CS252650B1 - Způsob prováděni monolitických tepelných izolací - Google Patents

Abstract

Předmětem řešení je způsob provádění monolitických tepelných izolací, zejména pro průmyslové pece, z vláknitých žárovzdorných materiálů. Podstata řešení spočívá v tom, že vláknitý žárovzdorný materiál se upraví rozdělením, případně pokrácením jednotlivých vláken na drobné shluky s volnou prostorovou orientací jednotlivých vláken a dopravuje se před nanášené místo* přičemž v prostoru mezi ústím dopravní hadice a nanášeným místem prochází mlhovinou rozprášeného tekutého pojivá, kterým se obaluje a ulpívá na podkladu tepelného agregátu.

Description

Vynález se týká způsobu provádění monolitických tepelných izolací, zejména pro průmyslové pece a podobné tepelné agregáty, z vláknitých žáruvzdorných materiálů nanáěených strojně na podklad.

V současné době se tepelné izolace a žáruvzdorné vyzdívky tepelných zařízeni provádějí především z klasických žárovzdorných materiálů anebo obklady z vláknitých materiálů. Tyto vláknité materiály jsou k dispozici jako desky, rohože, papír, tvarovky a případně i další podobné výrobky.

Upevnění žárovzdorného vláknitého materiálu k podkladu se provádí bud lepením, nebo napichováním na kotevní trny s příchytkami a keramickými hlavicemi a dalšími zvláštními kotevními systémy.

Nevýhodou těchto řešeni je poměrně vysoká pracnost při montáži, velké materiálové ztráty odpadem při přizpůsobováni vláknitých výrobků geometrickým tvarům tepelných zařízení a obecně velká obtížnost a náročnost obkládání složitých konstrukčních prvků těchto agregátů. Další nevýhody se projevuji ve ztrátách poškozením, zejména desek z vláknitých výrobků při jejich přepravě od výrobce až na místo zabudování.

Závažná nevýhoda takto vytvořených tepelných izolací spočívá v tom, že délkové smrštění výrobků z vláknitých izolačních materiálů je poměrně velké, takže po zahřátí na provozní teplotu dochází k vytvoření spár, kterými teplo proniká do spodních vrstev izolační vyzdívky, případně až na plášt tepelného zařízení. Tím dochází k destrukci vláknitého podkladu a ke snížení životnosti tepelné izolace. V současné době byly v praxi započaty i pokusy se strojním nanášením izolačních vláknitých vyzdívek.

Jednou ze známých možností je doprava suchých vláken do výstupní trysky, kde dochází k míšení pojívá s vlastním izolačním vláknitým materiálem a takto provlhčený vláknitý izolační materiál se ukládá na podklad tepelného agregátu. Hlavní nevýhodou tohoto řešení je nedokonalé provlhčeni a prosycení vláknitého izolačního materiálu pojivém a zanášení výstupní trysky izolačním materiálem, který se uvnitř nalepuje. Odstranění těchto nedostatků vyžaduje přerušování práce a tím dochází ke snížení její produktivity. Takto vytvořená vyzdívka není homogenní, což má záporný vliv na její životnost.

Dalším známým způsobem je nanesení štěrkového tmelu jako lepivé podkladové vrstvy na izolovaný podklad, na který se potom suchý vláknitý materiál ukládá.

Tento způsob však vyžaduje dvě základní technické operace pro celé provedení vyzdívky, což zvyšuje náklady na její provedení a snižuje produktivitu práce. Tímto způsobem pak není možno nanášet izolační vrstvy pro běžné potřeby, tedy v tlouštkách několik centimetrů, neboE samotné nanášené vlákno neobsahuje pojivo a není tedy schopno již na sebe vázat další vrstvu stříkaných žárovzdorných izolačních vláken.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny způsobem provádění monolitických tepelných izolací podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vláknitý žárovzdorný materiál se upraví rozdělením, případně pokrácenim jednotlivých vláken na drobné shluky s volnou prostorovou orientací jednotlivýčh vláken a dopravuje se před nanášené místo, přičemž v prostoru mezi ústím dopravní hadice a nanášeným místem prochází mlhovinou tekutého pojívá, kterým se obaluje a ulpívá na podkladu tepelného agregátu.

Uvedené řešení zabezpečuje minimální materiálové náklady, nebot používané vláknité suroviny jsou lacinější než vláknité výrobky, přičemž při využití vynálezu lze používat druhotných surovin, zejména odpadu ve výrobě vláknitých výrobků. Způsob podle vynálezu nevykazuje v podstatě žádný odpad ani zbytky, je mimořádně rychlý a umožňuje tedy i zkrácení výstavby vyzdívek pecních agregátů.

' Takto vytvořená monolitická žárovzdorná vyzdívka vykazuje i vyšší životnost, neboř ani po Opakovaném provozním tepelném zatížení nedochází k vytváření spár z důvodů smrštění vláknitého materiálu a tím ani k úniku tepla do spodních vrstev vyzdívky, případně až na vnější stěnu tepelného agregátu.

Zvlášř vysokou produktivitu práce lze dosáhnout s využitím tohoto řešení u členitých tepelných agregátů a při jejich opravách. Také dokonalé provlhčení vláken pojivém přispívá ke zvýšení životnosti takto provedené vyzdívky.

Při příkladném provedení žárovzdorné vyzdívky bylo použito odpadu keramického žárovzdorného vlákna s délkou jednotlivých vláken do dvou centimetrů a jednotlivé smotky vláken nepřesahovaly objem dvou cm³. Jako pojivo byl použit koloidní oxid křemičitý ve 28% roztoku ve vodě s maximálním obsahem oxidu sodného 0,4 hmotnostního %.

Vlákno bylo dopravováno pěnumaticky v suchém stavu a po opuštění výstupní trysky procházelo mlhovinou pojivá, která byla vytvářena zvláštním zařízením v oblasti mezi výstupní tryskou a podkladem, na kterém,· byla vytvářena žárovzdorná izolační vyzdívka.

Tímto způsobem byla vytvořena 7 cm vrstva žárovzdorné izolace s objemovou hmotností 260 kg.m ³. Vytvoření této vyzdívky nevyžaduje žádné zvláštní úpravy podkladového materiálu a je vhodné pro všechny známé druhy těchto materiálů jen po běžném otištění povrchu.

Takto lze provádět nové žárovzdorné vyzdívky, jejich opravy, a to i v kombinaci s jinými druhy žáruvzdorných vyzdívek.

Claims (1)

1. ; předmět' VYNALEZU

   Způsob provádění monolitických tepelných izolací, zejména pro průmyslové pece, z vláknitých žšroVzdQrných materiálů, vyznačující se tím, že vláknitý žárovzdorný materiál se upraví rozdělením nebo pokrácenim jednotlivých vláken na drobné shluky s volnou prostorovou orientací jednotlivých vláken a dopravuje se před nanášené místo, přičemž v prostoru mezi ústím dopravní hadice a nanášeným místem prochází mlhovinou rozprášeného tekutého pojivá, kterým’ se pbalúje,a.ulpívá na podkladu.