmenu 37 je opatřen hroty 17 pro trhání kakaové hmot^y.

Při způsobu podle vynálezu, při jehož provádění se zčáási používá známých zařízení, řrobíhají tedy tyto děje:

1) Kakaová hmota se v tenké vrstvě ve vhodné zpracovatelské jednotce (německý patentový spis 155 7184) nejprve zbaví ^βθΙϊο, obsažených plynů a zčáási vlhkossi při teplotě ni^žší ne^ž l⁰⁰ °C, ^přčeem^ž se ^podle obsato ItyseHo a vo^dy v ^ka^kaov^é hmoto ^edřadí zpracovatelský stupeň, v němž se do kakaové hmoty vstřikuje voda podle německého patentu 231 3563.

2) Kakaová hmota, zbavená kyseHo a plynů, která vystupuje ze zařízení podle odstavce

1, se čerpadlem vhání do níže popsaného rekatoru, kde se hromadí, přičemž, pokud je toho třeba, se obsah vody ve hmotě zvýší dalším vstřikováním podle německého patentu 231 3563. před vstupem hmoty do reaktoru.

3) V zadržovacím reaktoru dochází k časově a tepelně řfeenému mechamickémuutepnnému zpracování hmooy, které umooňuje požadované zničení zárodků bez záporného ovlivnění chuui a bez oeganivoí změny struktury kakaové hmoo-y, příeemž

a) se dosáhne potřebné výše teploty kakaové hmoty třením popřípadě disipací, za příkrého vzestupu teploty uvvátř hmoty,

b) střední doba setrvání hmmty v zadržovacím reaktoru se udržuje stupněm pícIcí jakož i popřípadě začleněným přečerpávacím zařízením v úzkém rozmezí ze stntist:.tiééhk hlediska, a

c) nepatrné kolísání teploty hmoty se vyrovnává přídavným zahříváním popřípadě chlazením stěn reaktoru pomocí topného pláště s dvojitými stěnami.

4) Hmota, odcházející ze zadržovacího reaktoru, se dalším čerpadlem protlačuje chladičem, přičemž se ochladí na teplotu pod 100 °C zpětným zkondenzováním parní fáze.

5) Hmota, vystupující z chladiče, se vede do dalšího zařízení pracujícího s tenkou vrstvou, podle'německého patentu č. 155 7184, kde dochází ke konečnému odstranění zbytkové vlhkosti a zbytku plynů.

S výhodou se při způsobu podle vynálezu používá známých zařízení, čímž však nemá být vyloučeno použití i jiných zařízení, jimiž lze dosáhnout obdobných účinků.

Kombinováním známých a nově vyvinutých zařízení se dosáhne, že vzájemně se rozcházející požadavky, které zpracovávaný produkt klade, se jaksi vyrovnávají a dosáhne se překvapivých výsledků:

Tak například byla při prosazení 1 000 kg/h v nepřetržitém provozu získána při počátečním počtu zárodků v kakaové hmotě přibližně 1,2 x 10^b/g, při teplotě hmoty 120 °C a při střední době setrvání hmoty v zadržovacím reaktoru přibližně 1,5 minuty absolutně zárodků zbavená a chuňově neovlivněná kakaová hmota s konečným obsahem zárodků přibližně 10 000/g.

Zvýšením teploty hmoty o 5 až 10 °C v zadržovacím reaktoru se dokonce dosáhlo konečného počtu zárodků ve hmotě menšího než 500/g, přičemž rovněž nedošlo ještě к žádným výraznějším změnám chuti hmoty.

Obsah vody v kakaové hmoty v zadržovacím reaktoru činil přitom přibližně 2,5 %.

Podstatným rysem zcela rozhodujícího významu tedy je, že se hmota, aniž by přitom byl přerušen její nepřetržitý průtok, hromadí ve střední fázi průběhu, aby se v zadržené hmotě vytvořila vnitřním třením teplota potřebná ke zničení zárodků.

Pokud se přitom podle význaku uvedeného v bodu 1 definice předmětu vynálezu teplo přivádí nebo odvádí, je toto opatření zdůvodněno tím, že teplota ke zničení zárodků, vytvořená vnitřním třením, se udržuje na své střední hodnotě, aby se jednak dosáhlo bezpečného usmrcení zárodků, jednak se zabránilo takovému zvýšení teploty, které by mělo za následek ovlivnění chutových vlastností hmoty.

Způsob podle vynálezu a zařízení к jeho provádění, jsou blíže objasněny pomocí přiložených výkresů, znázorňujících příkladná provedení.

Na obr. 1 je znázorněno blokové schéma zařízení, na obr. 2 je znázorněn svislý řez zadržovacím reaktorem, obr. 3 znázorňuje v radiálním pohledu disipační Člen v podobě třmene, obr. 4 znázorňuje člen z obr. 3 v pohledu zpředu a obr. 5 znázorňuje člen z obr. 3, 4 v pohledu shora v přičlenění к rotoru а к vnitřní stěně zadržovacího reaktoru.

Podle obr. 1 sestává celé zařízení к ničení zárodků v podstatě ze dvou stejných aparátů _1, _2 známé konstrukce pro zpracování hmoty v tenké vrstvě, které není třeba blíže popisovat. Mezi těmito aparáty _1, 2 3^е/ připojen příslušnými potrubími ,3, upraven zadržovací reaktor 3, který je v řezu znázorněn na obr. 2. Hmota prochází zařízením zleva do prava působením

I čerpadel 18, 32, 33 a 34. Ze vstřikovacího zařízení 19 rovněž známé konstrukce se přes potrubí 31 může popřípadě vstřikovat voda do příslušných potrubí 30 resp. do procházející hmoty.

Za vstřikovacími místy 20 resp. za místy zaústění do potrubí £ jsou vestavěny tak zvané statické mísiče 21, rovněž známé konstrukce. Vnější výměník £ tepla, jímž se pouze udržuje teplo, vzniklé v zadržovacím reaktoru _5 a potřebné pro zničení zárodků, v rovnovážném stavu, tj. na příslušné střední hodnotě, je ve znázorněném příkladu provedení vytvořen jako dvojitý plášf zadržovacího reaktoru _5.

Mohl by však též být předřazen jako samostatný průchozí výměník tepla .(naznačený čárkovaně na obr. 1).

Přívod a Odvod teplonosného prostředí, řízené termostatem 22 (obr. 2), se dě.je přes příslušné přípoje 23.

Zadržovací reaktor 5 je vytvořen jako válcové, až na přívodní otvor 24 a odvodní otvor 25 uzavřené těleso 35, v němž se otáčí rotor 11, poháněný motorem 26.

Motor 26 a zadržovací reaktor 5 spočívají na společném podstavci 22· Válcový rotor 11 ohraničuje směrem dovnitř prsténcově válcovou štěrbinu 10 к nakupení hmoty a na jeho povrchu jsou upraveny třecí resp. disipační členy 1_2, které obíhají v štěrbině 10. Na dolním konci rotoru 11 jsou upraveny lopatky, které ve spojení s rotorem a dnem 28 tělesa ’ 35 tvoří čerpadlo £.

Dopravní výkony čerpadel 18, 32, 33 a 34 jsou shodné, zatímco výkon čerpadla 9 je poněkud vyšší, čímž vzniká nadbytek dopravovaného množství. Poněvadž tento nadbytek nemůže být přijat čerpadlem 33, musí se nadbytečné množství vracet odvětveným vratným potrubím £ do zadržovacího reaktoru £, jehož zadržovací štěrbina 10 je více nebo méně ještě naplněna hmotou (teoreticky může být celý vnitřní prostor zadržovacího reaktoru _5 naplněn) tj. hmota se v tomto reaktoru nevyskytuje v tenké vrstvě. Při zahájení provozu zařízení musí být celé zařízení samozřejmě naplněno do té míry, aby bylo v zadržovacím reaktoru £ dosaženo požadované výše zadržené hmoty resp. požadovaného plnění. Teprve až když je toho dosaženo, uvedou se v činnost čerpadla 33, a 34 a samozřejmě též i aparát 2 pro zpracování hmoty v tenké vrstvě.

Disipační členy 12, vytvářející třením teplo ve hmotě, mají podle obr. 3 až 5 podobu třmenů 37, nasazených na povrchu rotoru, přičemž mají takové rozměry a jsou tak uspořádány, že svou přední hranou přejíždějí po vnitřní stěně 36 tělesa 35.

Aby vznikl co největší počet a docházelo к co největšímu narušování proudu hmoty a tím se v ní vytvořily víry, jsou boční stěny 13 nastaveny v malém úhlu alfa vůči směru nabíhajícího proudu 22· Svisle stojící stěna 15 je natočena v úhlu beta (obr. 5) a konečně je celý zadní okraj 16 stěny 15 ještě vytvořen s hrotovými výběžky 17 к narušení proudu hmoty. Těmito členy 12, obíhajícími spolu s rotorem 11 v nakupené hmotě, se tedy dosahuje vysoce intenzivního promísení hmoty spojeného se silným vývinem tepla ve hmotě. Toto ohřátí je sice do velké míry homogenní, jakož i střední doba setrvání částic hmoty v reaktoru.

Proti případně se vyskytujícím a přece možným odchylkám od těchto středních hodnot se však činí opatření, a to, pokud jde o teplotu, pomocí vnějšího výměníku £ tepla, který v podstatě vykonává spíše chladicí než doplňkově ohřívací funkci, a pokud jde obdobu setrvání, částečným vracením hmoty potrubím £.

Tím je zaručeno, že téměř každá částice hmoty, která se nachází pod tlakem v zadržovacím reaktoru 5, je po příslušně dlouhou dobu vystavena zahřátí popřípadě teplu způsobujícímu usmrcení zárodků, tj. zadržovací reaktor zaručuje optimální výsledky, totiž vysoký stupeň zničení zárodků při co možno nejkratší době setrváni a při optimálním působení tepla na hmotu tím, že

a) umožňuje příkrý vzestup teploty hmoty, tedy pracuje s vysokou hustotou energie,

b) přčeemž rozsah kolísání teploty uvnitř hmoty se udržuje co neenižší, a

c) rovněž střední statistický rozptyl délky doby setrvání částic hmoty kolem požadované hodnoty se udržuje co nejmenší.

Příklad 1

Výška zadržovacího reaktoru 1 vnitřní průměr 36 vnější průměr rotoru 11 počet otáček rotoru 11 prosazení teplota hmoty v zadržovacím reaktoru teplota hmoty u vsakovacího zařízení 19 teplota hmoty při odchodu z chladiče · teplota hmoty za čerpadlem 14 střední doba setrvání hmoty v zadržovacím tlak v zadržovacím reaktoru 5

Příklad 2

Výška zadržovacího reaktoru 5.

vnitřní průměr 36 vnější průměr rotoru 11 počet otáček rotoru 11 prosazení teplota hmmty v zadržovacím reaktoru 5.

teplota hmmty u vsakovacího zařízení 19 teplota hmc>ty při odchodu z chladiče 6 teplota hmota za čerpadlem 34 střední doba setrvání hmoty v zadržovacím tlak v zadržovacím reaktoru 5.

Příklad 3 '

Hmmta z ísskových oříšků

Výška zadržovacího reaktoru 5 vnitřní průměr 36 vnější průměr rotoru Ц počet otáček rotoru 11 prosazení teplota hmc)ty v zadržovacím reaktoru £ teplota hmc>ty u vstřkovacího zařízení 19 teplota hmc>ty při odchodu z chladiče .6 teplota himty za čerpadlem 34 střední doba setrvání hmoty v zadržovacím tlak v zadržovacím reaktoru 5 asi 2 m asi 0,5 m asi 0,45 m asi 600 min

000 kg.h asi 120 °C a^{ž 6}0 °^C °C °C

reaktoru .5	asi 1,5 min asi 0,2 MPa
		asi	1,5 m
		asi	0,35 m
		asi	0,30 m
			-i
		asi	750 min
			-1
		500	kg.h
		asi	120 °C
		50 až 60 °C
		90 .	DC
		80 .	DC
reaktoru	5	asi	1,5 min
		0,2	až 0,3 MPa

asi 2 m asi 0,5 m asi 0,45 m asi 600 min 1 000 kg.h” asi 150 °C 50 až 60 °C 95 °C °C

reaktoru J5	asi 1 min
	asi 0,5 MPa

Složení hmoty z ísskových oříšků voda tuky přibližně 3 % přibližně 60 % bílkoviny surová vláknina ostatní přibližně 18 % přibližně 3 % ^1ЬМПп1 16 % velikost ČásSic: přibližně 14 % > 100^um

Pokud jde o dosažené zničení zárodků, odkazuje se na odstavec 3) na straně 11.popisu.

MnožsSví vrácené hmoty odvětveným vratným potrubím £ bylo řádově asi desetinásobkem dopravního výkonu čerpadla .33.

Z měření vyplynulo, že za jnnak stejných podmínek se při poouití disipačních členů s rovným zadním okrajem 16 (tedy bez hrotových výběžků 17) dosáhlo pouze asi 1/5 přeměny energie než při poouití třmenů 37 podle obr. 3.

Claims (9)

1. Způsob steriiizování fluidních hmot, zejména kakaových hmot, při němž se tato hmota v tenké vrstvě neeřřeržitě zbavuje kyseein, plynů a popřípadě čássi v ní obsažené vlhkosti při tepJoSě ^do ¹⁰⁰ °C a ^po z^pracov^ání v mee^tupni se z ochlazen^é hmc>S^y v tenk^é vrstvě žeeřeesžiSě odstraňuje zbytek vlhkosťi a zbytek plynů a hmota se pak odvádí k dalšímu zpracování, vyinnččUící se Sío, že v oeeistupni se dopravovaná hmota zadržuje při teplotě ¹⁰⁰ a^{ž 150} °C, s výho^dou ¹³⁵ °C, vznikJ.é vnitřním třením v na^dr^žen^é hmotě kteráHo teplota se udržuje přiváděním tepla z vnějšku nebo jeho odváděním, načež se hmc)ta, odváděná z z mmeZstupně obsaahLuícího nadrženou hmc>tu, ochladí za zpětné kondenzace parní fáze na t-e^otu dosahhjící nanejvý^{š 100} °C.

2. Způsob podle bodu 1, vyznaČ^ící se Sío, že bezprosSředně po odvodu hmoSy nebo před ním se z nadržené hmoSy odddlí dílčí proud, vracený zpěS do nadržené hmc>oy, přččemž hmoSa projde meeisSupněm osm až dvanáátkrát.

3. Způsob podle bodu 1 a/nebo 2, vyznaačuHcí se tím, že k neeřeeržitě dopravované hmoSě se alespoň před vsSupem do odkyselovacího a odplyňovacího stupně, upraveného před mezistupněm, přidává nepřečržitl voda v mnnožsví až 3,5 %, vztaženo na m^nožst^jí hmc»ty přiváděné do mmezstupně, k dosažení požadovaného obsahu vlhkoosi.

4. ZaSTÍzení k provádění způsobu podle bodu 1, s^s^t^t^^^a^ající ze dvou zpracovatelských jednotek na zpracování hmc>ty v tenké vrstvě, spojených potrubími s vestavěnými čerpadly, vyznaČ^ící se Sío, že mezi oběma zpracovatelskými jednotkami (1,2) je upraven zadržovací reaktor (5) s předřazeným výměníkem (4) tepla a s následným průtokovým chladičem (6, kterýžto zadržovací reaktor (5) je tvořen, s výjimkou vstupního a výstupního otvoru, uzavřeným válcovým (35) s dvojitými stěnami, v němž je upraven rotor (11), zeevníř ohraničuuící válcovou zadržovací Štěrbinu (10) prsténcového průřezu, příčCemž na povrchu rotoru (11) jsou upraveny disipační členy (12), ěnniící do válcové zadržovací Štěrbiny (10).

5. Zařízení podle bodu 4 k provádění způsobu podle bodu 2, vyznačující se tím, že na vstupní přípoj (7) v dolní čássi zadržovacího reaktoru (5) je připojeno odvětvěné vratné potrubí (8), které je zaústěno do horní zadržovacího reaktoru (5).

6. Zahízční podle bodu 5, vyznaačú^í se tím, že zadržovací reaktor (5) je na výstupní straně a před odvětveným vratným potrubím (8) opatřen čerpadlem (9) pro dopravu zpracová- .

vané hmc)ty.

7. Zařízení podle bodu 4, vyznahující se tím, že disiřhční členy (12) maa! podobu třmenů (37).

8. Zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že boční stěny (13) třmenu (37) jsou vytvořeny s úhlem alfa o velikosti v rozmezí 4 a^{ž 8}° vůči vo^dorovné rovin^ě a svislá stěna (15) třmenu (37), dotýkájící se svou přední hranou (14) vnitřní stěny (36) zadržovacího reaktoru (5H je nastavena v úhlu beta o velkost:! v rozmezí ⁴ a^{ž 8}°.

9. Zaaízení podle bodu 7 a/nebo 8, vyznaa^l^í se tím, že zadní okraj (16) třmenu (37) je opatřen hroty (17) pro trhání hmoty.