CS243468B2 - Elektronová tryska - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zlepšení v mnohepeprskové elektronové trysce pro použití v obrazovce, například v obrazovce barevného televizoru. Teto tryska obsahuje.množinu katodových sestav (,4) a alespoň dvě od sebe oddělené a za sebou uspořádané elektrody (,6, 18), opatřené vyatředěnýai otvory- Pro zlepšení jednotnosti změn v roztečích mezi katodovými sestavami a elektrodami v průběhu nahřívání jsou tyto katodové sestavy i elektrody individuálně připevněny k jedinému keramickému členu (52). Keramický člen (52) je jediným nosným prvkem, který spojuje katodová sestavy (14) a dYě elektrody (16, 18) uvnitř elektronová trysky v jediný celek.

Description

Vynález ee týká elektronové trysky pro obrazovku, a zvláště elektronové trysky se zlepěenoU stabilitou při kolísání roztečí mezi množinou katodových sestav a dvěma sousedními mřížkovými elektrodami.

Elektronové trysky, jaké se používají v barevných televizních obrazovkách typu opatřeného stínící maskou, jsou konstruovány pro vytváření a nasměrování s výhodou tří elektronových svazků podél konvergentních drah na malou oblast konvergence poblíž stínítka obrazovky. Dva nejobvyklejSí a nejpoužívanější typy trysek jsou v řadě uspořádané elektronové trysky, in line, kde tři elektronové svazky vznikají ve třech bodech uspořádaných v jedné přímce, a elektronová tryska typu delta, kde tři elektronové svazky vznikají ve třech bodech, které jsou uspořádány do trojúhelníku. Každý z těchto typů má tři oddělené katodové sestavy a série elektrod, umístěných v určitých vzdálenostech od nich. Katodové sestavy a elektrody jsou udržovány na svých místech v relativně vůči sobě stejných vzdálenostech oddělených uchycením k množině skleněných tyček.

Elektroda, která je nejblíže sestavě katody, se označuje Gl a obvykle zastává funkci řídicí mřížky. Dalěí elektroda se označuje G2 a obvykle zastává funkci stínící mřížky.

Rozteče mezi katodami a těmito dvěma mřížkami, stejně jako mezi mřížkami samotnými, jsou velmi kritická. Například změna tak malá, jako je 25 mikronů v rozteči mezi katodou a řídicí mřížkou může změnit hodnotu závěrného napětí elektronové trysky asi o 60 V. j |

Naneštěstí v průběhu nahřívání obrazovky, konstruované tak, jak bylo popsáno, se rozteč mezi katodami, řídicími a stínícími mřížkami do určité míry mění. Tyto změny v roztečích způsobují nestabilní a nestejná závěrová napětí pro elektronové svazky v elektronové trysce a tím mění barvy objevující se na stínítku obrazovky. Tato nejednotnost mezi elektronovými svazky vyžaduje přídavné korekční obvody. Je žádoucí vyvinout obrazovku, v níž by změny v roztečích mezi katodovými sestavami a elektrodami řídicí mřížky byly v průběhu nahřívání jednotné.

Vynález představuje zlepšení v mnohapaprskové elektronové trysce pro použití v obrazovce» Taková elektronová tryska zahrnuje množinu katodových sestav a alespoň dvě prostorově od sebe oddělené, za sebou uspořádané elektrody s vycentrovanými otvory. Zlepšení spočívá v tom, že katodové sestavy a dvě elektrody jsou Individuálně připevněny k jedinému keramickému členu. Keramický člen je jediný nosný prvek uvnitř elektronové trysky spojující katodové sestavy a dvě elektrody.

Vynález je podrobněji popsán podle přiložených náčrtů, kde obr. 1 je pohled na elektronovou trysku bez montážní jednotky katodové mřížky, obr. 3 a 4 jsou boční průřez a horní průřez kompletní elektrodové trysky, kde montážní jednotka z obr. 2 byla vložena do zbývající části elektronové trysky, zobrazené .na obr. 1, obr. 5 a 6 jsou grafy, znázorňující kolísání závěrného napětí elektronové trysky pro elektronovou trysku podle dosavadního stavu techniky a pro zlepšenou elektronovou trysku, konstruovanou v souladu s příkladným } provedením podle vynálezu. j

Podrobnosti zlepšené elektronové trysky IQ jsou zobrazeny na obrázcích 1 až 4. Obrázky 1 a 2 ukazují části elektronové trysky, které když jsou sestaveny do jednoho celku, vytvářejí ' úplnou elektronovou trysku, jak je znázorněná na obr. 3 a 4. Elektronová tryska IQ. obsahuje · dvě skleněné nosné tyčky JJ, také nazývané patky, na kterých jsou upevněny různé elektrody elektronové trysky. Tyto elektrody zahrnují tři stejně umístěné, v řadě uspořádané katodové >

sestavy JJ, jednu pro každý elektronový svazek, elektrodu Jg řídicí mřížky, elektrodu Jg stínící mřížky, první urychlující a zaostřovací elektrodu 22.» druhou urychlující a zaoatřovací elektrodu 22 a stínící masku 21» uspořádané v odstupu od katody v tom pořadí, ve kterém byly jednotlivé součástky vyjmenovány.

Každá katodová sestava obsahuje katodové pouzdro 2Ž> uzavřené na předním konci i čepičkou 22». která je opatřena elektrony emitujícím’ pokovením. Katodová pouzdra 26 jsou

-.7-..ί^’^ηνΙ,,Λ-ΜίΜ;!·;¹

243466 na svých otevřených koncích držena nosnými trubkami 3£. Každá katoda ja nepřímo žhavená žhavicí cívkou 3£ umístěnou uvnitř pouzdra ££. Žhavicí cívky 3£ jsou opatřeny přírubami,

3fi, která jsou přlvařeny k páskům 3fi topného tělese, které jsou zase přivařeny k nosným podpěrkám £fi,_t uloženým ve skleněných tyčkách 1£.

Elektrody lí s IS řídicí a stínící mřížky jsou dva blízko sebe uložená prvky, z nichž každý má navzájem a s katodovým pláětěm 32 scentrovaná otvory. Elektroda 1$ řídicí mřížky je v podstatě plochá destička, opatřená obvodovým žebrem 42, táhnoucím ae okolo tři otvorů. Elektroda 18 stínící mřížky je tvořena ze dvou prvků ££ a ££. První prvek ££ je v podstatě plochá destička se dvěma odtud se táhnoucími přírubami £fi. Druhý prvek 46 je také v podstatě plochá destička s tou výjimkou, že střední část je mírně vyklenutá směrem od prvního prvku ££.

První i druhý prvek ££ a ££ jsou opatřeny třemi otvory, které jaou scentrovány s otvory elektrody JJž řídicí mřížky.

Katodová sestava 1£ a elektrody 1& a řídicí a stínící mřížky jsou navrženy jako oddělené montážní jednotky 22». jak je vidět na obr. 2. Věechny tři tyto součásti jsou natvrdo připájeny k pokoveným oblastem ploch, jediného kusu plochého keramického členu.52 oplatkového tvaru. Katodové sestavy 1£ jsou připojeny k plochému keramickému členu 22 přes prstencový člen g£, který je natvrdo připájen k jedné atraně -plochého keramického členu 22·

Trubka 32. každé katodové sestavy je přivařena k prstencovítámu členu 5£. Elektroda 16 řídicí mřížky je natvrdo připájena k opačná straně plochého keramického členu 52 podél jejícho obvodového žebra £2. Elektroda lg stínící elektrody je natvrdo připájena k plochá keramice na koncích' dvou rovnoběžných přírub £g. Lze vidět, že rozteč mezi elektrodami a l£ řídicí a‘ stínící mřížky je přímo odvozená od výěky obvodového žebra *2 a délky přírub £2/ poněvadž všechny ee dotýkají plochého povrchu plochého keramického členu 52.

Jakmile jsou katodová pouzdra 26 vložena do nosných trubek 12 e vzdálenost mezi katodovým pláětěm 32 a elektrodou řídicí mřížky je nastavena na požadovanou hodnotu, přivaří se katodová pouzdra k trubkám 32 a vytvoří tak kompletní montážní jednotka- 50. Montážní jednotka SSL se ke zbytku elektronové trysky připevní tek, že se elektroda 18 stínící mřížky připevní tak, že se elektrodaa 18 stínící mřížky přivaří k nosným konzolám. . 22, táhnoucím 3e mezi dvěma skleněnými tyčkami 12.

První urychlovací a zaostřovací elektroda 2SL obsahuje dve pravoúhlé členy 26 a gg miskovitého tvaru, které jsou svými otevřenými konci k sobě přiloženy. Spodky obou Členů 22 a 2S jsou opatřeny třemi otvory, které jsou scentrovány s otvory v elektrodách 16 a 18 řídicí a 3tínicí mřížky. Druhé urychlující a zaostřovací elektroda 22 je také tvořena pravoúhlým členem miekovitého tvaru, přičemž otevřený konec elektrody 22 je odvrácen od elektrody 22· X v elektrodě 22 jaou tří otvory. Prostřední otvor je scentrován se sousedním středním otvorem v elektrodě 2SL·· Dva vnějěí otvory jsou ovšem lehce posunuty směrem ven vůči vnějším otvorům elektrody 2$. oa pomoc konvergenci vnějších paprsků.

Stínící maska ££, umístěná na výstupu elektronové trysky 10. má různé korekční členy £& koma, umístěné na své základně okolo nebo poblíž drah elektronových svazků.

Je třeba poznamenat, že těžiště vynálezu spočívá v montážní jednotce 22 β že zbytek elektronové trysky se může od toho, co bylo ukázáno, značně liěit. Například zaostřovací část elektronová trysky může být provedena tak, jak je znázorněno v US patentovém spis· č. 3, 932, 786, vydaném dne 13* ledna 1976 P. J. Campbellovi, který popisuje čočkovou elektronovou trysku, nebo US patentovém spise č. 3, 946, 266, vydaném dne 23. břesna 1976 T. Seitovi a spol., který popisuje zaostřovací elektrody s jediným otvore».243468

Zlepšená konstrukce elektronová trysky podle vynálezu, kde katodová sestava a elektrody řídicí a stínící mřížky jsou konstruovány jako montážní samostatná jednotky na keramičkám podkladu, nabízí značná výhody oproti konstrukci elektronová trysky podle dosavadního stavu techniky.

Ve většině elektronových trysek podle dosavadního stavu techniky jsou součástky připojeny ke skleněným tyčkám každá zvláši a proto jsou vystaveny žáru nutnému pro změknutí tyček v průběhu sestavováni částí.

V provedení podle vynálezu není žádná ze součástí montážní jednotky vystavena žáru, který ae zavádí v průběhu uaazovaci operace. Díky tomu, se u žádná ze součásti montážní jednotky neobjevuje deformace, která se mohla objevit v obrazovkách zhotovených podle i * ' <

dosavadního stavu techniky.

U jednoho typu elektronová trysky podle dosavadního stavu techniky je katoda konstruována jako montážní jednotka s elektrodou řídicí mřížky ve tvaru misky. Tato montážní jednotka je ovšem připevněna ke skleněným tyčkám odděleně od sestavy stínící mřížky.

průběhu činnosti obrazovky ae skleněná tyčky nahřeji a roztáhnou. Poněvadž tyčky jsou oddělená, může ee nahřáti tyček od sebe lišit a tím spůsobit rozdíl v roztažení. To je pouze jeden možný mechanismus, který může působit rozdíly ve vzájemných vzdálenostech elektrod s následnými změnami v závěrných napětích pro elektronová svazky.

Taková změny v závěrných napětích se vzrůstající dobou od zapnuti jsou graficky znázorněny na obr. 5 pro typickou elektronovou trysku podle dosavadního stavu techniky. Tři křivky představují kolísání závěrného napětí pro červený B, zelený O o modrý B paprsek.

Pro jednotlivou elektronovou trysku a typ obrazovky mohou relativní polohy křivek podobně jako jejich individuální velikost značně kolísat. Mechanismus způsobující toto kolísání v závěrných napětích pro elektronové trysky podle dosavadního stavu techniky není doposud plně probádán.

i

I

Poněvadž toto kolísání naní pro jednotlivá obrazovky téhož typu jednotné, předpokládá se, že zde spolupůsobí kombinace faktorů. Tyto faktory nohou zahrnovat nepravidelné nahřívání skleněných uložení způsobující-nepravidelnou rostažnost a/nebo určitý stupeň zaolejováni elektrod mřížek při nahřívání. Zlopžoní, ktorého lze dosáhnout vytvořením příkladného provedení vynálezu a jeho zabudováním do elektronové trysky jo okamžitě zjevné z grafu obr. 6.

Všechny tři elektronové svazky mají v průběhu nahřívání obrazovky relativně malý rozptyl. Předpokládá ao, žo tohoto zlepšeni výkonu v průběhu nahříváni obrazovky bylo dosaženo kombinaci uchyceni tři katodových sestav a řidiči o stínící mřížky k jedině plochá keramice oplatkovitého tvoru a připojeni keramická montážní jednotky ko skleněným potkám takovým způsobem, žo nepřímá 'žhaveni o rostažnost potok nemá na roztoče mezi katodou a mřížkami žádný vliv.

Claims (4)

1. elektronová tryska pro použití v obrazovce, zahrnující'-množinu katodových sestav j e alespoň dvě od sebe oddělené elektrody opatřené vůči oobě vycentrovanými otvory pro [ průchod množiny elektronových svazků, vyznačující to tím, lo katodové sestavy (14) a dvě j elektrody (16, 18) jaou individuálně připevněny k jedinému keramickému členu (52), přičemž,. , , ;

keramický člen představuje jediný nosný prvek uvnitř elektronové tryeky (10), spojující katodové eootovy (14) a dvě elektrody (16, 18).

2. Mnohopaprsková elektronové tryska podle bodu 1, vyznačující se tim, žo obě elektrody (16, 18) jeou opatřeny vystupujícími částmi, žebrem (42) o přírubami (48), která oo dotýkají a jaou povrchové připevněny k téže straně ploché keramiky oplatkovitého tvaru, přičemž žebra (42) a příruby (48) mají předem určenou délku pro dosažení požadované rozteče mezi elektrodami a stínící mřížky.

3. Mnohapeprskové elektronové tryska podle bodu 2, vyznačující se tím, že vystupující čéat jedné z elektrod (16) je obvodové žebro (42) a vystupující čésti druhé z elektrod (18) jaou příruby (48).

4. Mnohapeprskové elektronové tryske podle bodu 2, vyznačující se tím, že keramický člen (52) jo plochý a obsahuje na svém povrchu pokovené oblasti, k nimž jsou přivařeny katodové sestavy (14) a dvě elektrody (16, 18).