CS246212B1 - Toric contact lens with centre of gravity shifted towards its border,mould for its production and method of moulds production - Google Patents

Description

(54) Torická kontaktní čočka s těžištěm vysunutým směrem k jejímu okraji, forma k její výrobě a způsob výroby forem

Torická kontaktní čočka s těžištěm vysunutým směrem k jejímu okraji účinkem jednostranného jejího ztluštění, u které má podle vynálezu její optická zóna (1) až do průměru 5 až 8 mm těžiště přesně v ose čočky a k vysunutí těžiště celé čočky mimo její osu je na jednom místě jejího okraje vytvořeno ztluštění (5) ve tvaru kapky,jaká vznikne stečením kapaliny smáčející přední - konvexní plochu čočky při jejím postavení do svislé polohy, přičemž směr vysunutí těžiště svírá se směrem toricity optické zóny (1) pož adovaný úhe1.

Odlévací plocha formy k výrobě torické kontaktní čočky podle vynálezu je opatřena okrajovou prohlubní (9, 15), odpovídající požadovanému ztluštění (5).

К vlastnímu odlévání čoček podle vynálezu se používají formy s dávkovaným množstvím monomerní směsi v běžných zařízeních bud pro odstředivé lití, nebo pro statické lití v uzavřených formách. ·

24621Í

obr. 2

Vynález se týká torické kontaktní čočky s těžištěm vysunutým směrem k jejímu okraji účinkem jednostranného jejího ztiuštění, dále formy k její výrobě a také způsobu výroby forem.

Ke stabilizaci torické čočky proti otáčení v oku a ke konstantní poloze její cylindrické, respektive torické osy podle osy astigmatismu oka se dosud téměř výlučně používá odřezání nebo odbroušení'úseče čočky na její spodní straně zvaného truncation. Tím se ovšem posune ^{těžiště č}o^čky směrem nalioru a gravi^tačn^ím ^půso^bením ^by m^ěla ^čo^čka snahu se obrátit o 180°. Kdyby se současně neposunulo těžiště čočky směrem k odřezané hraně, což se dosud téměř výhradně děje tak, že se celé čočce, včetně její optické zóny, superponuje prizmatický tvar tak, že se čočka ve všech svých částech plynule zluštuje směrem·k odseknuté spodní části tzv. priem balast. Tím se sice dosáhne převahy hmoty v její spodní části a dokonalé stabilizace čočky v oku, avšak za cenu velikého zluštění odříznutím vytvořené hrany, které i při dokonalém jejím zaoblení způsobuje nepříjemné mechanické dráždění spodního víčka oka, které při mrkání na tuto tlustou hranu najíždí. Kromě toho je při tomto způsobu deformována i sama optika čočky přidáním prizmatické složky k její refrakci, což způsobuje · posun vnímaného obrazu ve vertikálním směru.

V čs. AO č. 198 748 byla navržena ke stabilizaci torické čočky bez těchto nedostatků jiná její konstrukce, spočívající v tom, že měkká čočka měla být opatřena zesílenými výběžky, kterými se těžiště mělo posunout k jedné straně, úspěch této úpravy byl však jen částečný, protože navrhované výběžky bud nestačily vyvolat dostatečně silný efekt, který by zaručil spolehlivou stabilizaci čočky, nebo při větším jejich.· rozměru působily jednak dráždění víčka a nežádoucí pohyby · vyvolané nárazem víčka na výběžky doporučovaného tvaru.

Uvedené nedostatky jsou odstraněny podle vynálezu tím, že při konstrukci torické kontaktní čočky má její optická zóna až do průměru 5 až 8 mm těžiště přesně v ose čočky a k vysunutí těžiště celé čočky mimo její osu je na jednom místě jejího okraje vytvořeno ztiuštění ve tvaru kapky, jaká vznikne stečením kapaliny smáčející přední - konvexní plochu čočky při jejím postavení do svislé polohy, přičemž směr vysunutí těžiště svírá se směrem toricity optické zóny požadovaný úhel.

Rozložení okrajové zesílené zóny ve formě visící kapky představuje svým způsobem ideální a plynulé rozložení přidané hmoty čočky s maximální hmotou při okraji a přitom minimálním drážděním, zvláště tehdy, když toto kapkovité ztiuštění se na některých místech sníží až o 0,2 mm tak, že těsně při okrajové hraně je,ztiuštění zcela zrušeno a okrajová hrana čočky má podél celého obvodu stejný tvar.

Tyto výhody se zvláště uplatňují, je-li čočka zhotovena z měkkého, vodou zbotnalého gelu, například glykolmetakrylátového.

Dalším předmětem vynálezu je úprava této čočky spočívající v tom, že uvnitř jejího ztluštění je upraveno nejméně jedno tělísko z kovu. Tato tělíska z kovu mají s výhodou přibližně kulový tvar a pozůstávají přednostně z těžkých ušlechtilých kovů platinové skupiny, zlata nebo stříbra nebo slitin těchto kovů.

Claims (1)

1. tělísko z kovu, například kovová kulička, které při předepsané rotaci formy samovolně zapadne do okrajové prohlubně a zaujme v ní polohu v nejhlubším místě prohlubně, přičemž je zcela zalito meniskem rotující monomerní směsi. Dalším předmětem vynálezu je dvoudílná forma ke statickému odlévání torických kontaktních čoček podle vynálezu v prostoru vymezeném konkávní a konvexní částí, u které je v konkávní části vytvořena prohlubeň odpovídající požadovanému ztluštění a v konvexní části je vytvořena střední torická plocha. Vzájemným pootočením obou částí lze plynule měnit úhel mezi osou toricity odlité čočky a směrem vysunutého jejího těžiště.

   Formy podle vynálezu se s výhodou vyrábějí tak, že se část tvárníku# která je určena к vytvoření konkávní odlévací plochy, opatří kapkou z lehce tavitelného kovu, s výhodou cínu, která se nechá stéci к okraji a po ztuhnutí se z povrchu ztuhlé kapky odstraní povrchová vrstva až к obnažení celé optické zóny a až к obnažení okrajové hrany, potom se takto upravená část tvárníku zasune do pouzdra tvárníku.

   К bližšímu objasnění vynálezu dále něna torická kontaktní čočka, na obr. 3 к výrobě odlévacích forem pro čočky.

   slouží a 4 je schematické výkresy, kde na obr. 1 a 2 je znázorforma к její výrobě a na obr. 5 je tvárník

   Obr. 1 znázorňuje v pohledu zpředu jejíž optická zóna 2 vymezená čárkovaným krustrany čočky torický tvar, tj. takový, že čočku, hem 2 má na rozdíl od rotačně symetrické zadní lámavost vypuklé plochy optické zóny má kromě sférické složky refrakce také cylindrickou refrakční složku, jejíž osa _3 je vyznačena přímkou. Rovina 4-4' kolmá к nákresně prochází těžištěm čočky a vyznačuje proto svislý směr, do kterého se čočka v oku samovolně gravitačním účinkem staví. (Jhel alfa mezi touto rovinou a osou _3 je jedním z parametrů čočky, podle kterého je ze zásobníku čoček vybírána ta čočka, které patří úhel alfa co nejblíže sklonu astig matické osy pacientova oka.

   Spodní ztluštění čočky _5 a jeho tloušťkový profil jsou znázorněny na obr. 2, který představuje řez v rovině 4-4'. Ztluštění čočky 5, mající tvar zavěšené kapky, nezasahuje až ke hraně £ čočky, ale spočívá plynule teprve po malém odstupu 2 ^od hrany 6^, takže v blízkosti hrany já je tvar celého obvodu čočky dokonale shodný.

   Dovnitř ztluštění čočky 5 je popřípadě zapolymerována kulička jí ze slitiny zlata a platiny, tzv. bílého zlata, která svým matným povrchem dosedá к vnější stěně a je kryta poněkud silnější vrstvou materiálu čočky směrem к vnitřní ploše čočky. Kovové tělísko by mohlo mít i jiný tvar než kulový, například zaobleného pásku nebo vejčitý. Místo většího jednoho tělíska je však s ohledem na pevnost v ohybu čočky výhodnější zapolymerizovat do ztluštění 5 větší množství drobných kovových kuliček.

   Obr. 3 znázorňuje v axiálním řezu polypropylenovou formu к odstředivému odlévání čočky znázorněné na obr. 1 a 2. Řez je veden středem prohlubně 2' která má negativní tvar ztluštění 5 odlévané čočky. Střední část 10 odlévací plochy až к průměru 6 mm má torický tvar s osou cylindrické složky natočenou do zvoleného úhlu к nákresně. Osa 11, která je osou obvodové hrany 12 je současně osou otáčení formy v polymerizačním přístroji a shoduje se s optickou osou odlité čočky, jak je vyznačena čárkovanou přímkou na obr. 2.

   Obr. 4 znázorňuje v příčném axiálním řezu dvoudílnou polypropylenovou formu ke statickému odlévání čoček podobných jako na obr. 1 a 2. Spodní část 13 má střední část odlévací plochy 14 rotačně symetrickou, tedy nikoliv torickou. Těsně před okrajem má vytvořenu prohlubeň 15, odpovídající tvarem ztluštění čoček _5· Místo ostré ohraničující hrany přechází konkávní dutina spodní části 13 do cylindrické nebo mírně kónické prstencové plochy 16, která slouží к přesnému navedení horní části 17 zasunutím její obdobně válcovité respektive mírně kónické plochy 18. Střední část konvexní odlévací plochy 19 má torický tvar. Podle vzájemného natočení částí 13 a 22, mezi kterými se uzavírá monomerní směs, lze libovolně a plynule nastavit úhel alfa