CS239944B2 - Mould set for cyclicaly working glass forming machine - Google Patents

Description

(54) Soustava forem pro cyklicky pracující sklářský formovací stroj

Pohyblivé boční části (70, П0) formy cyklicky pracujícího sklářského formovacího stroje jsou opatřeny chladicími průchody (80, 114) procházejícími směrem nahoru od vstupu na spodní ploěe boční části. Pod bočními částmi je uspořádána · přetlaková komora (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262), ve které jsou vytvořeny nahoru směřující vývody (56, 96, 25b), které jsou propojeny se vstupy chladicích průchodů, jestliže se boční části nacházejí nehybně bud ve své otevřené nebo uzavřené poloze, takže chladicími průchody může procházet chladicí vzduch. Tímto způsobem může být každý chladicí průchod zásobován vzduchem s přibližně stejným tlakem a může se použít nízkotlaký vzduch.

. -7;

у Л ^; . .

Vynález· se ·: týká· soustavy · forem.· pro · . cyklicky pracující . 'sklářský stroj, která má formy sestávající zé*dňa. vyimzuUícího' ' spodní · .Část· dutiny formy, · ve které Je při činnooti stroje. formována ·roztavená . eklovlne, ' . a dvou boč mích částí vymeujících boční strany dutiny, přičemž každá . u bočních částí ' je při . · činnooti ' stroje . přenositelná do. své první polohy,. .ve. které ·.dosedá dno a · druhou boční . část, ·· a do své · druhé, . polohy,' ve které jeou boční · části' od · aebé ' oddáleny a ' umoožňjí vyjmutí· tvarované ' skloviny u · dutiny 'formy» přičemž· boční části· . také ·. vymezují ···chladicí ·průchody procházející · svisle · těmito bočními Částmi, kterými · prochází' vuduch · .chladící ' boční '' ' části·

Ve stroji pro výrobu ' skleněných nádob, s tak uvanými jednotlivými sekcemi, je vedle sebe uspořádána řada'jednotek nebo sekcí pro výrobu nádob, které jsou uásobovány sklovinou ue společného udroje, e jejich výrobky jsou předávány na společný dopravník. Každá u těchto sekcí obsahuje nejméně ' jednu přípravnou formu, ve které se u·kapky roetavené skloviny dodané do formy vytváří předtvar, a nejméně jednu foukací formu, ve které se předtvar vyfoukne na konečný tvar nádoby. Foukací forma obsahuje nehybné dno, které tvoří spodn část dutiny formy,·a dvě boční části tvořící boční stěny dutiny. Uvedené dvě boční části Jsou připevněny na nosných ramenech, která Jsou pohyblivá tak, že boční části se mohou pohybovat směrem k sobě do uuavřené polohy, ve které boční části dosedejí ne dno a na sebe naveZí|em, takže předtvar je uuav:řen v dutině vymezené bočními částmi a dnem. Ramena se mohou pohybovat také tak, že boční čá^lti se odddlí jedne od druhé a přejdou do druhé, otevřené polohy, která umooňuje vyjmutí vytvarovaných výrobků u -formy.

Protože formy stroje s jednotivvými sekcemi přejímají ue skloviny teplo rychhootí, která je vyěěí než rychlost rouptylu tepla do okolní atmosféry beu přídavného cM-auení, jsou takové formy opatřeny chladicími prostředky, které chladí formu tak, že tato forma v průběhu po sobě následnících operací ' stroje udetává na přibližně konstantní průměrné teplotě Protože sekce stroje s jednotivými sekcemi musí být s ohledem ne přívod skloviny umístěny těsně u sebe, je kolem formy pro účely chlauení k dispozici jen velmi omezený prostor. Jedním u řeěení tohoto problému je přivádění chladicího vuduchu rámem sekce stroje do svislé chladicí Šachty, která je opatřena tryskami, které směřují vuduch ne vnějěí stranu formy» Toto řešení má však nevýhodu spooívvjící v tom, že do proudu vuduchu směěuuícího na formu eв8jhuSÍ ramena nesoucí boční Další nevýhoda spočívá v tom, že lue jen obtížně dosáhnout individuálního ·chljeení jednotlivých míst formy.

Jiná další nevýhoda spočívá v tom, že tyto chLadicí šachty jsou udrojem nežádoucího hluku. V jiném provedení chLadicích prostředků se chladicí vuduch přivádí nosnými raněny bočních částí formy · do komoory, která je vytvořena kolem formy* Toto provedení má nevýhodu spoččvaJící v tom, že vyžaduje složitou konntrukci řemen) která muuí umožžďt jek pohyb ramen, tek i průtok chladicího · vuduchu. Kromě toho muuí být mezi ramenem a boční částí formy vloženo těsnění, což přináší · časové utráty při výměně forem a uvyšuje pořizovací náklady formy. Podobně jako v prvním · případě Je rovněž obtížné dosáhnout individuálního chleelní ' jednotlivých míít ' formy. Z uvedených důvodů se proto' prováděly pokusy s chlau^e^n^:^m forem vuduchem procházejícím průchody v bočních částech formy. · Příklady lue naléut v brisském patentním spisu č. 1 337 292 a v americkém patentním spisu č. 4 251 253 - obr. 10 až 12.

V těchto provedeních je vuduch přiváděn· nosnými rameny do průchodů pomocí trubic. Toto řešení,tedy vyžaduje nákladnou konstrukci ramen e mezi řemeny a částmi formy jsou nevíc trubkové spoje, které upi^i^^^ii^:í udržení při výměně formy e e^,vySuSí její pořiuovecí náklady. Dejší nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že chladicí vuduch mění ve formě prudce směr svého pohybu, takže se podstatně uvyšuje průtočný odpor pro vzduch, což vyžaduje pouužtí vyššího tlaku vuduchu. Pouužtí vyššího tlaku vuduchu je všek nevýhodné, protože se tím evyšuSí· náklady. Průtok vuduchu je kromě toho nerovnoměrný, v důsledku čehož je nerovnoměrné i chlaeutá, jehož ruelužlní lue jen obtížně předpovědět. Je tedy obtížné předen určit polohu chladicích·průchodů, která · by umoonnia dosažení optimálního

... ... . ³ ' · 239944

Jestliže . průchody.. nejsou. již při výrobě . nestaveny správně, ' může tyt ' chlazení upře-, veno . . vložením'zátek '.nebo . uzavíracích pousder . do průchodů,. což . je ' však ' Časově ' náročný . pokusty..' způsob . zatlený· ctybemi, .. protože účinek* z^átek.' a/neto ^pouzder lze ' opět ' jen těžko předpovědět.

ftcolem _vynálezu . ' je proto tonstrutoe soustavy forem, ve ^která . ^prů^chod^y v. bočních částech. formy mohou tyt . zásobovány chladicím vzduchem s ' přibližně rovnoměrným tlakem a rovnoměrným rozložením průtoku.

Předmětem vynálezu je soustava forem pro cyklicky pareccjťcí sklářský formovací stroj, která sestává z forem sesItávajících ze dna vymeezjícího spodní Část dutiny formy, ve které je při činnooti stroje formována roztavená s^ovina, a dvou boč nich částí vymmezujcích bočxní střeny dutiny, přičemž každá z bočních částí je při činnoosi stroje přemíísitelná do své první polohy, ve které dosedá na dno a druhou boční a do své druhé polohy, ve které jsou boční části od sebe oddáleny e ^^Ζη^ί vyjmu! tvarované skloviny z dutiny formy, přičemž boční části také chladicí průchody prochááejjcí svisle těmito bočním částmi, kterými prochází vzduch chladící boční čáási. Podateta vynálezu spočívá v tom, 'že chladicí průchody v jednotlivých bočních částech maří vstupy ve spodních plochách těchto bočních čáási a soustava dále přetlakové komory uspořádané pod bočními částmi v jejich první 'a druhé poloze a opatřené nejméně jedním vývodem, který smiřuje nahoru a jestliže se boční část nachází nad přetiskovou komorou, je buň přímo nebo'svislými průchody propojen se vstupy chladicích průchodů, takže vzduch do jednotlivých chladicích průchodů přichází s přibližně stejrýí tlakem, přičemž přetlaková komora má dále vstup propojený s přívodem vzduchu pro ditychhání vzduchu do přetlakové komory.

V uvedeném provedení'soustavy forem přichází vzduch na'vstup jednotlivých chladicích průchodů s přibližně stejní tlakem, který je zajištěn přetlakovou komorou. Výraz přetlaková komora, který se zde používá, označuje komora, jejíž výstup nebo výstupy jsou dostatečně vzdáleny od jejího vstupu a jejíž objem je dostatečně veliký k tomu, aby na výstupu nebo výstupech tyl rovnoměrný tisk. Dále,* .přímá dráha proudění chladicího vzduchu snižuje na minimum nerovnoměrnost proudil!. Zásluhou toho lze přesně předvídat chladicí účinek jednotlivých průchodů a rozložení chlazení kolem dutiny může tyt řízeno rozmístěním průchodů, které může . být stanoveno pomocí metemiaického modelu určujícího dosažení optimálního rozložení chlazerá. Dále proud chladicího vzduchu není rušen rameny nesoucími boi^i^:í části formy a vzduch neprochází těmito nosnými rameny.

Průchody v bočních částech mohou tyt tvořeny otvory ' prochháejícíii těmito bočními' částmi nebo prostory mezi žebry na těchto bočních částech. Otevřená strana prostoru může být v tomto případě uzavřena vnějším pláštěm připevněným k boční čáási, který zabrání úniku vzduchu. z průchodu.

Vzduch může přiváděn do chladicích průchodů, jestliže jsou boční části ve své první nebo druhé poloze. Boční části jsou věak ve své první poloze po větší část strojního cyklu než ve své druhé poloze. Dále, boční čássi na sebe ve své první poloze dossesaí, takže je snazší.přivádět chladicí vzduch.do bočních částí v jejich první poloze. Je proto výhodná, jestliže je soustava forem opatřena jednou přetlakovou komorou pro každou formu stroje, která je uspořádána pod.bočními částmi formy v jejich první poloze a je opatřen8,_:vývody, které jsou propojeny s chladicími průchody v obou bočních částech.

V zájmu dosažení i^epšzí regulace chlazení změnou délky .chladicí periody a také proto, aby se zabránilo . narážení chladicího vzduchu při otevřené formě přímo na roztavenou sklovinu, je výhodné, jestliže je soustava forem opatřena ventily pro otevírání nebo uzavírání vstupů nebo . vývodů přetlakové komíory, .. takže chladicí vzduch opouutí přetlakovou komoru po.wčitou . část každého ..cyklu činnoosi stroje, během které . jsou vývody propojeny s chladicím! . průchooy. ·

239944 4 .,' : ne' vstupech chladicích průchodů. je výhodné,

Jestliže průřez přetlakových . komor,' . kolmo ke smíru proudění vzduchu v . těchto přetlakových komorách' - ' je ' nejméně' trojnásobkem součtu průřezů chodících průchodů,' zásobovaných ' ' vzduchem z ; přetlakové komo^· ^:

Protožes·- . vzduchové. komory používají. - již v ' rámech běžných strojů s ' jednotnými sekcemi, kde slouží' pro přívod. vzduchu do ^: chladicích’ .ěechet, e protože.. je .třeba . se - vyhnout složitému - potrubí, je výhodné, jestliže Jesoustava forem opatřena přívodem - vzduchu do komor vytvořených v nosném rámu stroje, které jsou propojeny s jednotnými přetlakovými komorami. soustavy.

Z hlediska využžtí vzduchu je výhodné, jestliže jednotlivé chladicí průchody probíhají mm z i svými vstupy a ýstupy do okolní atmooféry .přibližně přímo, takže průtok vzduchu chladicím průchodem je určen průřezem a délkou chladicího průchodu a dále provedením vstupu a výstupu chladicího průchodu.

Aby se dosáhlo maximálně účinného chlazení, je ýhodné, jestliže R^^^i^^ldsovo číslo je pro vzduch prouddcí chladicím průchodem vySší než 10,000. Je ýhodné, jestliže R^^^i^c^ldsovo číslo bude přesahovat 20,000. Reynoldsovo . číslo je definováno jako rychlost vzduchu násobená průměrem průchodu děleným kinematickou viskozitou vzduchu,.přičemž tato kinematická viskožita se rovná dynamické viskozitS dělené měrnou hmotnost. Protože . vzduch se při průchodu chladicím průchodem zeWřívá, bude se Reynoldovo číslo podél průchodu mědt.

Například pro průchod o průměru 7 mm a délce 200 mm se vstupním 5,065 kPa a ^při vstu^pn tepLotě ²⁰ °C se ^cy^l^ovo ШЬ bude ^pohybov81 mezi hodnotami 28,000a 23,000.

V zájmu dosažen vhodného tlaku v přetlakové komoře se používá zdroj vzduchu s tlakem 14,2 kPa na vývodech přetlakové komoory. Protože různé formy mají různé rozložení chladicích průchodů, může být žádoucí mant polohu ýstupu nebo výstupů přetlakové komoory, což se může provádět tak, že vývod nebo vývody přetlakové komory jsou vytvořeny v těsnicí desce, která je rozebíratelně připevněná na boční stěně přetlakové komory. Téi^r^i^i^zí desku lze tedy vyjmout a rataraddt jnnou těsnicí deskou s odlišným rozložením průchodů.

V zájmu umo on Sní výěkového nastavení dna formy může býb toto dno připevněno na mechanismus dna, který umožňuje nastavení nosného rámu stroje ve svislém směru, přičemž přetlaková komora je rovněž připevněna na mechanismus dna.

Soustavu lze tedy na různé výěky forem přizpůsobbt svislý pohybem . mechanismu dna. Mechanismus dna může být uloženna kluzné. dráze v rámu stroje, přičemž . přetlaková komora. je uspořádána vodorovně nad rámem a je opatřena vstupem, do kterého se vzduch ze zdroje přivádí teleskopickou spojkou. Jiná možnost spočívá v tom, že přetlaková komora je uspořádána pod mechanismem dna a je přes ventil spojena s komorou připevněnou ne mechanismus dna a zásobována vzduchem ze zdroje buň skrze rám stroje nebo jinak.

Jessiiže stroj pracuje v dvoukepkovém režimu, obsahuje soustava další přetlakovou komoru, která je uspořádána pod bočními částmi delší formy a je opatřena ýstupem nebo výstupy, které při bočních částech formy v jejich první, uzavřené poloze . jsou propojeny se vstupy průchodů v bočmích částech další formy. K přívodu chlsdicího:vdduchu do další, přetlakové komory rovněž slouží zdroj . vzduchu.

Jessliže stroj pracuje v ir6)jappkovéi režimu, obsahuje soustava dvě další přetlakové komoory, které jsou uspořádány pod bouřními částmi forem a jsou opatřeny vývodem nebo vývody, ⁵............... 239944 které při bočních částech v. jejich. první · nebo druhé poloze jsou propojeny se vstupy průchOdů; v bočních · částech příslušné formy, přičemž . jedno tlivé přetlakové komory . jsou propojeny se zdrojem chladicího vzdUchu. Dvě z. 'přetlakových komor mohou být v· tomto· případě·zásobovány vzduchem pomooí teleskopických.·spojek s vnitřním' prostorem''rámu, zatímco zbylá přetlaková. komora. ' může'směřovat dolů· ' a být zásobována · vzduchem'z další komoz\y.

Vynález ' je dále . objasněn.ne' příkladech '' jeho ' provedení, které jsou popsány . ne.základě připojených výkresů'· . Je třeba - zdůraznit, ' že znázorněné příklady ' . . proveden byly vybrány . pouze pro vysvětlení vynálezu e nepředstavují žádné omenani tohoto vynálezu· Jednoolivě výkresy znázornuuí ne obr. 1 boční ' pohled ne první provedení 'formy, ' přičemž některé části jsou z důvodu přehlednosti vynechány, na obr. 2 půdorysný pohled na první provedení soustavy forem, opět s vynechanými částmi a s vyjmutou.formou, směr pohledu obr. 1 je na obr. 2 vyznačen šipkou I, ne obr. 3 dílčí boční pohled ' ne druhé proveden soustavy forem, přičemž některé části jsou z.důvodu ' přehlednosti vynechány ne obr. 4 svislý řez třetím provedením soustavy forem, ne obr. 5 pohled podobný pohledu z obr. 4 e znázorňující čtvrté provedení soustavy forem a ne obr. 6 řez v rovině VI-VI z obr. . 5.

První provedení soustavy forem, které je schemmaicky znázorněno na obr. 1 a 2, obsahuje dvě shodné formy .10 uspořádané proti sobě podél podélné osy sekce cyklicky pracujícího sklářského formovacího stroje typu s jednotlivými sekcemi. Ha obr. 1 je znázorněna pouze jedna f^oíma 10. První provedení soustevy forem je připevněno ne rámu 12 stroje a je zásobováno chladicím vzduchem procházenícím dvěma dutými rameny 14 rámu 12. která jsou uspořádána napříč k jedné z forem 10.

Adeptorová deska 16. opatřená uložením . 17 je ne znázorněnými připevuovecími prvky ζοβοΐι^ί^^ΐ do uložení 17 připevněna ne mechanismus dna, který na výkresu není znázorněn e je ne rámu ±2 známým způsobem přestavitelný. . .ve svislém srnmru. Adaptorová desko 16 má ze úkol rozvod ^znázorněných vakuových přívodů k formě ' 10. které jsou uspořádány přímo ne edeptorové desce 16, a nesení dvou přetlakových komor 18 soustavy forem £0. JedniStiué přetlakové komory 18 jsou vodorovně uspořádány nad jedním z dutých ramen Ц a nad adaptorovou deskou 16 pod přísuuěnou foraou 10. Jedna z přetlakových komor 18 je uspořádána kolmo k sekci, zatímco druhá přetlaková komoře 18 je uspořádána napříč od svého dutého ramene 14 e je zahnuté kolem‘druhé přetlakové komory 18. eby dosáhle edaptorovou desku 16 - oba?. 2.

JadnnOtivé přetlakové komory 18 jsou zásobovány tlakovým vzduchem ze zdroje vzduchu. Zdroj vzduchu obsahuje dmcheado·, . například iaznάzorněiý ueaitlátsr, který při činnosti stroje pracuje průběžně a dimýchá vzduch do komory 19 vytvořené unntř rámu .12. tj. vnitřního prostoru dutého ramene 14. Jed^ot^á dutá ramene . 14 jsou ne svých horních stranách opatřena otvory 2^. do kterých teleskopicky zasahi^í trubky 22. Trubka 22 slouží pro spojení komory 19 s přetlakovou .komorou 18 a je potyblivá, eby se mohla přizpůsobit změnám výšky přetlakové komory 18. jlazaru meni trubkou 22 a . dutým ramenem 14 uzavírá kroužek .24. který však dovoluje svislý pohyb trubky 22 a ornmeuje její bočmí pohyb. Horrd konec trubky 22 je opatřen vnější přírubou’ ‘ 26. který je .v přetlakové komoře 18 uložena ve vybrání ve spodní stěně 28 přetlakové komory J8.

V přívodu vzduchu ja dála zařazen vesnil.30. kteiým ja komora 12 regulovatelně propojena s přetlakovou komorou 18. VenUl 30 slouží k otevírání a . uzavírání vstupu do přetlakové komory 18. VenUl 30 je řízen ' elektronickými řídicími. obvody stroje tak, že ja otevřen pouze po určitou část každého cyklu činnosti stroje, během ktaré ja chlazena foíma 10 příslušníci k přetlakové komoře 1B. VenUl JO otevírá a uzavírá horní konec trubky 2Z- VenUl .30 obsahuje klapku Jj>, která je .otočně . uložená na čepu J£, . kolem kterého sn může otáčat mezi uzavřenou polohou, znázorněnou ne obr. 1 plnou. čarou, vn ktaré klepke 32 uzavírá horní konec trubky 22. 8 otevřenou polohou, znázorněnou na obr. 1 čerchovaně. Mezi horní stěnou 38 přetlakové komory 18 n zadním ramenem 12 klapky '22. Ja uspoOřá- ’

23994* 7.7.-7. ' 7 6 . / - - , / ·. - _ dána pružina ' 36 , tlačící?klapku 22 do její - otevřené ' ^: polohy,' ' zatímco do ' uzavřené ' polohy je klapka- 22 přemísťována- válcra - 8 ' membránovým' pístem,' , který - tlačí ' směrem - dolů' na přední rameno. ' 44 - klapky 32· _; —OE-E-Ě·í-y jú \V; чd-д ^;··.·- '· \ -?·: : ' · ‘ ·'.. . ··,' .:·.>”·<.: 7· ι · -_ ; - - .· .· · .

Soustava válce amembránovým pístem obsahuje píst £2· který Je opatřen hlavou £2., která - je_: . maticí 46 - - připevněna . . k .. memtaráně _ . 48 válce . 50.-- Membránou 48 prochází čep 45 zapadající - do vyb3^ráTⁿ _> takže čep. £2 slouží . к vedení - pohy^bu_pista42·^- . Při ^zavedení . . tlakového vzduchu do válce - .50 - Je -. membráně -*8 stlačená - dolů.a - vezme -. a - sebou - píst , 42. - který pak stlačí dolů přední - remeno - 44^; klapky - - J2. ' . Použití ventilu ' - 30 . tohoto provedeiní s membránovým válcem . Sseří - prostor, - - zejména'- ve svislém - - směru.

Horní střepy dvou - přetlakových ko^oo.18-ntd edapterovuu deskou 16 jsou uzevřeny společnou těsnicí deskou 22» která dosedá ne horní stěny 38. Těsnicí deska 52 je k bočním stěnám 54 - (obr. 2) - přetlakových komor 18 přišroubována e může být tudíž snadno sejmuta. V těsnicí desce -52- jsou vytvořeny vývody 56 pro^lh^á^eei^cií svisle touto těsnicí deskou 22. které tvoří svislé průchody pro obvod vzduchu z přetiskových komor 18.

JednnoU-vé formy 10 prvního provedení soustavy forem 10- mají dno 58 připevněno ne horní straně těsrn.cí desky -£2. Jednnoiivá dne 58 jsou opatřena vystouplými částmi £0, jejichž horní plochy 62 tvoří spodní stranu dutiny formy 10. ve které se při δΐ^ο^ΐ stroje formuje roztavená sklovi^. Jednnoiivá dna 58 jsou opatřene vnitřním, komoremi 64. Jejichž prostřednictvím lze ve formě běžným způsobem vytvoMt podtltk. Vnntřní komora 64 je prostřednictvím plovoucího těsnění 66 uloženého v otvoru v těsnicí desce 52 propojené s trubkou 68, která prochází svisle přetlakovou komorou 18 a spooiije dno 58 s edeptorovou deskou 16. Prostřednictvím trubky 68 lze tedy v komoře 18 vytvořit poddlek.

Jednnoiivé formy 10 dále Ub8aJlhUÍ dvě boční části 70 tvořící- boční strany dutiny formy 10. Boční části 70 jsou připevněny na nosných ramenech 72. - z nichž je ne obr. 1 pouze jedno znázorněno. - Nosná řemene 72 jsou ^znázorněným pohybovým ústrojím potyblivá běžným způsobem, tekže jednooiivé boční části 70- se v průběhu cyklu г1тШ1 stroje poty blijí do bvé první, uzavřené polohy znázorněné ne obr. 1, ve které dosee^í ne dno J>Q 8 druhou boční část a vytvářel dutinu formy 70.- tekže se můře provádět formování, a - do druhé,, otevřené polohy, ve které jsou boční 70 od sebe oddáleny, tekže umoUiuUÍ vyjmutí formovaných výrobků z dutiny formy V0. Bodrní části 70 se pol^^uí nad přetlakovými komoremi 18, které jsou uspořádány ve vodorovné rovině pod bočními částmi 70. zejména v jejich první, uzavřené poloze. - 'Boční dáss;! 70 ve své první, uzavřené poloze dosede Jí ’ ne dno 58. přičemž vystouplé čáási 60 dne 58 zepaddeí do drážek 74 v - bočních částech Boční části 70 ve své uzavřené poloze teké doseedjí ne sebe navzájem a jejich plochy J6, v suu¾ntouSi s horními plochami 6£ vymeezuí dutinu formy 10.

Dno 58 je opatřené svislými průchody 78. jejichž pomocí jsou vývody . £6. těs^cí desky 52_- propojeny ee svislým průchody 72» které - proch^zjí svisle dnem Jestliže se boční Čáási 70 ^^í^Thé^a^z^ejí ve ' své uzavřené poloze nad přetlakovou komorou 18 - obr. 1 , jsou tyto svislé průchody 78 propojeny a válcovými podélnými dhLtdicími průchody 80 vytvořenými v bočících částech 70- formy 10. Chladicí průchody 80 mají vstupy na - spodní ploée boční - čtásXX 70 e pr^cházeící boční čáss.! 70 nahoru, tekže jednooiivé chladicí průchody 80 protáhejí meei - svým vstupem a výstupem do etmooféry přibližně - v přímce. - Vzduch tedy proudí ze svislých průchodů 78 do - chladicích - průchodů 80 e- dále nahoru - . těmito chledicími průchody 80. Chodící- průchody'80 --Jsou - rozloženy kolem formy 12 tek, že - vzduch procházející těmito - průchody ' - 80 z - přetlakové kom^ory 18. má ne formu 12 požadovaný cJhLedicí účinek. Clheddcí průchody ' 80 jsou tvořeny kruhovými vrtáními v boční - části 70, 8 jejich rozložení se ' řídí požadovaným chladicím účinkem. V prvním provedení soustevy forem 10 jeou chladicí průchody 80 rozloženy v kruhu kolem střední osy dutiny - formy J - obr. 2.

⁷ - 239944

Jestliže se - boční části JO- při- činnosti prvního provedení- soustavy forem' 10 necházej -. ve - svých - _ prvních,- ' uzavřených- 'polohách,- je -- ye - válcích £0 -' snížen tlak ' -' vzduchu, - - takže klapky 22 se . mohou - natočit- do-'^- svých' otevřených poloh ' e - do - přetlakových komor'' 18 může vniknout - - tlakový . - vzduch.' Z1roj - tlakového- -' vzduchu - je - konstruován - tek, - - eby . ' zajistil - přetlak - - 14,2 kPe. - Vzduch - opouští - přetíakóvé - komoory - 18 - vývody 56 - - e ''průchody 78. ' 80 - a - oři Г průchodu kolem formy - £0 - - ji- chladí. - Po - ' určitém časovém - . . intervaly, - který může,-ale - nemusíbýt - pro - - jedno tlivé - formy ££--stejný,- se - - do- válce - 00-přivede - - tlakový ' -vzduch, ' 'čímž - se - uzavře klapka - - j£ a - přeruší - přívod-vzduchů. Uvedený. - časový-- interval - se může měnit - podle požadovantho chladicího účinku. , /

V prvním porvedení soustavy - forem 10má těsnicí deska 52 jeden vývod56 pro každý z průchodů 18, 80. Lze však použžt takt úpravu spoččvající v tom, že těsnicí deska 52 bude mít výřezy, které umožní přístup vzduchu do více než jednoho průchodu 18. 80. takže přetlaková komora 18 může mít dokonce pouze jeden vývod přizpůsobený věem průchodům

78. 80. Přetlakové komory £8 jsou konstruovány tok, že jejich vstupy jsou dostatečné vzdáleny od jejich výstupů, takže se dosáhne přibližně rovnoměrného tlaku ne vstupech průchodů 18. 80. Vývody přetlakové komory 18 smgnuj nahoru a vzduch opooěttnící přetlakovou komoru 18 může do průchodu 18. 80 proudit v přímém směru, čímž se na minimum snižuje nerovnoměnnoot průtoku vzduchu.

Přetlakové komory 18 jsou konstruovány tak, že vzduch je přiváděn do jednotlivých chladicích průchodů 80 s přibližně steným tlakem. Vstupy přetlakové komory 18 jsou za tím účelem dostatečně vzdáleny od jejich výstupů a - objem přetlakové komory 18 je dostatečně velký. Bylo zjištěno, že - příčný průřez přetlakové komory 18 napříč ke směru proudění vzduchu v této přetlakové komoře 18 má být nejméně troináoobkem součtu průřezů chladicích průchodů_80 zásobovaných z přetlakové komory 18. V prvním provedení soustavy forem 1.0 zásobuje každá přetlaková komora £8 třicet dva chladicích průchodů 80 průměrem 6 mm. Z toho vyplývá celkový průřez 905 om , zatímco přetlaková komora 18 .

je 37 nm vysoká a 80 mm' - široká, z čehož vyplývá průřez 2 960 mn .

V prvním provedení - soustavy forem 10 je průtok vzduchu chladicími průchody 80 určen průřezem a délkou chladicích průchodů 80. protože zde není žádný jiný podnětnější pneumatický odpor. Tato skutenoos*· ummžňuje použití nízkotlakého vzduchu, který může být získáván jednoduchými vennilátory používanými v běžných strojích pro vhánění vzduchu do chladicích šachet. Je také snadné dosáhnout v chladicích průchodech 80-Rynoldsovo číslo přesahuuící hodnotu - 10,000. Kromě toho lze snadno předpovídat průtočné pornmry, což ummoňuje přesné umístění chladicích průchodů 80«

Druhé provedení soustavy forem £0. které je znázorněno na obr. 3, obsahuje dvě formy 100,- které maaí podobnou konstrukci jeko formy £0 s tím rozdílem, že jejich dna 108 nezasáhli pod jejich boční části 110- uložené v vybrání ££2 vytvořeném ve stěnách přetlakové komory 88,- která - je uspořádána nad edeptorovou deskou 11 <5. Forma 100 má dutinu 102 8 plovoucí těsnění 106 je uloženo ve vybrání 112 a ummoňuje vytvoření podtlaku ve dně 10β. Přetlaková komora 88 je uspořádána ve vodorovné rovině pod bočními částmi - 110 a je opatřena vývody 96 v těsnicí desce 22^» - které při bočních částech £10 v Jejich první, uzavřené poloze jsou přímo propojeny se vstupy chladicích průchodů -11.4 v bočních částech 110,.- Jestliže je v druhém provedení soustavy forem 10 třeba chladit dno £08, mohou být výstupy z - přetlakové komory 88 vytvořeny - v boční stěně přetlakové komory 88 kolem vybrání 112. takže vzduch může proudí.t do ieziázoriniých chladicích průchodů ve dně 108.

-Л/ 239944 ' λθ . 7 7:7 -<· . · /-4-./-- V * obměnách ' prvního .'a ... druhého provede!;. soustavy forem ' 10 . '' mohou·. tyt.' přetlakové · ko- ;

^ИОГУ * £8, 08 opatřeny výstupy, ' . které * tvoří trysky. .. směřující ; vzduch . ne ... vnější ' plochy . bočních částí 70, - 1X0.· formy ' 10 1-Q0.. Dále,..ventily nemusí . regulovat - přívod ' do přetlakově komory ' £8,88,- * nýbrž naopak · odvod', z - této- přetlakově · komory 18.. 88,- Pod ; .těstcí .. deskou 52! nebo 3jL může tyttoipříklad ' uspořádána - ' posuvná - deska'-,- . která může ..tyt soustavou pístů' s- .. válcem * přesouvána . . tak, * . že otevírá - . - nebo' ' - uzavírá - . vývody ''. 56. - 96' z . . přetlakových komorr.ie. 88.' . _ Dále, soustava ’ forem 10 ' pcxHe-vynálezu může . být ope třena ' ' jednou . těsnicí ' deskou . . ne . každou ' - přetlakovou komoru 18. ' 88 a může . být použit . jakýkooi počet přetlakových komor' £8. 88. . z .nichž . každá je spojena ' s jednou. nebo, více ' formami 10. 100. Jestliže je však - ' jedna přetlaková komora £8, ' 88. spojena pouze . s . jednou' formou £0. 1 <^<0. dosáhne ee' . snáze ' výhody individuální regulace chlazení jednotlivých forem £^. 100. Výstupy přetlakových komor £8. 88 mohou být se vstupy 'chladicích průchodů 80 spojeny i 'v druhé otevřené poloze boč!ch čássí £0. . 11J0. čímž se může oalhraldt jejich připojení v prviO, uzavřené poloze.

Jessiiže'je v prvním nebo druhém provedení soustavy forem 10. 100 potřeba vyměnit formu £0, 100, lze. toto provést bez obtíží tak, že se podle potřeby vyjme těsnicí deska 52. 92 a nahradí jinou těsnicí deskou s rozložením vývodu 5<5. 96. vhodným pro novou formu £0, 100. Jestliže má nová foroa £0, 100 jnnou výšku,i zvedne se zvednutím nebo snížením mechanismu spodní desky adaptorová deska £6, 1115. která sebou vezme* přetlakové komory £8, 88. Přívody 22 se přitom vysouu-v-j nebo' zisouuv-í do dutých ramen 14.

Třetí provede! soustavy forem £0, které je neznázorněno na obr. 4, obsahuje dvě shodné formy 10 uspořádané proti sobě po stranách podélné osy sekce cyklicky pracujícího sklářského stroje typu .s jednotlivými sekcemi. Každá z forem obsahuje dvě boč! části 70. které Jsou připevněny na neznázorněných nosných ramenech, která jsou ndznáztroMOtym hnacím ústrojím běžným. způsobem přdai8eitdloá tak, že boč! části 70 .jednotlivých forem 10 se přemiitují směrem k sobě do své . prví!, uzavřené polohy, znázorněné na obr. 1, nebo od sebe do druhé otevřené polohy, která umož! vyjmutí formovaného' výrobku z formy ,1,0. JednoUivé formy 10 dále obsahi^í dno 58. které spočívá na těsnicí desce .52. . Boč! částti 70 ve své první, uzavřené poloze doseddaí ne dno 58 aOi sebe navzájem, takže vymcez^! .

dutinu formy 10. V boč!ch částech 70 jsou dále vytvořeny chladicí průchody 80, které procháázeí ' bočními částmi 70 formy 10 směrem nahoru i ma-í vstupy ve spod! ploše bočních čássí 70. Tyto vstu^py jsou svislými průc^ho^{dy 78} ve spod! desc^e £8 propojeny s ^vývody 56 v těsnicí desce 52· .

Těsnicí deska 52 tvoří část mechanismu 120 dna, ' který je posuvně ve .svislém směru uložen ne rámu 11 stroje. Mechanismus 120 je uložen ve vybrání .122 v rámu ££. Nestavení ve svislém směru se provádí šroubem 124. který prochází závitem v mechanismu 120 i dosedá ne vodorovnou plochu 126.

Mecheoismus 1_20_ Je dále opatřen stěnami, které vymezí první přetlakovou komoru ££8 8 druhou přetlakovou komoru 130. Každá, z přetlakových komor 128. 130 zasahuje v mechanismu 120 dolů pod jedou z 'forem £0, takže vzduch přiváděný do přetlakové komory 1218. 130. prochází průchody £6, £8, 80 i chladí formu £0. Ne spod! straně každé přetlakové komory ££8, 130 je vytvořen přívod 132_. který může tyt otevírán nebo . uzavírán porno! solenoidového ventilu 134. přičemž solenoidovým ventilem 134 je opatřeni každá z přetlakových komor .ШЬ JL30. takže vzduch může ' tyt do jednotlivých přetlakových komor £28 1£0 přiváděn nezdávs^.

' ' . ' -< v.и .··?·' ... : 9'·-< •-ϊ:*·. ' ' ' -239944

Třetí provedení soustavy · forem· 10. je ' dále · opatřeno ' zdrojem '· vzduchu pro dodávku chladicího ' vzduchu ·. do. . přetlakových · komor 128. · 130 ·.po· ·určitou . část každého cyklu ·činnosti stroje, · během· které se ·boční část.iL 70 . necházzeí ve · své první, ·uzavřené. poloze. . Zdroj vzduchu · · je · tvořen · neznázornětým . který· . diýchá · · vzduch . do · ' komory 136 v · rámu

11, která · · · je · · · lemována · · vybráním' · · 122 . . . © . . vzduch . vstupuje do mechanismu · 120 vstupem · 140 do komory · 142. · - · která; obsahuje · solenoidové · vanUly . 134. · ' Při · otevřených . solenoidových vennilech 134··může · vzduch · z . komory ^: 142 · procházet’ do přetlakových . komor ' 128. 130. Jednooiivé přetlakové' ·komory ·1_28. ·. JO jsou ·proto opatřeny přívody 132. do kterých se přivádí vzduch dodávaný* zdrpjem^, tento vzduch · přiVm ^př^jchází ze svisl^e ^lentove^^ otvwů 138 v· rámu 11.

Mechanismus 120 dne je dále opatřen přípojkou 144 pro neznázorněný zdroj podtlaku. Přípojka 144 je s tímto zdrojem propojena ohebnou hadicí a je ke dnům 52 forem 10 připojena rozvětvenou trubicí 146. která prochází přetlakovými komorami · 128. 130. je však od nich p^^tásně· oddělena. Rozvětvená trubice 146 je propojena s plovoucím těsněním 66. které prochází otvorem v těs^cí desce 52 a je uloženo ve vybrání 61 ve dně 58.

Ve čtvrtém provedeiní soustavy forem 12, které je neznázorněno ne obr. 5 a 6, pracuje stroj v režimu s třemi kapkami skloviny. V tomto režimu jsou vedle sebe uspořádány tři formy 12. Uvedené tři formy 10 mají dno, které je připevněno na horní straně těsnicí desky 2512. a neznázorněné boční čááti, které jsou neseny pohybovým ústrojím podobným pohybové mu ústrojí bočních čátí 70 forem 10, 100 v prvním, druhém a třetím provedení soustavy. Těšící deska 252 tvoří část mechanismu 220 dnaz který je místo mechanismu 120 uložen ve vybrání 12? v rámu 11. Mechanismus 220 dna je ve vybrání 122 uložen na kluzné dráze u^ooňuuijí^Jí svislé nestavení pomocí ěroubu 224. který dosedá na vodorovnou plochu 126. Mechanismus 220 je dále opatřen stěnemi, které vyrnezzuí jedinou přetlakovou komoru 2218. která je · opatřena· vstupem 240. který je propojen se svisl^fa otvorem 138 v rámu 12. Přívod vzduchu do přetlakové komory 228 přes přívod 232 z komory 242 je řízen ventilem 234. '

Nad horní stranou rámu 11 jsou uspořádány dsXSÍ dvě přetlakové komory 260. 262 zasal^jcí pod střední formu 10 e levou ^ormiu' 10 - při pohledu na obr. 5. Tyto přetlakové komoory 260. .262 jsou konstruovány podobně jako v prvním a druhém· provedení soustavy a každá z nich zasahuje pod příslušné formy 10 a je opatřena vývodem 264. který, jestliže se příslušné boční čássti nac^ázeí ve své prwií, uzavřené poloze, je propojen se vstupy průchodů v bočních částech příslušných forem 10. Přetlakové komory 260, 262 jsou vzduchem ze zdroje zásobovány pomocí teleskopických spojů 266 s vnitřkem rámu Ц ne protilehlých stranách vybrání 122. Podobně jeko v případě přetlakových komor . 18, 88 v prvním a druhém provedení soustavy, vstup vzduchu do přetlakových komor 260. 262 je regulován vendly 26j8. které otevíraa! a ^Bav^í vstupy do teleskopických spojů ,266. Sp<^<^r^dí stěny 276 ^tlakových komor 260. 2⁶2 překrýv^í přetlakovou tomoru 22⁸ a zabranuuí jejímu spojení s levou a prostřední formou 10.

Přetlaková komora 228 zesahuje pod pravou - při pohledu na obr. 5 - formu 10, která je opatřena vývodem- 256.· který při bočních částech pravé formy 10 v jejich - uzevřené poloze je propojen s průchody v těchto bočnich částech, takže do těchto průchodů může být přiváděn · vzduch. ' Mechanismus 220 dna je dále opatřen přípojkou 244 pro připojení k ne znázorněnému zdr^i podtlaku. Přípojka 224 je ppojena s trubicí 2^6, která prochází přetlakovou komorou 228 a·je připojena ke dnu všech tří forem 10'rozvětverým potrubím, které prochází směrem nahoru přetlakovými komorám 262, 260 a 228. Každá z · větví -trubice 246 je zakončena adaptérem 262. který zasah^e-do . ' dna příslušné formy 10.

Claims (8)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Soustavě forem pro cyklicky .-.praccJící sklářský formovací stroj obsahuJící formy se dnem e dvěma bočními částmi, které vymezzuí dutinu formy, přičemž každá z bočních částí je přemítitelná do své první polohy, ve které dosedá na dno a druhou boční část, β do své druhé polohy, ve které jsou boční části od sebe oddáleny, přičemž boční části také vymezuuí chladicí průchody pro^c^h^z^ejlící svisle těmito bočními částmi, v^^J^^I^^£^2^č^udící se tím, že chladicí průchod (80, 114) v jednotlivých bočních částech (70, 110) mají vstupy ve spodních plochách těchto bočních částí (70, 110), pod alespoň jednou,e nichž je v její první nebo druhé poloze uspořádána nejméně jedna přetlaková komora (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262), která je opatřena nejméně jedním vývodem (56, 96, 156), který v první nebo druhé poloze boční části (70, 110) ústí směrem nahoru a je propojen se wtupy chladicích průchodů (80, 114) bu3 přímo nebo prostřednictvím svislých průchodů (78) 228, vytvořených ve dnu (58, 108), přičemž každá přetleková komora (18, 88, 128, 130, 260, 262) je opatřena přívodem (22, 132, 232) vzduchu.
2. 2. Soustava forem podle bodu 1, v^⁵^^J^^E^a^i^Ující se tím, že jedna komora (18, 88, 128, 228, 260, 262) je uspořádána pod každou formou (10, 100) stroje, Je umístěna pod

   13°, oběma bočními částmi (70, 110) formy (10, 100) v jejich první poloze a je opatřena vývody (56, (70,

   96, 256), které jsou propojeny s chladicími průchody (80, 114) v obou bočních částech 110).

   nebo

   262)
3. 3. Soustava forem podle bodu 1 a 2, vyznBěuuící se tím, že v přívodech (22, 132, 232) vývodech (56, 96, 256) jednotlivých přetiskových komor (18, 88, 12β, 130, 228, 260, Jsou uspořádány ventily (30, 134, 234).
4. 4. Soustava forem podle kteréhokoli z bodů 1 až 3, тугие^!^^! se tím, že průřez přetlakových komor (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262) kolmo ke směru proudění vzduchu v tě v těchto přetlakových komorách (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262) je nejméně trojnsoobkem součtu průřezů chladicích průchodů (80, 114) zásobovaných vzdúchemz (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262).

   přetlakové komory
5. 5. Soustava forem podle kteréhokoliv z bodů 1 až 4, vyz^ačujcí přetlakové komory (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262) jsou propojeny s vytvořerými v nosném rámu (11) stroje a opatřenými přívodem vzduchu.

   se tím, že jednotlivé komorami (19, 136)
6. 6. Soustava forem podle průchodjy(80, 114) probíhají přímo.

   bodu mezi

   1 , 2 a 4, vyzmCtUící se tím, že svými vstupy a výstupy do okolní jednotlivé chladicí atmosféry v poddtatě bodu

   1, 2 a 3, vyznačující se tím, že vývod nebo vývody
7. 7. Soustava forem podle (56, 96, 256) přetlakové komory (18, 88, 128, 130, 228, 260, 162) jsou vytvořeny v těsnicí desce (52, 92, 252), která je rozebíratelně připevněna na boční stěně přetlakové komory (18, 88, 128, 130, 228, 260, 262).
8. 8. Soustava forem podle kteréhokoliv z ' bodů 1 až 7, O^č^uIící se tím, že přetlakové komory (18 , 88, 128,· 130, 228, 260, 262) a dna (58, 108)jsou na nosném rámu (11) stroje uspořádány přestavitelně ve svislém směru.