CS253017B1 - Kostra šperku pro zasazováni drahokamů - Google Patents

Abstract

Řešení se týká kostry šperku pro zasazování drahokamů, kde okrajové kameny jsou zasazeny do sazen upravených tak, že z vnější strany 'perku má každá osazna nejméně dvě vnější zrnka tvořící celek s obložením, kdežto z vnitřní strany nejméně jedno zrnko klasického provedení. Kostra je využitelná ve šperkařství, především pro zlaté šperky s broušenými granáty, dále i pro zasazování jiných drahokamů, popřípadě i v bižuterii a především tam, kde se provádí hromadná výrobě šperků.

Description

Vynález se týká kostry šperku pro zasazováni drahokamů, zejména pro zlaté granátové šperky, u nichž se řeší nové zasazováni vnějších kamenů.

Pro zasazováni drahokamenů do šperků je známá celá řada technik a postupů. Specifickým problémem jsou pak techniky používané pro výrobu granátových šperků, u nichž jde o zvýraznění a estetický účinek těchto drobných drahokamů. Předložený vynález se týká části, do níž se jednotlivé drahokamy zasazují a která se nazývá obrubeň nebo též osazena nebo cargle. Pro zasazování Si fasování granátů do šperků se převážně používá dvou hladníoh technik.

První z nich je tzv. zrnková techniko, jejíž ýodstotoiKspočívá v tom, ie drahokam usazený na osazně je k nim přichycen nejméně třemi zrnky. Podle požadovaného tvaru se používá i více zrnek.

Druhá technike je tzv. techniko obkládaná nebo táž nazývaná nilgřifová. Základem této techniky je to, že všechna okrajová a zejména koutová zrnka jsou vypuštěna a jsou nahrazena tzv. obložením, vyšším než obrubeň, ktoaá tvoří lůžko pro drahokam.

Zrnkové technika má výhodu v tom, že kameny jsou dostatečným počtem zrnek bezpečně drženy a zajištěny. Značnou nevýhodou táto techniky je však tzv. Bkrábovost, což znamená, že zrnka přesahující přes okraj kamene snadno zachycují za oděv, čímž se deformují a může dojít k uvolnění kamenů.

Toto byl důvod k zavedení techniky obkládané, která byla odvozena z fasování jednotlivých kamenů způsobem nahledko. Vyčnívající okrajová část drahokamu je u této techniky obložena obrubou tzv. milgrifem z vnitřku vzoru je k ní kámen přitlsčován zrnky. Tato technika sice z části vyřešila problém škrábavosti granátových šperků, avšak její použitelnost je poměrně omezena vlastnostmi materiálu, z něhož je osazena zhotovena. Pokud byly šperky zhotovovány ručně z kujného materiálu, nebyly s touto technikou problémy.

Současné moderní hromadné výroba šperků ale vyžaduje používat pro opakovatelnost vzorů produktivnějšího odlévání osazen. Pokud se současně použije 1 úspornějších drahých kovů jako slitin zlata o ryzosti 0,375 epod., dochází u těchto materiálů k tpsmu, že v důsledku vad lití nelze využít v plné míře popsených výhod obkládané techniky. Slitina devítikerétového zlata je sama o sobě méně poddajná, čímž je snížena i poddajnost lité obruby, se kterou nelze kámen přitáhnout.

Vnitřní zrnko musí kámen k obrubě přitahovat značnou silou, přičemž litá obruba je nepoddajné a může docházet i k vypadávání kamenů. Násilným přitlečováním může dojít i k deformaci obložení, což negativně ovlivňuje vzhled šperku. Jelikož obruba a zrnko jsou jediné viditelné kovové části celé osazny a je třeba respektovat celkovou estetickou formu šperku, není možné nahradit jednu techniku druhou.

Pokud je požadováno zachovat výhodnou formu obkládané techniky, je třeba hledat nový způsob upevnění drahokamu do osazny, aby se odstranily uvedené nedostatky.

Podle vynálezu řeší tyto nedostatky kostra šperku pro zasazování drahokamů, zejména vhodná pro zlaté granátové šperky, u níž je k zasazení kamenů použito osazen se zrnky a obložením. Podstata vynálezu spočívá v tom, že osazny pro upevnění okrajových kamenů jsou opatřeny alespoň jedním zrnkem z vnitřní strany šperku a současně nejméně dvěma vnějšími zrnky zapuštěnými do obložení a která tvoří s obložením integrální část.

Takto provedenou kostrou špBrku se funkce vlastního obložení mění na funkci čistě estetickou, přičeši je doasžemo spolehlivě a především vzhledné zasazení drahokamů i do materiálů nižších ryzostí zhotovovaných produktivní technologií litím v opa1 kované průmyslové výrobě.

Další výhody a podrobnosti vynálezu budou vysvětleny v následujícím oopisu a zn pomocí připojených výkresů, kde představuje obr. 1 v axonometrlckém pohledu kostru šperku, obr. 2 detail vnějšího zrnka s obložením v půdorysu, obr. 3 detail vnějšího zrnka s obložením v částečném nárysném řezu, obr. 4 kostru šperku se dvěma zasazenými kameny v půdorysu, obr. 5 hotový šperk v nárysu

Vynález je popsán na běžném jednoduchém klasickém vzoru se sedmi kameny. Kostra i šperku je tvořena osezami 1 (obr. 1) a každá z osazen 1 pro oéazeni okrajových kamenů [ má vnější zrnka 2. U tohoto příkladu jsou vnější zrnka 2 upravena v rozích mezi sousedními osezami 1 pro zasazení okrajových kamenů. Těchto zrnek může být i větší počet. Vnější zrnka 2 jsou zapuštěna do obložení J, které současně i tato vnějěí zrnka 2 zakrývá. U tohoto příkladu ne obr. 1 je pro názornost a pro zdůraznění odlišnosti od známých technik znázorněno obložení J jakoby oddělené. U hotové kostry pak tvoří s vnějšími zrnky 2 integrální nedílný celek. Takovýmto způsobem by se kostra zhotovovala ručním způsobem, kdy spojení obložení J s vnějšími zrnky 2 by bylo provedeno pájením nebo při výrobě modelu. ' i

Při hromadné výrobě litím jsou obě tyto části odlity společně, jak ukazuje obr.

a 4.

Kostra šperku je dále opatřena z vnitřní strany každé osazny i pro upevnění okrajových kamenů dalším zrnkem i, které drží známým způsobem vnitřní kámen 6 a současně z vnitřní strany i okrajové kameny I (obr. 4). Zasazení kamenů je zřejmé z obr. 5 a je patrné, že vnější zrnka 2 jsou z vnějšku šperku téměř zcela zakryta obložením J.

U hotového šperku s kostrou provedenou podle vynálezu je tedy obložení J využito pouze pro estetický účinek a obkládaná technika je pouze simulována. Funkci držení okrajových kamenů I zcela převzala nové vnější zrnka 2 zapuštěná do obložení J, a to tak, že s ním tvoří materiálově nedílnou část. Obložení J současně zabraňuje škrábavosti vnějších zrnek 2 ^a jejich zakrytím není narušován požadovaný vzhlád klasické obkládané techniky (obr. 5).

Vynález byl popsán v souvislosti s použitým u odlévaných koster ze zlatých slitin o nižší ryzosti. Jeho využitelnost však není tímto příkladem použití omezeno a je zřejmé, že výhod vynálezu lze využít u šperků z jiných kovů, jako slitin stříbra, tombaku a dalších, jakož i pro zasazování jiných kamenů než granátů, včetně nepravých.

Využitelnost vynálezu není rovněž omezena příkladem vzorní, na němž byl popsán.

Jeho využití je možné i u vzorů, které nemají středové kameny a kde kameny bývají uspořádány ze sebou. Pro takové aplikace je každá osazna podle výše používané terminologie osaznou pro zasazování okrajových kamenů.

Claims (1)

1. Kostra šperku pro zasazování drahokamů, zejména pro zlaté granátové šperky, u níž je k zasazování drahokamů použito osazen se zrnky e obložením, vyznačující se tím, že osazny (1) pro zasazení okrajových kamenů (7) jsou opatřeny jednak alespoň jedním upevňovacím zrnkem (4) z vnitřní strany šperku a jednak nejméně dvěma vnějšími zrnkj (2), která jsou zapuštěna do oblojžení (31, s nímž· tvoří integrální část.