CS252678B1 - Způsob sníženi obsahu alkaloidu galeninu v jastřabině lékařské - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu snížení obsahu dráždivého, ve vyšší koncentraci toxického alkaloidu galeginu v zelené hmotě jestřabiny lékařské. Zkrmování jestřabiny lékařské jako pícniny s vysokou nutriční hodnotou je znemožněno obsahem uvedeného alkaloidu, který působí trávicí obtíže hospodářských zvířat. Podstata řešení spočívá v tom, že na řezanku jestřabiny lékařské je působeno teplotou pohybující se v rozmezí od 120 do 150 °C po dobu 20 až 25 minut. Za tuto dobu termolabilní alkaloid degraduje na prakticky nulovou hodnotu.

Description

Vynález se týká způsobu snížení obsahu alkaloidu galeginu v jestřabině lékařské.

V současné době se pěstování a zkrmování jak zelené hmoty tak úsušků jestřabiny lékařské nevyužívá pro vysoký obsah alkaloidu galeginu v ní obsažené. Galegin působí v zažívacím traktu hospodářských zvířat zažívací potíže, které mohou při jeho vyšší koncentraci způsobovat podstatné snížení užitkovosti. Z těchto důvodů i pro její špatné chutové vlastnosti v negativním stavu ji neradi zvířata přijímají. Způsoby snížení nebo odstranění galeginu z jestřabiny lékařské dosud nebyly propracovány a proto využívání jestřabiny lékařské pro krmivářskou praxi není známo. V současné době využívané pícniny v krmivářství mají ve srovnání s jestřabinou lékařskou řadu nedostatků, ják co nutriční hodnoty, tak oo agrotechnických nároků pěstování. Hospodářsky nejvýznamnější je i z pícnivářského hlediska vojtěška, která v příhodných podmínkách vykazuje vysoké množství zelené hmoty s vysokou nutriční hodnotou.

Vojtěška je však z agrotechnického hlediska velmi náročná i na stanoviště a její použití je omezeno jen do nejlepších výrobních oblastí. Další velkou nevýhodou vojtěšky je její velmi obtížné semenářství. Jetel oproti vojtěšoe vykazuje nižší obsah bílkovin, nižší výnos i nižší nutriční hodnotu. Semenářství u jetele je opět nejisté a nákup semene jetele není většinou každoročně splněn. Bílkovinný program se opírá o horkovzdušné sušení vojtěšky a pěstování hrachu na zrno. Pěstování hrachu naráží dnes na velké problémy spojené s náročnou agrotechnikou a s vysokými nároky na dosoušeni zrna. Vysoký výsev 300 až 350 kg/ha zbytečně prodražují výrobu. Zrno hrachu se sklízí při vlhkosti 30 až 45 % hmotnostních, čímž vznikají vysoké náklady na posklizňové šetřeni, dosoušeni a hrozí nebezpečí znehodnocení zrna. Podmínkou úspěšného pěstování hrachu na zrno je tedy výstavba nákladných posklizňových linek ne úpravu a dosoušeni.

/

Uvedené nevýhody jsou v podstatné míře odstraněny způsobem snížením obsahu galeginu v jestřabině lékařské podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pomocí horkovzdušného sušení působí na alkaloid galegin obsažený v zelené hmotě jestřabině lékařské teplotou 120 °C až 250 °C po dobu 20 až 25 minut. Osušky jestřabiny lékařské je možno nahradit úsušky vojtěškové.

Výhody řešení podle vynálezu spočívají v tom, že jestřabina lékařská obsahuje 22 až 30 % hmotnostních bílkovin v sušině, oproti obsahu vojtěškových bílkovin, jež je v sušině obsaženo 12 až 21 % hmotnostních a i oproti obsahu bílkovin v hrachu 22 až 26 % hmotnostních. Další pozitivní zjištění je v obsahu lyzinu jako nejdůležitější aminokyseliny, kde u jestřabiny se pohybuje obsah v rozmezí 1,6 až 2,6 % hmotnostních oproti vojtěšce, ve které je obsaženo 0,79 až 1,1 % hmotnostních v sušině. U ostatních aminokyselin vykazuje vojtěška, hrách nižší procento než jestřabina lékařská. Z hlediska zisku bílkovin z jednoho hektaru je výnos u jestřabiny lékařské vyšší než u srovnatelných pícnin. Jestřabinu lékařskou lze s úspěchem pěstovat ve všech výrobních oblastech až do vyloženě horských poloh nebo v trvale zámokřenýoh půdách. Vzhledem k tomu, že jestřabina je víceletá vikvovitá rostlina, osvojují si hlízkové bakterie jejího kořenového systému vzdušný kyslík a jím následně obohacuji půdu pro další plodiny. Semenářství jestřabiny lékařské je oproti vojtěšce, hrachu i sóji nesrovnatelně každoročně jistější a výnosy semen jsou podstatně vyšší než u vojtěšky. Jestřabina lékařská vykazuje vysokou odolnost vůči chorobám a škůdcům. Jestřabinovými úsušky lze plně nahradit úsušky vojtěšky a při stejných dávkách docílit vyšší dojivost, vyšších přírůstků u selat a též i vyšší snůšky vajec u drůbeže.

Bylo prokázáno, že z důvodu vyšší nutriční hodnoty jestřabiny se dociluje vyšší užitkovosti i lepší využití krmné dávky i u ostatních druhů a kategorií zvířat. Obsah ligninu v sušině jestřabiny lékařské je od 3,17 až 8,35 % hmotnostních oproti vojtěšce, kde již v zelené hmotě se obsah ligninu pohybuje kolem 10 % hmotnostních. Nižší obsah ligninu je významnou předností jestřabiny z hlediska využitelnosti úsušků u monogastrických zvířat.

Přes centrální fond krmiv mohou být jestřabinové úsušky během dvou až tří let využity a zavedeny prakticky ve všech průmyslově vyráběných krmných směsí, kde mohou nahradit bílkovinné komponenty. Tím, že získáváme hodnotnější úsušky, je spotřebovaná energie racionálněji využi3 ta. Použitím jestřabiny lékařské je zajištěna pravidelná a jistá produkce zelené hmoty pro sušárenské účely, nedochází k různým nouzovým řešením a ke zvyšování nároků na dovoz bílkovinných krmiv. Obsah toxického alkoloidu galeginu a neznalost možností jeho odstranění až dosud bránil využití jestřabiny lékařské jako významného bílkovinného krmivá. Horkovzdušným sušením zelené hmoty jestřabiny se v úsušcích uchová bohatý obsah výživných látek, ale zaniká působení nežádoucího nadbytku galeginu. Toho lze prakticky využít při výrobě bílkovinných a vitaminosních mouček.

Příklad i

Řezanka zelené hmoty v jestřabině lékařské se dopraví do horkovzdušného tunelu sušárny. Na řezanku se v sušárně působí vstupní teplotou cca 700 až 900 °C a” výstupní teplota činí 120 až 130 °C. Na zelenou hmotu je takto působeno po dobu 20 až 25 minut. Během doby sušení dochází k radikálnímu snížení obsahu alkoloidu galeginu až prakticky na nulovou hodnotu při zachováni nutriční hodnoty úsušků. Vzniklé úsušky je možno po vychladnutí používat jako komponentu krmných směsi, krmných granulí, atd. v kterých nahrazují úsušky pícnin zvláště úsušky vojtěškové.

Příklad 2 «

Řezanka zelené hmoty v jestřabině lékařské se dopraví do horkovzdušného tunelu sušárny. Na řezanku se v sušárně působí vstupní teplotou cca 700 až 900 °C a výstupní teplota činí 130 až 250 °C. Na zelenou hmotu je takto působeno po dobu 20 až 25 minut. Během doby sušeni dochází k radikálnímu snížení obsahu alkaloidu galeginu až prakticky na nulovou hodnotu při zachování nutriční hodnoty úsušků. Vzniklé úsušky je možno po vychladnutí používat jako komponentu krmných směsí, krmných granulí, atd. v kterých nahrazují úsušky pícnin zvláště úsušky vojtěškové.

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob snížení obsahu galeginu v jestřabině lékařské pomocí horkovzdušného sušení vyznačený tím, že na alkaloid galegin obsažený v zelené hmotě v jestřabině lékařské se působí teplotou 120 až 250 °C po dobu 20 až 25 minut.