CS242760B1 - Způsob měření délky časového intervalu pomocí příznakového analyzátoru - Google Patents

Abstract

Předmět vynálezu se týká oboru řidiči a měřicí techniky a řeší problém měření délky časového intervalu pomocí příznakového analyzátoru. Způsob měření podle vynálezu zjednodušuje snímání charakteristického příznaku tím, že se do měřeného obvodu připojují pouze dva vstupy příznakového analyzátoru, CP a datová sonda, kterou se snímají signály START a STOP. Při měření ve více bodech obvodu stačí přemistovat pouze hrot datové sondy. Volba funkčních hran všech řídicích signálů zůstává zachována. Charakteristický příznak určuje jednoznačně délku časového intervalu v kontrolovaném bodě. Vynálezu se využije při měření délky časových intervalů v číslicových obvodech, zejména při lokalizaci závad.

Description

Vynález se týká způsobu měření délky časových intervalů v elektrických obvodech pomocí příznakového analyzátoru.

Dosud se měření délky časových intervalů v elektrických obvodech provádělo bud čítačem, nebo pomocí osciloskopu. Toto měření vyžadovalo použití speciálních přístrojů. V obvodech, které mohou pracovat synchronně a pro něž je navržený test pro kontrolu metodou příznakové analýzy, je možno i pro měření délky časových intervalů využít příznakový analyzátor.

Časový interval lze měřit tak, že se měří charakteristický příznak v kontrolovaném měřicím bodě. Snímáni charakteristického příznaku předpokládá následující připojení příznakového analyzátoru:

- připojeni synchronizačního signálu CP,

- připojeni signálu START pro spouštění měřeného intervalu,

- připojení signálu STOP pro skončení měřeného intervalu,

- připojení datové sondy na úroveň log 1, tedy připojení čtyř řídicích signálů.

Při měření ve více bodech obvodu je nutno přesouvat vždy oba signály START a STOP, přičemž při přesouvání měřicích bodů či připojovacích háčků mezi vývody integrovaných obvodů pak dochází k nežádoucím překlenutím, což může mít za následek znehodnocení dosavadního měření, či v krajním případě i destrukci měřeného obvodu.

Uvedené nevýhody stávajícího stavu se odstraňují způsobem měření délky časového intervalu pomocí příznakového analyzátoru, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že synchronní pulsy jsou připojeny na známý kmitočet do měřeného obvodu vstupem CP příznakového analyzátoru, signály START a STOP pro ohraničení měřeného iptervalu se snímají datovou sondou a na vstup generátoru pseudonáhodnýgh binárních posloupností příznakového analyzátoru je automaticky přiváděna úroveň odpovídající úrovni log 1 na datové sondě, přičemž volba funkčních hran řídicích signálů zůstává zachována.

Způsob měření délky časového intervalu podle vynálezu zjednodušuje snímání charakteristického příznaku, a tím délky časového intervalu. Při měřeni ve více bodech obvodu stačí přemisňovat pouze hrot datové sondy, zatímco při měření dosud známým způsobem je třeba přemistovat připojovací háčky signálů START a STOP a datovou sondu držet na úrovni log 1, či použít speciálních přístrojů, jako je čítač nebo osciloskop. Ve srovnáni se stávajícím způsobem se měření podle vynálezu zkrátí více než na polovinu a vede ke zrychlení lokalizace závady v měřeném obvodu.

Jako přiklad využití způsobu měření časového intervalu podle vynálezu je uvedena lokalizace závady binárního čítače. V příloze je blokové schéma dvanáctibitového binárního čítače a způsob připojení příznakového analyzátoru. U výstupů jednotlivých klopných obvodů čítače jsou uvedeny skutečné charakteristické příznaky. Analyzátor je připojen synchronizačním vstupem CP na vstup hodinových impulsů čítače. Vstupy START a STOP příznakového analyzátoru jsou nepoužity, protože signály START a STOP pro ohraničení měřicího intervalu se odebírají z měřených výstupů - Q₁₂ datovou sondou. Tím se zrychluje a zjednodušuje postup měřeni.

Lokalizace závady se provádí tak, že se postupně kontrolují charakteristické příznaky, počínaje výstupem směrem k výstupu Qj. Závada je mezi posledním chybným a prvním správným příznakem.

Příklad využití způsobu měření časového intervalu podle vynálezu je uveden na obr. 1, který znázorňuje postup lokalizace závady dvanáctibitového lineárního čítače.

Význam bloků na obr. 1.

- první čtyřbitový lineární čítač

- druhý čtyřbitový lineární čítač

- třetí čtyřbitový lineární čítač

- sonda pro snímání dat

- příznakový analyzátor

Postup lokalizace závady je následující:

Synchronizační vstup CP příznakového analyzátoru ji je připojen na vstup CP prvního čítače 1.· Vstupy START a STOP příznakového analyzátoru ji jsou nepřipojeny a signály START a STOP pro ohraničení měřicího intervalu se odebírají z měřeného obvodu datovou sondou _4.

Datovou sondou 4^ se kontrolují postupně charakteristické příznaky na výstupech ~ Qy čítačů lj 2, 2· Tžm se zrychluje měření, protože stačí přemisíovat pouze hrot datové sondy i Na obr. 1 jsou u výstupů Qj - Q·^ uvedeny charakteristické příznaky, platné pro lineární čítač. Závada je mezi posledním chybným a prvním správným příznakem.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Způsob měření délky časového intervalu pomocí příznakového analyzátoru, vyznačující se tím, že synchronizační pulsy jsou připojeny na známý kmitočet do měřeného obvodu vstupem CP příznakového analyzátoru a signály START a STOP určené pro ohraničení měřeného intervalu se snímají datovou sondou a na vstup generátoru pseudonáhodných binárních posloupností příznakového analyzátoru je automaticky přiváděna úroveň odpovídající úrovni log 1 na datové sondě, přičemž volba funkčních hran řídicích signálů zůstává zachována.