CS240142B1 - Zapojení ionizačních snímačů pro měření detonační rychlosti - Google Patents

Abstract

Zapojení a konstrukce Ionizačních snímačů pro měření detonačních rychlostí umožňuje snadné a rychlé přezkoušení měřicího zařízení, tj. kontrolu snímačů, rozbušky a časoměrného zařízení ještě před odpálením měřeného vzorku výbušiny. Zajišťuje spolehlivé měření detonační rychlosti pomocí jednoduchých a levných snímačů, které nenarušují zkoušený vzorek výbušiny nebo výrobek obsahující výbušinu

Description

Zapojení a konstrukce Ionizačních snímačů pro měření detonačních rychlostí umožňuje snadné a rychlé přezkoušení měřicího zařízení, tj. kontrolu snímačů, rozbušky a časoměrného zařízení ještě před odpálením měřeného vzorku výbušiny. Zajišťuje spolehlivé měření detonační rychlosti pomocí jednoduchých a levných snímačů, které nenarušují zkoušený vzorek výbušiny nebo výrobek obsahující výbušinu.

ij c

OBR.1

Vynález se týká zapojení ionizačních snímaěů pro měření detonační rychlosti.

Dosud se pro měření detonační rychlosti výbušin používá dvou metod, které se liší v použitém druhu snímačů pro řízení elek-> ironického čítače.

První metoda používá jako snímače k ří-. zení elektronického čítače tenkého izolovaného vodiče, který je ovinut kolem zkoušeného vzorku výbušiny, například bleskovice, táhlé nálože apod. Detonací bleskovice je tento vodič v místě styku s bleskovicí přerušen postupně na začátku a konci měřeného vzorku. Toto postupné přerušenní vodiče vytváří impulsy pro spuštění a zastavení elektronického čítače. Metoda není vzhledem k nekontrolovatelnému rozpojení vodičů snímačů dostatečně přesná a její provádění je pracné.

Druhá metoda, využívá k řízení elektro-.. nického čítače snímačů pracujících na princípu ionizace, která vzniká při detonaci trhaviny v čele detonační vlny. Při průchodu detonační vlny vzorkem výbušiny vzniklá ionizace postupně vodivě spojuje elektrody snímačů „start“ a „stop“ a vzniklé signály jsou impulsem pro spuštění a zastavení elektronického čítače. Jako ionizačních snímačů se používá u této metody kovových hrotů napojených na přívodní vedení čítače. Nevýhodou metody je vysoká pracnost při přípravě měřených vzorků. Dvojice hrotů musí být vpíchnuta do vzorku pečlivě, jinak dochází k seihávce měření. Nedostatkem je i to, že měřený vzorek je narušen cizími předměty, hroty, což může ovlivnit přesnost měření. Další nevýhodou je nutnost měření izolačního odporu takto vytvořených snímačů před vlastním odpálením vzorku.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny zapojením ionizačních snímačů podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pro měření detonační rychlosti výbušin se použije zapojení, vyznačené tím, že první výstupní svorka prvého ionizačního snímače je připojena jednak na vstupní svorku impedanční jednotky a jednak na syorku prvního přepínače. Druhá výstupní svorka prvého ionizačního snímače je spojena jednak se vstupní svorkou impedanční jednotky a jednak se svorkou prvního přepínače. První výstupní svorka druhého ionizačního snímače je spojena jednak se vstupní svorkou impedanční jednotky a jednak se svorkou druhého přepínače. Druhá výstupní svorka druhého ionizačního snímače je spojena jednak se vstupní svorkou impedanční jednotky a jednak se svorkou druhého přepínače. Zdroj je spojen s impedanční jednotkou a s obvodem pro měření odporu, jehož první výstupní svorka je připojena ke střední svorce prvního přepínače a jehož druhá výstupní svorka je připojena ke střední svorce prvého přepínače. Svorky prvního přepínače jsou spojeny se středními svorkami druhého přepínače. Na druhé svorky druhého přepínače je připojeno roznětové vedení s nejméně s jedním elektrickým iniciatorem. Prve dva výstupní svorky impedanční jednotky jsou. spojeny se vstupními svorkami pro spuštění čítače a druhé výstupní svorky impedanční jednotky jsou spojeny se vstupními svorkami pro zastavení čítače. Každý ionizační snímač je vytvořen ovinutím konce prvního přívodního vodiče kolem izolovaného druhého přívodního vodiče nejméně jedním závitem. Ovinutí jo provedeno v délce nejméně 1 mm. .

Přínosem zapojení ionizačních''· snímačů podío vynálezu je to, že jsou zachovány všechny výhody měření detonacních rychlostí pomocí ionizačních snímačů, přičemž se odstraňuje pracnost při přípravě vzorků použitím nového typu snímače a umožňuje se jednoduchá a rychlá kontrola měřicích á odpalovacích okruhů. '

Na připojeném výkresu je na obr. 1 znázorněno schéma zapojení ionizačních snímačů, na obr. 2 je konstrukční řešení ionizačního snímače.

První výstupní svorka prvého ionizačního snímače S1 je připojena jednak na vstupní svorku 13 impedanční jednotky IJ a jednak na svorku 5 prvního přepínače Pl, druhá výstupní svorka prvého ionizačního snímače S1 je spojena jednak se vstupní svorkou 14 impedanční jednotky IJ a jednak se svorkou 2 prvního přepínače Pl, první vstupní svorka druhého ionizačního snímače S2 je spojena jednak se vstupní svorkou 15 impedanční jednotky IJ a jednak se svorkou 11 druhého přepínače P2, druhá výstupní svorka druhého ionizačního snímače S2 je spojena jednak se vstupní svorkou 18 impedanční jednotky IJ a jednak se svorkou 8 druhého přepínače P2, přičemž zdroj Z je spojen s Impedanční jednotkou IJ a s obvodem pro měření odporu O, jehož první výstupní svorka 21 je připojena ke střední svorce 1 prvního přepínače Pl a jehož druhá výstupní svorka 22 je připojena ke střední svorce 4 prvního přepínače Pl, svorky 3, 6 prvního přepínače Pl jsou spojeny se středními svorkami 7, 19 druhého přepínače P2 a na svorky 9, 12 druhého přepínače P2 je připojeno roznětné vedení RV s nejméně jednou rozbuškou R, výstupní svorky 17, 18 impedanční jednotky IJ jsou spojeny se vstupními svorkami „START“ 23, 24 čítače C a výstupní svorky 19, 20 impedanční jednotky IJ jsou spojeny se vstupními svorkami „STOP“ 23, 26 čítače Č.

Každý ionizační snímač Sl, S2 je vytvořen ovinutím odizolovaného konce prvního přívodního vodiče 28 kolem izolovaného druhého přívodního vodiče 27 nejméně jedním závitem, přičemž ovinutí je provedeno v délce minimálně 1 mm.

Funkce zapojení podle vynálezu je následující:

Vo znázorněné poloze přepínačů Pl, P2 podle obr. 1 se obvodem pro měření odporu měří odpor elektrické rozbušky R připojené na roznětové vedení RV. Přepínač Pl se přepne do polohy, kdy jsou spojeny jeho svorky 1, 2 a svorky 4, 5. Tím je na vstup 21, 22 obvodu pro měření odporu O připojen ionizační snímač SI a obvod O indikuje hodnotu izolačního odporu ionizačního snímače Sl. Současně je měřicím proudem z obvodu O přivedeným na svorky 13, 14 impedační jednotky IJ vytvořen napěťový impuls. Z výstupních svorek 17, 18 impedanční jedntky IJ je napěťový impuls přiveden na svorky 23, 24 čítače C, a tím je čítač Č spuštěn. Přepínač PÍ se vrátí do původní polohy. Přepínač P2 se přepne do polohy, kdy jsou spojeny jeho svorky 7, 8 a svorky 10, 11. Shodně jako v předchozím případě přepínače PÍ se zkontroluje izolační odpor snímače S2 a na vstup čítače Č se přivede napěťový impuls pro jeho zastavení. Uvedeným postupem je rychle přezkoušen stav zařízení pro měření detonační rychlosti ještě před provedením roznětu, tj. přezkoušen odpor elektrické rozbušky R, izolační odpor snímačů Sl a S2 a funkce čítače C. Rozbuška R se odpojí od měřicích obvodů na svorkách 9, 12 a použije se k aktivaci zkoušené výbušiny, jejíž detonační rychlost se měří. Snímače Sl a S2 jsou uspořádány tak, aby čelo detonační vlny dospělo nejprve ke snímači Sl a potom ke snímači S2. Vlivem ionizace v čele detonační vlny dojde k poklesu izolačního odporu mezi elekrodami snímače Sl a potom S2. Touto změnou vytvoří impedanční jednotka IJ postupně na svorkách 17, 18 a pak na svorkách 19, 20 napěťové impulsy, které jsou přivedeny na vstupy 23, 24 a pak na vstupy 25, 26 čítače Č. Detonační rychlost se stanoví ze vzdálenosti snímačů Sl, S2 a z časového intervalu změřeného čítačem G.

Claims (2)

1. PREDMET

   1. Zapojení ionizačních snímačů pro měření detonační rychlosti, vyznačené tím, že první výstupní svorka prvého ionizačního snímače (Sl) je připojena jednak na vstupní svorku (13) impedanční jednotky (IJ) a jednak na svorku (5) prvnho přepínače (Pl), druhá výstupní svorka prvého ionizačního snímače (Sl) je spojena jednak se vstupní svorkou (14) impedanční jednotky (IJ) a jednak se svorkou (2) prvého přepínače (PIJ, první výstupní svorka druhého ionizačního snímače (S2J je spojena se vstupní svorkou (15) impedanční jednotky (IJ) a jednak se svorkou (11) druhého přepínače (P2), druhá výstupní svorka druhého ionizačního snímače (S2) je spojena jednak se vstupní svorkou (16) impedanční jednotky (IJj a jednak se svorkou (8) druhého přepínače (P2), přičemž zdroj (Z) je spojen s impedanční jednotkou (IJ) as obvodem pro měření odporu (Oj, jehož první výstupní svorka (21) je připojena ke středvynalezu ní svorce (1) prvního přepínače (PIJ a jehož druhá výstupní svorka (22) je připojena ke střední svorce (4) prvního přepínače (Pl), svorky (3, 6) prvního přepínače (Pl) jsou spojeny se středními svorkami (7, 10) druhého přepínače (P2) a na svorky (9, 12) druhého přepínače (P2) je připojeno roznětné vedení (RV) s nejméně jednou rozbuškou (Rj, výstupní svorky (17, 18) impedanční jednotky (IJ) jsou spojeny. se vstupními svorkami „START“ (23, 24 J čítače (C) a výstupní svorky (19, 20) impedanční jednotky jsou spojeny se vstupními svorkami (25, 26) čítače (Č).
2. 2. Zapojení ionizačních snímačů podle bodu 1, vyznačené tím, že každý ionizační snímač (Sl, S2) je vytvořen ovinutím odizolovaného konce prvního přívodního vodiče (28) kolem izolovaného druhého přívodního vodiče (27) nejméně jedním závitem, přičemž ovinutí je provedeno v délce minimálně 1 mm.