CS235439B1 - Způsob dezinfekce.keratinových vláken - Google Patents

Abstract

Způsob dezinfekce keratinových vláken, který je určen pro použití v textilním, respektive kožedělném průmyslu, zejména při zpracování jirchářských keratinových vláken, pri kterém se keretinová vlákna zpracovávají devitalizační lázní o hmotnostním obsahu 0,1 až 3,0 % třicetiprocentní kyseliny peroctové a 0,1 ež 5,0 % třicetiprocentního formaldehydu, přičemž požadované množství formaldehydu je možno v prostředí o hodnotě pH 1 až 3 získat uvolněním z hmotnostně 0,1 až 6,0 % hexametylentetraminu, při teplotě 12 ež 30 °C, poměru lázně 1:3 až 1:30 a době působení 1 ež 24 hodin. Účelem vynálezu je prostřednictvím formaldehydu chránit keretinová vlákna před oxidačním poškozením při dezinfekci.

Description

Vynález se týká keramických vláken, u nichž se provádí dezinfekce prostřednictvím devltalizeční lázně, zejména při zpracovávání jirchářských keratinových vláken.

Textilní průmysl zpracovává nejen střižní keratlnová vlákna, ele i vlákna získané různými postupy z kůží mrtvých zvířat, tak zvaná jirchářské vlny.

Zpracování jirchářských keratinových vláken vyžaduje na rozdíl od střižních materiálů dodržování přísnějších hygienických předpisů, nebol mohou být potencionálním nebezpečím pro rozšíření nákazy Antraxem, obdobně jako kůže mrtvých zvířat. Z těchto důvodů se kůže mrtvých zvířat před zpracováním - odchlupením - podrobují dezinfekci, jejímž cílem je devitalizace spor a bakterií Antraxu.

Známá dezinfekce keratinových vláken se provádí působením zředěného roztoku kyseliny peroctová po dobu 2 až 24 hodin. Kyselina peroctová vykazuje germicidní vlastnosti vůči širokému spektru sporulujících a termorezistenčních mikroorganismů, ale zároveň svými vysokými oxidačními schopnostmi poškozuje keratinová vlákna, což se projevuje především rozštěpením příčných cystinových vazeb za současného zhořčení mechanických .vlastností vláken.

Jiné známé způsoby dezinfekce keratinových vláken se zaměřením na devitalizaci spor a bakterií Antraxu se prakticky nepoužívají pro nedostatečnou účinnost a provozní upotřebí telnost t- pro ekonomickou nevýhodnost.

ioškození keratinových vláken při dezinfekci, projevující se zejména zhoršením mechanických vlastností vláken, odstraňuje způsob podle vynálezu, jehož podstatou je, že se dezinfekce provádí devltalizeční lázní o obsahu 0,1 až 3,0 hmotnostních % třicetiprocentní kyseliny peroctové a 0,1 až 5,0 hmotnostních % třicetiprocentního formaldehydu, případně místo formaldehydu 0,1 až 6,0 hmotnostních % hexametyléntetramínu, který v kyselém prostředí o hodnotě pH 1 až 3 potřebná množství formaldehydu uvolní, při teplotě 12 až 30 °Cj poměru lázně 1:3 až 1:30 a době působení lázně 1 až 24 hodin, šířka uvedených rozsahů použitých chemikálií i parametrů dezinfekce je nutná z důvodů nestejnorodosti jirchářských keratinových vláken.

Při hodnocení chemického narušení keratinových vláken, například vlny, pomocí metody rozpustnosti v 0,1n NaOH vykazuje vine před zpracováním v 0,3procentním roztoku kyseliny peroctové hodnotu rozpustnosti ež 15 %. Po zpracování se hodnota zvyšuje na 35 ež 45 %, což je důkazem vysokého chemického narušení. Působenia formaldehydu ne keratinová vlákna vznikají nová příčná vazby mezi polypeptickýni řetězci, zvyšuje se jejich chemická odolnost. Louhová rozpustnost vlny se po zpracování ve výěe popsané devltalizační lázni s formaldehydem snižuje na 6 ež 11 %,.což dokazuje významný ochranný účinek formaldehydu vůči chemickému a oxidačnímu narušeni vlny.

Z provedených zkoušek vyplynulo, že oxidace formaldehydu kyselinou peroctovou se ve zředěných roztocích prakticky neprojevuje. Uvedené zjištěni se vztahuje ne dezinfekci při teplotě 20 °C a výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 1. Rozklad kyseliny peroctová v lázni obsahující vlnu je velmi rychlý a přítomnost nebo nepřítomnost formaldehydu zde hraje zanedbatelnou roli. Porovnáni zjištěných rychlosti rozkladu kyseliny peroctové v lázni bez formaldehydu e s formaldehydem ukazuje tabulka č. 2.

Přidávený formaldehyd ovlivňuje pracovní prostředí minimálně. Výrazněji se ne zhoršeni pracovního prostředí podlil Persteril svým kyselým zápachem.

Příklad 1

Devitalizace ovčích, kozích nebo jiných kůží ae provádí namočením v lázni obsahující 0,3 až 0,5 hmotnostních % třicetiprocentní kyseliny peroctové za přídavku 1,0 hmotnostních % třicetiprocentního formaldehydu, při teplotě 12 až 30 °C, po dobu 16 hodin a při poměru lázně 1:10, Dále následuje oplachování kůží a jejich odehlupení některým ze známých postupů, to jest enzymaticky, nátěrem sirníkovou kaší a podobně. Odchlupená keratinová vlákna se dále zpracovávají běžnou technologií, jako je praní, odstředění, sušení a podobně, právě tak jako odchlupené kůže, která jsou podrobeny obvyklému zpracování koželužskou technologií.

Příklad 2

Devitalizace ovčích, kozích nebo jiných kůží se provádí obdobně jako u příkladu 1, pouze s tím rozdílem, že místo formaldehydu se do devitBlizační lázně přidává 3 % hexemetyléntetraminu. Podmínkou pro úspěšnou aplikaci hexametyléntetramínu je dodržení pH lázně v rozmezí 1 až 3. Další podmínky jsou shodné jako u příkladu 1.

T a b u 1 k a 1

Rozklad kyseliny peroctové v dezinfekční lázni bez vlny (20 °C)

Doba v hod.	Lázeň obsahující 0,3·% Perste-	Lázeň obsahující 0,3 % Persterilu a
	rilu	1,6% formaldehydu
	anel. stan. úbytek v %	anal. stanovení úbytek v %

přípravě	0,33	-	0,32	-
za 2 hod.	0,32	3,0	0,28	12,0
za 4 hod.	0,31	6,1	0,25	22,0
za 23 hod.	0,30	9,1	0.25	22,0

Tabulka 2

Rozklad kyseliny peroctové v dezinfekční lázni obsahující vlnu (20 °C)

Doba v hod.	Lázeň obsahující 0,3 % Persterilu	Lázeň obsahující 0,3 % Persterilu a 1,0% formaldehydu
	anal. stan. úbytek v %	anal. stan. úbytek v %

přípravě	0,32	-	*	0,30	-
za 2 hod.	0,05	84		0,04	87
za 4 hod.	0,03	91		0,02	93
za 23 hod.	0,02	94		0,02	93

Claims (2)

PŘEDMĚT V Ϊ NÁLEZU

1. Způsob dezinfekce keratinových vláken zředěnou kyselinou peroctovou, vyznačující se tím, že se keretinová vlákna zpracovávají lázní o obsahu 1 ,0 až 3,0 % hmotnostních 30% kyseliny peroctové a 0,1 až 5,0 % hmotnostních 30% formaldehydu při teplotě 12 až 30 °C, při poměru lázně 1:3 bž 1:30 a při době působení 1 až 24 hodin.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se zpracování provádí v prostředí o hodnotě pH I až 3, přičemž se formaldehyd získává uvolněním z hexametyleňtetramínu, kterého se do lázně přidává 0,1 ež 6,0 % hmotnostních.