CS244489B1

CS244489B1 - Způsob měření počáteční rychlosti desorpce in sítu, desorbovatelnó plynonosnosti, počáteční plynová produkce e tlaku plynů

Info

Publication number: CS244489B1
Application number: CS848207A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Smid; Jan Stejskal; Pavel Nadvornik
Original assignee: Miroslav Smid; Jan Stejskal; Pavel Nadvornik
Priority date: 1984-10-29
Filing date: 1984-10-29
Publication date: 1986-07-17
Also published as: CS820784A1

Abstract

Řeěení se týká způsobu měření počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů v hlubinném uhelném dole pro zjištění možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů. Při tomto způsobu se z důlního díle směrem do uhelné sloje vrtá vrt o průměru 30 až 50 mm, délky 5 až 12 m, ze kterého se odebírá vzorek vrtné drtě, a to vždy v intervalu 0,2 m před dosažením celého metru hloubky vrtu, počínaje 2,0 m. Ze vzorku se zjištuje počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelné plyftonosnost. Přitom vrtání se přerušuje pouze při dosažení celého jednoho metru hloubky vrtu, kde se provede nejprve měřeni počáteční plynové produkce a poté se utěsní poslední 0,5 až 1,0 metru vrtu a změří se tlak plynů. Tento tlak plynů se u vrtů dlouhých 3 m měří do 1 min od přerušení vrtání a v každém dalším metru délky vrtu se tato doba prodlužuje o max. 0,5 minut

Description

(54) Způsob měření počáteční rychlosti desorpce in sítu, desorbovatelnó plynonosnosti, počáteční plynová produkce e tlaku plynů

Řeěení se týká způsobu měření počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů v hlubinném uhelném dole pro zjištění možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů. Při tomto způsobu se z důlního díle směrem do uhelné sloje vrtá vrt o průměru 30 až 50 mm, délky 5 až 12 m, ze kterého se odebírá vzorek vrtné drtě, a to vždy v intervalu 0,2 m před dosažením celého metru hloubky vrtu, počínaje 2,0 m. Ze vzorku se zjištuje počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelné plyftonosnost. Přitom vrtání se přerušuje pouze při dosažení celého jednoho metru hloubky vrtu, kde se provede nejprve měřeni počáteční plynové produkce a poté se utěsní poslední 0,5 až 1,0 metru vrtu a změří se tlak plynů. Tento tlak plynů se u vrtů dlouhých 3 m měří do 1 min od přerušení vrtání a v každém dalším metru délky vrtu se tato doba prodlužuje o max. 0,5 minut.

.. f

Vynález řeší způsob měření počáteční rychlosti desorpce In sítu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů pro zjištěni možnosti vzniku průtrže uhlí a plynů v důlním díle hlubinného uhelného dolu.

Jsou známy způsoby měření počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů pro zjištění možnosti vzniku průtrži uhlí a plynů. Tyto způsoby se vyznačují tím, že se uvedené hodnoty měří z vrtů hlubokých max. 3 metry, přičemž se v každém vrtu měří pouze v jednom místě.

Rovněž jsou známy způsoby měření desorbovatelné plynonosnosti ve vrtech průměru 42 až 65 mm o délce 3 metry a více, v nichž se průběžná měří desorpce plynů, přičemž se po navrtání každého metrového úseku vrtu vrtá naprázdno až počáteční rychlost desorpce plynů' in šitu dosáhne hodnoty 1,5 cm^ na 10 g uhelné drtě po dobu 35 s.

Nevýhodou dosud známých způsobů je, že naměřené hodnoty jsou získány pouze z jednoho místa vrtu. Nelze proto sledovat průběhy těchto hodnot v jednotlivých místech vrtu. Další nevýhodou je získání těchto hodnot pouze z hloubky max. 3 metry, tedy z místa, které je ještě silně ovlivněno patkovými tlaky důlního díla.

Proto jsou získané hodnoty často nedefinovatelnou kombinací vlivů přírodních podmínek a vlivů báňsko-technické činnosti. U jiných dosud známých způsobů se sice měří průběžně počáteční rychlost desorpce plynů in sítu i ve vrtech delších než 3 metry, neměří se však současně desorbovatelné plynonosnost, počáteční plynová produkce a tlak plynů.

Proto je z takto získaných hodnot posouzení možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů obtížná interpretovatelné. ₍

Uvedené nedostatky stávajícího stavu techniky se odstraní způsobem měření počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů, zjištované pro posouzení možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů, při kterém se vrtá z důlního díla směrem do uhelné sloje vrt o průměru 30 až 50 mm, délky 5 až 12 m podle vynálezu a z tohoto vrtu se odebírá vzorek vrtné drtě, ze kterého se zjištuje počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelná plynonosnost a ve kterém se měří hodnoty tlaku plynů a počáteční plynové produkce.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že odběr vzorků vrtná drtě se provádí počínaje délkou 2,0 metrů vždy v intervalu 0,2 metru před dosažením hranice každého celého jednoho metru délky vrtu. , ' l

Přitom vrtání se přerušuje pouzWMjjBftsažení této hranice, kde se provádí nejprve měření počáteční plynová produkce a péw^W^itšsní poslední 0,5 až 1,0 metru vrtu a v takto vzniklá komoře se měří tlak plynů.*”

Přitom tento tlak plynů se měří ú vrtů dlouhých 3 metry do doby 1 minuty od přerušení vrtání a v každém dalším metru délky se tato doba prodlužuje o max. 0,5 minut.

Výhodou způsobu měření počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynová produkce a tlaku plynů podle vynálezu je možnost získání směrodatných parametrů pro posouzení možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů z jednotlivých hloubkových horizontů uhelného pilíře.

Přitom vzhledem k zvolená dálce vrtu je umožněno získání paremetrů i z oblastí neporušených patkovými tlaky.

Za účelem zjištění možnosti vzniku průtrže uhlí a plynů v důlním díle hlubinného uhelného dolu byl v boku dlouhého důlního díla směrem do uhelná sloje prováděn vrt o prů3 měru 42 mm. Vrtalo se bez přerušení až do hloubky 3,0 metrů. Přitom při vrtání v intervalu od 2,8 m do 3,0 m byl odebrán vzorek vrtné drtě, ze kterého jeden pracovník zjištoval počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelnou plynonosnost.

Zatím druhý pracovník dovrtal hranici 3,0 m, ihned změřil hodnotu plynové produkce a rychle pomocí těsnící sondy utěsnil vrt v hloubce 2,5 m. Tím vznikla ve vrtu komora délky 0,5 m, ve které pracovník změřil hodnotu tlaku plynů.

Toto měření bylo provedeno 40 sekund po přerušení vrtání. Poté byla vytažena z vrtu těsnící sonda a asi po 5 minutách pokračováno ve vrtání a to bez přerušení až do hloubky 4,0 m.

Přitom opět v intervalu 3,8 až 4,0 m byl odebrán vzorek vrtné drtě, ze kterého byla zjištěna počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelná plynonosnost. V hloubce <

4,0 metrů, kdy bylo vrtání vrtu přerušeno, byla změřena plynová produkce a pomocí tísnící sondy utěsněn vrt v hloubce 3,5 metrů.

Ve vzniklé komoře byl změřen tlak plynů. Toto měření bylo provedeno 80 sekund po přerušení vrtání. Těsnící sonda byla z vrtu vytažena a bylo pokračováno ve vrtání a to bez přerušení až do konečné délky vrtu - 5,0 metrů.

Přitom v intervalu 4,8 až 5,0 m byl rovněž odebrán vzorek vrtné drtě, ze kterého byla zjištěna počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelná plynonosnost. V hloubce 5,0 metrů, kdy bylo vrtání přerušeno, byla změřena plynová produkce, vrt byl v hloubce 4,5 metrů utěsněn a v takto vzniklé 0,5 m dlouhé komoře změřen, 50 sekund po přerušení vrtání tlak plynů.

Tímto způsobem změřené hodnoty počáteční rychlosti desorpce in šitu, desorbovatelné plynonosnosti, tlaku plynů a počáteční plynové produkce byly použity pro zjištění možnosti vzniku průtrže uhlí a plynů v oblasti důlního díla, ze kterého byl vrt vrtán.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob měření počáteční rychlosti de.sorpce in sítu, desorbovatelné plynonosnosti, počáteční plynové produkce a tlaku plynů pro zjištění možnosti vzniku průtrží uhlí a plynů, při kterém se z důlního díla směrem do uhelné sloje vrtá vrt o průměru 30 až 50 mm, dlouhý 5 až 12 metrů, ze kterého se odebírá vzorek vrtné drtě, z něhož se zjištuje počáteční rychlost desorpce in šitu a desorbovatelná plynonosnost a ve kterém se měří hodnoty počáteční plynové produkce a tlaku plynů, vyznačený tím, že odběr vzorků vrtné drtě se provádí počínaje hloubkou 2,0 metrů vždy v intervalu 0,2 metru před dosažením hranice každého celého jednoho metru délky vrtu, přitom vrtání se přerušuje pouze při dosažení této hranice, kde se provádí nejprve měření počáteční plynové produkce a poté se utěsní poslední 0,5 až 1,0 metru vrtu, přičemž v takto vzniklé komoře se měří tlak plynů a to u vrtů dlouhých 3 metry do doby 1 minuty od přerušení vrtání a v každém dalším metru délky vrtu se tato doba prodlužuje o max. 0,5 minut.