CS237011B1 - Prastředek ke konzervaci narušených stromů - Google Patents

Abstract

Vynález se týká oborů lesnictví, sadařství a památkové péče. Cílem vynálezu je zlepšení péče o narušené stromy, zejména pak o stromy historicky významné, druhově vzácné, geneticky důležité apod. Uvedeného cíle se podle vynálezu dosáhne postupem, při němž se na ošetřované místo nanese jedna nebo více vrstev reaktivní epoxyakrylátové kompozice.

Description

(54} Prastředek ke konzervaci narušených stromů

2

Vynález se týká oborů lesnictví, sadařství a památkové péče.

Cílem vynálezu je zlepšení péče o narušené stromy, zejména pak o stromy historicky významné, druhově vzácné, geneticky důležité apod.

Uvedeného cíle se podle vynálezu dosáhne postupem, při němž se na ošetřované místo nanese jedna nebo více vrstev reaktivní epoxyakrylátové kompozice.

Vynález se týká použití reaktivní kompozice jako prostředku ke konzervaci narušených stromů.

Stromy jsou důležitým ekologickým prvkem našeho životního prostředí. Zbavuji vzduch prachu i plynných nečistot a uvolňují životodárný kyslík. Tlumí hluk i teplotní výkyvy, zadržují vláhu a regulují vlhkost. Jejich počet klesá. Proto se musíme snažit zachránit každý jednotlivý strom.

Po vichřicích, činnosti vandalů, nebo když se neprovádí řádná údržba jako prořezávání koruny nebo ošetření poškozených vnějších pletiv i řezných ran, začínají jednotlivé částí stromu odumírat. Například větve v koruně pro nedostatek světla. Po jejich odpadnutí vznikají rány, kterými vnikají do pletiva spolu s vodou bakterie, hmyz i spory. Dochází k nezadržitelně postupující hnilobě. Rostoucí dutina naruší pevnost stromu a ten se zlomí, rozštípne nebo vyvrátí.

Záchrana je snadná a úspěšná, je-11 správná a včasná. Zachraňování má smysl u starých a historicky významných stromů, dále stromů druhově vzácných a stromů tvořících genetickou banku (semena, rouby aj.J pro další množení nebo šlechtitelské záměry. 0chrana má velký význam při ošetřování ovocných stromů. Zejména u peckovin v produktivním věku dochází ke vzniku mrazových desek a trhlin, které jsou sekundárně napadány dřevokaznými houbami a hmyzem. Hniloba napadá převážně až dřevo zasažené dřevokaznými houbami. Dostane-li se hniloba do celého stromu, můžeme u narušeného stromu hnilobný proces jen zpomalovat.

Stávající ochranné metody jsou neúčinné nebo jejich účinek je pouze krátkodobý, protože nerespektují strom jako živý organismus (růst, pohyb atd.). Známý stav techniky spočívá v odstranění ztrouchnivělého dřeva až na živé pletivo, desinfekci, například zředěným octem nebo vhodným fungicidem a izolaci nátěrem fermeží nebo latexem. Větší dutiny se vyplňují cementobetonovými nebo asfaltovými plombami. Tato opatření mají jen dočasný účinek, protože nezamezují přístup vody a spor. Betonové, maltové a asfaltové plomby neodpovídají svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi tkanivu živých stromů. Často hnilobu urychlí a jsou pro strom spíše přítěží než záchranou. Začaly se proto používat syntetické pryskyřice, zejména polyesterové a epoxidové. Tyto pryskyřice ve vytvrzeném stavu jsou ale křehké a při tvrzení se smršťují. Při pohybu stromu i vlivem teplot dochází k popraskání pryskyřičné vrstvy. Tím vznikají ranky v záchranném povlaku a jimi proniká nová infekce. Použijí-lí se pryskyřice změkčené zvláčňovadly, dochází časem k vybočování zvláčňovadel a ochranné povlaky křehnou. Řada složek, zejména v nevytvrzeném stavu, je pro živá pletiva toxická nebo může retardovat jejich růst. Cílem je takové řešení technického problému, které by mělo dlouhodobý účinek a nepůsobilo negativními důsledky na životaschopnost stromu.

Nyní bylo zjištěno, že výše uvedené nedostatky lze omezit nebo vyloučit, jestliže se ke konzervaci narušených stromů použije relativní kompozice sestávající hmotnostně z 10 až 90 dílů nízkomolekulární epoxidové pryskyřice a/nebo novolakového epoxidu o střední molekulové hmotnosti 220 až 670, střední funkčnosti 1,95 až 3,00 a obsahu epoxidových skupin 0,30 až 0,91 mol/100 gramů, 5 až 90 dílů esterů kyseliny akrylové o střední molekulové hmotnosti 86 až 800, střední funkčnosti 1 až 3 a obsahu akrylových skupin 0,12 až 1,17 mol/100 g a popřípadě 3 až 40 dílů C3 až C6 esterů nebo triglyceridů epoxidovaných alifatických kyselin vysýchavých nebo polovysychavých olejů a z polyamlnických tvrdidel v množství odpovídajícím 90 až 200 % teorie, vztaženo na obsah epoxidových a akrylových skupin, jako prostředku ke konzervaci narušených stromů.

Podle vynálezu se dosáhne překvapivě vysokého léčivého účinku, který je dán pružností a přilnavostí použité hmoty. Ta odolává stromu ve větru i jeho růstu. Podstatně méně až vůbec nevznikají trhlinky, kterými u dosud známých postupů dochází k novému onemocnění. Nová hmota se nečekaně dobře snáší s živými strukturami stromu a působí i jako fungistatikum. Tím umožňuje další růst stromu i jeho relativní vyléčení.

Při konzervaci stromů se postupuje tak, že po odstranění mechanicky nepevného ztrouchnivělého dřeva se na pletiva působí roztoky sestávajícími hmotnostně z 0,1 až 5 % fungicidu, 4,5 až 20 % relativní kompozice sestávající hmotnostně z 10 až 90 dílů nízkomolekulární epoxidové pryskyřice, novolakového epoxidu nebo jejich směsí o střední molekulové hmotnosti 220 až 670, střední funkčnosti 1,95 až 3,00 a obsahu epoxidových skupin 0,3 až 0,91 mol/100 g, z 5 až 90 dílů esterů kyseliny akrylové o střední molekulové hmotnosti 86 až 800, střední funkčnosti 1 až 3.

Tímto způsobem vznikají houževnaté hmoty spolehlivě odolávající střídání teplot, vibracím i rázům. Povlaky jsou rozměrově stálé. Každý strom potřebuje jiný způsob nebo postup ošetření. Složení reakčních kompozic lze v širokém rozsahu měnit a kombinovat. Jako základní penetrační systém lze použít i roztok klasické epoxidové pryskyřice a aminického tvrdidla.

Z epoxidových pryskyřic se nejčastěji používají nízkomolekulární pryskyřice na bázi bisfenolu A i F, hydrochinonu a rezorcinu, fenolické nebo kresolové novolaky a podobně. Obvykle se připravují alkalickou kondenzací příslušného polyfenolu s epichlorhydrinem.

Z esterové kyseliny akrylové se používají zejména estery s alifatickými alkoholy a polyoly o počtu uhlíku v řetězci C2 až C20, dá5 le estery s cyklanickými alkoholy, benzylalkoholem, monoalkylétery glykolů a polyglykolů, dimerními mastnými alkoholy, polyetylénglykoly, trimetylolpropanem, glycerinem a podobně. Dále se užívají adukty kyseliny akrylové s epoxidy v molárním poměru COOH : epoxidová skupina = 1 : 1 až 2, glycidylakryláty a podobně. Pro potřeby praxe, kdy je nutné vhodným způsobem ovlivňovat například viskozitu, snášenlivost a jiné rheologické vlastnosti, je někdy vhodné používat směsi esterů.

Vhodnými estery epoxidovaných mastných kyselin vysychavých nebo polovysychavých olejů jsou technické triglyceridy epoxidovaných mastných kyselin talového, sójového, lněného, dehydratovaného ricinového oleje nebo dalších rostlinných nebo živočišných olejů, jejichž původní jodové číslo je vyšší než 90 mg jodu/g. Vhodné je také použití C3 až C6 alifatických esterů epoxidovaných mastných kyselin odvozených od výše zmíněných olejů.

Aminová a polyaminoamidová tvrdidla pro způsob podle vynálezu mají aminová čísla 150 až 1800 mg KOH/g a působí vytvrzování při teplotách 0 až 50 °C, s výhodou při 15 až 25 °C, při množství 0,9 až 2,0 χ Η x S, kde „H“ je vodíkový ekvivalent tvrdidla a „S“ součet obsahu epoxidových a akrylových skupin v mol/100 g. Při tvrzení je možno používat látek urychlujících nebo zpomalujících vulkanizační reakce, jako jsou fenolické sloučeniny, polyoly, thioly, ketony, cyllické étery a podobně. Někdy je vhodné použít i látek ovlivňujících rozliv, povrchové napětí a tvorbu pěny. Pro způsob podle vynálezu lze použít i známá plniva a pigmenty, jako jsou písek, drcené sklo, mletý tavený křemen, silikagel, titanová běloba a podobně. Reaktivní kompozice může být tixotropní.

K přípravě penetračních roztoků se epoxyakrylát s vulkanizátorem rozpustí v rozpouštědlech, přičemž se nejčastěji používá aromátů, ketonů a chlorovaných uhlovodíků.

Příklad

Nejdříve se odstraní narušená část stromu, zejména hniloba. Potom se ošetřované místo vydesinfikuje a upraví se jeho tvar, aby nevznikaly žádné zbytečné kapsy. Za suchého a teplého počasí (nad 15 °C) se na čisté zdravé dřevo nanese penetrační roztok sestávající z 25 hm. dílů reaktivní kompozice sestávající z 60 hm. dílů nízkomolekulární epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu A o střední molekulové hmotnosti 390, 20 hm. dílů polyetyléglykoldiakrylátu o střední molekulové hmotnosti 744, 20 hm. dílů epoxidovaného lněného oleje, 1 hm. dílu polysulfidu vápníku a 4,7 hm. dílů trimetylhexametylendiaminu a ze 100 hm. dílů toluenu.

Po uplynutí 8 hodin se na takto upravenou plochu nanese 1 mm vrstva reaktivní kompozice sestávající z 90 hm. dílů rezorcinepoxidové pryskyřice o střední molekulové hmotnosti 239,3 hm. dílu butylesteru epoxidovaných mastných kyselin sójového oleje, 40 hm. dílů n-butylakrylátu, 50 hm. dílů trimetylolpropantriakrylátu a 88 hm. dílů trimetylhexametylendiaminu. Získá se houževnatý povlak s dobrou odolností vůči vibracím.

Pro zaplnění dna dutiny se použije reaktivní kompozice sestávající z 95 hm. dílů nízkomolekulární epoxidové pryskyřice na bázi bisfenolu F o střední molekulové hmotnosti 315,5 hm. dílů n-decylakrylátu, 10 hm. dílů mletého taveného křemenu a 15 hm. dílů 1,4-diaminobutanu. Po vytvrzení má povlak mez pevnosti v tahu 322 MPa, tažnost 22 % a rázovou houževnatost 88 J/cm².

Claims (1)

1. PREDMET

   Použití reaktivní kompozice sestávající hmotnostně z 10 až 90 dílů nízkomolekulární epoxidové pryskyřice a/nebo novolakového epoxidu o střední molekulové hmotnosti 220 až 670, střední funkčnosti 1,95 až 3,00 a obsahu epoxidových skupin 0,30 až 0,91 mol/100 g, 5 až 90 dílů esterů kyseliny akrylové o střední molekulové hmotnosti 86 až 800, střední funkčnosti 1 až 3 a obsahu akrylových skupin 0,12 až 1,17 mol/100 g a popřípadě 3 až 40 dílů C3 až C6 esterů nebo triglyceridů epoxidovaných alifatických kyselin vysychavých nebo polovysychavých olejů a z polyaminických tvrdidel v množství odpovídajícím 90 až 200 % teorie, vztaženo na obsah epoxidových a akrylových skupin, jako prostředku ke konzervaci narušených stromů.