CS243371B1 - Způsob získáváni směsi 2,4,e-trimethylpyridinu 2,3.e-trimethylpyridinu - Google Patents

Abstract

?í!4eo’*..’í<,*F*v*ní «■»·! 2,4,6-trisethyl- diíÍuzn5s.íi,2,3,6”tri*,thírlWridiaw « kolS- «wMAeovýeb sáaad čarnouhalná- Bóó«5ÍlM°ull*Índ“0» ropné&o nebo syntetického štavnlová. J.hopodmriáin^ ětavelsny 2,4,6-trlaethyl- a^rnck^r8 2,3,6-triecthylpyridnu se lískají ?*?!!?££?* «Běsi krystalisací aa případného rnakfnť11 “•poišrního rospouštědta chlasenía “íei· KryetelicMý podíl se oddělí? 2^6^1 · ro2lotí· ZÍ»NA ee saěs Pyridinů

Description

Vyiáia* «· týká spůeobu slskévénl směsi 2,4,6-tri·· thyl pyridinu 2,3,6-triasthylpyrldlnu s kollidinové frakce pyridinových sésad černoubelného, hnědouhelného, ropného nebo syntetického původu.

Kollidinové frakce je směsi pyridinových aéaad vroucích v teplotní· roneal 168 až 175 °C, v niž převládají isoaeml 2,4,6- a 2,3,6-trlaethylpyridiny. Průměrné sxožsnl kollidinové frakce černoubelného pAvodu je 45 % 2,4,6-triaethylpyridinu, 17 · 2,3,6-triaethylpyridinu, 10 % 3,5-diaethylpyridinu, 6 * 3,4-diaethylpyridlnu, 7 9 anilinu, 10 9 isoaernlch ethylaethylpyrldinů a 5 * níževroucích homologů pyridinu.

Získáváni složek a kollidinové frakce ae obvykle provédl chemickými aeparačníai postupy, jejichž principe· je buč vsnik krystalických soli, aduktů, koaplezů a klatrétů a anorgenickýei nebo organickými sloučeninami, nebo rosdílné reaktivita složek kollidinové frakce s amidy, aldehydy a dalšími látkami.

Nejpoužlvanějžla spůsob·· ja slskévénl složek kollidinové frakce pomoci kyseliny chlorovodíkové nebo plynného chlorovodíku, kdy * vody nebo jiného prostředí vykrystaluje hydrochlorid 2,4,6-triaethylpyridinu.

Ten sa rozloží a slské sa čistý 2,4,6-trimethylpyridin (Chem. Průa. 23, 124, 1973)·

Za zbývajících aéaad po izolaci 2,4,6-triaethylpyridinu se opět pomoci kyseliny chlorovodíkové slskajl hydroehlorldy směsi 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu (patent ČSSS 147 295).

Déle se k slskévénl 2,4,6-triaethylpyridinu užlvé chloridů mědi. Z reakční směsi vypadnou krystaly komplexu chloridu mědi s 2,4,6-triaethylpyridinem, které se oddělí, promyjí a rosloíl (Chem. Průa. 23» 620, 1973).

Podlá dalžich literárních údajů lsa pomoci chloridů mědi tiskat i 2,3,6-trimothylpyridin, obdobně pomoci tvorby adiční sloučeniny s o- nebo p-krasolam lse slakat 2,4,6-triaethylpyridin i 2,3,6-triaethylpyridin (patent MSB 1 245 963; Chám. Průa. J£, 202, 1965).

Nevýhodou těchto postupů js silné koroaivnl působeni kyseliny chlorovodíkové nebo plynného chlorovodíku na výrobní zařízeni, ekonomické náročnost pomocných látek a vznik závadných odpadních látok (odpadních vod) obsahujících soli aědi v případě postupů e chloridy mědi, které je nutné náročným způsobem čistit a které v případě úniku představuji velmi vážné ohroženi životního prostředí. V postupu užívajícím fenoly je nutné používat náročné chladicí sařlsenl.

Některé s uvedených nedostatků řeži spůsob slskévénl směsi 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu podlá vynálezu. Jeho podstatou je použiti kyseliny ítavslové pro vsnik krystalických ětavelanů 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu.

Při vlastní metodě se postupuje tak, že ke kollidinové frakci ss přidá kyselina ětavelové v aolérnía poměru kyselina : 2,3,6-triaethylpyridinu 0,5-1 : 1a organické rospoužtědlo, potřebné k aseotropickému odvodněni směsi.

Z

Po tomto odvodněni se směs chladl, přitom dojde k vypadnuti krystalů vzniklých žlavelanů 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-trimethylpyridinu. Po dosaženi 20 °C se krystaly oddělí, promyjí nepolárním rozpouštědlem a rozloží.

Získá se směs 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-trimethylpyridinu. Jako organického rozpouštědla užitého k odvodněni jo výhodně použit aromatických uhlovodíků, chlazeni reakční směsi js možno provádět sa řízeného poklesu teploty směsi v závislosti na čase.

Déle ja výhodné po dosaženi 80 °C «ředit krystalující směs aromatickými uhlovodíky nebo jiný· nepolární· rospouětědlea. Rozklad ělavelanu 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-triaetbylpyridinu ·· provede výhodou vodný· roztoko· hydroxidu alkalického kovu nebo tepelný· séhřevea.

Hlavní přednosti tohoto postupu spočívají v získání aalsi hlavních složek kollidinové frakce ve vysoké· výtěžku · odpovídající Siatoté. Saěs 2,4,6-trinetbylpyrldlnu · 2,3,6- triaethylpyridinu zo získá ve výtěžku nad 70 °C e v čistot· nad 95 * v jediné· stupni.

Déle ee při touto postupu odstraňují zcela nebo částečné nevýhody dříve uživených poetupd e tak se dosáhne depor ne investičním zařízení e provozních nákladech. Postup je tál ekologicky výhodněji!, nebol snižuje ohrožení životního prostředí.

Konkrétní provedení sískéní saéai 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-tríaethylpyridlnu podle vynálezu popisují následující příklady.

Přikladl

Ke 100 kollidinové frakce o teplotní· rozaezi varu 168 až 175 °C, obsahující 47,2 *

2,4,6-triaethylpyridinu z 25,6 * 2,3,6-triaethylpyridinu se přidá 61 g kyseliny ělavelové a 25 g benzenu a eaés ee esootropieky odvodní destilací s benzene·.

Poté ee reakční eaés chladí při řízené· poklesu teploty reakční aaěei 8 °C/h. Při 80 °C se přidají k reakční aaéai 263 g benzenu a pokračuje se v chlazení sa uvedeného poklesu teploty ad do doaadenl 20 °C.

Krystalický podíl ee oddělí a proayje 263 g benzenu. Získá ee 206 g ělavelena 2,4,6-triaethylpyrldinu a 2,3,6-triaethylpyridinu, které ee rozloží 200 g 50% vodného roztoku hydroxidu sodného.

Uvolněné eaés trlaethylpyridinů ee vyextrahuje do benzenu, odvodní eaeotropickou destilací, benzen ee oddestiluje e jako poslední podíl destilace ee sískd 51 g aaěei

2.4.6- triaethylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu v čistot· 97,5 ·.

Příklad 2

Ke 100 g koUldlaové frakce speaifikované v příkladu 1' se přidd 49,2 g kyseliny ělavelové a 21 g toluenu a sade se eseotropicky odvodní. Poté se reakční aa·· chladí na 20 °C. Krystalický podíl ee oddělí a proayje 250 g bensenu.

Získá se 177 g ělavelenů 2,4,6-triaethylpyridinu · 2,3,6-trlaethylpyrldinu, která se rozloží sefařdtía na 190 °C. Saěa získaná rozklade· ae eseotropicky odvodní, aromatické uhlovodíky aa oddaatilujl a poté aa vydestiluje 36,3 g saéei 2,4,6-triawthylpyridinu a

2.3.6- triaethylpyridinu v čistotě 99,2 %.

Příklad 3

Ke 100 g kollidinové frakce specifikované v přikladu 1 se přidd 61 g kyseliny élavelové a 27 g toluen-xylenové frakce a saěa se eseotropicky odvodní. Poté ee reakční saěa chladí při řízené· poklesu teploty reakční saéei 7 °C/h až na 20 °C.

Běh·· ohlášení se při dosažení 85 °C přidá k reakční směsi 200 g toluen-xylenové frakee. Krystalický podíl se oddělí a proayje 270 g benzenu.

Získá se 212 g ělavelanu 2,4,6-trlaathylpyrldinn a 2,3,6-triaethylpyridinu, které sa rozloží 200 g 50* vodného roztoku hydroxidu sodného. Uvolněné saěa triaetfaylpyridlnů sa vyextrahuj· do benzenu, odvodní aseotropickou destilací, bansen aa oddestiluje a pak sa vydestiluje 51,8 g sádli 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu v čistotě 96,6 %.

Příkladě

Ke 100 g kollidinové frakce specifikovaně v přikladu 1 aa přidd 60 g Iqrseliny ětavelová a 23 g toluenu a saěs aa aaeotroplcky odvodní. Pak sa reakční saěs chladí při řízená· pokleau teploty reakční saěsi 5 °C/h až na 25 °C.

Běhaa chlazení sa při dosažení 80 °C přidá k reakční aaěai 235 g toluenu. Krystalický podíl aa oddčll a proayja 270 g bensenu. Zláká aa 205 g ětavelanu 2,4,6-triaethylpyridinu a 2,3,6-triaathylpyridinu, která sa roaloáí sahřátía na 190 °C.

Saěa slskaná po roskladu ·· asaotropicky odvodní, aromatická uhlovodíky se oddestilují a pak sa vydestiluji 48 g saěsi 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-trlaethylpyridinu v čistotě 96,1 ·.

Claims (6)

1. I. Způsob sískávání saěsi
2. 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu s kolli'dinově frakce pyridinových aáaad černouhelnáho, hnědouhelného, ropného nabo syntetického původu, vyznačující aa tía, ža ke kollidinové frakci tčchto sásad sa přidá kyselina ětavalová v aolárnía poměru kyselina ěíavalová - obsah 2,4,6-triaathylpyridinu * 2,3,6-trlaethylpyridinu v kollidinové frakci 0,5 : 1 až 1 : 1, reakční saěs sa odvodní aseotropickou destilací s organickým rospouátědlaa, odvodněná reakční saěs sa chladí, běhen chlasení dojde k vykryatalování vzniklých ětavelanů 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu, která sa oddálí, proayjí nepolárním rozpouštědlem a rozloží na čistou saěs 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-triaethylpyridinu.

   i. Způsob podle bodu 1, vyznačující sa tla, že pro aseotropická odvodnění reakční aaáai aa $ko organická rozpouštědlo použijí aromatická uhlovodíky.
3. 3. Způsob podle bodu 1. a 2., vyznačující aa tla, ža krystalisace reakční aaěai se provádí za řízeného poklesu teploty reakční saěsi, s výhodou rychlosti 5 až 10 °C/h.
4. 4. Způsob podle bodu 1. až 3·, vyznačující za tía, že k odvodněná krystalující reakční aaási aa po dosažaní teploty 90 až 60 °C, s výhodou 80 °C, přidává nepolární rospouátědlo, z výhodou aroaatieká uhlovodíky v objenováa poaěru ke kollidinové frakci 1 : 1 až 5 : 1.
5. 5« Způsob podle bodu 1. až 4., vyznačující sa tía, ža rozklad ěiavelanů 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-trinethylpyridinu se provádí vodnýa roztokem alkalického kovu, a výhodou 50* rostokoa hydroxidu sodného.
6. 6. Způsob podlá bodu 1. až 4., vyznačující se tía, že rozklad ětavelanu 2,4,6-triaathylpyridinu a 2,3,6-triaathylpyridinu sa provádí tapalnýa záhřevaa na 160 až 200 °c.