CS240112B1 - Zapojení stejnosměrného zdroje s protičlánky - Google Patents

Abstract

Řešení se týká zapojení stejnosměrného zdroje s protičlánky vybaveného usměrňo ­ vačem, dvěma tlumivkami, dvěma konden- zátory a komutačním obvodem. Podstata zapojení spočívá v tom, že k vý ­ stupu usměrňovače, spojeného se zemním potenciálem, jsou v sérii připojeny první tlumivka a druhá tlumivka, mezi které je svým prvním vývodem, jenž je zároveň spo ­ jen s přípojnou svorkou akumulátoru, při ­ pojen první kondenzátor, jehož druhý vývod je spojen se svorkou zemního potenciálu, v sérii k druhé tlumivce je připojen bezkon ­ taktně spínaný protičlánek, k němuž je při ­ pojen komutační obvod, přičemž bezkon ­ taktně spínaný protičlánek je přemostěn pa ­ ralelně připojeným stykačem a výstup bez ­ kontaktně spínaného protičlánku je spojen jednak s přípojnou svorkou zátěže a jednak, přes druhý kondenzátor, se svorkou zemní ­ho potenciálu.

Description

Vynález se týká zapojení stejnosměrného zdroje s protičlánky vybaveného usměrňovačem, dvěma tlumivkami, dvěma kondenzátory a komutačním obvodem.

Dosud známá zapojení zdrojů stejnosměrného napětí s protičlánky jsou tvořena usměrňovačem, induktivně-kapacitním filtrem a nejméně jedním protičlánkem, před nimž je paralelně vyveden výstup pro připojení akumulátorové baterie. Protičlánek Ije zpravidla tvořen dvěma diodami přemostěnými stykačem. Výstupní napětí usměňovače je řízeno podle požadavků na nabíjení a dobíjení baterie, protičlánky se automaticky, zařazují a vyřazují tak, aby se udrželo napětí na zátěži v požadovaných mezích.

Hlavní nevýhoda těchto známých zápojení spočívá v tom, že reakce stykače, který svými kontakty zařazuje do obvodu a vyřazuje z obvodu protičlánek, je pomalá. Tato nevýhoda se negativně projevuje zejména v případě, kdy je dosud známým zapojením zdroje stejnosměrného napětí napájeno elektronické zařízení. Při vzniku přepětí, například při prudké změně síťového napětí, odlehčení zdroje nebo poruše řídicí části zdroje, zejména při přímém provozu bez akumulátorové baterie, může vlivem pomalé reakce stykače dojít k poškození napájeného zařízení dříve, nežli stykač zařadí do obvodu protičlánek.

Uvedená nevýhoda je odstraněna zapojením podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že k výstupu usměrňovače, spojeného se zemní svorkou, jsou v sérii připojeny první tlumivka a druhá tlumivka, mezi které je svým prvním vývodem, jenž je zároveň spojen s přípojnou svorkou akumulátoru, připojen první kondenzátor, jehož druhý vývod je spojen se svorkou zemního potenciálu, v sérii k druhé tlumivce je připojen bezkontaktně spínaný protičlánek, k němuž je připojen komutační obvod, přičemž bezkontaktně spínaný protičlánék je přemostěn paralelně připojeným stykačem a výstup bezkontaktně spínaného protičlánku je spojen jednak svorkou pro připojení zátěže a jednak přes druhý kondezátor se svorkou zemního potenciálu.

Hlavní výhoda zapojení podle vynálezu spočívá v tom, že zapojení umožňuje napájet elektronická, zařízení bez nebezpečí jejich poškození Vlivem krátkodobého přepětí. Tato výhoda se kromě jiného projeví ve zvýšéní provozní spolehlivosti elektronických zařízení, napájených zapojením podle vynálezu.

V dalším je vynález podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s připojeným výkresem.

Na připojeném výkresu je na obr. 1 schematicky znázorněn příklad zapojení podle vynálezu s uzemněným výstupem komutačního obvodu, na obr. 2 je schematicky znázorněn příklad zapojení podle vynálezu, ve kterém je výstup komutačního obvodu připojen k prvnímu vývodu prvního kondenzátoru a na obr. 3 je schematicky znázorněn příklad zapojení podle vynálezu, ve kterém je výstup komutačního obvodu připojen k výstupu bezkontaktně spínaného protičlánku. ;

Zappjení podle vynálezu, znázorněné na obr. 1, je tvořeno uzemněným usměrňovačem 1, k jehož výstupu jsou v sérii připojeny první tlumivka 2 a druhá tlumivka 3, mezi které je svým prvním vývodem, jenž je zároveň spojen s přípojnou svorkou 4 akumulátoru, připojen první kondenzátor 5, jehož druhý vývod je spojen se zemním potenciálem. V sérii k druhé tlumivce 3 je připojen bezkontaktně spínaný protičlánek 6, k němuž je připojen svým vstupem komutační obvód 8, jehož výstup je spojen se zemním potenciálem. Bezkontaktně spínaný protičlánek 6 je přemostěn paralelně připojeným stykačem 7 a výstup bezkontaktně spínaného protičlánku 6 je spojen jednak se svorkou 10 pro připojení zátěže a jednak, přes druhý kondenzátor 9, se svorkou zemního potenciálu.

Zapojení, znázorněné na obr. 2, je shodné, pouze s tím rozdílem, že výstup komutačního obvodu 8 je spojen s prvním vývodem prvního kondenzátoru 5.

Zapojení, znázorněné na obr. 3, je rovněž shodně, pouze s tím rozdílem, že výstup komutačního obvodu 8 je spojen s výstupem bezkontaktně spínaného protičlánku 6.

Popsané zapojení pracuje tak, že při normálním provozu přichází napájecí napětí, usměrněné usměrňovačem 1, přes první tlumivku 2, druhou tlumivku 3 a bezkontaktně spínaný protičlánek 6, na druhý kondenzátor 9 a přípojnou svorku 10 zátěže. Kontakt stykače 7 je rozepnut a spínací prvek bezkontaktně spínaného protičlánku 6 je sepnut, takže je na něm minimální úbytek napětí. Jakmile napětí na přípojné svorce 10 zátěže překročí stanovenou horní hodnotu, vypne se spínací prvek bezkontaktně spínaného protičlánku 6 působením komutačního obvodu 8 a na bezkontaktně spínaném protiělánku 6 vznikne úbytek napětí, o který se pak liší napěttí na přípojné svorce 10 zátěže a na přípojném bodu 4 akumulátoru. Jakmile napětí na přípojné svorce 10 zátěže poklesne pod stanovenou dolní hodnotu, sepne spínací prvek bezkontaktně spínaného protičlánku 6 a ten se tak dostane opět do stavu, kdy je na něm minimální úbytek napětí. Kontakt stykače 7 spíná pouze v případě poklesu napětí při bateriovém provozu.

Zapojení podle vynálezu je použitelné zejména pro konstruování zdrojů stejnosměrného napětí, kterými jsou napájena elektronická zařízení, například elektronické telefonní ústředny, popřípadě obdobná zařízení, jejichž konstrukční prvky jsou náchylné k poškození vlivem krátkodobě působícího přepětí, přičemž bezkontaktně spínaný protičlánek je možno vřadit jak do kladné, tak záporné větve zdroje. Podle potřeby je možno v napájecím zdroji řadit několik bezkontaktně spínaných protičlánků s připojenými komutačními obvody, a to buď v sérii, nebo v kaskádě, a popřípadě je doplnit známými proťičlánky, zapojenými například mezi přípojný bod zátěže a zátěž.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT

   1. Zapojení stejnosměrného zdroje s protičlánky vybavené usměrňovačem, dvěma tlumivkami, dvěma kondenzátory a komutačním obvodem, vyznačené tím, že k výstupu usměrňovače (1), spojeného se svorkou zemního potenciálu, jsou v sérii připojeny první tlumivka (.2) a druhá tlumivka (3), mezi které je svým prvním vývodem, jenž je zároveň spojen s přípojnou svorkou (4) akumulátoru, připojen první koňdenzátor (5), jehož druhý vývod je spojen se svorkou zemního potenciálu, v sérii k druhé tlumivce (3) je připojen bezkontaktně spínaný protičlánek (6), k němuž je připojen komutační obvod (8), přičemž bezkontaktně spínaný protičlánek (6) je přémosY N Á I, E Z U ^: těn paralelně připojeným stykačem (7) a výstup bezkontaktně spínaného protičlánků (6) je spojen jednak se svorkou (10) pro připojení zátěže a jednak, přes druhý kondenzátor (9), se zemním potenciálem.
2. 2. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že výstup komutačního obvodu (8) je spojen se svorkou zemního potenciálu.
3. 3. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že výstup komutačního obvodu (8) je spojen s prvním vývodem prvního kondenzátoru (5).
4. 4. Zapojení podle bodu 1, vyznačené tím, že výstup komutačního obvodu (8) je spojen s výstupem bezkontaktně spínaného protičlánku (6).

   1 list výkresů