CS252273B1 - Zapojení spínače a vypínatelným výkonovým spínacím pivkem - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem, jehož první elektroda je připojena na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí a jehož druhá elektroda je připojena na anodu nulové diody, jejíž katoda je připojena na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí. Účelem zapojení je docílit podstatného snížení výkonových ztrát, vznikajících na vypinatelném'výkonovém spínacím prvku pří jeho vypínání i při jeho spínaní a vyloučení ztrát vlastního celého odlehčovacího obvodu spínače a současně umožnit činnost spínače nejen v jednokvadrantovém pulsním měniči, ale,i ve dvoukvadrantovém a čtyřkvadrantovém pulsním měniči. Uvedeného účelu se dosáhne zejména využitím rezonančních dějů při nabíjení a vybíjení kondenzátorů a použitím tyristoru a oddělovací diody, vhodně uspořádaných v zapojení odlehčovacího obvodu spínače.

Description

(54)

Zapojení spínače a vypínatelným výkonovým spínacím pivkem

Řešení se týká zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem, jehož první elektroda je připojena na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí a jehož druhá elektroda je připojena na anodu nulové diody, jejíž katoda je připojena na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí. Účelem zapojení je docílit podstatného snížení výkonových ztrát, vznikajících na vypinatelném'výkonovém spínacím prvku pří jeho vypínání i při jeho spínaní a vyloučení ztrát vlastního celého odlehčovacího obvodu spínače a současně umožnit činnost spínače nejen v jednokvadrantovém pulsním měniči, ale,i ve dvoukvadrantovém a čtyřkvadrantovém pulsním měniči. Uvedeného účelu se dosáhne zejména využitím rezonančních dějů při nabíjení a vybíjení kondenzátorů a použitím tyristoru a oddělovací diody, vhodně uspořádaných v zapojení odlehčovacího obvodu spínače.

252 275

252 273

Vynález se týká zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem, jehož první elektroda je připojena na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí a jehož druhá elektroda je připojena na anodu nulová diody, jejíž katoda je připojena na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí·

Spínač s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem slouží k pulsní regulaci elektrické energie ze zdroje stejnosměrného napětí do zátěže· Spínač je zapojen jako jednokvadrantový pulsní měnič, v němž vypínatelný výkonový spínací prvek, ošetřený odlehčovacím obvodem, omezujícím výkonové ztráty při jeho spínání i vypínání, je zapojen směrem k záporné svorce zdroje stejnosměrného napětí a nulová dioda je zapojena směrem ke kladné svoroe zdroje stejnosměrného napětí· Tento spínač je předurčen zejména pro použití ve dvoukvadrantových a čtyřkvadrantových půleních měničích, ve kterých musí spolupracovat se spínačem zrcadlově převráceným, u kterého je vzájemně zaměněna poloha vypínatelného výkonového spínacího prvku a nulové diody.

Při spínání a vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku, například alespoň jednoho bipoláraího tranzistoru, unipolárního tranzistoru, nebo vypínatelného tyristoru typu GTO, dochází k jeho výkonovému přetěžování, způsobenému tím, že během vypínací i spínací doby se na vypínatelném výkonovém spínacím prvku objevuje současně velké napětí i velký proud·

Při sepnutí vypínat elného výkonového spínacího prvku, vznikají v něm a v nulové diodě další výkonové ztráty, způsobené tím, že v době zotavování nulové diody protékají přes ni v závěrném

2S2 273 směru a tím i přes vypínatelný výkonový spínací prvek velké impulsní zotavovací proudy· U pulsních měničů, zpracovávajících velká napětí, řádově stovek voltů, a velké proudy, řádově desítek až stovek ampérů, vyvstávají tedy nutně problémy s výkonovou ztrátou na vypínatelném výkonovém spínacím prvku i na nulové diodě, pracujících při vysokých přepínacích kmitočtech v oblasti jednotek až desítek kilohertzů. Proto bývá účelné ošetřit vypínatelný výkonový spínací prvek i nulovou diodu odlehčovacími obvody, omezujícími výkonou ztrátu při vypínání i při spínání vypínatelného výkonového spínacího prvku. Tato snaha vedla ke konstrukci různých odlehčovacích obvodů ztrátových, obsahujících kondenzátory, cívky, odpory, diody, případně i aktivní polovodičové prvky· V těchto ztrátových obvodech je energie kondenzátorů a cívek mařena ve zmíněných odporech· Existují rovněž i bezeztrátové obvody, které však obsahují velký počet prvků, přičemž aktivní i pasivní polovodičové prvky jsou v nich extrémně namáhány a konečně i doby, potřebné k navrácení odlehčovacího obvodu do výchozího stavu, bývají dlouhé. U některých odlehčovacích obvodů, obsahujíeích více kondenzátorů, bývají tyto kondenzátory připojeny k vypínat elnému výkonovému spínacímu prvku přes různý počet obvodových prvků a tím mají zákonitě v sérii sa. sebou připojeny rozdílné parazitní indukčnosti, které nedovolují rovnoměrné rozdělení nabíjecích proudů těchto kondenzátorů. Obvykle užívané odlehčovací obvody, pokud umí chránit vypínatelný výkonový spínací prvek při sepnutí i při vypnutí, bývají ztrátové. Pokud jsou vytvořeny jako bezeztrátové, mají některé nevýhodné vlastnosti, jako je složitost, dlouhé doby, potřebné k přípravě odlehčovacího obvodu do pracovního stavu, neschopnost dlouhodobě akumulovat v cívkách energii potřebnou ke změně pracovního stavu a podobně.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny u zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že mezi druhou elektrodu vypínatelného výkonového spínacího prvku a anodu nulové diody jsou vřazeny v sérii zapojené oddělovací dioda, která je připojena

- 3 252 273 na druhou elektrodu vypínatelného výkonového spínacího prvku svou katodou, dále první hlavní přesytka, ke které je oddělovací dioda připojena svou anodou, a dále druhá hlavní přesytka, která je připojena na anodu nulové diody, ke které je přes i» hlavní odpor dále připojena katoda první hlavní diody, jejíž anoda je připojena na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí, ke které je dále připojena anoda druhé hlavní diody, jejíž katoda je připojena na druhou elektrodu vypínatelného výkonového spínacího prvku, ke které je dále připojen odlehčovací dvoupol svou první svorkou, který je svou druhou svorkou připojen přes hlavní cívku na anodu tyristoru, jehož katoda je připojena na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí, přičemž výstup spínače je připojen na spoj mezi první hlavní přesytkou a druhou hlavní přesytkou a na druhou svorku odlehčovacího dvoupólu je připojena jednak katoda záchytné diody, jejíž anoda je připojena na anodu oddělovací diody, a jednak záchytný kondenzátor svou jednou elektrodou, který je svou druhou elektrodou připojitelný na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí nebo na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí*

Další podstata vynálezu spočívá v tom, že odlehčovaoí dvoupol je tvořen první diodou, jejíž katoda je připojena na anodu třetí diody, jejíž katoda je připojena přes cívku a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor na anodu první diody, jejíž katoda je dále připojena přes první kondenzátor na katodu druhé diody, jejíž anoda je připojena na spoj mezi cívkou a druhým kondenzátorem, přičemž anoda první diody tvoří první svorku odlehčovacího dvoupólu a katoda druhé diody tvoří druhou svorku odlehčovacího dvoupólu·

Ještě další podstata vynálezu spočívá v tom, že odlehČovací dvoupol je tvořen první diodou, jejíž katoda je připojena na anodu třetí diody, jejíž katoda je připojena přes cívku a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor na anodu první diody, jejíž katoda je dále připojena přes první kondenzátor na katodu druhé diody, jejíž anoda je připojena na spoj mezi cívkou a dru hým kondonzá torem a jejíž katoda je dále připojena přes odpor

- 4 252 273 na katodu čtvrté diody, jejíž anoda je připojena na katodu třetí diody, přičemž anoda první diody tvoří první svorku odlehČovacího dvoupolu a katoda druhé diody tvoří druhou svorku odlehČovacího dvoupolu.

Ještě další podstata vynálezu pak spočívá v tom, že odlehčovací dvoupól je tvořen první diodou, jejíž katoda je připojena přes cívku na anodu třetí diody, jejíž katoda je připojena přes druhý kondenzátor na anodu první diody, ke které je dále připojena anoda čtvrté diody, jejíž katoda je připojena přes odpor na anodu třetí diody, jejíž katoda je dále připojena na anodu druhé diody, jejíž katoda je připojena přes první kondenzátor na katodu první diody, přičemž anoda první diody tvoří první svorku odlehČovacího dvoupolu a katoda druhé diody tvoří druhou svorku odlehČovacího dvoupolu.

U řešení zapojení podle vynálezu je spínač a vypínatelným výkonovým spínacím prvkem vybaven bezeztrátovým odlehčovacím obvodem, který omezuje výkonové ztráty ve vypínatelném výkonovém spínacím prvku při jeho vypínání i při jeho spínání. Výhodou rovněž je přítomnost oddělovací diody, která zabrání nabí jení prvního kondenzátoru a druhého kondenzátoru odlehČovacího dvoupolu při spolupráci spínače podle vynálezu se spínačem zrcadlově převráceným, majícím vzájemně zaměněnu polohu vypínatelného výkonového spínacího prvku a nulové diody, při provozu ve dvoukvadrantových nebo čtyřkvadrantových půleních měničích. Další výhoda zapojení spínače podle vynálezu spočívá v tom, že při vypínání xypínatelného výkonového spínacího prvku přestává proud zátěže protékat tímto vypínatelným výkonovým spínacím prvkem a začíná protékat prvním kondenzátorem přes první diodu a druhým kondenzátorem přes druhou diodu odlehČovacího dvoupolu do záchytného kondenzátoru. Pokud mají první kondenzátor a druhý kondenzátor odlehČovacího dvoupolu s výhodou stejně velkou kapacitu, proud zátěže se rozdělí rovnoměrně, protože protéká vždy přes shodný počet prvků, které prakticky mají i stejnou parazitní indukčnost·

Za významnou výhodu zapojení spínače podle vynálezu lze považovat i skutečnost, že při vypnutí vypínatelného výkonového

- 5 252 273 spínacího prvku pracují vlastně první kondenzátor i druhý kondenzátor odlehčovacího dvoupolu paralelně, kdy je jejich efektivní kapacita dvojnásobná, a naopak při sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku dochází k nabíjení prvního kondenzátoru a druhého kondenzátoru odlehčovacího dvoupolu hlavním sinusovým rezonančním proudovým půlkmitem přes třetí diodu a cívku odlehčovacího dvoupolu tak, že první kondenzátor a druhý kondenzátor jsou zapojeny v sérii a jejich efektivní kapacita je proto poloviční oproti kapacitě každého jednotlivého uvažovaného kondenzátoru· Výsledkem je velmi výhodný poměr efektivní kapacity při vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku vůči efektivní kapacitě při jeho sepnutí o velikosti čtyři ku jedné, čímž je minimalizována amplituda hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu· Proto i přídavné proudové namáhání vypínatelného výkonového spínacího prvku tímto hlavním sinusovým rezonančním proudovým půlkmitem je malé· Další výhodou zapojení spínače podle vynálezu je případné použití čtvrté diody a odporu v odlehčovacím dvoupolu, které zajistí zmaření energie, nashromážděné v cívce odlehčovacího dvoupolu vlivem zotavovacího proudu třetí diody odlehčovacího dvoupolu při skončení hlavního sinusového rezonančního proudového půltonitu. Tím je chráněna třetí dioda odlehčovacího dvoupolu, ve které by jinak byla tato energie mařena· Vzhledem k tomu, že zotavovací proud třetí diody odlehčovacího dvoupolu je však řádově menší, než amplituda hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu, je i parazitní energie cívky odlehčovacího dvoupolu, způsobená tímto zotavovacím proudem, tak malá, že nenarušuje princip bezeztrátovosti tohoto odlehčovacího dvoupolu· £ dalším výhodám zapojení spínače podle vynálezu lze přičítat i skutečnost, že při Vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku nabíjí od$ehčovací dvoupól záchytný kondenzátor na určité napětí a tím urychluje demagnetizaci první hlavní přesytky a převedení^roúdu ^zátěže do druhé hlavní přesytky a nulové diody, přičemž naopak při sep nutí vypínatelného výkonového spínacího prvku pomáhá odlehčovací dvoupól vybíjet záchytný kondenzátor a tím zmenšuje proudové namáhání tyristoru·

- 6 252 273

Na připojených výkresech jsou znázorněny příklady provedení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem v zapojení podle vynálezu, kde obr* 1 ukazuje možné celkové zapojení spínače, u kterého je záchytný kondenzátor připojen svou druhou elektrodou na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí, na obr· 2 je vyznačeno jiné možné celkové zapojení spínače, u kterého je záchytný kondenzátor připojen svou druhou elektrodou na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí, obr* 3 představuje základní variantu zapojení odlehčovacího dvoupólu, obr· 4 ukazuje upravenou variantu zapojení odlehčovacího dvoupólu a obr· 5 znázorňuje jinou možnou upravenou variantu zapojení odlehčovacího dvoupólu·

Spínač v zapojení podle vynálezu je tvořen vypínatelným výkonovým spínacím prvkem 2» jehož první elektroda J je připojena na zápornou svorku J zdroje 2 stejnosměrného napětí Ng· Tento vypínatelný výkonový spínací prvek 2 ^může být představován například alespoň jedním bipoláraím tranzistorem typu NPN, jak je vyznačeno na obr* 1 a 2, ale mohou jím být jakékoliv jiné výkonové spínací prvky, vypínatelné řídicím signálem, jako například i bipolární tranzistory typu PNP, unipolámí tranzistory, jejich paralelní řazení, jejich kombinace v Darlingtonově zapojení, vypínatelné tyristory typu GTO, případně i mechanické kontaktní spínače a podobně· Druhá elektroda 6 vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 3o připojena na anodu nulové diody 2» která je pak svou katodou připojena na kladnou svorku 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ng· Mezi anodu nulové 4iody 2 a druhou elektrodu 6 vypínatelnéEo výkonového spínacího prvku 2 jsou vřazeny v sérii zapojené oddělovací dioda J, dále první hlavní přesytka 15 a druhá hlavní přesytka 16· přičemž oddělovací dioda Jje připojena na druhou elektrodu 6 vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 svou katodou a druhá hlavní přesytka 16 je svým druhým přípojem připojena na anodu nulové diody 2· Na anodu nulové diody 23® P^{ak d}^le připojena přes hlavní odpor 18 katoda první hlavní diody 21» která je svou anodou připojena na zápornou svorku J zdroje 2 stejnosměrného napětí Ng· Na zápornou svorku J zdroje 2 stejnosměr- 7 252 273 ného napětí Ug je rovněž připojena i anoda druhé hlavní diody 12. která je svou“katodou připojena na druhou elektrodu 6 vypínatelného výkonového spínacího prvku J. Na tuto druhou elektrodu 6 vypínatelného výkonového spínacího prvku J je současně připojen i odlehčovací dvoupól 19 svou první svorkou 20, který je svou druhou svorkou 21 připojen přes hlavní cívku 17 na anodu tyristoru JJ. Tyristor JJ je pak svou katodou připojen na kladnou svorku 2 zdroje J stejnosměrného napětí Ug. U spínače v zapojení podle vynálezu je jeho výstup 8 připojen na spoj mezi první hlavní přesytkou 15 a druhou hlavní přesytkou 16. přičemž na druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu JJ je připojena záchytná dioda 10 svou katodou a záchytný kondenzátor 14 svou jednou elektrodou. Záchytná dioda JO je potom svou anodou připojena na anodu oddělovací diody J a záchytný kondenzátor JJ je svou druhou elektrodou připojen buď na zápornou svorku J zdroje J stejnosměrného napětí Ug, jak je patrno podle obr. 1, nebo na kladnou svorku 2 zdroje~J stejnosměrného napětí Ug, jak je patrno podle obr. 2.

Odlehčovací dvoupól 19 spínače v zapojení podle vynálezu je ve své základní variantě zapojení, vyznačené na obr. 3, tvořen první diodou 22, která je svou katodou připojena na anodu třetí diody 24» Třetí dioda 24 je svou katodou připojena přes cívku 28 a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor 27 na anodu první diody 22. která je svou katodou dále připojena přes první kondenzátor 26 na katodu druhé diody 23. Druhá dioda 23 je pak svou anodou připojena na spoj mezi cívkou 28 a druhým kondenzát ořem 27. U této základní varianty zapojení odlehčovacího dvoupólu 19 představuje anoda první diody 22 první svorku 20 odlehčovacího dvoupólu 19 a katoda druhé diody 23 druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu JJ.

U upravené varianty zapoj «αί odlehčovacího dvoupólu 19. vyznačené na obr. 4, je tento odlehčovací dvoupól 19 tvořen první diodou 22, která je svou katodou připojena na anodu třetí diody 24· Třetí dioda 24 je svou katodou připojena přes cívku 28 a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor 27 na anodu první diody 22, která je svou katodou dále připojena přes

252 273 kondenzátor 26 na katodu druhé diody 23· Druhá dioda 23 je svou anodou připojena na spoj mezi cívkou 28 a druhým kondenzátorem 27 a svou katodou je dále připojena přes odpor 29 na katodu čtvrté diody 25. Čtvrtá dioda 25 je nakonec připojena svou anodou na katodu třetí diody 24» Analogicky jako u základní varianty zapojení odlehčovacího dvoupólu 19 představuje i zde anoda první diody 22 první svorku 20 odlehčovacího dvoupólu 19 a katoda druhé diody 23 druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu 19.

U jiné možné upravené varianty zapojení odlehčovacího dvoupólu 22, vyznačené na obr. 5, je tento odlehčovací dvoupól 19 tvořen první diodou 22, která je svou katodou připojena přes cívku 28 na anodu třetí diody 24. Třetí dioda 24 je svou katodou připojena přes druhý kondenzátor 27 na anodu první diody 22, ke které je současně připojena anoda Čtvrté diody 25» Čtvrtá dioda 25 je svou katodou připojena přes odpor 29 na anodu třetí diody 24. která je svou katodou dále připojena na anodu druhé diody 23. Druhá dioda 23 je potom svou katodou připojena přes první kondenzátor 26 na katodu první diody 22. Analogicky jako u předchozích variant zapojení odlehčovacího dvoupólu 19 představuje i zde anoda první diody 22 první svorku 20 odlehčovacího dvoupólu 19 a katoda druhé diody 23 druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu 19.

Princip činnosti spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem 2 v zapojení podle vynálezu je následující·

Předpokládá se, že v zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem £ je užit odlehčovací dvoupól 19 v jeho základní variantě zapojení, vyznačené na obr· 3, přičemž je lhostejné, zda se jedná o zapojení spínače podle vynálezu, vyznačené na obr· 1, u kterého je záchytný kondenzátor 14 připojen svou druhou elektrodou na zápornou svorku 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, nebo zda se jedná o zapojení spínače podle vynálezu, vyznačené na obr· 2, u kterého je záchytný kondenzátor 14 připojen svou druhou elektrodou na kladnou svorku 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, neboí obě zapojení jsou funkčně zcela shodná. Dále se předpokládá, že zdroj 2

- 9 252 273 stejnosměrného napětí Ug má schopnost energii v sobě též akumulovat a že zátěž spínače má odporově induktivní charakter s případným v sérii zapojeným zdrojem proměnného napětí. Pro vlastní činnost spínače v zapojení podle vynálezu se za výhodné rovněž považuje, že první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupolu 19 mají oba stejně velkou kapacitu a záchytný kondenzátor 14 má oproti nim kapacitu větší.

Za výchozí situaci se považuje stav, kdy vypínatelný výkonový spínací prvek Q je sepnut a proud ig zátěže protéká směrem, naznačeným na obr. 1 a 2, přes výstup~8 spínače, první hlavní přesytku 15. oddělovací diodu 2 ^a sepnutý vypínatelný výkonový spínací prvek Q do záporné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug. Tyristor 13 je ve vypnutém stavu. První kondenzátor 26 odlehčovacího dvoupolu 19 je nabit na napětí o velikosti poněkud nižší, než je velikost napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug v takové polaritě, že jeho~kladná elektroda je spojena b~druhou svorkou 21 odlehčovacího dvoupolu 19 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupolu 19 je nabit na stejně velké napětí v takové polaritě, že jeho kladná elektroda je připojena na anodu druhé diody 23. Třetí dioda 24 odlehčovacího dvoupolu 19 je tedy v tomto okamžiku polována v závěrném směru napětím o velikosti poněkud menší, než je velikost napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug.

Při uvažovaném předpokladu, že první kondenzátor 26 a druEy kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupolu 19 mají stejně velkou kapaoitu, rozdělí se proud ig zátěže v okamžiku vypnutí vypínatelného výkonového spínacxHo prvku 2 ^m dvě poloviny, z nichž jedna vybíjí první kondenzátor 26 přes první diodu 22 a druhá vybíjí druhý kondenzátor 27 přes druhou diodu 23 odlehčovacího dvoupolu 19 z původního napětí o velikosti poněkud menší, než je velikost napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug na nulové napětí. Současní celý proud ig zátěže, protékající odlehčovacím dvoupólem 22» nabíjí záchýŤný kondenzátor 14 tak, že druhá svorka 21 odlehčovacího dvoupolu 19 se může nacházet na potenciálu vyšším, než je potenciál kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, přičemž uvedený potenciálový rozdíl

252 273 závisí na poměru kapacit prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupolu 19 vůči kapacitě záchytného kondenzátoru 14 a rovněž na velikosti počátečního napětí záchytného kondenzátoru 14 a na velikosti napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí U_B·

V okamžiku, kdy první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupolu 19 se vybijí na nulové napětí, přestává proud i·^ zátěže protékat oddělovací diodou 2 ^a 4^eho vedení přebírá záchytná dioda 10· Vzhledem k tomu, že v této chvíli je již katoda záchytné diody 10 na potenciálu vyěěím, než je potenciál kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí U-g, dochází tímto potenciálovým rozdílem k rychlé demagnetizaci první hlavní přesytky 15 a současně k převedení proudu i^ zátěže směrem přes druhou hlavní přesytku 16 a nulovou diodu 2 do kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí U-g, přičemž uvedený potenciálový rozdíl sice způsobuje zvýšen? napěťové namáhání, vypínatelného výkonového, spínaoího prvku 2» avšak urychluje demagnetizaci první hlavní přesytky 15 a převedení proudu zátěže do druhé hlavní přesytky 16· Výsledkem je, že zácEytný kondenzátor 14 pojme celkovou energii první hlavní přesytky 15 a druhé hlavní přesytky 16« přičpaž velikost potenciálového rozdílu bude závislá na velikosti proudu i-r zátěže v okamžiku vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku 2· Záchytný kondenzátor 14 tedy zůstává nabit a jeho vybíjení přes třetí diodu 24 a oívku 28 odlehčovaoího dvoupolu 19 zabraňuje oddělovací dioda 2* Druhá důležitá funkce oddělovací diody 2 spočívá v tom, že dovoluje spolupráci spínače v zapojení podle vynálezu se spínačem zrcadlově převráceným, se vzájemně zaměněnými polohami vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 a nulové diody 2» kdy oba tyto spínače spolupracují ve dvoukvadrantovém pulsním měniči, ve kterém je zátěž připojena mezi výstupy obou spínačů, nebo ve čtyřkvadrantovém pulsním měniči, ve kterém jsou výstupy obou spínačů spojeny a tvoří spolu výstup jedné větve známého můstkového uspořádání·

- 11 252 273

Činnost oddělovací diody 2 bude potom následující·

Je-li vypínatelný výkonový spínací prvek 2 vypnut, proud ig zátěže protéká směrem, naznačeným na obr· 1 a 2, přes druhou hlavní přesytku 16 a nulovou diodu 2 do kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, přičemž výstup 8 spínače podle vynálezu se nachází na potenciálu kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug a první kondenzátor 26 i druhý kondenzátor 27 odlehčovacíEo dvoupólu 19 jsou.vybity na nulové napětí· Bude-li nyní výstupu 8 spínače podle vynálezu vnucován vlivem činnosti spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače potenciál nižší, začne být oddělovací dioda 2 pólována v závěrném směru a zabrání nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 .odlehčovacího dvoupólu 19·

Například y uvažované jedné větvi čtyřkvadrantového pulsního měniče má proud ig zátěže v době, kdy je v činnosti spolupracující zrcadlověHpřevrácený spínač, opačný směr průtoku, než jak je naznačeno na obr· 1 a 2· Pak v době, kdy proud ig zátěže protéká nulovou diodou spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače, má výstup 8 spínače podle vynálezu potenOiál stejný, jako je potenciál záporné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug a nutně by tedy došlo k nabíjení prvního kondenzátoru 26 i druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 22· Oddělovací dioda 2 3® však v této chvíli pólována v závěrném směru a nedovolí nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 22· Y případě, že by oddělovací dioda 2 nebyla ve spínači podle vynálezu použita, došlo by k nabití prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 a v okamžiku dalšího sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače by došlo k vybití prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 zkratovým proudem přes vypínatelný výkonový spínací prvek spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače se zvýšenou pravděpodobností jeho zničení·

Při uvažovaném užití spínače podle vynálezu ve dvoukvadrantovém pulsním měniči, může během jeho činnosti nastat situace,

- 12 252 273 kdy dochází k zániku proudu ig zátěže, to znamená, že proud ig zátěže klesne na nulovou hodnotu při vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 a současném vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače· V okamžiku zániku proudu ig zátěže přestává proud ig zátěže protékat nulovou diodou“! a nulovou diodou spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače a dojde k nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 přes impedanci zátěže a přes stejně se nabíjející první kondenzátor a druhý kondenzátor spolupracujícího zrcadlově převráceného spínače· Vlivem odporově induktivního charakteru zatěžovací impedance dojde buď k aperiodickému tlumenému nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 na napětí o velikosti rovné polovině napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, nebo dojde k periodickým tlumeným kmitům a výměně energie“ mezi induktivní složkou zatěžovací impedance a prvním kondenzátorera 26 a druhým kondenzátorem 27 odlehčovacího dvoupólu 22·

V obou případech pak při opětovném sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 spínače podle vynálezu nemůže dojít ke správnému nabití prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 na plné napětí o velikosti napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, potřebné ke správné činnostTodlehčovacího dvoupólu 22· Tomuto“jevu právě zabrání oddělovací dioda 2» která nedovolí nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 přes zatěžovací impedanci v době vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 spínače podle vynálezu·

Při popisu dějů, souvisejících se sepnutím vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 spínače v zapojení podle vynálezu, je nutno vycházet ze situace, která nastala při předchozím vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2· To znamená, že proud ig zátěže vtéká přes druhou hlavní přesytku J_6 a nulovou diodu! do kladné svorky 2 zdreje 2 stejnosměrného napětí Ug, první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacíhčTdvoupólu 19 jsou oba vybity na nulové napětí, záchytný

- 13 252 273 kondenzátor 14 je nabit tak, že druhá svorka 21 odlehčovacího dvoupolu 19 se nachází na potenciálu poněkud vyšším, než je potenciál kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí U-g a tyristor 13 je vypnut. Dojde-li nyní k sepnutí vypínáte!? ného výkonového spínacího prvku 2» á® tím způsoben pokles a zánik proudu ig zátěže druhou hlavní přesytkou 16. doprovázený současnýmnárůstem proudu první hlavní přesytkou 22, oddělovací diodou 2 ^a vypínatelným výkonovým spínacím prvkem 2, přičemž strmost nárůstu proudu, protékajícího vypínátelným výkonovým spínacím prvkem 2 při jeho spínání, je dána v každém okamžiku součtem okamžitých indukčností první hlavní přesytky 22 a druhé hlavní přesytky 16 a velikostí napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug. Tím je výrazně omezena výĚonová ztráta na vypínatelném výkonovém spínacím prvku 2 spínače v zapojení podle vynálezu při jeho spínání. Navíc první hlavní přesytka 22 a druhá hlavní přesytka 16 omezují v průběhu zotavovací doby nulové diody 2 nárůst zotavovacího proudu, protékajícího v jejím závěrném směru a tím opět zmenšují výkonové ztráty na vypínatelném výkonovém spínacím prvku 2 i na nulové diodě 2·

Hlavní odpor 18 a první hlavní dioda 11 odvádějí a maří energii, nashromážděnou v první hlavní přesytce 15 a ve druhé hlavní přesytce 16 právě vlivem zotavovacího proudu nulové diody 2· Vzhledem k tomu, že zotavovací proud nulové diody 2 je účinně omezen, je jeho velikost řádově menší, než velikost proudu ig zátěže, čímž je energie, mařená v hlavním odporu 18. přibližná o dva řády menší, než energie, akumulovaná v první hlavní přesytce 15 a ve,druhé hlavní přesytce 16 vlivem proudu i zátěže, což ve svém důsledku znamená, že přítomnost hlavního * odporu 18 nenarušuje princip bezeztrátovosti celého odlehčovacího obvodu spínače v zapocení podle vynálezu.

V okamžiku vypnutí vypínatelného výkonového spínaoího prvku 2 je rovněž úmyslně sepnut tyristor 22» který svým sepnutím zahájí pomocný rezonanční děj v rezonančním obvodu, tvořeném hlavní dívkou 17 a záchytným kondenzátorem 21· Tyristor 22 zajišťuje ukončení pomocného rezonančního děje právě v okamžiku skončení jeho prvního pomocného sinusového rezonančního proudo- 14 252 273 vého půlkmitu, kdy proud chce měnit svůj směr a tím dochází k přirozené komutaci tyristoru 22· Vzhledem k tomu, že před zahájením pomocného rezonančního děje byl záchytný kondenzátor 14 nabit tak, že druhá svorka 21 odlehČovacího dvoupólu 19 byla na potenciálu poněkud vyšším, než je potenciál kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí U_B, bude pak po skončení prvního pomocného sinusového rezonančního proudového půlkmitu druhá svorka 21 odlehČovacího dvoupolu 19 na potenciálu poněkud nižším, než je potenciál kladné svorky 2 zdroje 2 stejnosměrného napětí U-θ. V okamžiku sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 23® zahájen rovněž hlavní rezonanční děj, při němž dochází k nabíjení prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehČovacího dvoupólu 19 přes třetí diodu 22 a cívku 28 tohoto odlehČovacího dvoupólu 22» přičemž energie, potřebná k nabití prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehČovacího dvoupólu 19 je odebírána ze záchytného kondenzátoru 14» Protože první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehČovacího dvoupólu 19 mají s výhodou stejně velkou kapacitu, nabíjí se každý na napětí o velikosti poněkud menší, než je velikost napětí U_B zdroje 2 stejnosměrného napětí U_B· Ve stejném hlavním rezonančním ději by se jeden ekvivalentní kondenzátor nabil na dvojnásobné napětí. Třetí dioda 2,4 odlehČovacího dvoupólu 19 ukončuje hlavní rezonanční děj právě v jeho první půlperiodě a nedovoluje změnu směru toku proudu v daném rezonančním obvodu odlehČovacího dvoupólu 22· Vzhledem k tomu, Že reálná třetí dioda 24 odlehČovacího dvoupólu 19 má vždy určitou dobu zotavení v závěrném směru, dovolí během této doby protékání proudu v závěrném směru· V okamžiku jejího zotavení a uzavření je však v cívce 28 odlehČovacího dvoupólu 19 akumulována určitá energie, způsobená špičkovou hodnotou zotavovacího proudu třetí diody 24 odlehČovacího dvoupólu 22· Pokud nemá dojít k maření této, byt i malé, energie, ve třetí diodě 24 a pokud se má současně zabránit jejímu přídavnému napětovárnu namáhání, pak místo odlehČovacího dvoupólu 19 v jeho základní variantě zapojení podle obr. 3, lze použít buď upravené varianty zapojení odlehČovacího dvoupólu 19 podle obr. 4, popřípadě jiné možné upravené varianty zapojení odlehČovacího dvoupólu 19

- 15 252 273 podle obr. 5. Funkce těchto odlehčovacích dvoupólů 19 je zcela stejná, jsou však navíc vybaveny čtvrtou diodou 25 a odporem 29. v němž dochází ke zmaření energie, nashromážděné v cívce 28 odlehčovacího dvoupólu 19 a způsobené zotavovacím proudem třetí diody 24 tohoto odlehčovacího dvoupólu 19. N upravené varianty zapojení odlehčovacího dvoupólu 19 dochází k demagnetizaci cívky 28 tak, že proud protéká cestou od první svorky 20 odlehčovacího dvoupólu 19 přes druhý kondenzátor 27. cívku 28, čtvrtou diodu 25 a odpor 29 na druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu 22· U jiné možné upravené varianty zapojení odlehčovacího dvoupólu 19 podle obr, 5 dochází k demagnetizaci cívky 28 tak, že proud protéká cestou od první svorky 20 odlehčovacího dvoupólu 19 přes čtvrtou diodu 25. odpor 29. cívku 28 a první kondenzátor 26 na druhou svorku 21 odlehčovacího dvoupólu 19, Vzhledem k tomu, že špička zotavovacího proudu třetí diody 24 je řádově menší, než amplituda hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu, je energie, mařená v odporu 29. přibližně o dva řády menší, než energie, soustředěná v prvním kondenzátoru 26 a druhém kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 22» ^c°ž znamená, že použití odporu 29 nenarušuje princip bezeztrátovosti tohoto odlehčovacího dvoupólu 19·

Vypínatelný výkonový spínací prvek 2 je sice při sepnutí přídavně proudově namáhán hlavním sinusovým rezonančním proudovým půlkmitem, ale vzhledem k tomu, že v době trvání hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu jsou první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupólu 19 zapojeny v sérii, kdy. je jejich efektivní kapacita poloviční, přičemž v době vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 pracují první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovacího dvoupólu 19 paralelně, kdy je jejich efektivní kapacita dvojnásobná, je pak poměr jejich efektivních kapacit při vybíjení vůči nabíjení čtyři ku jedné, což zajišťuje minimalizaci amplitudy a doby trvání hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu. Proto je přídavné proudové namáhání vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 velmi malé i při krátké době trvání hlavního sinusového rezonančního proudového půlkmitu. Krátká doba trvání hlavního sinusového rezonančního

- 16 252 273 proudového půlkmitu je důležitá i z toho hlediska, že určuje minimální potřebnou dobu sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku £.

Vzhledem k tomu, že během pomocného sinusového rezonančního proudového půlkmitu klesá napětí na záchytném kondenzátoru 14. nesmí se první kondenzátor 26 a druhý kondenzátor 27 odlehčovaoího dvoupólu 19 nabít na napětí o velikosti, odpovídající velikosti původního napětí na záchytném kondenzátoru 14. protože jinak by mohlo dojít k namáhání vypínatelného výkonového spínacího prvku £ v inverzním režimu. Tomuto jevu zabraňuje druhá hlavní dioda 12. která odvádí přebytečnou energii z cívky 26 odlehčovacího dvoupólu 19 zpět do záchytného kondenzátorů 14 v tom případě, kdy proud i^ zátěže je malý a nestačí ke krytí proudu cívky 28 odlehčovacíEo dvoupólu 19.

Z hlediska energetických přeměn, probíhajících v celém odlehčovacím obvodu spínače v zapojení podle vynálezu během jednoho vypnutí a sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku £, je nutno zajistit, aby při vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku £ nebyla energie, uvolněná vlivem převedení proudu i^ zátěže z první hlavní přesytky 15 do druhé hlavní přesytky 1~5Ť mařena, t.j. přeměňována v teplo na vhodných odporech, ale aby byla vhodným způsobem akumulována v určitém obvodovém prvku, z něhož by mohla být odebírána a využívána k následné činnosti celého odlehčovacího obvodu spínače v zapojení podle vynálezu, nebo aby mohla být vhodným způsobem bezeztrátově převedena do zdroje £ stejnosměrného napětí Ug.

Dále je nutno zajistit, aby při sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku £ došlo k bezeztrátovému nabití prvního kondenzátorů 26 a druhého kondenzátorů 27 odlehčovacího dvoupólu £2, to znamená, že nabíjecí proud nesmí protékat přes určité nabíjecí odpory, ve kterých by docházelo opět k energetickým ztrátám, ale jejich nabíjení musí probíhat prostřednictvím hlavního rezonančního děje přes cívku 28 odlehčovacího dvoupólu 19.

Pro ozřejmění energetických přeměn v celém odlehčovacím obvodu spínače v zapojení podle vynálezu se uvažuje jeho možné

- 17 celkové zapojení, vyznačené na obr. 1. 252 273

Záchytný kondenzátor 14 je přibližně nabit na napětí o veli kosti, odpovídající velikosti napětí Ug zdroje 2 stejnosměrného napětí Ug, a má kapacitu vždy větší, něž je kapacita prvního kondenzátoru 26 nebo druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 22° Pek Tze snadno dospět k závěru, Že v okamžiku vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 dodává odlehčovací dvoupól 19 v součinnosti s proudem ig zátěže do záchytného kondenzátoru 14 energii, která je vždy větší, než energie, kterou si odlehčovací dvoupól 19 odebere ze záchytného kondenzátoru 14 v okamžiku sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2· Vzájemný poměr těchto energií je závislý na vzájemném poměru kapacit záchytného kondenzátoru 14 a prvního kondenzátoru 26, respektive druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19 tak, že leží-li poměr kapacit v intervalu jedna až nekonečno, pak tomu odpovídá poměr energií, ležící v intervalu jedna až dvě, přičemž lze fyzikálně interpretovat nekonečně velkou kapapitu záchytného kondenzátoru 14 jako náhradu tohoto záchytného kondenzátoru 14 ideálním zdrojem napětí s nulovým vnitřním odporem a odlehčovací dvoupól 19 potom dodává do tohoto zdroje dvakrát větší energii, než jakou z něho odebírá· Bude-li tedy kapacita záchytného kondenzátoru 14 konečná, ale větší než kapacita prvního kondenzátoru 26 nebo druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 22» odlehčovací dvoupól 19 dodává do záchytného kondenzátoru 14 vždy větší energii, než jakou z něho odebírá, přičemž rozdíl energií je kryt z energie induktivní složky zátěže, která i době vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 dodává proud ig zátěže, potřebný k vybití prvního kondenzátoru 26 a druhého kondenzátoru 27 odlehčovacího dvoupólu 19· Záchytný kondenzátor 14 obdrží tedy při vypnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 2 energii větší, než je energie, odebíraná při sepnutí a navíc je tento rozdíl energií zvětšen ještě o energii, která se uvolňuje při převodu proudu ig zátěže z první hlavní přesytky 15 na druhou hlavní přesytku“T6 v okamžiku vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku 2*

252 273

Při sepnutí vypínatelného výkonového spínacího prvku 4 odebere odlehčovací dvoupól 19 ze záchytného kondenzátoru 14 určitou energii, která je však menší, než energie dodaná, a zbylý rozdíl energie je převeden pomocným sinusovým rezonančním proudovým půlkmitem ze záchytného kondenzátoru 14. přes hlavní cívku 17 a sepnutý tyristor 13 do zdroje J stejnosměrného napětí Ug.

Uvedené energetické vztahy mezi odlehčovacím dvoupólem JJ a záchytným kondenzátorem 14 jsou tedy u spínače v zapojení podle vynálezu velmi výhodné z toho hlediska, že při vypínání vypínatelného výkonového spínacího prvku J zajišťují nabíjení záchytného kondenzátoru 14 tak, že vzniklý potenciálový rozdíl mezi druhou svorkou 21 odlehČovacího dvoupolu 19 a kladnou svorkou 2 zdroje J stejnosměrného napětí Ug způsobuje rychlou demagnetizaci první hlavní přesytky 15 a rychlé převedení proudu ig zátěže do druhé hlavní přesytky 16. Při sepnutí vypínat eTného výkonového spínacího prvku J jsou energetické vztahy výhodné zejména proto, že odlehčovací dvoupól 19 pomáhá v tuto chvíli vybíjet záchytný kondenzátor 14 a tím jsou kladeny menší nároky na tyristor 13.

Claims (4)

1. P Ř E J) M fi τ VYNÁLEZU

   252 273

   1. Zapojení spínače s vypínatelným výkonovým spínacím prvkem, jehož první elektroda je připojena na zápornou svorku zdroje stejnosměrného napětí a jehož druhá elektroda je připojena na anodu nulové diody, jejíž katoda je připojena na kladnou svorku zdroje stejnosměrného napětí, vyznačující se tím, že mezi druhou elektrodu (6) vypínatelného výkonového spínacího prvku (4) a anodu nulové diody (7) jsou vřazeny v sérii zapojené oddělovací dioda (9), která je připojena na druhou elektrodu (6) vypínatelného výkonového spínacího prvku (4) svou katodou, dále první hlavní přesytka (15), ke které je oddělovací dioda (9) připojena svou anodou, a dále druhá hlavní přesytka (16), která je připojena na anodu nulové diody (7), ke které jě přes hlavní odpor (18) dále připojena katoda první hlavní diody (11), jejíž anoda je připojena na zápornou svorku (3) zdroje (1) stejnosměrného napětí (Ug), ke které je dále připojena anoda druhé hlavní diody (12), jejíž katoda je připojena na druhou elektrodu (6) vypínatelného výkonového spínacího prvku (4), ke které je dále připojen odlehčovací dvoupol (19) svou první svorkou (20), který je svou druhou svorkou (21) připojen přes hlavní cívku (17) na anodu tyristoru (13), jehož katoda je připojena na kladnou svorku (2) zdroje (1) stejnosměrného napětí (Ug), přičemž výstup (8) spínače je připojen na spoj mezi první hlavní přesytkou (15) a druhou plavní přesytkou (16) a na druhou svorku (21) odlehčovacího dvoupólu (19.) je připojena jednak katoda záchytné diody (10), jejíž anoda je připojena na anodu oddělovací diody (9), a jednak záchytný kondenzátor (14) svou jednou elektrodou, který je svou druhou elektrodou připojitelný na kladnou svorku (2) zdroje (1) stejnosměrného napětí (Ug) nebo na zápornou svorku (3) zdroje (1) stejnosměrného napětí (Ug)·
2. 2· Zapojení podle bodu 1, vyznačující se tím, že odlehčovací dvoupól (19) je tvořen první diodou (22), jejíž katoda je

   I

   20 252 273 připojena na anodu třetí diody (24), jejíž katoda je připojena přes cívku (28) a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor (27) na anodu první diody (22), jejíž katoda je dále připojena přes první kondenzátor (26) na katodu druhé diody (23), jejíž anoda je připojena na spoj mezi cívkou (28) a druhým kondenzátorem (27), přičemž anoda první diody (22) tvoří první svorku (20) odlehčovacího dvoupólu (19) a katoda druhé diody (23) tvoří druhou svorku (21) odlehčovacího dvoupólu (19)·
3. 3· Zapojení podle hodu 1, vyznačující se tím, že odlehěovací dvoupól (19) je tvořen první diodou (22), jejíž katoda je připojena na anodu třetí diody (24), jejíž katoda je připojena přes cívku (28) a s ní v sérii zapojený druhý kondenzátor (27) na anodu první diody (22), jejíž katoda je dále připojena přes první kondenzátor (26) na katodu druhé diody (23), jejíž anoda je připojena na spoj mezi cívkou (28) a druhým kondenzátorem (27) a jejíž katoda je dále připojena přes odpor (29) na katodu čtvrté diody (25), jejíž anoda je připojena na katodu třetí diody (24), přičemž anoda první diody (22) tvoří první svorku (20) odlehčovacího dvoupólu (19) a katoda druhé diody (23) tvoří druhou svorku (21) odlehčovacího dvoupólu (19)·
4. 4· Zapojeni podle hodu 1, vyznačující se tím, že odlehčovaoí dvoupól (19) je tvořen první diodou (22), jejíž katoda je připojena přes cívku (28) na anodu třetí diody (24), jejíž katoda je připojena přes druhý kondenzátor (27) na anodu první diody (22), ke které je dále připojena anoda čtvrté diody (25), jejíž katoda je'připojena přes odpor (29) na anodu třetí diody (24), jejíž katoda je„dále připojena na anodu druhé diody (23), jejíž katoda je připojena přes první kondenzátor (26) na katodu první diody (22), přičemž anoda první diody (22) tvoří první svorku (20) odlehčovacího dvoupólu (19) a katoda druhé diody (23) tvoří druhou svorku (21) odlehčovacího dvoupólu (19)·