CS238794B1 - Inaktivovaná tkáňová vakcina proti vzteklině a způsob jejf přípravy - Google Patents

Abstract

Inaktivovaná tkáňová.vakcina proti vzteklině je určená k imunoprofylaxi vztekliny u psi, koček, Skotu, koní, ovcí a ostatních hospodářských a domácích zvířat. Obsahuje inakrivováný virus vztekliny kmene Vnukovo - 32/CAMP V - 286/ v lyofilizovanám stavu. Vakcina es k použití připraví rozpuštěním v lipoidním adjuranse. Inaktivovaná vakcina proti vzteklině so vyrábí pomnožgním kmene viru vztekliny Znukovo-32 na buneěných liniích křsSčlch Ledvin v růstovém minimálním esenciálním sédiu s přídavkem bovinnlho séra po dobu í až 8 dnů při teplotě 32 C až do dosažení ainimálního titru MIC U)jq 10*./0,03 cm3, ayě 8 až 10 g i. c./ a potom as virus Lnaktivujs účinkem beta - propiolaktonu nebo radiačním ozářením Co θβ lyofilizujese.

Description

Vynález se týká inaktivované tkáňová vakcíny proti vzteklině a způsobu její přípravy.

Vzteklina patří mezi nejstarěí známá nemoci. Pocit děsu, který tato nemoc vyvolává, spolu s výraznými charakteristickými klinickými příznaky, které ji tak často doprovázejí, byly příSinou, že je,.její výskyt v celé historii poměrně dobře doložen. V současné době je v celém světě prudký vzestup výskytu vztekliny a mezinárodní úsilí pochopit tuto nemoc a kontrolovat ji, dosahuje nebývalých rozměrů. Očkování je jedinou spolehlivou ochranou proti vzteklině jak pro člověka, tak i pro domácí a hospodářská zvířata.

V roce 1921 bylo Japonsko prvou zemí, které masově imunizovala psý proti vzteklině. Vakclna, která byla k tomuto účelu použita, byla připravena z nervová tkáně a vakcíny to tohoto typu se stále v rozsáhlé míře používají ve veterinární medicíně. Pro zvířata se v mnoha zemích používají vakcíny obsahující živý vakcinační virus vztekliny. Dvě nejznáměj ěí (označované jako FLURY - LEP a FLURY - HEP) se připravují z infikovaných kuřecích embryí a jsou používány k vakcinaci v 40 až 50 pasáží (LEP) a ve 180 pasáži nebo i výšší (HEP). Obě vakcíny ee vyrábějí v mnoha zemích a stále se jich používá. Později byly vyvinuty vakcíny z viru vztekliny pomnoženého na tkáňových kulturách.

Nejznámější kmeny viru vztekliny adaptovaná na tkéňová kultury jsou kmen Vnukovo-32 a Kmen ERA. Oba pocházejí z téhož kmene viru vztekliny (SAD). Vakclna vyrobená z prvního kmene se převážně vyrábí v SSSR a zemích RVHP, druhé vakcína, vyvinutá v Kanadě, se používá v Severní a Jižní Americe, v zemích západní Evropy a v Jižní Africe.

Nejlepělch výsledků, jak v účinnosti, tak bezpečnosti, je v poslední době dosahováno a antirabickou vakcínou připravenou na lidských diploidních buňkách. Produkce této vakcíny věak je obtížná a drahé a používá se pouze k imunizaci lidí.

Vedle vakcín, obsahujících živý vakcinační virus vztekliny, je současný světový trend vyvíjet a vyrábět inaktivované tkáňové antirabické vakcíny i pro veterinární použiti. Tyto vakcíny mohou být pak sdružovány v plyvalentní vakcíny, ale hlavni důvod používání inaktivovaných antirabických vakcín spočívá v jejich bezpečnosti.

V budoucnu bý ideální vakcíny proti vzteklině měly být připravovány z izolovaného G proteinu viru vztekliny. Tento cil se však jeví dosud málo reálný, nepřesahující rámec laboratoří základního výzkumu.

V současné době je v CSSR imunoprofylaxe proti vzteklině u hospodářských a domácích zvířat zajišťována třemi druhy vakcín.

1. Vakcína proti vzteklině

2. Vakclna proti vzteklině avianizované

3. Vakcína proti vzteklině tkáňové

Charakteristika těchto vakcín:

ad 1, Vakcína proti vzteklině byla prvním antirabickým preparátem vyráběným na našem území pro imunizaci zvířat. Metoda výroby byla převzata v roce 1947 i s infekčním virem vztekliny kmene fix GNKI ze Sovětského svazu. K imunoprofylaxi vztekliny se používala na našem území výlučně až do roku 1965, a sehrála tak svou kladnou roli v tomto období k prevenci vztekliny u domácích a hospodářských zvířat. U vakcíny proti vzteklině jde o orgánovou vakcínu, kde virus vztekliny je pomnožen v mozku ovcí. Tento substrát obsahuje mimo viru i další bílkoviné komponenty, které mohou způsobit různé postvakcinační reakce. Vlastní způsob výroby je zastaralý a technologicky problematický.

ad 2. Vakcína proti vzteklině avianizovaná se používá v ČSSR od roku 1965. Její používání přispělo podstatným dílem k poklesu výskytu vztekliny u psil. Jde o živou vakcínu obsahující oslabený virus vztekliny kmene Flury - LEP, který ee pro výrobu vakciny pomnožuje v kuřecích embryích. Rovněž tato vakcína obsahuje nežádoucí balastní komponenty. Nevýhodou vakciny je, že je použitelná pouze u psů starších tří měsíců a není použitelná pro ostatní druhy hospodářských a domácích zvířat, jelikož může v některých případech vyvolat u těchto zvířat onemocnění vzteklinou (R. Procházka, J. Chumele: Výsledky ověřování vakcinacě mladého skotu vakcínou proti vzteklině Flury - LEP. Imunoprofylaxia,

80, 1 , 2, 29 až 34).

ad 3. Vakcína proti vzteklině .tkáňová obsahuje živý modifikovaný vakcinační kmen viru vztekliny VNUKOVO - SAS - 32, pomnožený na tkáňových kulturách buněčná linie BHK 21. Výhodou tohoto typu vakciny je nepřítomnost balastních látek typu myelinu, které jsou u jiných vakcín často příčinou postvakcinačnlch komplikací. Vzhledem k tomu, že tato vakcína nezatěžuje organismus balastními látkami, vytvářejí se příznivějěi podmínky pro vytvoření solidní imunity. Tento druh vakciny proti vzteklině je možno použít pro imunizaci všech druhů hospodářských a domácích zvířat. Nevýhodou této vakciny je (jako u všech živých antirabických vakcín), riziko možnosti změny vlastností živého vakcinačního kmene, a tím ohrožení vakcinovaných zvířat a táž i člověka.

Vakcinacě proti vzteklině je nejdůležitějšl a nejefektivnějěí zbraní proti této nákaze. V minulosti i současnosti mnoho vyspělých pracoviší se zabývalo vývojem nových dokonalejších druhů antirabických vakcín. Současný světový trend ve výrobě vakciny proti vzteklině pro veterinární i humánní použiti se ubírá cestou kultivace vitu na tkáňových kulturách s případnou purifikací a inaktivacl viru (J. P. Soulebot at al.;: Medical prophylaxis of animal rabies: choice of an inactivated Vaccine. Ann. Virol (Inst Pasteur)

1982, 133E, 163 až 169.

P. Précausta at al.,: Modalites de production et immunite conferee par un vaccin antirabique inactive provenant de culture cellulaire. Comp. Immun. liicrobiol. infect.

Die., VOL. 5, Noe. 1 až 3, pp. 217 až 226, 1982).

V CSSR se pro veterinární použití vyrábí vakcína proti vzteklině tkáňové z kmene VNUKOVO SAS - 32. V porovnáni s ostatními druhy antirabických vakcín vyráběných v CSSR nezpůsobuje postvakcinační reakce u pokusných vakcinovaných zvířat (V. Augustinský etalv, Neuroalergická aktivita antirabických vakcín. Vet. Med., Praha, 26, 1981, 6, 353 až 356). Výsledky ověřování připravených vakcín z tohoto kmene prokázaly, že buněčná antirabická vakcína z kmene VNUKOVO SAD - 32 je imunoganní a neškodná, vhodná k profylaktické imunizaci všech druhů domácích zvířat (Vrtiak at al.,: íiastkové závěrečná správa: Studium imunogennej a antigennej aktivity bunkovej antirabickej vakciny z kmeňa SAD - VNUKOVO. Výskumná úloha: P - 11 - 529 - 086, etapa P - 11 - 529 - 086 - 1/3: Studium profylaxe besnéty).

Přesto, že byly dosaženy dobré výsledky při zkouškách neškodnosti a imunogennosti, existuje u živých antirabických vakcín po aplikaci zvířatům nebezpečí změny vakcipačního kmene, kdy může dojít u vakcinovaných zvířat k onemocnění vzteklinou, jako je popisováno např. u živého vakcinačního kmene vztekliny ERA/James B. Esh et al.: Vaccine - induced rabies in four cats. JAVMA, VOL 180, NO. 11, 1 336 až 1 339/.

Uvedené riziko vede k vývoji nových vakcín proti vzteklině, kde virový antigen je inaktivován. V současné době se takové vakciny používají k preventivní a léčebné vakcinaci /Byron S. Berlin: Rhesus Diploid Rabies Vaccine Adsorbed, a new Rabies Vaccine. JAMA, March 26, 1982, VOL. 247, NO. 12, 1 726 až 1 728. Von P. Précausta: Eine inaktivierte Tollwut - Zellkulturvakzine ad us. vet.: Herstellungsverfahren und Ergebnisse immunologischer Untersuchungen. Sonderdruck, 37 Jahrgang, Nr. 4 vom 1, April 1982, Selte 274 až 281/.

Vhodnost použití neškodného adjuvans u antirabických vakcín z buněčných kultur pro urychlení tvorby protilátek byla experimentálně dokázána /Ό. Wiedermannová et al.: Specifická a nespecifická humorální odpověď u vakcinace očkovacími látkami proti vzteklině

Rabivac a Vnukovo - 32. Oas. Lék. čes, 122, 1983, NO. 32 až 33, 980 až 983/.

Podstatou vynálezu je inaktivovaná tkáňové vakcína proti vzteklině a způsob její přípravy.

Inaktivovaná tkáňové vakcína proti vzteklině je určená k imunoprofylaxi vztekliny u psů, koček, skotu, ovcí, koní a ostatních hospodářských a domácích zvířat. Vyznačuje se tím, že v 1 cm³ obsahuje minimálně 333 333 MIC LB^/myš 8 až 10 g, i. c./lnak ti vo váného viru vztekliny kmene Vnukovo - 32/CAMP V-286/ v lyofilisovaném stavu. Její Imunogenní účinnost je stimulována zřeďovačem ve formě lipoidního adjuvans. Způsob výroby inaktivovaná tkáňová vakcíny proti vzteklině se vyznačuje tím, že kmen viru vztekliny Vnukovo - 32 /CAM? V 286/ se pomnoží na buněčných liniích křeččích ledvin v růstovém minimálním esenciálním médiu s přídavkem bovinního séra po dobu 6 až 8 dnů při teplotě 32 °C, až do dosažení minimálního ti tru 10⁴MIC LD-x/0,03 cm³, myš 8 až 10 g, i. c./ a potom se virus ^?u 60 inaktivuje účinkem beta propiolaktonu nebo radiačním ozářením Co a lyofilizuje se.

Vakcína představuje suspenzi inaktivovanáho viru vztekliny, růstové médium, lyofilizační médium a olejový zřeďovač, který slouží zároveň jako adjuvans vakcíny.

Komponenty pro přípravu inaktivovaná tkáňová vakcíny proti vzteklině:

1. Kmen viru vztekliny

2. Buněčná kultura pro pomnožení viru vztekliny

3. Růstové a udržovací médium

4. Antibiotika

5. Inaktivačni činidlo a způsob provedení inaktivace viru vztekliny

6. Lyofilizační médium pufrované koncentrované

7. Zřeďovač a adjuvans vakcíny s

ad 1. Pro výrobu vakcíny proti vzteklině tkáňové inaktivované je používán kmen viru vztekliny Vnukovo - 32 /uložený v československé sbírce mikroorganismů, sbírce zoopatogenních mikroorganismů. Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno 21, Medlánky, pod inventárním číslem CAPM V- 286/.

ad 2. Buněčná kultura pro kultivaci výše uvedeného kmene je buněčná linie křeččích ledvin /označení linie BHK - 21/.

ad 3. Složení růstového minimálního esenciálního média /MEM/:

MEM roztok 1Ox koncentrovaný	100	cm3
Sérum bovinni ultraflltrované inaktivované pro tkáňové		cm3
kultury	50
Penicilín /PNC/ zásobní roztok	5	cm3
Streptomycin /STM/ zásobní roztok	2,5	cm3
Pungicidin zásobní roztok	3	cm3
7,5% roztok hydrouhličitanu sodného /KaHCO-/	8	cm3
Voda pro tkáňové kultury /TK/	900	cm3

Složeni udržovacího minimálního esenciálního média /MEH/:

100 cm³ -5- cm³

MEM roztok lOx koncentrovaný PNC zásobní roztok

STJÍ zásobní roztok

Pungicidin zásobní roztok

7,5% roztok WaHCOj

Voda pro TK ad 4. Pro růstová a udržovací média konc en tr ac ich:

Zásobní roztok penicilinu: Penicilin G 10 mil. m. j.

Zásobní roztok střeptomycinu:

Zásobní roztok fungicidinu:

2,5 cm^ 3 cnp 8 cm^

900 cm^ jsou použita antibiotika v následujících

Voda tridestilované sterilní ad 300 cop Střeptomycin sulfát 5 g Voda tridestilované sterilní ad 300 cm^ Fungicidin 20 g

Etylenglykol p. a. ad 2 000 cop ad 5 způsobů:

Virus vztekliny se inaktivuje podle výrobních podmínek jedním z následujících a/ beta - propiolaktonem v koncentraci 0,025 % až 0,05 % b/ radiačním zářením Co^° tak, aby dávka absorbovaného záření doséhla 25 lcGy/2,5 Mrad/ ad 6. Složení lyofilizačního média pufrovaného koncentrovaného:

Želatina 250 g

Sacharóza 375 g

Hydrofosforečnan sodný /NagHPO^ x 12 HgO 12 g

Dihydrofosforečnan draselný /KHgŘO^ . 1,125 g

Voda redestilovaná ad 1 000 cm^ ad 7. Složení solvens a adjuvans:

Olej vazelínový medicinální λ1 24 000 g

Lanolin 8 000 g

Tween (Estery sorbitanu s vyššími mastnými kyselinami) 1 600 g

Voda redestilovaná 66 400 g

Popis příkladu provedení:

a/ Subpasáže z dobře narostených tkáňových kultur linie BHK 21 ve stáří 3 až 4 dnů jsou opracovány trypsinem. Získaná buněčné suspenze se infikuje virem vztekliny Vnukovo 32 ve 108. pasáži a vyšší v dávce 0,01 až 0,001 MIC LD^₀ viru na 1 buňku. Suspenze buněk a viru se nechá adsorbovat za stálého míchání při pokojové teplotě 20 °C. Infikované buňky se resuspendují v médiu MEM s 5 % hovězího séra na hustotu 50 000 až 100 000 buněk v 1 cm\ Infikované buněčná suspenze se rozplní do Roux lahví a 1 200 cm^ po 100 az 120 cm\ Sběry viru se provádíjí 6 až 8 den po nasazení infikované buněčné suspenze. ?ro výrobu vakcíny se používají sběry viru o minimálním titru MIC LD^q10⁴/0,03 cm^, myš 6 až 8 g, i. c./.

Vhodný vzteklinový antigen se smísí v. poměru 9 dílů viru s 1 dílem lyofilizačního média pufrovaaého koncentrovaného. Vzteklinový antigen lyofilizačním médiem se rozplní do lékovek a zmrazí. Pak se provede lyofilizace vakcíny nejšetrnějším způsobem /v průběhu lyofilizace nesmí teplota produktu překročit 25 °C. Požadovaná zbytková vlhkost lyofilizátu musí být nižěí než 3 %· Lyofilizovaná vakcína je uzavřena gumovou zátkou ve vakuované lékovce.

*

Lékovky s vakcinou jsou převezeny k inaktivaci ozářením Co®® v dávce 25 kGy/2,5 Mrad/. K vakcíně se připraví lipoidní adjuvans, které je současně zřeňovačem vakcíny. Uvedené komponenty solvens se emulgují a rozplní do lékovek. Lékovky se neprodyěně uzavřou a jejich obsah se sterilizuje autoklávováním. Vakcína s« k aplikaci připraví tak, že lyofilizát se rozpustí v lipoidním adjuvanse.

U každé vyrobené šarže vakcíny se provádí výstupní kontrola na zkoušku neškodnosti, účinnosti, sterility, stanovení pH, vlhkosti, vzhledu, vakua a průkaz inaktivace viru vztekliny ve vakcíně.

b/ Po získání vhodného vzteklinového antigenu pro výrobu antirabické vakcíny /popis viz příklad provedení a/ je provedena jeho okamžitá inaktivace beta - propiolaktonem v koncentraci 0,025 % až 0,05 % po dobu 24 hodin při teplotě 4 °C s následnou úpravou pH na hodnotu 6,5 až 8,0. Takto inaktivovaný rabický virus je smíchán s lyofilizaSním médiem pufrovaným koncentrovaným, rozplněn do lékovek, zmražen a lyofilizován. Po lyofilizaci jsou provedeny kontrolní zkoušky v rozsahu popsaném v příkladu provedení a/.

Možnosti využití vynálezu:

Inaktivovaná tkáňová vakcína proti vzteklině byla pokusně vyrobena a ověřovánu v rámci laboratorních zkoušek u následujících druhů zvířat: psi, kočky, Skot, kont, ovce. Ověřování bylo prováděno u výše jmenovaných druhů typy vakcín /inaktivovaných Co^b0 a . beta - propiolaktonem/.

Bylo použito následující imunizačni schéma a tyto vakcinační dávky:

Koně, skot - vakcinační dávka 5 cnp vakcíny aplikované i. m., revakcinace za 3 týdny stejnou dávkou a způsobem

Ovce - vakcinační dávka 4 cnP vakcíny aplikované i. m., revakcinace za 3 týdny stejnou dávkou a způsobem

Psi - vakcinační dávka 3 cnp vakcíny aplikované i. m., revakcinace za 3 týdny stejnou dávkou a způsobem

Kočky - vakcinační dávka 1,5 ca^ vakcíny aplikované 1. m., revakcinace za 3 týdny atejnou dávkou a způsobem

Při aplikaci ve výše uvedených dávkách a launizačním postupu vykazovaly inaktivovaná tkáňová vakcíny proti vzteklině dobré imunizační schopnosti zjiětované imunitní odpovědí vakcinovaných zvířat detekcí virus neutralizujících protilátek /VHP/.

Během ověřování nabyly u uvedených druhů pozorovány postvakcinačnl reakce po vakcinaci či ravakcinaci u obou typů inaktivovaných vakcín.

Vakcinační schéma pro koně, skot, psy, kočky a ovce při výše uvedených dávkách je následující:

'238794

1. Vakcinace od 3 měsíců stáří zvířete.

2. Revakcinace za 3 týdny po první vakcinaci.

3. Revakcinace ví 1-roce stáří zvířete.

4. Pravidelné roční revakcinace.

Dosažené průměrné titry VHP detekované sérum neutralizačním testem proti LD^40 standardního čelenžního viru vztekliny /kmen CVS/ u jednotlivých druhů vakcinovaných zvířat /standardní test podle Atanasiu a Lépine/.

Druh zvířete	Stanoveni	za	Vzteklina inakt. ozářením	Vzteklina inakt beta-propion
Koně	90 dnů po	revakcinaci	1:18	1:11
Skot	90 dnů po	revakcinaci	1:10	1:15
Psi	65 dní po	revakcinaci	1:48	1 :30
Kočky	65 dní po	revakcinaci	1:5	1:5
Ovce	60 dní po	revakcinaci	1:15	1:15

PŘEDMET VYNÁLEZU

Claims (8)

1. Inaktivovaná tkáňová vakcína proti vzteklině, určená k imunoprofylaxi vztekliny psů, koček, skotu, koní, ovcí a ostatních hospodářských a domácích zvířat, vyznačující se tím, že 1 cm^ vakcíny obsahuje minimálně 333 333 MIC DD^/myš 8 až 10 g, i. c./ inaktivovaného viru vztekliny kmene Vnukovo - 32 CAMP V - 286 v lyofilizovaném stavu.

2. Inaktivovaná tkáňová vakcína proti vzteklině podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje zřeďovač ve formě lipoidního adjuvans.

3. Způsob výroby inaktivované tkáňové vakcíny proti vzteklině podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že se virus vztekliny Vnukovo - 32 /CAMP V - 286/ pomnožuje na buněčných liniích křeččích ledvin v růstovém minimálním esenciálním médiu s přídavkem bovinního séra po dobu 6 až 8 dnů při teplotě 32 °C, až do dosažení minimálního titru viru

MIC LDj-.JO^ /myš, 8 až 10 g, 0,03 cm^, i. c./ a potom se sklizený virus inaktivuje b“ 60 účinkem beta - propiolaktonu nebo radiačním ozářením Co

4. Způsob výroby podle bodu 3, vyznačující se tím, že při výrobě se používá k infekci buněk ledvin křečků virus vztekliny v dávce 0,001 až 0,01 MIC LD^₀ viru na 1 buňku a nechá se adsorbovat za stálého míchání 2 hodiny při pokojové teplotě 20 °C.

5 % hovězího séra na hustotu 50 000 až 100 000 buněk v 1 cm .

0. Způsob výroby podle bodu 3, vyznačující se tím, že pomnožený virus vztekliny na buňkách ledvin křečků se sklízí

5. Způsob výroby podle bodu 3, vyznačující se tím, že infikované buňky ledvin křečků virem vztekliny jsou resuspendovány v růstovém minimálním esenciálním mediu s přídavkem i

6. až 8. den po infekci při dosažení minimálního titru viru MIC LD-y1O⁴ /0,0_> cm*, myš 8 až 10 g, i. c./.

7. Způsob výroby podle bodu J, vyznačující se tím, že k inaktivaci sklizeného viru vztekliny se používá beta - propiolakton v koncentraci 0,025 % až 0,05 % po dobu 24 hodin při teplotě 4 °C s následnou úpravou pH na koncentraci ó,5 až 8,0, nebo inaktivace radiačním ozářením Co^bb tak, aby dávka adsorbovaného záření dosáhla 25 kOy.

. 8. Způsob výroby p-dle bodu 3, vyznačující se tím, že inaktivovaný virus vztekliny se mísí s lyofilizačnim médiem, obsahujícím v konečné směsi 3,75 % želatiny a 2,5 % sacha rózy, rosplňuje se do lékovek, zmražuje a lyofilizuje.