CS246111B1 - Odlehčovací obvod větve tranzistorového pufsního měniče - Google Patents

Abstract

Zapojení se týká odiehčovacího obvodu větve tranzistorového pulsniho měniče s napětovým mezilehlým obvodem. Očelem řešení je zjednodušení zapojení odiehčovacího obvodu použitím aktivních polovodičových prvků a odstranění přídavného zatěžování tranzistorových spínačů při jejich spínání. Uvedeného účelu se dosáhne použitím přebíjecích tyristorů umožňujících přebití odiehčovacího obvodu bez účasti tranzistorových spínačů pulsniho měniče.

Description

Vynález se týká odlehčovacího obvodu větve tranzistorového pulsní ho měniěe a napělovým mezilehlým obvodem, v němž jsou mezi kladnou a zápornou napájecí sběrnicí v sérii zapojeny první a druhý tranzistorový spínač, které jsou samostatně přemostěny první a druhou nulovou diodou, a spoj prvního tranzistorového spínače s druhým tranzistorovým spínačem je připojen k výstupní svorce větve.

Odlehčovací obvod slouží k ochraně tranzistorových spínačů pulsního měniče proti přetížení. Tranzistorový měnič s napělovým mezilehlým obvodem sestává z jedné nebo více větví, z nichž každá obsahuje dva tranzistorová spínače, které připojují výstupní svorky větví střídavě ke kladné nebo záporné. Jiapá ječí sběrnicí mezilehlého obvodu. Součástí těchto větví jsou nulové diody, které umožňují vedení výstupního proudu větví v případě, že oba tnanzistorové spínače jedné větve jsou rozepnuty, nebo jeden z nich je sepnut, avěak proud zátěže teče dočasně proti směru jeho vedení.

Při spínání a rozpínání dílčích tranzistorových spínačů dochází k jejich dočasnému přetěžování , které je charakterizováno tlm, že po dobu spínacího, popřípadě rozpínacího děje, je tranzistorový spínače namáhán velkým napětím, řádově stovek voltů, a velkým proudem, řádově desítek ampérů, což zapříčiňuje spínací, popřípadě rozpínací ztráty a současně, ohrožuje elementární tranzistory samotné, nebol jejich pracovní oblast obsahuje provozní stavy, při nichž může dojít k jejich trjíalé destrukci. Tento problém nelze řešit použitím tranzistorů s vyhovujícími parametry, nebol je fyzikálně nemožné vyrobit tranzistor, jenž by dovoloval spínat nebo rozpínat velký proud ze zdroje velkého napětí a současně byl dostatečně rychlý. Při požadavku sestavit takový tranzistorový měnič na mezilehlé napětí asi 500 V, tj. šestipulsně usměrněné napětí trojfázové napájecí sítě, o typovém výkonu od 10 kVA do 50 kVA je pak třeba použít obvodové řešeni, které by tranzistorové spínače, popřípadě elementární tranzistory, z nichž je spínač sestaven, dostatečně odlehčilo. K tomu účelu byla navržena řada tak zvaných odlehčovaclch obvodů, které jsou sestaveny z kondenzátorů, tlumivek, diod, popřípadě aktivních polovodičových prvků. Počet použitých pasivních prvků je značně veliký, zapojení obvodů je složité, obvody obsahují veliký počet tlumivek a'-odlehčované tranzistorové spínače jsou přídavné proudově zatěžovány.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny u odlehčovacího obvodu větve tranzistorového puslního měniče podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že mezi kolektorem prvního tranzistorového spínače typu NPN a výstupní svorkou větve je zapojena první přesytka, mezi eaitorem druhého tranzistorového spínače typu NPN a výstupní svorkou větve je zapojena druhá přesytka, mezi zápornou napájecí sběrnicí a kladnou napájecí sběrnicí jsou v sérii zapojeny první zpožďovací kondenzátor, vazební kondenzátor a druhý zpožďovací kondenzátor, přičemž mezi prvním větvovým uzlem mezi prvním zpožďovacím kondenzátorem a vazebním kondenzátorem a spojem katody nulové diody s první přesytkou je zapojena první oddělovací dioda katodou k prvnímu větvovému uzlu a mezi druhým větvovým uzlem mezi druhým zpožďovacím kondenzátorem a vazebním kondenzátorem a spojem anody druhé nulové diody s druhou přesytkou je zapojena druhé oddělovací dioda anodou k druhému větvovému uzlu, mezi prvním větvovým uzlem a druhým větvovým uzlem jsou zapojeny paralelně vybíjecí odpor, sériově· spojené třetí oddělovací dioda, připojená k prvnímu větvovému uzlu anodou, a omezovači obvod připojettf anodou k druhému větvovému uzlu, přemostěný omezovacím kondenzátorem, mezi zápornou napájecí sběrnicí a kladnou napájecí sběrnicí je zapojen napělový dělič společný všem větvím tranzistorového pulsního měniče, tvořený sériovým zapojením prvního děličového kondenzátoru, druhého děličového kondenzátoru a třetího děličového kondenzátoru a paralelně k tomuto sériovému zapojení připojeným sériovým zapojením prvního děličového odporu, druhého děličového odporu a třetího děličového odporu, přičemž k prvnímu děličovému azlu mezi prvním děličovým kondenzátorem a druhým děličovým kondenzátorem, jeou připojeny první děličový odpor a druhý děličový odpor, první přebíjecí tlumivka, jejíž druhý konec je spojen e katodou druhého přebíjeciho tyristorů, jehož anoda je spojena s druhým větvovým uzlem, a k druhému děličovému uzlu, mezi druhým děličovým kondenzátorem a třetím děličovým kondenzátorem, jaou připojeny druhý děličový odpor a třetí děličový odpor, druhé přebíjecí tlumivka, jejíž konec je spojen s anodou prvního přebíjeciho tyristorů, jehož katod* je spojena s prvním . větvovým uzlem.

Druhý děličový odpor je přemostěn sériovým zapojením první přemosíovací diody a druhé přemosíovací diody. Spoj katody první přemostovací diody s anodou druhé přemostovací diody je připojen na nulovou svorku.

U řešení podle vynálezu je použitím aktivních polovodičových prvků odlehčovací obvod značně zjednodušen a tím i zlevněn a navíc je odstraněno přídavné proudové zatěžování tranzistorových spínačů při jejich spínání.

Výhodou odlehčovacího obvodu podle vynálezu je, že tento umožňuje přebití odlehčovacího obvodu při vypínáni tranzistorového spínače dostatečně rychle i při ryze ohmickém charakteru zátěže. Bkolnost, že potenciál v druhém děličové!? uzlu je.-kladnější než potenciální střed, ležící na nulové svorce, zaručuje vybití druhého zpožďovacího kondenzátoru až ne nulové napětí. Během přebíjecího dgje přitom dochází k nabíjení vazebního kondenzátoru, což je nutný předpoklad pro demagnetizaci, popřípadě magnetizaci první a druhé přesytky. Vhodným dimenzováním prvního a druhého zpožďovacího kondenzátoru a vazebního kondenzátoru lze dosáhnout požadovaného časového průběhu nárůstu napětí na dráze kolektor-emitor vypínaného prvního tranzistorového spínače, tak aby v okamžiku zániku proudu, procházejícího prvním tranzistorovým spínačem při maximálním proudu zátěže napětí mezi jeho kolektorem a amitorem bylo menší než dovolené závěrné napětí kolektor-emitor elementárních tranzistorů při nepřipojené bázi, nebo je mu rovno. To umožňuje následně zatížit dráhu kolektor-emitor prvního tranzistorového spínače napětím větším než závěrné napětí kolektor-emitor při nepřipojená bázi, avšak menším než závěrná napětí kolektor-emitor při malém záporném napětí na bázi, tj. provozovat tranzistorový měnič při relativně velkém mezilehlém napětí. Vlivem Činnosti odlehčovacího obvodu podle vynálezu při vypínání prvního tranzistorového spínače dochází ke snížení jeho vypínacích ztrát.

Když proud zátěže teče opačným směrem, je činnost odlehčovacího obvodu podle vynálezu duální. První tranzistorový spínač je trvale vypnut a proud zátěže teče buá druhým tranzistorovým spínačem nebo nulovou diodou.

Příklad provedení odlehc *rac ího obvodu podle vynálezu je znázorněn na připojených výkresech, kde obr. 1 představuje láeziié zapojení odlehčovacího obvodu, u kterého může být jak první tranzistorový spínač, títtíi druhý tranzistorový spínač sestaven z několika paralelně spojených elementárních biOáiárních tranzistorů typu NPK, a obr. 2 ukazuje zapojení omezovacího obvodu s vlastnostmi Zenerovy diody při užití nízkovýkonové Zenerovy diody.

U odlehčovacího obvodu větve tranzistorového pulsního měniče podle obr. 1 jsou mezi kladnou'napájecí sběrnicí 32 a zápornou napájecí sběrnicí 33 v sérii zapojeny první tranzistorový spínač 26 a druhý tranzistorový spínač 27. které jsou samostatně přemostěny první nulovou diodou 8 a druhou nulovou diodou 2· Spoj prvního tranzistorového spínačec26 s druhým tranzistorovým spínačem 27 je připojen k výstupní svorce 34 větve. Mezi prvním tranzistorovým spínačem 26 a výstupní svorkou. 34 větve je zapojena první přesytka 17. mezi druhým tranzistorovým spínačem 27 a výstupní svorkou 34 větve je zapojena druhá přesytka .18. Mezi zápornou napájecí sběrnicí a klédňoU napájecí sběrnicí 32 jsou v sérii zapojeny první zpožďovací kondenzátor J., vazební kcndenzátor j a druhý zpožďovací kondenzátor 2, přičemž mezi prvním větvovým uzlem A. mezi prvním zpožďovacím kondenzátorem J_ a vazebním kondenzátorem a spojem katody první nulové diody 8 s první přesytkou 17 je zapojena první oddělovací dioda 10 katodou k prvnímu větvovému uzlu A a mezi druhým větvovým uzlem B, mezi druhým zpožďovacím kondenzátorem 2 a vazebrím kondenzátorem j a spojem anody druhé nulové diody 9 s druhou přesytkou 18. je zapojena i.ruhá oddělovací dioda 11 anodou k druhému větvovému uzlu B.

Mesi prvním větvovým uzlem jA a druhým větvovým uzlem B jsou zapojeny paralelně vybíjecí odpor 22. sériově spojená třetí oddělovací dioda 1 3. připojená anodou k prvnímu větvovému

246,1, uzlu A a omezovači obvod 14 s vlastnostmi Zenerovy diody, přemostěny omezovacím kondenzátorem £. Mezi zápornou napájecí sběrnici a kladnou sběrnicí napájecí 32 je zapojen napětový děliě společný vSem větvím tranzistorového pulsního měniče, tvořený sériovým zapojením prvního děličového kondenzátorů 2, druhého děličového kondenzátorů 6 a třetího děličového kondenzátorů 2 a paralelně k tomuto sériovému zapojení připojeným sériovým zapojením prvního děličového odporu 23. druhého děličového doporu 24 a třetího děličového odporu 25.

K prvnímu děličovému uzlu C, ležícímu mezi děličovým kondenzátorem 2 a druhým děličovým kondenzátorem 6, jsou připojeny spoj prvního děličového odporu 23 a druhým děličovým odporem 24 a první přebíječí tlumivka 19_t jejíž druhý konec je spojen s katodou druhého přebljeeiho tyristorů 29. jehož anoda je opojena s druhým větvovým uzlem B.

K druhému děličovému uzlu D, ležícímu mezi druhým děličovým kondenzátorem 6 a třetím kondenzátorem 2, jsou připojeny spoj druhého děličového odporu 24 s třetím děličovým odporem 25 a druhá přebíječí tlumivka 20, jejíž druhý konec je spojen s anodou prvního přebíjecího tyristorů 28. jehož katoda je spojena s pevním větvovým uzlem A. Druhý děličový odpor 24 je přemostěn sériovým zapojením první přemoslovací diody 15 a druhé přemoslovací diody 16 a spoj katody první přemoslovací diody 15 s anodou druhé přemoslovací diody 16 je vyveden na nulovou svorku 21.

První větvový uzel A je spojen s katodou vazební diody 12. jejíž anoda je spojena s druhým větvovým uzlem B, a s anodou třetího přebíjecího tyristorů 30. jehož katoda je spojena s katodou druhého přebíjecího tyristorů 29.

Druhý větvový uzel B je spojen s katodou čtvrtého přebíjecího tyristorů 31 . jehož anoda je spojena s anodou prvního přebíjecího tyristorů 28.

Omezovači obvod 14 a vlastnostmi Zenerovy diody může být tvořen samotnou vysokovýkonovou Zenerovou diodou nebo ekvivalentním obvodem tuto diodu nahrazujícím.

Z popsaných součástí jsou na obr. 1 identické první tranzistorový spínač 26 a druhý tranzistorový spínač £2, první nulová dioda 8 a druhá nulová dioda 2> první přesytka 17 a druhá přesytka 18. první zpožňovací kondenzátor £ a druhý zpožňovací kondenzátor 2, první přebíjecí tlumivka 19 a druhá přebíjecí tlumivka 20 a první přemoslovací dioda 15 a druhá přemoslovací dioda £6, dále pak první oddělovací dioda 10 a druhá oddělovací dioda JJ., první děličový kondenzátor 2 ⁸ třetí děličový kondenzátor 2 ⁸ první děličový odpor 23 a třetí děličový odpor 25.

činnost odlehčovacího obvodu podle vynálezu je následující.

Protože napětí na mezilehlém obvodu není vyhlazeno, vzniká mezi prvním děličovým uzlem C a druhým děličovým uzlem D vlivem funkce první přemoslovací diody 15 a druhé přemoslovací diody (6 stejnosměrné napětí, a to symetricky vůči nulové svorce ££., připojené například k nulovému vodiči trojfázové sítě, k níž je bez transformátoru přímo přes šestipulsní můstkový usměrňovač napájen mezilehlý obvod tranzistorového pulsního měniče.

Předpokládejme, že zátěž má odporově induktivní charakter, že první tranzistorový spínač 26 a druhý tranzistorový spínač 27 jsou rozepnuty, proud zátěže i^ teče naznačeným směrem a vtéká pře· druhou přesytku 18 a druhou nulovou diodu 2 do kladné napájecí sběrnice aa. Na prvním zpožďovacím kondenzátorů £ je plná napětí mezilehlého obvodu, na druhém zpožďovacím kondenzátorů 2 a na vazebním kondenzátorů £ žádná napětí nejsou a ně omezovacím kondenzátorů £ je napětí rovná Zenerovu napětí omezovacího obvodu 14 s vlstnostmi Zenerovy diody. Sepne-li se nyní při trvalém rozepnutí druhého tranzistorového spínače 27 první transistorový spínač 26 a s určitým časovým předstihem se zapálí třetí přebíjecí tyristor 30. pak dojde jednak k přebití odlehčovacího obvodu, takže na konci přebíjecího děje je

I

WH1 první zpožďovací kondenzátor £ vybit a druhý zpožďovací kondenzátor 2 nabit ná napětí mezilehlého obvodu, jednak dojde k přechodu proudu i_L zátěže z druhé nulové diody 2 na první tranzistorový spínač 26. přičemž první přeeytkfi 17 a druhé přesytka 18 ovlivňují časový průběh nárůstu proudu prvním tranzistorovým spínačem 26. popřípadě dojde k poklesu proudu druhou nulovou diodou 2· Podstatnou vlastnosti odlehěovaeího obvodu podle vynáleau je, že přebíječí proud prvního zpožďovacího kondenzátoru £ a druhého zpožďovacího kondenzátoru 2 neteče právě spínaným prvním tranzistorovým spínačem 26. Okolnost, že potenciál v prvním děličovém uzlu C je zápornější než potenciální střed na nulově svorce 21. zaručuje vybiti prvního zpožďovacího kondenzátoru £ až na nulové napětí. Během přebíjecího děje nedochází k nabíjení vazebního kondenzátoru £, nebol proud teče vazební diodou 12. Vhodným dimenzováním první přeeytky 17 a druhá přesytky 18 lze dosáhnout požadovaného časového průběhu nárůstu proudu prvním tranzistorovým spínačem 26 tak, aby v době, než jeho proud báze dosáhne nominální hodnoty, nedošlo k vytržení elementárních tranzistorů prvního tranzistorového spínače 26 ze saturace a tím k jejich ohrožení, popřípadě k vzniku velkých spínacích ztrát.

Při vypuštění třetího přebíjecího tyristoru 30 a čtvrtého přebíjecího tyristoru 31 a vazební diody 12. je nutno s určitým časovým předstihem před sepnutím prvního transistorového spínače 26 zapálit druhý přebíjecí tyristor 29. Dojde opět k přebití odlehčovaciho obvo- . du, avšak s tím rozdílem, že na vazebním kondenzátoru £ vzniká napětí, takže na konci přebijecího děje je druhý zpožďovací kondenzátor 2 nabit na napětí mezilehlého obvodu a první zpožďovací kondenzátor £ je vybit na určité zbytkové napětí, menší nebo rovné Zenerovu napětí omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody. V důsledku toho dochází k přídavným ztrátám ve vybíjecím odporu.

Předpokládejme nadále, že proud i^ zátěže má naznačený směr a vtéká přes první přesytku £1 a první tranzistorový spínač 26~do- záporné napájecí sběrnice 33. Druhý tranzistorový spínač 27 je tedy zavřen a první tranzistorový spínač 26 je otevřen. Na druhém zpožďovacím kondenzátoru'2 je plné napětí mezilehlého obvodu, na prvním zpožďovacím kondenzátoru £ a na vazebním kondenzátoru £ žádná napětí nejsou a na omezovacím kondenzátoru £ je napětí rovné Zenerovu napětí omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody.

Rozepne-li se nyní tranzistorový spínač 26 a s určitým časovým zpožděním se zapálí první přebíjecí tyristor 28, pak dojde opět k přebití odlehčovaciho obvodu, takže na konci přechodového děje. proud i^ .zátěže již přešel z prvního tranzistorového spínače 26 na druhou nulovou diodu 2i první zpožďovací kondenzátor £ je nabit na napětí mezilehlého obvodu a druhý zpožďovací koddenzátor 2 je vybit na nulové napětí. V průběhu tohoto děje nejdříve začne klesat proud tekoucí prvním tranzistorovým spínačem 26, což má za následek, že proud o velikosti rozdílu mezi proudem zátěže a okamžitým proudem vypínaného prvního tranzistorového spínače 26 začne nabíjet první zpožďovací kondenzátor £ a vazební kondenzátor £ a vybíjet druhý zpožďovací kondenzátor 2. Napětí v prvním větvovém uzlu A v čase narůstá zhruba parabolicky.

Po zániku proudu prvním tranzistorovým spínačem 26 se pak děje nabíjení, popřípadě vybíjení, výše zmíněných kondenzátorů celou hodnotou proudu zátěže. Při malé velikosti proudu zátěže by toto nabíjeni, popřípadě vybíjení, bylo relativně pomalé. K urychlení tohoto děje je ve vhodném okamžiku zapálen první přebíjecí tyristor 28. časový odstup mezi začátkem vypínání prvního tranzistorového spínače 26 a zapálením prvního přebíjecího tyris— toru 28 má velikost maximální vypínací doby prvního tranzistorového spínače 26 při maximálním vypínaném proudu i_Tj zátěže. Při velké hodnotě proudu zátěže naopak dochází k situaci, že nabíjení, popřípadě vybíjení, prvního zpožďovacího kondenzátoru £, vazebného kondenzátoru £, popřípadě druhého zpožďovacího kondenzátoru £, je relativně rychlé, takže v okamžiku zapálení prvního přebíjecího tyristoru 28 je potenciál v prvním větvová· uzlu £ větší než v druhém děličovém uzlu D, tudíž k průtoku proudu prvním přebíječím tyristor·· 28 vůbec nedojde.

Proud zátěže poteče celou svou velikostí přes první přesytku 17 tak dlouho, dokud potenciál v prvním větvovém uzlu A nepřevýší potenciál kladné napájecí sběrnice 32 mezilehlého obvodu. Počínaje tímto okamžikem dochází k přechodu proudu i^ zátěže z první přesytky 17 na druhou přesytku 18 a druhou nulovou diodu 2· Napětí potřebné k magnetizaci druhé přesytky £8, popřípadě k demagnetizaci první přesytky 17, ee vytvořilo a nadále, vytváří průtokem části proudu i_L zátěže přes vazební kondenzátor J.

Při velkém proudu i^ zátěže by však velikost tohoto napětí mohla dosáhnout hodnoty, která by ve svých důsledcích mohla ohrozit první tranzistorový spínač 26 a první nulovou diodu 8, kdy napětí na obou zmíněných prvcích je v uvedené fázi přechodového děje rovno součtu napětí mezilehlého obvodu a napětí na vazebním kondenzátoru £. K omezení napětí na vazebním kondenzátoru £ slouží obvod, sestávající z omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody, třetí oddělovací diody 13 a omezovacího kondenzátoru £, kdy na omezovacím kondenzátoru 4 je trvale napětí rovné Zenerovu napětí omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody.

Při velké, kapacitě omezovacího kondenzátoru £ slouží tento obvod jako nárazová ochrana, která krátkodobě akumuluje přebytek přiváděné energie a posléze jej maří ve výkonovém odporu 142 omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody, popřípadě v samotné Zenerově diodě, tvoří-li tento obvod 14 pouze ona. Jakmile proud zátěže zcela přejde z první přesytky 17 na druhou přesytku 18 a druhou nulovou diodu je vypínací děj ukončen a energie nashromážděná ve vazebním kondenzátoru £ se maří ve vybíjecím odporu 22 až do úplného vybití vazebního kondenzátoru £·

V případě užití omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody, opatřeného nízkovýkonovou Zenerovou diodou 141. jak je naznačeno na obr. 2, je katoda nízkovýkonové Zenerovy diody 141 spojena s uzlem spoje katody třetí oddělovací diody 13 a omezovacího kondenzátoru £ a anoda nízkovýkonové Zenerovy diody 141 je připojena přes sériový odpor 143 k druhému větvovému uzlu Β. K anodě nízkovýkonové Zenerovy diody 141 je déle přes oddělovací odpor 147 připojena řídící elektroda tranzistoru 144. například unipolárního s kanálem typu N, jehož emitor je spojen s druhým větvovým uzlem B. Kolektor tranzistoru 144 je připojen přes výkonový odpor 142 ke katodě nízkovýkonové Zenerovy diody 141 a mezi řídící elektrodou a emitorem tranzistoru 144 jsou paralelně připojeny tlumicí kondenzátor 145 a ochranné Zenerova dioda 1£6, která je anodou připojena k druhému větvovému uzlu B.

činnost tohoto omezovacího obvodu 14 s vlastnostmi Zenerovy diody, opatřeného nízkovýkonovou Zenerovou diodou 141. ne následující.

Pokud napětí na omezovacím kondenzátoru £ nepřekročí Zenerovo napětí nízkovýkonové Zenerovy diody 141. omezovacím obvodem 14 s vlastnostmi Zenerovy diody nepoteče žádný proud.

V opačném případě vznikne na sériovém odporu 143 úbytek napětí, rovnající se rozdílu obou napětí, který částečně nebo úplně otevře tranzistor 144. takže dojde k vybíjení omezovacího kondenzátoru £ do sériové kombinace výkonového odporu 142 a okamžitého odporu dráhy kolektor-emitor tranzistoru £££. Oddělovací odpor 147 a tlumicí kondenzátor 145 tvoří integrační článek, který zabraňuje rozkmitání napětí na omezovacím kondenzátoru £ pří částečném otevření tranzistoru 144. Jakmile dosáhne úbytek napětí na sériovém odporu 143 velikosti Zenerova napětí ochranné Zenerovy diody 146. napětí na řídicí elektrodě tranzistoru 144 se dále nemůže zvyšovat a tento je současně zcela otevřen, takže k omezovecímu kondenzátoru £ je paralelně připojen pouze výkonový odpor 142.

Claims (4)

1. Odlehčovací obvod větve tranzistorového pulsního měniče s napětovým mezilehlým obvodem, v němž jsou mezi kladnou a zápornou napájecí sběrnicí v sérii zapojeny první a druhý tranzistorový spínač, které jsou samostatně přemostěny první a druhou nulovou diodou, a spoj prvního tranzistorového spínače s druhým tranzistorovým spínačem je připojen k výstupní svorce větve, vyznačující se tím, že aasi kolektorem prvního tranzistorového spínače (26) typu NPN a výstupní svorkou (34) větve je zapojena první přesytka (17), mezi emitorem -drahého tranzistorového spínače (27) typu NPN a výstupní svorkou (34) větve je zapojena druhé přesytka (18), mezi zápornou napájecí sběrnicí (33) a kladnou napájecí sběrnicí (32) jsou v sérii zapojeny první zpožďovací kondenzátor fl), vazební kondenzátor (3) a druhý zpožďovací kondenzátor (2), přičemž mezi prvním větvevým uzlem (A) mezi prvním zpožďovacím kondenzátorem (1) a vazebním kondenzátorem (3) a spojem katody první nulové diody (8) s první přesytkou (17) je zapojena první oddělovací dioda (10) katodou k prvnímu větvovému uzlu (A) mezi druhým větvovým uzlem (B) mezi druhým zpožďovacím kondenzátorem (2) a vazebním kondenzátorem (3) a spojem anody druhé nulové diody (9) s druhou přesytkou (18) je zapojena druhá oddělovací dioda (11) anodou k druhému větvovému uzlu (Β), mezi prvním větvovým uzlem (A) a druhým větvovým uzlem (B) jsou zapojeny paralelně vybíjecí odpor (22), sériově spojené třetí oddělovací dioda (13), připojená k prvnímu větvovému uzlu (A) anodou, a omezovači obvod (14) připojený anodou k druhému větvovému uzlu (B), přemostěný omezovacím kondenzáto— rem (4), zatímco mezi zápornou napájecí sběrnicí (33) a kladnou napájecí sběrnicí (32) je zapojen napěíový dělič spolčený všem větvím tranzistorového pulsního měniče, tvořený sériovým zapojením prvního děličového kondenzátoru (5), druhého děličového kondenzátoru (6) a třetího děličového kondenzátoru (7) a paralelně k tomuto sériovému zapojení připojeným sériovým zapojením prvního děličového odporu (23), druhého děličového odporu (24) a třetího děličového odporu (25), přičemž k prvnímu děličovému uzlu (C) mezi prvním děličovým kondenzátorem (5) a druhým děličovým kondenzátorem (6)j jsou připojeny první děličový odpor (23) druhý děličový odpor (24) a současně první přebijecl tlumivka (19), jejíž druhý konec je spojen e katodou druhého přebíjecího tyristorů (29), jehož anoda je spojena s druhým větvovým uzlen (B), e k druhému děličovému uzlu (D), nezi druhým děličovým kondenzétoren (6) a třetím děličovým kondenzétoren (7), jsou připojeny druhý děličový odpor (24), třetí děličový odpor (25) a-současně druhé přebíjecí tlumivka (20), jejíž druhý konec je spojen s anodou prvního přebíjecího tryatoru (28), jehož katoda je spojena a prvním větvovým uzlem (A), kde druhý děličový odpor (24) je přemostěn sériovým zapojením první přemosiovací diody (15) a druhé přemosiovací diody (16), zatímco spoj katody první přemosiovací diody (15) s anodou druhé přemosiovací diody (16) je připojen na nulovou svorku (21).

2. Odlehčovací obvod podle bodu 1, vyznačující se tím, že první větvový uzel (A) je spojen s katodou vazební diody (12), jejíž anoda je spojena s druhým větvovým uzlem (Β), a s anodou třetího přebíjecího tyristorů (30), jehož katoda je spojena s katodou druhého přebíjecího tyristorů (29), a druhý větvový uzel (B) je spojen s katodou čtvrtého prebíjecího tyristorů (31), jehož anoda je spojena s anodou prvního přebíjecího tyristorů (28).

3. Odlehčovací obvod podle bodu 1, vyznačující se tím, že omezovači obvod (14) je tvořen vysokovýkanovou Zenerovou diodou.

4. Odlehčovací obvod podle bodu 1, vyznačující se tím, že omezovači obvod (14) je tvořen nízkovýkonovou Zenerovou diodou (141), jejíž katoda je spojena s uzlem spoje katody třetí oddělovací diody (13) a omezovacího kondenzátoru (4)..a jejíž anoda je připojena pře.s sériový odpor (143) ke druhému větvovému uzlu (B), k anodě nízkovýkonové Zenerovy diody (141) je dále přes oddělovací odpor (147) připojena řídicí elektroda tranzistoru (144), například unipolárního s kanálem typu N, jehož emitor je spojen s druhým větvovým uzlem (B) a jehož kolektor je připojen přes výkonový oďpor (142) ke katodě nízkovýkonové Zenerovy diody £141), přičemž mezi řídicí elektrodou a emitorem tranzistoru (144) jsou paralelně připojeny tlumicí kondenzátor (145) a ochranná Zenerova dioda (146), připojená anodou ke druhému větvovému uzlu (B). >