CS240175B1 - Způsob odstraňování komplexů těžkých kovů z odpadních vod - Google Patents

Abstract

Vynález řeší způsob Čištěni odpadních vod, zejména z provozů, kde se provádí povrchová úprava pokovováním, od těžkých kovů. Podle vynálezu se čištěni provádí tak, že odpadni voda, obsahující komlpexy těžkých kovů, se smísí po úpravě pH se stechiometriokým množstvím mono- nebo dialkyldithiokarbamidanu sodného a současně se přidá 0,8 až 2,5 “6“1 slabě kationaktivního polyflokulantu, například na bázi akrylamidu, a stechiometrické množství vápenatých nebo bořečnatýcb iontů, odpovídající obsahu komplexotvorné složky v upravované vodě.

Description

Vynález se týká způsobu odstraňování komplexů těžkých kovů z odpadních vod.

V procesu povrchových úprav kovů pokovováním se do odpadních vod dostává mimo iontů kovů i značný podíl kemplexotvorných látek. Tyto látky pak převádějí těžké kovy de roztoku ve formě komplexů, které se stávajícími technologiemi čistění odpadních vod nedaří odstranit. Stanovit podíl takte rozpuštěného kovu, který může být i ve vyčištěné vodě poměrně velmi vysoký, je možno pouze při použití atomové absorpční spektrometrie.

Známé způsoby čistění odpadních vod, obsahujících ionty kovů vázaných komplexotvornými látkami, jsou většinou založeny na fyzikálně chemických pochodech. V současné době se zachycují ionty kovů z komplexů snížením pH nebo použitím silně kyselého katexu. Oba způsoby jsou však málo účinné a například zachycování kovů z komplexu s EDTA vůbec neprobíhá. K destrukci komplexních sloučenin kovů byly navrhovány metody oxidační a rovněž byly aplikovány metody srážení komplexů ve formě sulfidů. Ale ani tyto metody u většiny běžně používaných komplexotvorných činidel nepřinesly výsledky. V současné době jsou tedy komplexy kovů vypouštěny do povrchových vod, fcttž není znám ve světě účinný a ekonomický způsob, jak tyto komplexy těžkých kovů z vod odstraňovat. Pokud by mohla být ekonomika procesu opomenuta, lze do jisté míry aplikovat membránové procesy a destilaci. Méně známý způsob odstraňování komplexně vázaných kovů spočívá v reakci těchto kovů s dialkyldithiokarbamidanem sodným, přičemž se vytvoří s většinou

-3240 175 kationtů ve vodě nerozpustné vnitřně komplexní soli. Pokud se do odpadní vody s obsahem komplexně vázaných kovů přidá pouze dialkyldithiokarbamidan sodný, jak bylo doposud publikováno, dojde k uvolnění kovů z komplexů a vytvoří se poměrně dobře sedimentující sraženina. Takto uvolněné komplexotvorné látky, které původně vázaly kovy, zůstávají dále ve vodách a při styku v recipientech se sedimenty, kde jsou vysráženy nebo nasorbovány kovy, dochází k opětovnému rozpuštění kovů a předchozí čistění s dialkyldithiokarbamidanem ztrácí význam.

Uvedené nedostatky známého stavu techniky v této oblasti do značné míry odstraňuje způsob odstraňování komplexů těžkých kovů z odpadních vod, při kterém se do odpadní vody po úpravě pH dávkuje mono- případně dialkyldithiokarbamidan sodný, podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že se do odpadní vody současně přidá slabě kationaktivní polyflokulant, například na bázi akrylamidu s molekulovou hmotností od 5000 do 100 000, v množství od 0,8 do 2,5 mg.l”^ a stechiometrieké množství vápenatých případně hořečnatých iontů, odpovídající obsahu komplexotvorné složky v upravované vodě.

Slabě kationaktivní polyflokulanty zlepšují sedimentaci vzniklých sraženin a vápenatými a horečnatými ionty, které se přidávají například ve formě chloridů případně hydroxidů, se vysytí kapacita uvolněných komplexotvorných látek, a tím se předejde sekundárnímu rozpouštění kovů ze sedimentů. Celý proces může probíhat při neutrálním pH. Tento proces je možno použít pro čistění odpadních vod buď samostatně nebo jako proces dočistující komplexně rozpuštěné těžké kovy z již upravených odpadních vod.

Vynález je dále podrobněji vysvětlen na příkladech jeho konkrétního provedení.

Příklad 1

Do odpadni vody s obsahem mědi 500 mg.1 a komplexonu III bylo přidáno 800 mg.1^-1 dialkyldithiokarbamidanu sodného, sou-4240 17S časně byl dávkován polyflokulant na bázi akrylamidu o molekulové hmotnosti 5000 - 100000 a 890 mg«l“^ chloridu horečnatého. Počáteční koncentrace mědi klesla na 0,62 mg.l“\

Příklad 2

Do odpadní vody s obsahem niklu a kyseliny mléčné bylo přidáno stechiometrické množství monoalkyldithiokarbamidanu sodného, zjištěné titrací. Současně bylo nadávkováno 260 mg.l“^ hydroxidu vápenatého a jako polyflokulant byl použit polyakrylamid v dávce 2 mg.l“\ Z počáteční koncentrace 380 mg.l’·*' niklu byla dosažena hodnota 0,65 mg.l^ a současně se i komplexační činidlo odstranilo z roztoku jako sraženina mléčnanu vápenatého.

Příklad 3

Yoda s obsahem 65 mg.l“^ mědi, komplexonu III a kyseliny štavelové byla čištěna uvedeným postupem. Ke srážení bylo použito 125 mg.l~l dialkyldithiokarbamidanu sodného, 100 mg.l”^ chloridu vápenatého a jako flokulační činidlo 2,5 mg.l“^ bobtnavého bramborového škrobu. Po odsazení obsahovala vyčištěná voda 0,36 mg.l mědi.

Vynález je možno využívat pro čistění odpadních vod s obsahem těžkých kovů ve všech odvětvích národního hospodářství.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   240 175

   Způsob odstraňování komplexů těžkých kovů z odpadních vod, při kterém se do odpadní vody po úpravě pH dávkuje mono- případně dialkyldithiokarbamidan sodný, vyznačující se tím, že se do odpadní vody současně přidá slabě kationaktivní polyílokulant, například na bázi akrylaraidu s molekulovou hmotností od 5000 do 100000, v množství od 0,8 do 2,5 mg.l^-^ a stechiometrické množství vápenatých případně hořečnatých iontů, odpovídající obsahu komplexotvorné složky v upravované vodě.