CS247810B1 - General purpose structural geological measuring instrument - Google Patents

Description

Vynález se týká univerzálního strukturně geologického mmřidla, určeného zejména pro vystrojená důlní díla a řeší problém účelného uspořádání křidla, snadno obsluhovatelného.

Dosud se k mření prostorové orientace planárních a lineárních strukturních prvků běžně použ^vaa! geologické kompasy různých provedení, s. 116 až 121, Naaiaaaateství ČSAV 1959. Obecně obdélníkového půdorysu.

eiz. např. POUBA: Geologické mappvVní, mívejí tvar nízkého hranolu, čtvercového či

Při měěení azimutů strukturních ploch tzn.

normál či spádnic těchto ploch uvedeme kompas pomocí krabicové libely do vodorovné polohy a příslušnou hranou jej přiložíme k měrné ploše; na horizontální úhloměrné stupnici odečítáme měrný azimut proti příslu^mu konci ustálené mmgnntky. Ohel sklonu strukturních ploch zjistíme podle typu kompasu:

- budto odečtením úhlu sevřeného příVožnou destičkou kompasu opřenou o měřenou plochu a horizonoovaným tělesem kompasu; je málo přesné, a to z důvodu mc)VnnvSi vybavení kompasu pouze malou vertikální úhloměrnou stupnicí s dělením např.

po pěti stupních.

- anebo přiVoženíu hrany kompasu přetočeného do svislé polohy podél její spádnice a odečtením úhlu sklonu plochy.na klinemetru; s přesností na 1° či 1^, což je eyhooející.

k měřené strukturní ploše měěení lze provést

Nevýhody používaných geologických kompasů spočívají v ne spolehlivooti či dokonce totální nesprávnooti měření horizontálních směrů tj. azimutů v prostředí s rušivými magnntickými vlivy, tzn. prakticky ve všech hlubinných dolech, průzkumných důlních dílech kornuulkačních tunelech apod. ·

Dále spočívájí v nutnosti horizontace kompasu při měření azimutů a potřebě nového přiložení kompasu při měření sklonu pomocí klinemetru v obtížnooti, .сбро^Ш^с^!, příp. vyloučenooti měření kompasem nad horizontem očí pracovníka, ve stropě díla, v úzkých spárách, a v obtížnooti a značné nepřesnooti přímého měření prostorové orientace lineárních prvků na šilmých a zejména na strmě ukloněných strukturních plochách.

H. J. Koark v článku Dioptergoniometer fur Gefugemessungen im Bereich magnetischer Erzvorkommen. viz Neues Jahrbuch Min. GGeo., Mooeaaaette, s. 169 až 174, Stuttgart 1951 aplikoval při mměcH! prostorové orientace strukturních prvků švédských eeggneitsvých. ložisek - za účelem odstranění eegnnticrých vlivů, tzv. ^opte^^^me^.

Základními částmi tohoto přístroje, použitelného pouze ve spojení s (^dolitém, obsluhovaným druhou osobou, jsou poloviční úhloměrná stupnice a otočné rameno s libelcmi a dvěma kolmo k rameni připevněnými drobnými trasírkami.

Směr strukturní plochy se vypočte z geodeticky zjištěné orientace záměrné přímky teodolitu, umístěného na místě s dobrým výhledem a zacíleného na vzájemně se kryjící trasírky dioptergoniommtru a ze čtení polohy horizontovaného rg^een dioptergoniometru na úhloměrné stupnici. Přitom průměr úhloměrné stupnice je horizontálně přiložen k měřené ploše a spojnice obou trasírek ztotožněna se záměrnou přímkou teodolitu.

Dioptergonioeetr - přes personální a časovou náročnost jeho obsluhy odstraňuje pouze vliv megnntických polí a ostatní dříve uvedené nedostatky neodstraňme. Proto doznal pouužtí spíše výjimečného.

Výše uvedené nevýhody zmeneujn univerzální strukturně geologické mějLdlo podíle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že sestává z příložné části, tvořené ramenem, k němuž je na jedné straně kolmo připevněna příložka, a které je na druhé straně upraveno v čep ložiska, ze středu pouzdra ložiska vychází dvě protilehlé osy, k nimž je na konci kolmo připevněn průhledný vertikální směrový ukazatel a závěsné části, tvořené dvěma vertikálními kotouči s úhloměrnou stupnicí, točně uloženými na osách s pevně spojených se závěsem, ve spodku závěsu je situována průhledná horizontální měrná stupnice a jeho střed je upraven v polopouzdro ložiska, kter^ prochází dutý čep průhledného dutého horizontální kotouče s odečít-acími indexy, dutý čep je radiálně a axiálně kluzně,veden v polopouzdru ložiska a dutým čepem prochází jehla, opatřená na jedné str^ě axiálním ložiskem a na druhé straně spojená s nosným polopouzdrem, přičemž v rovině axiálního ložiska je k jehle připevněn horizontální směrový ukazatel a na vrcholu jehly je točně uložena eeggeeicrá střelka a v nosném polopouzdru je upevněna tyč, rovnoběžně s horizontálním směrovým ukazatelem.

Měěidlo lze dále upravit tak, že v závěsu je situován prvý aretační prostředek k fixaci průhledného dutého horizontálního kotouče vzhledem k horizontální měrné stupnici, že v nosném polopouzdru je situován druhý aretační prostředek k fixaci průhledného dutého horizontálního kotouče vůči průhlednou horizontálnímu směrovému ukaaaatei, že ve dně nosného polopouzdra souběžně s jehlou je situován třetí aretační prostředek k fixaci polohy eegnneické střelky a že v příložce je upraveno vedení, kterým rovnoběžně s ramenem je situována příložná tyč, fixova^^á čtvrýým aretačním prosteedkem.

Na připojeném výkrese je schéeeticry znázorněno univerzální strukturně geologické m^ěřidlo se všemi možnými doplňky.

Unevvtzáleí strukturně geologické m^r^řiďlo sestává z příložné části . , závěsné části ji a orientační části ., jejich vzájemné úhlové vztahy, odečtené na úhloměrných stupnicích _ a . , představuj údaje o prostorové orientaci strukturně geologických planárních a lineárních prvků. Vetikální úhel sevřený pří ložnou částí _1 jejíž příložku 2 přiR^dáme na měřený planární prvek, tyčku 26 na měřený lineární prvek a závěsnou částí 8, vyjadřuje sklon strukturního prvku.

Horizontální úhel, sevřený příložnou částí £ a orientační částí _ uvedenou do známého směru, např. směru osy důlního díla, představuje úhel sevřený strukturním prvkem a známým směrem. Po předchozím jednorázovém nastavení hodnoty azimutu vztaženého směru pootočením průhledného kotouče 15 lze přímo odeččtat azimut měřeného směru.

Univerzální strukturně geologické měřidlo sestává z příložné části £, závěsné části 8 a orientační části _. Příložnou část £ tvoří příložka 3. připevněná kolmo, například na závit, k rameni 2. Rameno 2 je na druhé straně upraveno v čep £ ložiska, že středu pouzdra 5 ložiska vychází dvě protilehlé osy 6_, k nimž jsou na konci kolmo připevněny průhledné vertikální směrové ukazatele k odečtu vertikálních úhlů.

Přitom jedna dvojice vzájemně protilehlých indexů, označená . například písmeny N1, slouží k odečtu sklonu normál měřených ploch nebo sklonu lineací, druhá dvojice indexů, označená např. písmenem S, slouží k odečtu sklonu spádnic měřených ploch.

V horní paatii závěsné části přístroje jsou umístěny vertikální kotouče 9, rozdělené na čtyři kvadranty; přioom vždy dva protilehlé kvadranty jsou shodně označené, např. bíle a červeně, event. též odlišnými značkami, například O a + . Večtikálií kotouče 9 jsou točně uloženy na osách 6 a pevně spojeny se závěsem 10.

Ve spodní části závěsu je upevněn systém pro měěení horizontálních úhlů a azimutů, který samovolně zaujímá horizontální polohu. Ve spodku závěsu 11 je situována průhledná horizontální úhloměrná stupnice £2. Střed spodku závěsu 11 je upraven v polopouzdro ložiska £3, kterým prochází dutý čep 14 otočně nastavitelného průhledného dutého horizontálního kotouče 15 s dvěma prrtičehýými indexy pro odečet azimutů měřených směrů strukturních prvků.

Dutým čepem 14 prochází jehla 16 na jedné straně spojená s nosným po^p^zdíem 18 a na druhé straně opatřená axiální ložiskem £7, v jehož rovině je k jehle 16 připevněn horizontální směrový ukazatel 19 pro odečet horizontálního úhlu mezi pří^ziou částí £ a závěsnou částí 8 měěidla.

Na vrcholu jehly 16 je točně uložena maagneická střelka 20, v nosném prlrpruzeru 18 je upevněna směrovací tyč .21, která je tak napevno, nejlépe ve vzájemně rovnoběžné poloze, spojena se směrovým ukazatelem 19. Účelem úpravy je zameezt mo^nos! záměny indexů a nesprávnému čtení sklonů. .

Ne spodku závěsu 11 je upevněn systém pro měěení horizontálních úhlů a azimutů, který samovolně zaujímá horizontální polohu. Tento systém sestává z průhledné horizontální měrné stupnice 12, otočné spolu s příložnou částí £ měěřdla, otočně nastavitelného průhledného dutého horizontálního kotouče 15 s dvěma prrtičehlými indexy pro odečet azimutů maanneické střelky 20 a horizontálního směrového ukazatele 19 pro odečet úhlu mezi přiměnou částí 1 a závěsnou částí 8 měěřdla. UUaazael 19 je napevno, nejlépe ve vzájemně rovnoběžné poloze, spojen se směrovací tyčí 21.

Uuívvčzáiní strukturně geologické měř-dlo je dále opatřeno čtyřmi aretacemi. První aretační prostředek 22 fixuje polohu průhledného dutého horizontálního kotouče 15 vzhledem k horizontální měrné stupnici £2. Druhý aretační prostředek 23 fixuje polohu průhledného dutého horizontálního kotouče 15 vůči horizontá^ímu směrovému ukaaztelř 19.

Prvý a druhý aretační prostředek £2, 23 fixují polohu směrovací tyče 21 vůči směru ramene 2. TTetí aretační prostředek 24 fixuje pčlohu maagneřcké střelky 20 na průhlednou horizontální stupnici £2. Čtvrtý aretační prostředek 27 fixuje vzájemnou polohu příložné části £ a závěsné části .8 měěidla, a tím i polohu ski nových odečítacích indexů na vertikálním kotouči 9.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Univerzální strukturně geologické měřidlo sestávájící z příložné části, tvořené ramenem, k němuž je na jedné straně kolmo připevněna příložka vyznačena tm, že druhá strana ramena /2/ je upravena v čep /4/ ložiska, přičemž ze středu pouzdra /5/ ložiska vychází dvě protilehlé osy /6/, k nimž je na konci kolmo připevněn průhledný vertikální směrový ukazatel /7/, a závěsné·části /8/, tvořené dvěma vertikálnmi kotouči /9/ s úhloměrnou stupnncí, točně uloženými na osách /6/ a pevně spojených závěsem /10/, ve spodku závěsu /11/ je situována průhledná horizontální měrná stupnice /12/ a jeho střed je upraven v polopouzdro ložiska /13/, kterm prochází dutý čep /14/ průhledného dutého horizontálního kotouče /15/ s odeečtaoími indexy, dutý čep /14/ je radiálně a axiálně kluzně veden v polopouzdru ložiska /13/, a dutým čepem /14/ prochází jehla /16/, opatřená na jedné straně axiálnm ložikkem /17/ a na druhé straně spojená s nosným polopouzdrem /18/, přičemž v rovině axiálního ložiska /17/ je k jehle /16/ připevněn horizontální směrový ukazatel /19/ a na vrcholu jehly /16/ je otočně uložena maggntická střelka /20/ a v nosném polopouzdru /18/ je upevněna směrovací tyč /21/ rovnoběžně s horizontálnm směrovým ukazatelem /19/.
2. 2. Měřidlo podle bodu 1 vyznačené tím, že v závěsu /10/ je situován prvý aretační prostředek /22/ k fixaci průhledného dutého horizontálního kotouče /15/ vzhledem k horizontální měrné stupnici /12/.
3. 3. Měěidlo podle bodů 1 a 2 vyznačené tím, že v nosném polopouzdru /18/ je situován druhý aretační prostředek /23/ k fixaci průhledného dutého horizontálního kotouče /15/ vůči * horizontálnmu směrovému ukazzteli /19/.
4. 4. Měěidlo podle bodů 1 až 3 vyznačené tm, že ve dně nosného polopouzdra /18/ souběžně s jehlou /16/ je situován třetí aretační prostředek /24/ k fixaci polohy mmanntické střelky /20/.

   4» -
5. 5. Měěidlo podíle bodů 1 až 4 vyznačené tm, že v příložce /3/ je upraveno vedením /25/, kterým rovnoběžně · s ramenem /2/ je situována příložná tyč /26/, fixovatelná čtvrý^ aretačnm prosteedkem /27/.