CS245066B1 - Tryska pro prohoz útku v bezčlunkovém tkalcovském stavu - Google Patents

Abstract

Tryska pro prohoz útku v bezčlunkovém tkalcovském stavu je opatřena útkovým kanálkem (2 j, vyústěným do směšovací trubice (1) spolu s mezikruhovým ústím primárního přívodu pracovní tekutiny. V primárním přívodu pracovní tekutiny je umístěna vírová komůrka (6), zejména rotačně symetrického tvaru, s vývodem pracovní tekutiny ve středu a nejméně jedním přívodem pracovní tekutiny, například předkomůrkovým ústím (48 j, na svém obvodu a mezi přívodem pracovní tekutiny clo vírové komůrky (6) a napájecím přívodem (5) je umístěno rozváděči ústrojí s předkomůrkou (40) a do ní ústícím přívodním ústím (43] a dvěma proti sobě ležícími přídržnými stěnami, první přídržnou stěnou (46) a druhou přídržnou stěnou (47). Mezi přívodním ústím (43) a počátkem první přídržné stěny (46) je vyústěna druhá řídicí tryska (45), zatímco mezi počátkem druhé přídržné stěny (47) a přívodním ústím (43) je vyústěna první řídicí tryska (44). První řídicí tryska (44) a druhá řídicí tryska (45) jsou spolu vzájemně propojeny, například prostřednictvím akumulační dutiny (22)

Description

245066 4

gjes ap trjyf «ro únatěi páj^fu, drátu nebo {.vlákna, vytékajícím prou-dem pracovní tekLitinyi^8®’^f|®W^fl0Í!hhazujících útkovou nit tOMěíuMbevWi&ftfel-tcovském stavu prošlupem^vytvořeným-v_o~-snovníphřJnittíGh.jptek takovou tryskou pro-chází a0^^g{fjh|g,^|i tekutinou, která na nějmusí vyvodit dostatečnou podélnou sílu najedné straně k tomu, aby stáhla nebo vytáh-la útek z odměřovaciho ústrojí a na druhéstraně k tomu, aby útek zanesla do osnovy.Velmi podstatná část této síly se vyvozujev útkovém kanálku, je to kanálek, obvyklevyvrtaný v ose tryskjy, jehož konec je vy- ;ústěn do směšovací trubice většího průmě-ru uvnitř trysky, zatímco začátek je otevřendo atmosféry a vstupýje zde do něj útek ododměřovaciho ústrojí nebo obecně ústrojípřipravujícího útek k jprohozu.

Do směšovací - trubice - vyúsťuje souč asně-------- primární přívod pracovní tekutiny, obvyklemezikruhovým ústím uspořádaným koncen-tricky kolem konce útkového kanálku, a totak, že alespoň poslední část tohoto printó^^qního přívodu je alespoň zhruba rovnoběžnáse směrem útkového kanálku. Při výtokupracovní tekutiny do směšovací trubice vzni-ká na jejím počátku, tedy u konce útkové-ho kanálku, podtlak. Jím je přlsáván přesúfKovy^ánarélí^vžduclT^z atmošTéby "sTTens sebou strhává útek.

Je žádoucí Ploch ve ho vyvozování podtlaku na počátku směšo-vací trubice, aby tak byla vyvozována taho- vá síla na útek s minimální spotřebou pra-covní tekutiny a jejího energetického obsa-hu. Dosahuje se toho tryskou pro prohozútku podle tohoto vynálezu, s útkovým ka-nálkem vyústěným do směšovací trubice spo-lu s mezikruhovým ústím primárního pří-vodu pracovní tekutiny, kde podstatou vy-nálezu je, že v primárním přívodu pracovnítekutirfy je vírová komůrka, zejména rotač-ně symetrického tvaru, s vývodem pracovníteki$fny ve středu a nejméně jedním přívo-dem .pracovní tájíhtihyj například předko-můrkqyým iústímj na svém obvodu a mezipřívodem prácovjíí tekutiny do vírové ko-můrky?, a napájecím přívodem je umístěnorozváděči úáfttOjh s předkoinůrkou a do níústícjímApřívodní^ fetím a dVeíjna proti so-bě ležícími přídržnými stěnami, kde mezipřívódQjpiy-ústírnýa/ počátkem první rpřídřž-né stěny je v^ústěríá^fd.há řídicí trýška, za-tímcp mezi .pBcá|kent druhé přídržné stěnya přívo dníte ústím je' vyústěna: první řídicítryska, přjčqm^ tibp řídicí! trýsky jsou spo-lu výájemnězpřópofon^,? například prostřed-nictvím akúmuláčrtj dutiny.

Poqle $5ynáležú-]e účelné, aby na prvnípřídržnou stěnu navazoval kanálek směřu-jící do vírové komůrky v radiálním směrunebo směru svírajícím nanejvýš ostrý úhels radiálním směrem.

Také je podle vynálezu účelné, aby nadruhou přídržnou stěnu navazoval kanálek ěřu® řífifhjftá jptimůrky v tangenciál-m si|§rfj níjjiclye sqjěru svírajícím nanej-výše ostrý úhel s tangenciálním směrem. " i iynwzy účeiné>s abv prv_ IřlílfiialiWfflMOTpolraaČovala až k předko-můrkuvému ústí, kde směřuje do vírové ko-můrky v radiálním směru neb.o ve směru sví-rajícím nanejvýš ostrý útiel s radiálním smě- VO onocnhiriú ÍSS1 i m. , M 'j Příp^pějxrjc ypqdjej cyyjiálezu i účeťnéj jabydruhá přídržná stená (pokračovala^'mý kpředkomůrkovému ústí, kde směřuje, .dd ví-rové komůrky svým koiicem M tangenciál-ním směru nebo ve směřu svíildjícím !ndnej- tp^jgpnciálním směrem.

Trýska podle vynálezu může být uspořá-dána tak, že vírová komůrka je souosá sesm^^ya^í J^uljicvaf útkovým·kánlOkéíff. c -úo V takovém případě je účelnéýtfitoýOvA ústívírové komůrky do směšovací trubice byly-přepážky orientované rovneběžně s osousměšovací trubice.

Využívá se poznatku, že ejekční efekt vesměšovací trubici se zvýší, nevytéká-li OTáq marňího přívodu stále stejnou rychlostí, aledochází-li k periodickým změnám průtoku.Tyto změny musí proběhnout značně rych-le, neboť doba prohozu je krátká. Přerušo-vání průtoku mechanickým periodickým u-žavTřánímJ”náprílílácl' nějakého“ veňtllku"bý"při těchto značných frekvencích vedlo k ventilku. Vzhledem k setrvačnosti pohybují-cích se součástek by mohlo vůbec být obtíž- né dosáhnout potřebný opakovači frekven-ce uzavírání. Bylo by‘ nutné zajistit obslu-hHHmŘROtkfeddtea^áníi ipi.oGhviv wh%Μ·ϋ°·hy^liyá-PPnčáštteí (byte úlpžená·

PáŮŮt iuí u^pOiřá^énÁ btřyehyuppdie. ftpjiQtPuW!nVjp^Uf^D^erhiUhiSeiížd^RPífipdiPKé^p pnvír,rapi? průtoku,, a, tedy zvětšeníejekční. účin,-ppeíiperíWWsríě tswnnšenú.eejkoyéiSPpiiŤp^Ktprj^Qyíhptekutinyuij: ústrojí hp^íPOhybijyýpůvsopo^stek,, -P: .(Pěfeoi?,, tedy nedpQWí dk r, p®9mtpekpníi^PiPwnýmy.pkěhúníimiÍkgntakřníPlhíPlPkío 11 nenín^eRptřebíq ižádíjá (.údržbě,, ne jjp tJ .(:· túiíwD imw.'-: eri .í n.h 1 mlJeíi inývvkrhÍPk/f je...u?a,vírián. účinkem ^odetijedjjyéjhn.'Z35H8WWÍ) ktefé! PAspbb ,ηρ ppotákajípí rpijárjcpivoí itekútinn íPřt< ieoícrptaci. «eíyíppyióivk-Pnmúreet, vývqd tekutiny ^^írdypikqffintHyi Jft·,·u .jejího i β^θρύ,,ίίρρ^ηηριηρρή,ί^όι př(i(prpftpr(|ku.(tekptWíivíRQvpu! kpmůrkamse.,jp μ,rotace ,postýpňéřpměfipn^jkPiSiřpdjU mú?íi z^jt^gv^,jak; to (Yiy^adúiéy zaGhoyánífíiinPřnentncíiyÚmnpeti s tpkntiný) Proto je, použita vírová· kQn,rpůrk$|s .dosti zmsčnýiW Pňh(inprpjnrPhy(ft^nKvtéMrhv w iníoRWPYníi toíjmfináínsncůynrfŘiiβΡΟίρύρρiimpíPú tangenciální I nyqhlpetí)-ído,-.,cwfenp§ťjmp, ÍWů?tR ryfibipstíii rota^eunjsWÁ páPi Mnnh jPS rfakey á>i ŽP< ňštoáW fruní tekutině v průtoku. [TeniprSÍM MfíWáce rychle střídá se stavem,’ kdy do vírovékomůrky .tekutina vtéká radiálně a k rota-ci tedy nedochází, takže tekutina vtéká z

HO 245066 5 trysky nezmenšenou intenzitou. Střídáníobou stavů je zajištěno v předkomůrce, kte-rá má dvě přídržné stěny, k nimž přilneproud tekutiny po výtoku z přívodního ústí.·Jedna přídržná stěna je uspořádána tak, že<buď sama, nebo vloženým kanálkem vedepracovní tekutinu do vírové komůrky radiál-ně, zatímco protilehlá přídržná stěna vedetekutinu do vírové komůrky v tangenciál-ním směru. Předkomůrka má dvě řídicí trys-ky, které zajišťují střídavé překlápění teku-tinového proudu od jedné přídržné stěny kedruhé. Propojením obou trysek je vytvořensamooscilující systém, který je po dobu pří-vodu pracovní tekutiny v trvalých oscilacích,v nichž se tedy střídá uzavřená fáze, s ro-tací ve vírové komůrce, a otevřená fáze, kdyk rotaci nedochází.

Vynález a jeho účinky jsou blíže vysvět-leny v popisu příkladu jeho provedení s po-mocí výkresu, kde obr. 1 značí podélný řezvedený osou dráhy pohybu útkové niti aobr. 2 značí příčný pohled na přední tělesotrysky pro prohoz útku v bezčlunkovémtkalcovském stavu podle vynálezu. V obr.2 jde pouze o částečný pohled, není kresle-na celá vírová komůrka, ale jen spodní část,umožňující zejména pohled na dutinu před-komůrky s řídicími tryskami. Příklad provedení trysky na obrázcích se-stává ze dvou základních těles, předního tě-lesa 10 a zadního tělesa 20. V předním těle-se 10 je vytvořena směšovací trubice 1, vzadním tělese 20 je pak útkový kanálek 2,provedený jako osový vývrt. Do tohoto vý-vrtu je vsazena trubička 3, jejíž vnitřní prů-měr je shodný s průměrem útkového kanál-ku 2 a tvoří tak jeho pokračování, zasahu-jící až do směšovací trubice 1. Centrováníkonce trubičky 3 vůči směšovací trubici 1zajišťují přepážky 13. Mezi předním tělesem10 a zadním tělesem 20 je nízká válcová me-zera, která zde tvoří vírovou komůrku 6,souosou s útkovým kanálkem 2 a směšovacítrubicí 1. Vírová komůrka B má na svémobvodu drážku 16 s poněkud větší výškou.Stejnou výšku pak má předkomůrka 40, na-cházející se na okraji vírové komůrky 6 aspojená s ní předkomůrkovým ústím 48. Dopředkomůrky 40 vstupuje pracovní tekutinapřívodním ústím 43 z vtokové komůrky 14.V těchto místech je uzavírací ventilek, navýkrese v podstatě shodně provedený s běže-nými uzavíracími ventilky prohozních try-sek dnešních pneumatických stavů. Uzaví-rací ventilek je ovládán vačkovým rozvo-dem: při nazdvižení dříku 31 proti pouzdru32 je umožněn průtok pracovní tekutiny znapájecího přívodu 5 do vtokové komůrky 14.Do předkomůrky 40 vyúsťují také řídicí trys-ky, první řídicí tryska 44 a druhá řídicí trys-ka 45. Jsou vyústěny mezi přívodním ústím43 a počátkem přídržných stěn, první pří-držné stěny 46 a druhé přídržné stěny 47.První řídicí tryska 44 je prostřednictvím prv-ního řídicího přívodu 41 propojena s akumu-lační dutinou 22, do které také ústí druhý

R řídicí přívod 42. Akumulační dutina 22 jeprovedena jako vybrání v zadním tělese 20,oddělené od předkomůrky 40 oddělovacívložkou 24. Výtokem z přívodního ústí 43 do předko-můrky 40 po otevření uzavíracího < ventilku.se vytvoří tekutinový proud, který v důsled-ku známého Coandova jevu . přilne buď kprvní přídržné stěně 4fi, nebo ke druhé pří-držné stěně 47. V případě, že proud přilnek první přídržné stěně 46, je jí veden do ví-rové komůrky. 6 v- radiálním směru., Tekuti-na pak snadno prochází, do středu vírové;komůrky 6 a odtud do směšovací trubice 1.Jestliže však proud vytékající z přívodníhoústí 43. přilne ke druhé přídržné stěně - 47,sleduje její zakřivenou část tak, že předko-můrkovým ústím 48 vytéká do vírové ko-můrky 6 tangenciálně. Potom obíhá tekuti-na! převážně po obvodu vírové komůrky 6,zejména v drážce 16, neboť rychlost rotacese s přibližováním ke středu vírové komůrky6 zrychluje a tím roste odstředivé zrychle-ní působící na tekutinu a bránící jí v průto-ku do směšovací trubice 1. Ovšem před pří-chodem do směšovací trubice 1 toto malémnožství tekutiny naráží ještě na přepážky13, čímž se zase průtok ztíží, kdežto při ra-diálním průtoku vírovou komůrkou 6 pře-pážky 13 nepředstavovaly žádnou závažnoupřekážku. Současně přepážky 13 ve stavu,kdy ve vírové komůrce 6 dochází k rotaci,usměrňují průtok tak, aby ve směšovací tru-bici 1 již nerotoval.

Oba dva stavy, s rotací ve vírové komůrce6 a s radiálním průchodem vírovou komůr-kou 6, se během prohozu útku rychle stří-dají. Toto střídání nastává v důsledku stří-davých výtoků z první řídicí trysky 44 a zdruhé řídicí trysky 45, které překlápějíproud, vytékající z přívodního ústí 43, odprvní přídržné stěny 46 ke druhé přídržnéstěně 47 a naopak. Výtok z řídicích trysekje důsledek tlakového rozdílu, k němuž do-chází při zakřivení proudu vytékajícího z:,přívodního ústí 43. První přídržná stěna 46a druhá přídržná stěna 47 jsou totiž poně-kud skloněny oproti původnímu směru výto-ku z přívodního ústí 43, takže při přilnutí,k některé z nich se tekutinový proud musízakřivit. Odstředivé síly na zakřivené drázetekutiny jsou vyrovnány tlakovými silami.Je-li například proud přilnut k první přídrž-né stěně 46, je v ústí druhé řídicí trysky 45nižší tlak než v ústí první řídicí trysky 44.Tento tlakový rozdíl postačuje k tomu, žeakumulační dutinou 22 spojující první řídi-cí trysku 44 a druhou řídicí trysku 45, pro-chází průtok a z druhé řídicí trysky 45 vy-téká proud tekutiny, který způsobí překlo-pení ke druhé přídržné stěně 47 tím, že na-ráží na hlavní proud vytékající z přívodníhoústí 43.

Ovšem výtok z druhé řídicí trysky 45 ne- nabude ihned hodnoty dostačující k tomu, aby proud z přívodního ústí 43 mohl být pře-

Claims (7)

1. >7 klopen. Je to jednak důsledek setrvačnostitekutiny ve spojovacích dutinách, jednak dů-sledek akumulačních schopností akumulač-ní dutiny 22, která v sobě tekutinu, zejmé-na jde-li o plyn, v důsledku její stlačitel-liosti hromadí. Tyto zpožďující efekty jsouvoleny tak, aby střídání obou stavů v pro-hozní trysce probíhalo s frekvencí sice ně-kolikanásobně vyšší, než je opakovači frek-vence prohozu útku, ale zase natolik níz-kou, aby se tekutina ve vírové komůrce 6stačila roztočit a tím aby její průtok do smě-šovací trubice 1 poklesl. Protože uspořádá-ní první řídicí trysky 44 a druhé řídicí trys-ky 45 s prvním řídicím přívodem 41 a dru-hým řídicím přívodem 42 a akumulační du- tinou 22 je zde v zásadě symetrické, střída-jí se oba stavy ve vírové komůrce 6 praktic-ky po stejných časových úsecích. Jistá asy-metrie je ovšem dána rozdílem tlakovýchpoměrů při snadném a ztíženém průchodu ví-rovou komůrkou 6. Není ovšem žádným pro-blémem uspořádat oscilace asymetrické, na-příklad tak, že do spojovací cesty mezi prv-ní řídicí trysku 44 a druhou řídicí trysku 45se umístí některá ze známých fluidickýchdiod bez pohyblivých součástek. Předpokládá se, že tryska pro prohoz út-ku podle tohoto vynálezu nalezne zejménauplatnění ve stavbě tkacích strojů, zejménapneumatických bezčlunkových tkalcovskýchstavů. předmět

   1. Tryska pro prohoz útku v bezčlunko-vém tkalcovském stavu s útkovým kanál-kem vyústěným do směšovací trubice spolus mezikruhovým ústím primárního přívodupracovní tekutiny, vyznačující se tím, že vprimárním přívodu pracovní tekutiny je u-místěna vírová komůrka (6), zejména rotač-ně symetrického tvaru, s vývodem pracovnítekutiny ve středu a nejméně jedním přívo-dem pracovní tekutiny, například předko-můrkovým ústím (48), na obvodu výrové ko-můrky (6) a mezi přívodem pracovní teku-tiny do vírové komůrky (6) a napájecím pří-vodem (5) je umístěno rozváděči ústrojí spředkomůrkou (40) a do ní ústícím přívod-ním ústím (43) a dvěma proti sobě ležícímipřídržnými stěnami, první přídržnou stěnou(46) a druhou přídržnou stěnou (47), kdemezi přívodním ústím (43) a počátkem prv-ní přídržné stěny (46) je vyústěna druhá ří-dicí tryska (45), zatímco mezi počátkemdruhé přídržné stěny (47) a přívodnímústím (43) je vyústěna první řídicí tryska(44), přičemž první řídicí tryska (44) a dru-há řídicí tryska (45) jsou spolu vzájemněpropojeny, například prostřednictvím aku-mulační dutiny (22).
2. 2. Tryska podle bodu 1, vyznačující se tím,že na první přídržnou stěnu (46) navazujekanálek směřující do vírové komůrky (6) vynalezu v radiálním směru nebo ve směru svírajícímnanejvýš ostrý úhel s radiálním směrem.
3. 3. Tryska podle bodu 1 nebo 2, vyznaču-jící se tím, že na druhou přídržnou stěnu(47) navazuje kanálek směřující do vírovékomůrky (6) v tangenciálním směru nebove směru svírajícím nanejvýš ostrý úhel stangenciálním směrem.
4. 4. Tryska podle bodu 1, vyznačující se tím,že první přídržná stěna (46) pokračuje ažk předkomůrkovému ústí (48), kde směřujedo vírové komůrky (6) v radiálním směrunebo ve směru svírajícím nanejvýš ostrý úhels radiálním směrem.
5. 5. Tryska podle bodů 1, 2 nebo 4, vyznaču-jící se tím, že druhá přídržná stěna (47) po-kračuje až k předkomůrkovému ústí (48),kde směřuje do vírové komůrky (6) svýmkoncem v tangenciálním směru nebo ve smě-ru svírajícím nanejvýš ostrý úhel s tangen-ciálním směrem.
6. 6. Tryska podle bodů 2 a 3 nebo 5 a 4,vyznačující se tím, že vírová komůrka(6)je uspořádána souose se směšovací trubicí(1) a útkovým kanálkem (2).
7. 7. Tryska podle bodu 6, vyznačující se tím,že v ústí vírové komůrky (6) do směšovacítrubice (1) jsou přepážky (13) orientovanérovnoběžně s osou směšovací trubice (1). 1 list výkresů