CS238793B1

CS238793B1 - Způsob výroby suroviny pro katalytické reformování

Info

Publication number: CS238793B1
Application number: CS84212A
Authority: CS
Inventors: Jindrich Novotny; Kurt Hable
Original assignee: Jindrich Novotny; Kurt Hable
Priority date: 1984-01-10
Filing date: 1984-01-10
Publication date: 1985-12-16
Also published as: CS21284A1

Abstract

Výroba suroviny pro katalytické reformování příp. pro katalytickou isomerizaci ze středně vroucích vhodně volených dvou frakcí z ropy při jejich paralelní hydrorafinaci na smíšených sulfidických katalyzátorech a redestilací produktů hydrorafinace na frakci do 180 příp. až do 220 °C, která se spojuje s ropným benzinem před jeho hydrogenační rafinací.

Description

Vynález se týká suroviny pro katalytické reformování a příp. pro katalytickou isomenizaci ze středné vroucích vhodně volených frakcí z ropy při jejich souěasné hydrorafinaci na smíšených sulfidických katalyzátorech pod tlakem vodíku a za zvýšené teploty.

Autobenziny s nízkým obsahem olova tvoří v současnosti nejdůležitějěí produkt z ropy a k jejich výrobě se stále hledají věechny dostupné zdroje, často nestaěí jako surovina primární benzin z ropy vroucí nad 80 až nad 110 °C a nedostatek suroviny se musí v rafinerii řešit dodáváním z jiných zdrojů. To je zvláště kritické u rafinerie bez štěpných procesů a při současné_výrobě aromatických uhlovodíků zvi. C? a 0θ z produktu katalytického reformování.

V rafinerii bývá obvykle přebytek středně vroucích frakcí, z nichž se hydrorafinací připravují paliva pro trysková letadla a pro dieselové motory, případně lehké topné oleje. Katalyzátory pro hydrorafinací doznaly v posledním období změny a v důsledku propracovaných postupů aktivace a síření mají podstatně zvýšenou životnost i při tvrdých teplotních podmínkách při středních tlacích.

Vynález řeší doplnění suroviny pro katalytické reformování a případně též pro katalytickou isomerizaci výrobou ze středně vroucích ropných frakcí při jejich hydrorafinací na směsných sulfidických katalyzátorech. Postupem podle vynálezu se oddělí při destilaci sirná ropy dvě středně vroucí frakce A a B s destilačním rozmezím frakce :A 150 °C až 300 °C a frakce B 200 až 360 °C. Ty se vedou do paralelních hydrorafinačních jednotek, v jejichž reaktorech jsou uloženy jako katalyzátory tabletky nebo extrudáty obsahující sulfidy kobaltu nebo/a niklu a molybdenu, na nosiči tvořeném převážně těžko tavitelným oxidem kovu, zvláště hliníku spojů s vodíkatým plynem v objemovém poměru 1:50 až 500 při teplotách na katalyzátorech v rozmezí 260 až 350 ^QC pro frakci A e 340 až 420 °C pro frakci B, s objemovou rychlosti 1 až 6 objemů frakce na objem katalyzátoru za hodinu, při tlaku 2,5 až 4,0 MPa. Vzniklý kapalný produkt po oddělení plynné fáze pod tlakem se vede do destilační kolony, kde se oddělí při tlaku 0,01 až 0,2 MPa jako destilát surovina pro katalytické reformování s koncem destilačního rozmezí do 220 °C, výhodně do 180 °C, oba destiláty se spojují se stejně vroucími frakcemi z téže ropy v hmotovém poměru 1:5 až 50 a vede se přes hydrogenační rafinaci benzinu redestilaci do jednotky katalytického reformování, případně lehší část do jednotky katalytické isoaerizace.

Výhodně má při postupu frakce A bod varu 150 až 220 °C a frakce B 200 až 360 °C nebo frakce A má bod varu 180 až 300 °C a frakce B se tvoří ze směsi frakce 180 až 300 °C a frakce 280 až 360 °C v hmotových poměrech 2:1 až 1:3·

Nosič katalyzátoru obsahuje převážně gama aluminu a malé množství příměsí, jako např. SiOgi ^^e2%> ®°3’ Podívaný vodíkatý plyn mé výhodně 85 až 96 % obj. vodíku vedle lehkých uhlovodíků C, až a tlak při reakci je výhodně 3 až 4 MPa a výhodná reakční teplota pro frakci B je 360 až 420 °C, Vzniklá surovina pro katalytické reformování má o 3 až 15 t hmot. více cyklanů než stejně vroucí benzinová frakce z téže ropy.

Ze složitého schématu výroby suroviny pro katalytické reformování podle vynálezu lze v rozboru vytknout hlavní rysy vedoucí k vyššiip účinkům, než je stávající běžné schéma zpracování středních frakcí z ropy. Jsou to jednak destilační rozmezí frakcí A a B v obou alternativách, dále kombinace reakčních teplot, tlaku a parciálního tlaku vodíku.

Je to rozdíl proti obvyklému postupu, kdy se izoluje petrolejová frakce a frakce motorové nafty a odsiřování se provádí při nižších tlacích a menšími parciálními tlaky vodíku a s nižšími teplotami, přičemž vzniká nepatrné množství sekundárního benzinu, zvláště z frakce motorové nafty. Často se pak také vzniklý sekundární benzin vede do méně výhodného dalšího zpracování než do reformování a na výrobu aromátů.

Níže uvedený příklad ukazuje charakteristické rysy vynálezu.

Příklad

V rafinerii o kapacitě 3 miliony t sirné ropy za rok se získává za hodinu 63 t benzinu a 110 t středních destilátů - destilátu A s bodem varu ,80 až 300 °C 60 t a destilátu B s bodem varu 280 až 360 °C 50 t. Část destilátu A podle vynálezu se vedla do jedné hydrorafinaění jednotky, v níž byl uložen kobalt-molybdenový katalyzátor na gama alumině v tabletkách 5x5 mm. Druhá část destilátu A a destilát ,B v poměru 1:2 se vedly do druhé hydrorafinaění jednotky se stejným katalyzátorem. Podmínky na obou jednotkách jsou uvedeny v tabulce 1. Produkty z obou jednotek se zaváděly do cca 30 patrových kolon, kde se při tlaku ,00 kPa získávaly benziny v množství cca 1,5 až 3,0 t/h, o vlastnostech uvedených v tabulce 2. Je patrno, že benziny se destilačním rozmezím blíží těžkému benzinu z ropy, pouze obsah cyklanických uhlovodíků je v nich mírně zvýěen, neboť jde o sekundární produkty.

Obsah naftenů je zkreslen zředěním lehkými uhlovodíky až (zač. destilace), které se do benzinů dostávají z dodávaného reformingového vodikatého plynu. V těžkém benzinu se zač. bodu varu okolo ,00 °C lze očekávat vyěěí koncentrace naftenů o 3 až 5 % relativních. Benziny se spojily s ropným benzinem a vedly se s ním přes hydrorafinaci, redestilaci do reformovací jednotky, kde mohlo být zvýšeno množství prosazovaného benzinu o 5 až 6 % hmot. Při zvýšených teplotách na 380 °C a tlaku na 3,5 až 4,0 MPa se zpracováním frakcí A a B dalo získat až 10 % nového sekundárního těžkého benzinu, převážně používaného pro reformovací jednotku. Sekundární benzin měl při zvýšeném výtěžku zvýšený obsah cyklanů o 5 % hmot.. Benzin dával při reformování vyšší oktanové číslo o 2 jednotky při stejných parametrech tlaku a teploty.

Tabulka!

Podmínky výroby suroviny pro reformování ze středních frakcí jednotka č. 1 2 frakce A B

poměr	-	, :2
teplota, °C	320	340
tlak, MPa	2,9	2,95
obj. rychlost, h^-'	3,5	2,5
poměr plynu k surovině obj.	1:240	1:450
% obj. Hg v plynu	86,5	87

Tabulka	2
Kvalita benzinů jednotka č.	vzniklých ze.štěpení středních frakcí 1	za podmínek tab. 1. • 2	srovn.	těžký
^d20 -·	0,742	0,750	benzin py 0,750	z ro-
zač. dest., °C	84	77	105
,0 % obj.	1,5	122	115
50 % obj.	128	138	135
95 % obj.	142	156	173
k. d. °C/% obj.	,55/97	163/97	181/99

Tabulka 2 pokračování

jednotka č.	1	2	srovn. těžký benzin z ropy
aromáty, % hmot.	9,6	10,9	10,0
olefiny, % hmot.	2,24	2,86	0,1
nafteny, % hmot.	26,7	29,1	26,2
parafiny, % hmot.	61,5	57,1	63,7

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Claims

1. Způsob výroby suroviny pro katalytická reformování a příp. katalytickou isomerizaci ze středně vroucích ropných frakcí jejich hydrorafinací na směsných sulfidických katalyzátorech, vyznačený tím, že se při destilaci sirné ropy oddělí dvě středně vroucí frakce A a B s destilačními rozmezími frakce Á 150 až 300 °C a frakce B 200 až 360 °G, které se vedou do paralelních hydrorafinaěnlch jednotek, v jejichž reaktorech jsou uloženy jako katalyzátory tabletky nebo extrudáty obsahující sulfidy kobaltu nebo/a niklu a molybdenu, na nosiči tvořeném převážně těžko tavitelným oxidem kovu, zvláětě hliníku, spolu s vodíkovým plynem v poměru 1:50 ař 500 objemově při teplotách na kata·» lyzátorach v rozmezí 280 až 350 °C pro frakci A a 340 až 420 °C pro frakci B, s objemovou rychlostí 1 až 6 objemů frakce na objem katalyzátoru za hodinu při tlaku 2,5 až 4,0 MPa a vzniklý kapalný produkt po oddělení plynné fáze pod tlakem se vede do destilační kolony, kde se oddělí při tlaku 0,01 až 0,2 MPa jako destilát surovina pro katalytické reformování a koncem destilačního rozmezí do 220 °C, výhodně do 180 °C, se spojují oba destiláty se stejně vroucími benzinovými frakcemi z téže ropy v poměru 1:5 až 50 hmotově a vede přes hydrogenační rafinaci benzinu a po redeatilaci do jednotky katalytického reformování, případně lehčí část do jednotky katalytická isomerizace.

2. Způsob pQdle bodů 1, vyznačený tím, že frakce A má výhodně bod varu 150 až 220 °C a frakce B 200 až 360 °C nebo frakce A mé bod varu 180 až 300 °C a frakce B se tvoří ze směsi frakce 180 až 300 °C a frakce 280 až 360 °C v poměrech 2:1 až 1:3 hmotově·.

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že nosič katalyzátoru obsahuje převážně gama aluminu a malé množství příměsí, jako např, SiO^, FegOp SO-j.

4. Způsob podle bodů I až 3, vyznačený tím, že výhodně obsahuje vodíkatý plyn 85 až 96 % obj. vodíku vedle lehách uhlovodíků C, až tlak při reakci je výhodně 3 až 4,0 MPa

5· Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že teplota pro frakci B se udržuje výhddně mezi 360 až 420 °C.