CS233650B1 - Hmota pro teplosměnnou stěnu rekuperátoru - Google Patents

Abstract

Vynález řeší otázku hmoty pro teplosměnnou stěnu rekuperátoru s opti málními vlastnostmi. Podstata vynálezu spočívá v tom, že se tato hmota sestává z 25 až 50 % hmot. elektrotaveného ko rundu, 25 až 50 % hmot. Samotové a- nebo lupkové drtě a 7 až 25 % hmot. mle tého korundu a 8 až 30 % hmot. pojivá

Description

Vynález se týká hmoty pro teplosměnnou stenu rekuperátoru konvekčního, sálavého nebo konvekčně sálavého, která je zvlášj vhodná pro použití v oblasti vysokých provozních teplot spalin nebo podobných plynných produktů se silnou chemickou agresivitou, které jsou odváděny do komína·

Dosavadní teplosměnné stěny rekuperátorů jsou buň kovové, nebo keramické· V posledních letech se objevili nové teplosměnné stěny rekuperátorů kombinované, řešené tak, že vnitřní pláší rekuperátoru je na straně ochlazovaného media opatřen kovovými žebry a současně i žárovzdoroou vyzdívkou· Tyto teplosměnné stěny využívají výhod obou typů původních rekuperátorů, to znamená vysoké tepelné vodivosti kovů a vysoké chemické a tepelné odolnosti žárovzdomých materiálů·

Jako žárovzdorný materiál se doporučují žárevzdorná tvarová staviva, žárovzdomá vyzdívka, výmazová hmota nebo upravené keramická vláknité izolace·

Na kombinovanou teplosměnnou stěnu rekuperátoru jsou však kladeny značné požadavky^ a to někdy protichůdné·

Vysoká tepelná vodivost je zaručena zejména u kovů, méně již u žárovzdomých materiálů, které se svým součinitelem tepelné vodivosti řádově liší· Také součinitel teplotní roztažnosti se u kovů a žárovzdomých materiálů liší· U žáruvzdorných materiálů'nastávají po výpalu na provozní teplotu malé objemové změny, které jsou stejně jako malé smrštění a praktický žádný dodatečný nárůst,požadovány· Posledním požadavkem je vysoká tepelná a chemická odolnost žárovzdomých materiálů·

Složitá je zejména volba vhodného žárovzdomého materiálu z hlediska jeho teplotní roztažnosti, neboí teplosměnná stěna rekuperátoru pracuje vždy se značným teplotním spádem, přičemž teplota na straně žárovzdomé hmoty je o 500 až 600 °C

-.² 233 BSO vyšší než na straně ocelového pláště· Absolutní hodnoty roztažnosti mohou být I v opačném poměru k jejich součinitelům·

Zatímco tepelná vodivost se projeví v účinnosti rekuperá*toru, rozdíly v tepelné dilatací a objemové změny žáruvzdorné hmoty po výpalu se projeví na životnosti rekuperátoru, nebot žárovzdoraá vyzdívka popraská a vypadne·

Uvedeným požadavkům nejlépe vyhovuje hmota pao teplosměnnou stěnu rekuperáteru podle vynálezu· Její podstata spočívá v tom, že sestává z 25 až 50 % hmot· elek tro tavného korundu s velikostí částic 0,1 až 8 mm, 25 &ž 50 % hmot· šamotové a/nebo lupkové drtě s velikostí částic 0,1 až 8 mm, 7 až 25 % hmot. mletého elektrotavného korundu s velikostí částic 0,01 až 0,25 mm a 8 až 30 % hmot· pojivá· Jako pojivá lze s výhodou použít roztok vodního skla draselného nebo sodného o hustotě 1300 až 1420 kg m^fnebo případně hydrosol kysličníku křemičitého s přídavkem křemičitého úletu o velikosti částic 0,2 až 5 {A.m v množství 40 až 120 % hmot· počítáno na hmotnost hydrusolu< Korund dodá hmotě vysoký součinitel tepelné vodivosti a vysokou teplotní a chemickou odolnoet· Samotová a/nebo lupková dríjjredukujf s ohlodem na přidaný korund teplotní roztažnost zatvrdlé hmoty při vysokých teplotách· Změnou množství této drtě lze dosáhnout požadované hodnoty teplotní roztažnosti* která se však bude vždy řádově lišit od teplotní roztažnosti běžně používanýoh kovů*

Vynález je dále blíže popsán na příkladech jeho provedení· Příklad 1

Teplosměnná stěna rekuperátoru byla vytvořena z hmoty o složení : elektrotavný korund, frakce 0,1 až 8 mm 45 % hmot· šamotová drí, frakce 0,1 až 8 mm 35 % hmot· mletý elektrotavný korund, frakce 0,01 až 0,2mm 20 % hmot·

Jako pojivá bylo použito roztoku vodního skla draselného h«1360

O | kg.m ·* v množství 14 % hmot·

K uryohlení tuhnutí byl použit urychlovač tuhnutí v množství 1%·

Příklad 2

Teplosměnná stěna rekuperátoru byla vytvořena z hmoty o složení t elektrotavný korund, frakce 0,1 až 8 mm 40 % hmot.

lupková drí, frakce 0,1 až 8 mm -40 % hmot· mletý elektrotavný korund, frakce 0,01 až 0,2w»n 20 % hmot.

-3233 850

Jako pojivo bylo použito roztoku vodního skla stejných vlastnosti jako v příkladě 1«

Příklad 3

Teplosměnná stěna rěkuperátoru byla vytvořena z hmoty o složeni olektrotavný korund^ frakce 0,1 až 8 mm 45 % hmot· lupková dr?, frakce 0,1 až 8 mm 32 % hmot· mletý olektrotavný korund, frakce 0,01 až 0,2 mm 223 % hmot· Jako pojivo bylo použito roztoku hydrosólu kyseliny křemičité s přídavkem křemičitého úletu s velikosti částic 0,2 až 5 v poměru ltl, v množství 20 % hmot·

Hmota o složeni uvedeném v předchozích příkladech se nejlépe zpraoovává dusáním čerstvé směsi do prostorů mezi kovovými žebry®

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   233 650

   1. Hmota pro teplosměnnou stěnu rekuperátoru, vyznačující se tím, že sestává 2 25 až 50 % hmot. elek tro tavného korundu s velikostí částic 0,1 až 8 mm, 25 až 50 % hmot. šamotové a/nebo lupkové drtě s velikostí části· 0,1 až 8 mm, 7 až 25 % hmot· mletér . ho eleJk tro tavného korundu s velikostí částic 0,01 až 0,25 mm a 8 až 30 % hmot· pojivá· s.
2. 2· Hmota podle bodu 1, vyznačující se tím, že pojivo sestává z vodného roztoku vodní draselného skla a/nebo vodního sodného skla o hustotě 1300 až 1420 kg_em“\
3. 3» Hmota podle bodu*1, vyznačující se tím, že pojivo sestává z hydrosolu kysličníku křemičitého a 40 až 120 % hmot·, vztaženo na hmotnost hydrosolu kysličníku křemičitého, křemičitého úletu o velikosti částio 0,2 až 5^m.