CS252252B1 - Způsob zjištování nebezpečí průtrží uhlí a plynů již vyřazeného důlního dílu - Google Patents

Abstract

Způseb zjištování nebezpečí průtrží uhlí a plynů již vyřazeného důlního díla pomocí vrtáni průzkumných vrtů a měření hodnot desorbovatelné plynonosnosti a počáteční rychlosti desorpce in sítu, ze vzorku vrtné drtě a dále hodnot počáteční plynové produkce a tlaků plynů v těchto průzkumných vrtech měřených. Průzkumné vrty se vrtají z důlního díla v rovinách kolmých na jeho podélnou osu, do hloubky 6 až 12 metrů. Vrtají se v uhelné slo^i, všechny přibližně stejným směrem. Vzdálenost sousedních průzkumných vrtů je rovná součtu jejich hloubek.Přitom vždy úsek důlního díla po obou stranách ústi jednotlivých průzkumných vrtů je bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů, pokud jsou v něm naměřené hodnoty počáteční plenové produkce nižší než 3,0 l.min”1. Přitom musejí být rovněž hodnoty počáteční rychlosti desorpce in sítu v hloubce do 4 metrů nižší než 1,5 cm*/ 10 g. 35 s/“1, popřípadě v hloubce,4 metry a více nižší nižší než 1,3 cnr / 10 g . 35 s/_1 a hodnoty desorbovatelné plynonosnosti nižší než 9,0 m5t-1 a naměřené hodnoty tlaků plynů v dolech a metanovými průtržemi nižší než 13Ο kPa a v dolech se smíšenými průtržemi nižší než 5θ KPa·

Description

Vynález řeší způsob zjištování nebezpečí průtrží uhlí a plynů již vyraženého důlního díla v hlubinném uhelném dole, u kterého nebylo pro objektivní důvody toto prováděno v době ražení.

Dosud se neprovádí zjišťování nebezpečí průtrží uhlí a plynů již dříve vyraženého důlního díla. Pokud je nptno stupeň nebezpečí z hlediska možnosti vzniku průtrže uhlí a plynů zpětně stanovit, prohlásí se důlní dílo z hlediska možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů za nebezpečné. Nevýhodou dosavadního stavu tedy je, že je nutno dodržovat nákladné provozně-bezpečnostní opatření, stanovené pro nebezpečná důlní díla i v těch případech, kdy ibato díla ve skutečnosti nebezpečná nejsou. Přitom je známo měřit počáteční rychlost desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů pro zjištění možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů, při kterém se z důlního díla směrem do uhelné sloje vrtá vrt o průměru 30 - 50 mm, dlouhý 5 až 12 m.

Z tohoto vrtu se odebírá vzorek vrtné drtě, z něhož se zjišťuje počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelná plynonosnost a ve kterém se měří hodnoty počáteční plynové produkce a tlaku plynů· Přitom odběr vzorků vrtné drtě se provádí počínaje hloubkou 3,0 metrů vždy v intervalu 0,2 metru před dosažením hranice každého celého jednoho metru délky vrtu. Vrtání se přerušuje pouze při dosažení této hranice, kde se provádí nejprve měření počáteční plynové produkce a poté se utěsní poslední 0,5 až 1,0 metru vrtu, přičemž v takto vzniklé komoře se měří tlak plynů,a to u vrtů dlouhých 3 metry do doby 1 minuty od přerušení vrtání a v každém dalším metru délky vrtu se tato doba prodlužuje o max. 0,5 minut.

Uvedené nedostatky stávajícího stavu se odstraní způsobem zjišťování nebezpečí průtrží uhlí a plynů, již vyraženého důlního díla pomocí vrtání průzkumných vrtů a měření hodnot desorbovatelné plynonosnosti a počáteční rychlosti desorpce in šitu, ze

252 252 vzorků, vrtné drtě. Vrtná drt se odebírá z průzkumných vrtů v metrových intervalech počínaje hloubkou 2,8 až 3,0 m. Dále se v průzkumných vrtech měří hodnoty počáteční plynové produkce a tlaků plynů, a to při dosažení každého celého metru hloubky průzkumného vrtu, počínaje hloubkou 3,0 m. Podstatou vynálezu je, že průzkumné vrty se vrtají z důlního díla v rovinách kolmých na jeho podélnou osu, přibližně stejným směrem, v uhelné sloji, a to do hloubky 6 až 12 m. Vzdálenost sousedních průzkumných vrtů je rovna součtu jejich hloubek. Úsek dlouhého důlního díla po obou stranách ústí jednotlivých průzkumných vrtů do vzdálenosti rovné hloubce tohoto průzkumného vrtu je bez nebezpečí průtrže uhlí a plynů, pokud jsou v tomto průzkumném vrtu naměřené hodnoty počáteční plynové produkce nižší než 3,0 l.min“! a počáteční rychlost desorpce in šitu v hloubce do 4 m nižší než

1,5 cnr/lOg . 35s/ , popřípadě v hloubce 4 m a více nižší než 3 —Ί

1,3 car/lOg · 35s/ a hodnoty desorbovatelné plynonosnosti nižší než 9,0 nrt a hodnoty tlaků plynů v dolech s metanovými průtržemi nižší než 130 kPa a v dolech se smíšenými průtržemi nižší než 50 kPa.

Výhodou způsobu zjištování nebezpečí průtrží uhlí a plynů podle vynálezu je, že můžeme zjistit nebezpečí průtrží u dříve vyraženého důlního díla, resp. vyloučit úseky důlního díla, které nejsou z hlediska průtrží uhlí a plynů nebezpečné.

Při ražení důlního díla v dole, ve kterém se vyskytovaly smíšené průtrže, nebyla z objektivních důvodů prováděna prognóza průtrže uhlí a plynů. Proto nebylo v tomto důlním díle při v

ražení zjišíováno nebezpečí průtrží uhlí a plynů. Později se vyskytla potřeba zjistit, zda-li je důlní dílo nebezpečné. Proto byly z důlního díla vrtány do uhelné sloje průzkumné vrty o průměru 42 mm. Všechny průzkumné vrty byly jhluboké 6 metrů a byly vrtány v uhelné sloji kolmo do boku důlního díla. Vzdálenost mezi jednotlivými průzkumnými vrty byla 12 metrů. Ze všech průzkumných vrtů byly odebrány vzorky vrtné drtě a to vždy počínaje hloubkovým intervalem 2,8 až 3,0 metrů. Další vzorky vrtné·drtě byly odebrány v hloubkových intervalech 3,8 až 4,0 metrů, 4,8 až 5,0 metrů a 5,8 až 6,0 metrů. Z těchto vzorků byly změřeny hodnoty desorbovatelné plynonosnosti a počáteční rýchlosti desorpce in šitu. Naměřené hodnoty desorbovatelné plynonosnosti se u všech 3 —1 3 —1 takto získaných vzorků pohybovaly v rozmezí 4,5 ra t až 8,2 nrt

- 3 252 252 a hodnoty počáteční rychlosti desorpce in šitu byly v rozmezí 0,8 až 1,1 cnP/lOg . 35s/”^. Průzkumné vrty se vrtaly téměř bez přerušování. K přerušení došlo pouze při dosažení hranice 3,0 ; 4,0 j 5,0 a 6,0 metrů, kdy bylo prováděno nejprve měření počáteční plynové produkce a poté měření tlaků plynů. Tlak plynů byl měřen tak, že se utěsnilo pomocí těsnící sondy vždy posledních 0,5 m od dna průzkumného vrtu (tj. 2,5 až 3,0 m ; 3,5 až 4,0 m j 4,5. až 5,0 m a 5,5 až 6,0 m) a tlak plynů byl měřen v takto vzniklé komoře. Přitom tlak plynů byl měřen při hloubkách vrtu 3,0 a 4,0 ni v rozmezí 40 až 60 sec. po utěsnění komory a v hloubkách 5,0 á 6,0 m v rozmezí 60 až 120 sec. Ve všech průzkumných vrtech se hodnoty počáteční plynové produkce pohybovaly v rozmezí 1,7 až 2,4 l.min¹ a hodnoty tlaků plynů v rozmezí 15 až 45 kPa, pouze u třetího průzkumného vrtu byla v hloubce 5,0 metrů naměřena hodnota tlaku plynů 55 kPa. Celé důlní dílo, mimo 12 metrů dlouhý úsek důlního díla v jehož středu byl třetí vrt, bylo proto bez nebezpečí průtrže uhlí a plynů.

Claims (1)

1. Způsob zjištování nebezpečí průtrží uhlí a plynů již vyraženého důlního díla pomocí vrtání průzkumných vrtů a měření hodnot desorbovatelné plynonosnosti a počáteční rychlosti desorpce in šitu ze vzorků vrtné drtě, odebraných z průzkumných vrtů v me trových intervalech počínaje hloubkou 2,8 až 3,0 m a hodnot počáteční plynové produkce a tlaků plynů, měřených při dosažení každého celého metru hloubky průzkumného vrtu, počínaje hloubkou 3,0 m,iv^2naČU5ici’sa tiwi,že průzkumné vrty se vrtají z důlního díla v rovinách kolmých na jeho podélnou osu, přibližně stejným směrem, v uhelné sloj^a to do hloubky 6 až 12 metrů, přičemž vzdálenost sousedních průzkumných vrtů je rovna součtu jejich hloubek a úsek důlního díla po obou stranách ústí jednotlivých průzkumných vrtů do vzdálenosti rovné hloubce tohoto průzkumného vrtu je bez nebezpečí průtrží uhlí a plynů, pokud jsou v tomto průzkumném vrtu naměřené hodnoty počáteční plynové produkce nižší než 3,0 l.min“¹ a počáteční rychlosti desorpce in šitu v hloubce do 4 m nižší než 1,5 cm/lOg . 35s/ , popřípadě v hloubce 4 m a více nižší než 1,3 cnr/lOg . 35s/ a hodnoty desorbovatelné plynonosnosti nižší než 9,0 nrt a hodnoty tlaků plynů v dolech s metanovými průtržemi nižší než 130 kPa a v dolech se smíšenými průtržemi nižší než 50 kPa.