CS249653B1 - Zapojení instalace k otopu a k výrobě tenlé užitkové vody - Google Patents

Abstract

Zapojení instalace zhospodárnuje známou instalaci pro individuální vytápění i individuální výrobu teplé vody ze studené pitné vody přímo v jednotlivých bytových jednotkách. Toho je dosahováno zapojením přímých dvoupolohových elektro- . magnetických uzávěrů do rozvodu topného média před spotřebiči tepla a do zkratovací spojky přívodní a odpadové odbočky každé bytové jednotky a jejich zapojením do elektrického okruhu samočinné regulace prostřednictvím čidla v zásobníku teplé užitkové vody a čidla v bytovém prohramovém spínači. Přímý uzávěr před otáčecími tělesy každé bytové jednotky je navíc přímo připojen k centrálnímu vypínači, kterým lze odstavit topení ve všech hotových jednotkách současně. Bytový programový spínač může sice uzavřít uzávěry před spotřebičiJtepla v bitové jednotce, ale přitom ponechává uzávěr ve zkracovací spojce v niž je v sérii s ručně seřiditelnym škrtícím ventilem, otevřený. Regulační1 zapojení nedovoluje současný odběr tepla pro topení a pro ohřev užitkové vody, dovoluje individuálně měřit spotřebu tepla a tím umožňuje hospodárnější využíváni přiváděné tepelné energie. Žapojení instalace umožňuje připojovat i alternativně použitelný druhý zdroj topného média k ohřevu užitkové vody v mimotopné sezóně.

Description

Vynález se týká zapojeni instalace k otopu a k výrobě teplé užitkové vody v bytových jednotkách kolektivních staveb vybavených jednak společným přívodním vedením topného média z jednoho hlavního zdroje, napr. z tepelné centrály nebo z výměníkové stanice a případně i z dalšího či z dalších - rovněž společných zdrojů, a jednak společným vratným vedením topného média od spotře bičů tepla do jeho zdroje.

V oboru takového zásobování bytových jednotek teplem jsou známa řešení, která jsou podřízena všeobecným snahám o co nejhospodárnější využívání přiváděné tepelné energie. Jedním ze základních řešení sledujících zmenšení ztrát tepelné energie přívodního topného média je odstranění výroby teplé užitkové vody přímo v tepelných centrálách a ve výměníkových stanicích, která navíc vyžadovala zavedení cirkulace této teplé užitkové vody, a její nahrazení individuální výrobou v jednotlivých bytových jednotkách. Toto řešení je tedy charakteristické tím, že ze společného přívodního vedení topného média - zpravidla vždy topné vody - odebírá každá bytová jednotka tuto topnou vodu jednak do ohřívače teplé užitkové vody, jednak do bytových otápěcích těles, přičemž její odvod z těchto spotřebičů tepla v bytě se svádí opět do společného zpětného vedení ke zdroji této topné vody, tedy do tepelné centrály nebo do výměníkové stanice. I když je u známých řešení použito regulace odběru tepla uvedených spotřebičů prostřednictvím termostaticky ovládaných ventilů, je hospodaření s přiváděným teplem ještě nedokonalé. Termostatický ventil na odpadu z ohřívače teplé užitkové vody, jehož ovládací čidlo kontroluje teplotu odpadové topné vody na výstupu z ohřívače a reguluje průtok topné vody ohřívačem, dovoluje současný odběr topné vody pro otápění místností bytu, který je kontrolován podobným termostatickým ventilem v přívodní větvi k otápěcím tělesům, jehož ovládací čidlo je nastaveno na určitou teplotu odpadI

-2249 653 ní vody z těchto otápěcích těles. Stejně tak i tento termostatický ventil topení dovoluje současný odběr topné vody pro ohřev užitkové teplé vody. To je nehospodámé, protože průzkum spotřeby tepla v průběhu dne ukazuje jiné nerovnoměrné rozložení nároků. Tyto nároky mají sice individuálně rozložené časové uplatnění, ale jen zřídkakdy se objevují jako současná potřeba vytýpění bytu ( i ohřevu užitkové vody.

Jiná známá řešení zamezují tepelným ztrátám i v jednotlivých bytových jednotkách při rozvodu topného média tím, že sdružují výrobu teplé vody jak pro otápění místností bytu, tak i teplé užitkové vody do jedné teplosměnné buňky pro každou bytovou jednotku. Hospodárnějšího využívání tepla je zde dosahováno tím, že tato teplosměnná buňka je v podstatě tvořena třemi nádržemi, z nichž vnitřní pro výrobu teplé užitkové vody je uzavřena v druhé nádrži pro ohřev vody do radiátorů otopných těles a tato je rovněž obklopena třetí nádrží, do níž se přivádí topné médium z tepelné či energetické centrály. Buňka jako celek je paR tepelně izolována vůči okolí. Tímto řešením se sice lépe využije přiváděné tepelné energie topného média, ale v praktickém využití vyvstávají u tohoto řešení potíže s investičními náklady, které při určitých úsporách na instalacích přívodu topného média naopak narůstají vysokými náklady na pořízení takových teplosměnných buněk pro bytové jednotky. Protože jejich složitost, která vede k vysokým pořizovacím nákladům, vyžaduje jejich dlouhou životnost, musí se tyto buňky vyrábět z nerezavících ocelí. Přívod topného média do vnější nádrže, která obklopuje dvě další vnitřní nádrže této teplo směnné buňky, klade také vyšší nároky na vnější izolaci, neboť jinak by teplo topného média vyzařovalo značně do prostoru, v němž je taková buňka instalována, a znesnadňovala by se regulace teplot· nich poměrů v bytě.

Snaha po hospodárnějším, využívání tepelné energie v bytových jednotkách vede i k užívání jlhýcK netradičních zdrojů. Jsou známa řešení, u nichž jsou k tradičním zdrojům tepelné energie pro vytápění bytů a ohřev teplé užitkové vody, přiváděné z tepelných centrál či výměníkových stanic, paralelně připojovány například sluneční kolektory nebo tepelná čerpadla nejrůznějších druhů, nebo dokonce i přídavné tradiční zdroje tepla, jako kotly na plynná ci kapalná, případně i pevná paliva, S výjimkou využívání slunečních kolektorů a tepelných čerpadel, jimiž dodávaná tepelná ener-3249 6S3 gie je zadarmo, nebo téměř zadarmo, jsou s tím spojeny opět přídavné investice a náklady na palivo k paralelní výrobě doplňkového topného média· Tudíž ve většině takových případů musí jít obecně o nehospodárné využití tepelné energie, a proto lze o takových řešeních hovořit spíše jako o východiscích z nouze, musí-li se počítat s nedostatkem - byl přechodným - základního topného média.

Společným nedostatkem uvedených známých řešení je i to, že nejsou koncipována, pro měření individuální spotřeby tepla, takže nemohou dostatečně účelně přispívat k uvědomělému racionálnímu hospodaření s přiváděným teplem ze strany uživatelů bytových jednotek v kolektivních bytových objektech.

Účelem vynálezu je zlepšit nadále energetickou bilanci provozu takových instalací a to řešením, které by bylo jednoduché a nenáročné ani na pořizovací náklady, ani na zvláštní konstrukční prvky a materiály.

Toho je dosaženo podle vynálezu takovým zapojením instalace k otopu a k výrobě teplé užitkové vody, v němž je každá bytová jednotka ke společnému přívodu topného média a k jeho zpětnému vedení do zdroje připojena příslušnými navzájem zkratovací spojkou propojenými odbočkami, totiž vstupní odbočkou se dvěma vstupními větvemi - jednou k ohřívači akumulačního zásobníku teplé užitkové vody s teplotním čidlem a druhou k bytovým otápěcím tělesům - a odpadní odbočkou pro odvod topného média z těchto spotřebičů tepla, u něhož v každé z obou vstupních větví topného média je před spotřebiči tepla a ve zkratovací spojce vstupní odbočky a odpadní odbočky zapojen přímý elektromagnetický dvoupolohový uzávěr, z nichž uzávěr ve zkratovací spojce je v sérii s dalším ručně seřiditelným škrticím ventilem, zatím co cívky všech těchto uzávěrů jsou elektricky propojeny se společným regulátorem napojeným jednak na bytový programový spínač, jednak na teplotní čidlo akumulačního zásobníku teplé užitkové vody a pouze cívka uzávěru ve vstupní větvi k bytovým otápěcím tělesům je zapojena přímo i k vypínači, Podstatným je na zapojení instalace podle vynálezu i to, že případný druhý alternativně připojovatelný zdroj topného média je spojen svým vývodem topného média se společným přívodním vedením topného média z hlavního zdroje a svým zpětným vedením s jeho společným vedením zpět k hlavnímu zdroji mezi jejich hlavními^uzávěry a odbočkami

-4249 653 těchto vedení v nejnižším bytovém podlaží. Řešení podle vynálezu je pokrokové především v tom, že uvedené zapojení instalace umožňuje lépe programově řídit odběr přiváděného topného média a dosahovat úspor až poloviny energie, protože tato nikdy nemůže být odebírána současně pro otop i pro ohřívání užitkové vody. V noci, nebo i přes den, když uživatelé bytové jednotky jsou mimo byt a přívod tepla do topení je za topného období tlumen, je k dispozici dostatek tepelné energie k ohřevu teplé užitkové vody. I když je instalace rozvodů v každé bytové jednotce opatřena zkratováním, které - jak známo - v případě zastavení odběru tepla v bytové jednotce převádí přiváděné topné médium přímo ďo jeho zpětného vedení ke zdroji, je toto zkratování řešeno tak, že nemůže ovlivňovat hydraulické poměry v ostatních bytových jednotkách zapojených na společný přívod topného média i jeho zpětné vedení ke zdroji. Je to důsledkem použití dvoupolohových uzávěrů jak v tomto zkratovém propojení, tak i v obou vstupních větvích do bytových spotřebičů tepla tedy uzávěrů neškrtících průtoky, uzávěrů s jednoznačnými polohami plného otevření a plného uzavření průtoku, přičemž ručně seřiditelným ventilem, sériově zapojeným s takovým uzávěrem ve zkratovací spojce je naregulován stejný odpor, jaký je vyvozován při průtoku topného média otopnými tělesy bytové jednotky. Přitom zapojení instalace dává možnost měření individuální spotřeby teplala tím přispívá k jeho racionálnímu využívání v každé bytové jednotce. Pokrokovost řešení zapojení podle vynálezu je i v tom, že nevyžaduje žád ných neobvyklých a konstrukčně náročných prvků a ani žádných speciálních materiálů.

Blíže tyto výhody charakterizující pokrokovost zapojení podle vynálezu se stanou pochopitelnějšími na podkladě příkladu znázorněného schématicky na výkrese pro jednu bytovou jednotku, který bude v dalším podrobněji popsán a vysvětlena jeho funkce.

Jak je u už známých řešení obvyklé, je i v zapojení instalace podle vynálezu každá bytová jednotka připojena vstupní odbočkou 4 s bytovým uzávěrem 2 ke společnému přívodnímu vedení 3 topného média, napojeném na jeho hlavní rozvod 1 a odpadní odbočkou 21 s obdobným bytovým uzávěrem 5* k rovněž společnému zpětnému vedení 24 topného média napojenému ňa hlavní zpětný rozvod 26 do jeho zdroje, který není na výkresu znázorněn, ale je představován obvyklou tepelnou centrálou nebo výměníkovou stanicí. Vstupní odbočka 4 má v každé bytové jednotce dvě vstupní větve £ a 12, z nichž prvá

-5249 8S3 vstupní větev 6 je vedena k ohřívači 33 akumulačního zásobníku 9 a druhá vstupní větev 12 k bytovým otápěcíra tělesům 18, Na výkresu nejsou tato znázorněna jednotlivě, nýbrž jako jediná otopná plocha, což ve schématickém znázornění instalace je zajisté pochopitelné. Podobně i odpadní odbočka 21 má v bytové jednotce dvě odpadní větve 11 a 20, z nichž prvá odpadní větev 11 odvádí topné médium z ohřívace 33 užitkové vody a druhá odpadní větev 20 z bytových otápěcích těles 18. Teplá užitková voda se v akumulačnímzásobníku 9 vyrábí ohříváním studené pitné vody, leč na schématu není zakreslen ani přívod této studené vody do zásobníku, ani vývod teplé užitkové vody z ní vyrobené, protože by to zbytečně komplikovalo výkres vzhledem k tomu, že každému je toto řešení snadno představitelné a samo o sobě se netýká předmětu popisovaného vynálezu.

V každé ze vstupních větví 6, 12 je zapojen přímý elektromagnetický dvoupolohový uzávěr, tedy uzávěr bez škrcení protékajícího topného média, který má možnost zaujetí dvou jednoznačnýoh poloh, totiž polohy plného otevření a polohy plného uzavření průtoku. Prvý uzávěr 7. v prvé vstupní větvi 6 ovládá průchod topného média do ohřívače 33 a druhý uzávěr 13 v druhé vstupní větvi 12 ovládá jeho průchod do bytových otápěcích těles 18. Vstupní odbočka 4 pro přívod topného média do těchto vstupních větví <3, 12 a odpadní odbočka 21 jsou spolu navzájem propojeny zkratovací spojkou 34, v níž je sériově zapojen třetí přímý elektromagnetický dvoupolohový uzávěr 23 spolu s ručně seříditelným škrticím ventilem 35 k naregulování stejného odporu, jaký vykazuje průtok topného média okruhem přes bytová otápěcí tělesa 18. Všechny tři uvedené přímé dvoupolohové uzávěry 7^, 13 a 23 mají své ovládací cívky zapojeny v elektrickém okruhu společného regulátoru 16, který je elektricky napojen jednak na bytový programový spínač 15, jednak na teplotní čidlo 8 akumulačního zásobníku 9 teplé užitkové vody. Pro jednoduchost vysvětlení regulace činnosti popisovaného zapojení instalace jsou elektrické vazby na výkrese znázorněny blokově se vztahovými spojeními zakreslenými čárkovanými slabými liniemi. Jak je patrné i z tohoto blokového znázornění elektrických propojení je cívka druhého přímého uzávěru 13 ve vstupní větvi 12 k bytovým otápěcím tělesům 18 zapojena navíc k vypínači 17 společnému pro všechny bytové jednotky v daném objektu. Jeho účelem je přímo vypnout jen cívky všech druhých uzávěrů 13 a uzavřít takto průchod topného média do všech otápěcích těles v daném objektu, jakož i odstranit či bio249 653 kovat funkci programového spínače 15. Vypínač 17 svými funkčními polohami tedy ukončuje a zahajuje topnou sezónu v bytovém objektu. Neovlivňuje však funkci cívek prvého přímého uzávěru _7 v prvé přívodní větvi (5 a třetího přímého uzávěru 23 ve zkratovací spojce 34, které prostřednictvím teplotního čidla 8 a regulátoru 16 mohou být nadále uváděny do činnosti. Přitom - vypne-li se vypínač 17 - pouze přímé elektromagnetické uzávěry 13 ve všech bytových jednotkách zaujmou polohu plného uzavření průtoku topného média a všechna bytová ptápěcí tělesa 18 se odstaví z provozu, ale nijak se neomezuje dodávka topného média pro ohřívání teplé užitkové vody, Úplné odstavení funkce regulačního systému v bytové jednotce se děje prostřednictvím programového spínače 16, který však ponechává přímý uzávěr 23 ve zkratovací spojce 34 otevřený, Zapne-li se tímto programovým spínačem 15 znovu celá funkce regulačního systému bytové jednotky a vypínač 17 je zapnut, čili odbývá se to v topné sezóně, otevře se podle nastavení programového spínače 15 například přímý uzávěr 13 a uzavře se třetí přímý uzávěr 23 ve zkratovací spojce 34. Topné médium o konstantní teplotě alespoň 75°C je do bytové jednotky přiváděno ze společného přívodního vedení 3 vstupní odbočkou 4 a druhou vstupní větví 12 vstupuje do otápěcích těles 18. Z nich vystupuje druhou odpadní větví 20 do odpadní odbočky 21 a tím do zpětného vedení 24. Jakmile teplota v bytě dostoupí hodnoty nastavené na teplotním čidle zabudovaném v programovém spínači 15 a teplota užitkové vody v akumulačním zásobníku £ je pod spodní hranicí nastavenou na čidle 8, přepne regulátor 16 polohy přímých uzávěrů Ί. a 13.Prvý přímý uzávěr Ί_ se otevře, druhý přímý uzávěr 13 se zavře. Tím se přeruší otápění bytové jednotky a zapne se ohřívání užitkové vody v akumulačním zásobníku £). Když i tu teplota užitkové vody vystoupí na horní mez sledovanou čidlem 8, vypne se cívka přímého uzávěru 7, čili zastaví se průchod topného média ohřívačem 33. Je-li však současně v bytě teplota nad spodní mezí nastavenou na teplotním čidle v programovém spínači 15, má to za následek současné otevřeni třetího přímého uzávěru 23 ve zkratovací spojce 34, takže přiváděné topné médium jde přes škrtící ventil 35 do zpětného vedení 24.

Bylo-li by bytovým programovým spínačem nastaveno přednostní ohřátí teplé užitkové vody, pak topné médium by vstupovalo vstupní odbočkou 4 do prvé vstupní větve 6 a po odevzdání části svého tepla ohřívači 33 a jeho prostřednictvím vodě v akumulačním zásobní7

249 853 ku £ odchází prvou odpadní větví 11 do odpadní odbočky 21 _fa tím do zpětného vedení 24. Druhá vstupní větev 12 zůstává zatím nepropustná, protože přímý uzávěr 13 zůstává uzavřen. Jakmile teplota užitkové vody v akumulačním zásobníku .9 dostoupí hodnoty nastavené čidlem vyšle toto čidlo elektrický impuls do regulátoru 16, který uzavře uzávěr 4 ^a současně otevře uzávěr 13, čímž se otevírá průchod topného média do bytových otápěcích těles® Teplotní čidlo zabudované v programovém spínači 15, jehož regulační teplota je nastavitelná podle volby uživatelů bytové jednotky, vstoupí do činnosti až teplota v bytě dostoupí hodnoty na něm nastavené. Zatím topné médium prochází otápěcími tělesy 18 a odtéká druhou odpadní větví 20 a odpadní odbočkou 21 do zpětného vedení 24. Když je dosaženo v bytě programovým spínačem nastavené teploty, regulátor 16 vypne cívku přímého uzávěru 13 a zastaví topení v bytě. Jestliže při tom teplota vody v akumulačním zásobníku 9i nepoklesla zatím na spodní hranici nastavenou čidlem 8, pak regulátor 16 současně s uzavřením uzávěru 13 otevře přímý uzávěr 23 ve zkratovací spojce 34 a topné médium přechází přes škrticí ventil 35 do odpadní odbočky 21. Škrticí ventil 35 způsobuje svým průtočným odporem rovným nebo blízkým odporu otápěcích těles 18» že ^se Při í°ⁱⁿ nemění žádné hydraulické poměry v rozvodu topného média pro žádnou z ostatních bytových jednotek, zapojených na společném přívodním vedení 4 topného média.

Až když teplota užitkové vody v akumulačním zásobníku 9 opět poklesne na spodní hodnotu nastavenou na teplotním čidle 8, vyšle toto čidlo elektrický impuls dcyřegulátoru 16 a tento teprve uzavře přímý uzávěr 23 ve zkratovací spojce 34 a otevře přímý uzávěr 4«

Tím byla vysvětlena funkce popsaného základního řešení zapojeni instalace podle vynálezu. Instalace je však modifikována ještě dalšími prvky, které sice nemají žádný vztah k popsanému vynálezu, ale z provozního hlediska jsou nutné, anebo alespoň užitečné. Jde-li o vícepodlažní stavbu, jsou hydraulické poměry v rozvodu topného média ovlivňovány gravitačním tlakem a z toho důvodu je v odpadní odbočce 21 zapojena ještě zaplombovatelná regulační armatura 22, která vliv tohoto gravitačního tlaku eliminuje. Aby byla zajištěna funkce otápění i v případě nějaké poruchy přímého uzávěru 13, je tento přemostěn ochozem 14 s uzavíracím ventilem 36. Zapojení instalace a regulační systém umožňují měřit individuální spotřebu tepla jak na ohřev teplé užitkové vody, tak i na topení v bytě. Na výkresu jsou schématicky zakreslena na prvé odpadní větvi 11 i na dru8

249 853 hé odpadní větvi 20 měřidla 10 a 19, takže podle jejich stavů lze kontrolovat spotřebu tepla v bytové jednotce,a tím s nie hospodárně nakládat· V této souvislosti je třeba ještě podotknout, že programovým spínačem 15 lze programovat i časově zapínání spotřebičů tepla v bytě, takže jak samotné zapojení instalace, tak i regulace a možnost sledování spotřeby tepla působí ve smyslu hospodárného využívání tepelné energie na každého uživatele bytové jednotky.

Popsané zapojení instalace může i poskytnout další cestu k úsporám tepelné energie, a to v mimotopné sezóně, když se k ní připojí alternativně zapojovatelný druhý zdroj topného média, dimenzovaný pouze na spotřebu teplé užitkové vody v kolektivním bytovém objektu. Takový alternativní zdroj, uspořádaný v suterénu objektu, může eliminovat tepelné ztráty na přívodu topného média z rozvodu z tepelné centrály nebo z výměníkové stanice zásobující teplem třebas i několik takových bytových objektů, u nichž většina přiváděného topného média v mimotopném období prochází zkratovými vedeními zpět a na obou svých cestách vykazuje tepelné ztráty.

Na výkrese je takový alternativní zdroj zakreslen opět jen schématicky jako dva paralelní plynové kotly 27, které jsou svými vývody 29 topného média spojeny s hlavním rozvodem 1 topného média z hlavního zdroje, který zásobuje vlastní společná přívodní vedení 3 bytových jednotek, a to mezi jeho hlavní uzávěr 2 a vstupní odbočku 4 v nejnižším bytovém podlaží. Podobně i zpětné vedení 30 topného média do kotlů 27 je spojeno se společným zpětným vedením 24 topného média k hlavnímu zdroji mezi jeho hlavnínjůzávěrem 25, který j^eJ odděluje od hlavního zpětného rozvodu 26, a odpadní odbočkou 21 v nejnižším bytovém podlaží. Když by se tedy připojoval tento druhý alternativní zdroj tepla na instalace v kolektivním bytovém objektu, bylo by třeba uzavřít předně hlavní uzávěry 2 a 25 a otevřít poboční uzávěry 28 a 31 ve vývodu 29 a ve zpětném vedení 30 plynových kotlů 27 a vypnout vypínač 17.· I když jsou tyto kotly vybaveny vlastními - na výkrese neznázorněnými - cirkulačními čerpadly které zajišťují nucený oběh jimi vyráběného topného média mezi kotly 27 a spotřebiči tepla v bytových jednotkách a termostaty udržujícími jeho požadovanou teplotu, jakož i případnou vlastní expanzní nádobou, je v jejich vývodu 29 zapojena ještě jedna expanzní nádoba 32 s pojistným ventilem 37. Po ukončení letního provozu by se opět uzavřely poboční uzávěry 28, 31, otevřely hlavní uzávěry 2 a

249 653 a zapnutím vypínače 17 by byly instalace připraveny k provozu v topném období.

Takto provedeným zapojením druhého alternativně do činnosti uveditelného zdroje topného média lze nejen snížit tepelné ztráty v centrálních rozvodech v mimotopné sezóně, ale i zabezpečit zásobování bytových jednotek teplou užitkovou vodou v případě nutných výměn venkovních rozvodů topného média.

Zapojení instalace, které bylo popsáno v použití u bytových jednotek kolektivních bytových objektů, lze použít přirozeně i u objektů občanské vybavenosti, v nichž není dodávka teplé užitkové vody určena pro nějakou na množství náročnější technologickou potřebu, tedy když její spotřeba zůstává na běžné úrovni ve vztahu ke spotřebě tepla na otápění.

Claims (2)

1. Zapojení instalace k otopu a k výrobě teplé úžiLlu/vé—vo4-y~-r wdystudené v bytových jednotkách kolektivních bytových staveb vybavených jednak společným přívodním vedením topného média z jednoho hlavního zdroje, například z tepelné centrály nebo z výměníkové stanice, a případně z druhého - rovněž společného alternativně připojovatelného zdroje - a jednak společným vedením topného média zpět do jeho zdroje, na něž je každá bytová jednotka připojena příslušnými navzájem zkratovací spojkou propojenými odbočkami, totiž vstupní odbočkou se dvěma vstupními větvemi - jednou k ohřívači akumulačního zásobníku teplé užitkové vody s teplotním čidlem a druhou k bytovým otápěcím tělesům - a odpadní odbočkou pro odvod topného média z těchto spotřebičů tepla, vyznačené tím, že v každé z obou vstupních větví ( 6, 12 ) topného média je před spotřebiči tepla a ve zkratovací spojce ( 34 ) vstupní odbočky ( 4 ) a odpadní odbočky ( 21 ) zapojen přímý elektromagnetický dvoupolohový uzávěr ( 7, 13, 23 ), z nichž uzávěr ( 23 ) ve zkratovací spojce (34) je v sérii s dalším ručně seřiditelným škrticím ventilem ( 35 ), zatím co cívky všech těchto přímých uzávěrů ( 7, 13, 23 ) jsou elektricky propojeny se společným regulátorem ( 16 ), napojeným jednak na bytový programový spínač ( 15 ), jednak na teplotní čidlo ( S ) akumulačního zásobníku ( 9 ) teplé užitkové vody a pouze cívka uzávěru ( 13 ) ve vstupní větvi ( 12 ) k bytovým otápěcím tělesům ( 18 ) je zapojena přímo i k vypínači (17 ).

2. Zapojení instalace podle bodu 1|vyznačené tím, že případný druhý alternativně připojovatelný zdroj ( 27 ) topného média je spojen svým vývodem ( 29 ) s hlavním rozvodem ( 1 ) topného média z hlavního zdroje a svým zpětným vedením ( 30 ) topného média s jeho společným zpětným vedením ( 26 ) k hlavnímu zdroji mezi jejich hlavními uzávěry ( 2, 25 ) a odbočkami ( 4, 21 ) společného přívodního vedení ( 3 ) a společného zpětného vedení ( 24 ) v nejnižším bytovém podlaží.