CS248604B1 - Způsob eliminace vzniku výkvětů na fasádních plochách stavebních objektů - Google Patents

Abstract

Výkvěty se odstraní omytím fasády vodou s nízkým obsahem rozpuštěných látek, nejlépe destilovanou, demineralizovanou, deionizovanou nebo kotelním kondenzátem a to v období, kdy obvodová konstrukce neobsahuje kapalnou vodu a teplota vzduchu i konstrukce je nad rosným bodem a následnou hydrofolizaci povrchu kompozicí, která vytvoří na povrchu a těsně pod povrchem fasády povlak po vyschnutí zpětně nerozpustný ve vodě. Poté následuje konečné povrchová úprava fasády tenkovrstvou úpravou vodnš disperzního typu na polymercementové, polymerní nebo silikátové bázi případně roztokového typu na pojivové bázi silikonové nebo akrylátové.

Description

Vynález se týká způsobu odstranění a zamezení dalšího vzniku výkvětů výkvětotvorných solí, rozpustných ve vodě, na fasádním povrchu stavebních objektů, resp. na fasádních povrchových úpravách obvodového pláště těchto objektů.

Vznik výkvětů ve vodě rozpustných solí je jedním z nejvážnějšíeh poruch vnějších povrchových úprav stavebních objektů. Příčinou vzniku těchto výkvětů je zpravidla vyplavování výkvětotvorných solí, rozpustných ve vodě často i v relativně malém stupni, při, prostupu kapalné vody konstrukcí obvodového pláště budov.

Do konstrukce se kapalná voda dostane buáto vzlínáním při porušení izolace obvodově konstrukce proti zemní vlhkosti anebo při vzniku kondenzační zóny v konstrukci, jehož důsledkem je zkondenzování vodních par difundujících konstrukcí v průběhu roku převážně ve směru ven z objektu.

V prvním případě, t.j. při porušení izolave, k zamezení vzniku výkvětů vede především oprava vadné izolace a vysušení konstrukce, příp. jiný způsob zamezení vzlínání zemní vlhkosti do konstrukce např. elektrosmotickou metodou nebo metodami chemickými. Odstranění' vzniku výkvětů vzniklých díky kondenzující vodní páře difundující konstrukcí je však velmi obtížné.

Pokud se jedné o lokální výskyt výkvětů, který vzniká tehdy, je-li výkvětotvorné sůl uložena v konstrukci nehomogenně, např. v jednotlivých cihlách, blocích nebo jiných prvcích, z nichž je konstrukce vybudována, provádí se obvykle ochrana tím, že místo, kde výkvěty na fasádě vznikají, se opatří vodotěsným nátěrem, např. asfaltolatexovou suspenzí, barvou au- < říkovou na konstrukce apod., přes který se posléze provede nová povrchová úprava.

Roztok výkvětotvorné soli se v tomto případě nedostane na povrch fasády přes vodotěsnou bariéru. Nevýhodou tohoto způsobu je, že se tím extrémně zvyšuje difuzní odpor komplexu povrchové úpravy pro vodní péru a zkondenzovaná voda zůstane prakticky uzavřena v konstrukci a ta potom velmi pomalu vysychá. Proto tento poměrně jednoduchý způsob není použitelný ve velkoplošném měřítku.

Pro velkoploěné výkvěty je v praxi jediným účinným způsobem provést poměrně nákladně opatření, které vede k eliminaci vzniku kondenzační zóny, t.zn. sejmutí původní povrchové úpravy a její nahrazení povrchovou úpravou s výrazně nižším difuzním odporem pro vodní péru, např. nahrazení nástřikové úpravy na syntetické bázi škrábaným břízolitem apod., anebo instalací vnějšího tepelně izolačního obkladu a tedy zvýšením teploty v celé tlouštce konstrukce nad rosný bod a to v průběhu celého roku. Nevýhody těchto opatření lze odstranit použitím způsobu eliminace výkvětu podle tohoto vynálezu.

Podstatou tohoto vynálezu je vymytí výkvětotvorné soli z povrchu fasády omytím vodou s nízkým obsahem rozpuštěných látek, nejlépe demineralizovanou, destilovanou nebo měkkou, v období, kdy je trvale teplota obvodové konstrukce nad rosným bodem a nedochází k vyplmvování výkvětotvorných solí zkondenzovanou vodou a po vyschnutí konstrukce nasycení povrchu konstrukce výrazným hydrofobizačním činidlem, nerozpustným ve vodě po jeho vyschnutí, které bude v dalším zamezovat prostupu kapalné vody na povrch konstrukce, resp. slabého roztoku výkvětotvorné soli vyplavované z konstrukce.

Tímto vysoce účinným hydrofobizačním činidlem je kompozice na bázi např. metylsilanolátu sodného, směsných alkylsilanolátů alkalických kovů, koloidního roztoku kysličníku křemi čitého, rozpuštěných ve vodě, pokud po vysušení poskytují ochranný povlak zpětně nerozpustný ve vodě, anebo obdobná hydrofobika včetně silikonových pryskyřic nebo jejich kombinací s organickými polymery, např. kombinace silikon - butylakrylét, rozpustná v organických rozpouštědlech, např. toluenu, xylenu, etylacetátu, acetonu apod. Způsob eliminace vzniku výkvětů podle tohoto vynálezu je osvětlen v následujících příkladech reálného provedení. Silně hydrofobizovaný povrch je výhodné pro zvýšení jeho životnosti opatřit novou povrchovou .

úpravou, nejlépe 3 nízkým difuzním odporem, např. silikátovým nebo polymersilikátovým nátěrem.

Je možné obě operace spojit také tak, že oplachování se provede vodnou hydrof obizač-, ‘ ní kompozicí při spotřebě této kompozice alespoň dvojnásobné, než jaká je potřeba na prostou hydrofobizaci. Při tomto postupu se kompozice stříká na fasádu v přebytku a stéká po jejím povrchu.

Příklad!

Na panelovém bytovém objektu s obvodovým pláštěm ze spínaných plynosilikátových prvků se v průběhu zimní sezóny objevily výkvěty, přičemž chemickým rozborem bylo zjištěno, že se jedná o alkalické sírany, které se dostaly do plynosilikétu jako příměs elektrárenského popílku.

Povrchová úprava spínaných porobetonových prvků byla provedena nástřikem syntetickou pmítkovinou na pojivové bázi vodné disperze kopolyméru styren-skrylát. Závada povrchové úpravy byla odstraněna takto :

Celý štít byl opláchnut demineralizovanou vodou při použití běžného zahradnického rozstřikovače. Po vyschnutí byl povrch hydrofobizován nástřikem vodného hydrofobika, v tomto případě roztokem mefcylsilanolétu sodného. Po vyschnutí této hydrofobní vrstvy byla oprava dokončena nástřikem disperzní nástřikové fasádní barvy na pojivové bázi vodné:.disperze kopolymeru vinylacetátakrylát. Po provedení této opravy se výkvěty na fasádě již neobjevily po dobu dvou zimních sezón, ačkoliv přítomnost síranů v konstrukcí obvodového pláště byla konstatována 1 nadále.

Příklad 2

Starší objekt sportovní haly byl opatřen povrchovou úpravou škrábaným břízolitem. Po rekonstrukci haly byl celý objekt opatřen sjednocující novou povrchovou úpravou, nástřikovou tenkovrstvou omítkovinou na pojivové bázi vinylacetát-akrylát. Krátce po dokončení nové povrchové úpravy se v zimních měsících objevily na fasádě bílé výkvěty.

Chemickým rozborem bylo konstatováno, že se jedná o výkvěty složené z kombinace alkalických síranů a chloridů, které se zřejmě dostaly do povrchu původní břízolitové omítky usazováním exhalátů spalin z blízké elektrárny. Pro opravu závady byl použit tento postup :

Celá fasáda byla omyta a současně hydrofoblzována opláchnutím fasády pomocí tlakového postřiku roztokem následujícího složení :

hydrofobikum na bázi směsi alkylsilanolátů sodných 1 hmotnostní díl kololánl roztok kysličníku křemičitého o sušině 30 % hmotnostních 1 hmotnostní díl voda změkčená na ionexovém filtru v Na⁺ cyklu 8 hmotnostních dílů

Po vyschnutí hydrofobizovaného podkladu byla konečná povrchová úprava provedena nástřikem syntetické oaítkoviny na polyaercementové bázi.

Příklad 3

Na rodinném domku byl konstatován vznik výkvětů síranové povahy, které byly způsobeny použitím nekvalitních cihel pro stavbu. Povrchová úprava objektu byla provedena stříkanou břízolitovou omítkou na jádrové omítce z nastavované malty. Odstranění závady bylo provedeno tímto postupem :

Celá fasáda Dyxa opláchnuta dvojnásobným oplachem proudem kotelního kondenzátu za pomoci malířského postřikovače. Po vyschnutí povrchu fasády byl povrch hydrofobizován roztokem metylsiloxanových pryskyřic, ve směsi lakový benzin + toluen e sušině cca 4 % hmotnostních.

Vzhledem k tomu, že se podařilo oplachem úplné odstranění výkvětů z povrchu fasády, nebyla použita další ukončující povrchová úprava. Další výkvěty se na fasádě neobjevily ani v průběhu dalších dvou let, po něž byl rodinný domek již řádně obydlen.

Způsob podle vynálezu lze využít při opravách všech druhů stavebních objektů, je jednoduchý a provozně nenáročný, přičemž beze zbytku odstraňuje vznik nežádoucích výkvětů.

Claims (2)

1. Způsob eliminace vzniku výkvětů na fasádních plochách stavebních objektů, vyznačený tím, že fasáda se omyje vodou s nízkým obsahem rozpuštěných látek, nejlépe destilovanou, demineralizovanou, deionizovanou nebo kotelním kondenzátem a to v období, kdy je teplota vzduchu i konstrukce nad rosným bodem a obvodová konstrukce neobsahuje kapalnou vodu, poté následuje hydrofobizace povrchu kompozicí roztokového charakteru s rozpouštědlem vodou nebo vhodným organickým, např. vodným roztokem alkylsilanolátu, koloidním roztokem kysličníku křemičitého nebo jejich kombinací, nebo roztokem metylsiloxanových pryskyřic nebo kopolymerů typu silikon+akrylát ve vhodném organickém rozpouštědle, která vytváří hydrofobní povlak na povrchu fasády a v pórech těsně pod povrchem a po ní s výhodou následuje konečná povreho vá úprava ftástřikem nebo nátěrem tenkovrstvou úpravou vodné disperzního typu na polymercementové, polymerní nebo silikátové bázi nebo roztokového typu s organickým rozpouštědlem na pojivové bázi silikonové, akrylátové a podobně nebo jejich kombinací.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že omytí a odstranění již vzniklých výkvětů se spojí s hydrofobizací povrchu tak, že oplachování fasády se provádí vodnou hydrofobizační kompozicí při spotřebě této kompozice alespoň dvojnásobné, přičemž vodná hydrofobizační kompozice se na fasádu stříká v přebytku a stéká po povrch fasády.