CS230162B1 - Způsob výroby pryžových odledňovacích povlaků křídel letadel - Google Patents

Abstract

Předmětem vynálezu je způsob výroby pryžových odledňovacích povlaků křídel letadel vulkanizací v rotačním bubnovém lisu s přítlačnou gurtou. Odledňovací povlak je konstrukčně upraven a zjednodušen tak, aby jej bylo· možno propustit rotačním bubnovým lisem při vulkanizací. Postup podstatně zrychlí a zlevní výrobu a umožní se jdosažení vyšších užitných hodnot ipři nižší hmotnosti výrobku.

Description

Předmětem vynálezu je způsob výroby pryžových odledňovacích povlaků křídel letadel vulkanizací v rotačním bubnovém lisu s přítlačnou gurtou. Odledňovací povlak je konstrukčně upraven a zjednodušen tak, aby jej bylo· možno propustit rotačním bubnovým lisem při vulkanizací. Postup podstatně zrychlí a zlevní výrobu a umožní se jdosažení vyšších užitných hodnot ipři nižší hmotnosti výrobku.

Vynález se týká způsobu výroby pryžových odledňovacích povlaků křídel letadel vulkanizací v rotačním bubnovém lisu, umožňující při jednodušší konstrukci výrobku ekonomičtější výrobu a dosažení vyšších užitných hodnot.

Při průletu letadel mraky za nepříznivých teplotně-atmoslérických podmínek vzniká na křídlech ledová námraza, dosahující i tloušřky několika centimetrů. Tento povlak ledu způsobuje u většiny letadel ztrátu rychlosti a omezuje letové schopnosti stroje, takže musí být během lotu odstraňován. To lze dosáhnout y podstatě několika způsoby.

Rozpouštěním námrazy eventuálně zabráněním jejího vzniku zahříváním křídel, ostříkáváním křídel nemrznoucí kapalinou anebo opakovaným nafukováním a vysáváním kanálků v pryžových povlacích, nalepených na hraně křídel, čímž dochází k popraskání ledového povlaku a následnému odrolení zbytků ledu vlivem turbulence vzduchu na křídlech při letu. Prvý způsob je energeticky náročný, protože zahřívání se uskutečňuje elektricky topenými odporovými dráty, zabudovanými pod povrchem křídel; druhý způsob je zase neekonomický vzhledem k vysoké spotřebě nemrznoucí kapaliny, navíc časově omezený její zásobou.

Pryžové odledňovací povlaky jsou vyráběny pouze několika výrobci a jejich výrobky se liší konstrukcí a tím i postupem při výrobě. Odledňovací povlaky jsou zhotovovány z pryžotextilního materiálu, mají tvar kónické obdélníkové desky o délce až 4 metrů při šířce necelé desetiny této délky. Na křídla letadla se lepí lepidlem tak, aby byla oblepena náběžná hrana křídla včetně části spodní i horní plochy křídla. Odledňovací povlak obsahuje v sobě po délce nebo šířce vzduchové kanálky, které při vlastním zákroku je možno nafukovat horkým vzduchem pod tlakem 0,1—0,2 MPa, aby pak v následujícím časovém sledu byl vzduch z kanálků vyčerpán vývěvou nebo jen prostě odveden do atmosféry. To se provádí v opakovaných intervalech do odstranění námrazy. Při naplnění kanálku vzduchem dochází k objemové změně ve směru kolmo na povrch křídla a tím k mechanickému popraskání povlaku námrazy.

Výroba odledňovacího povlaku je poměrně složitá. Provádí se vesměs ručně, buď lepením z .předtvarovaných hlavních a rozváděčích kanálků z gumotextilního materiálu, nebo vytvarováním systémů kanálků šitím nebo stehováním. Rovněž požadavky na pryžový materiál odledňovacího povlaku jsou značné. Horní povrch musí odolávat vlivu atmosférického působení — především ozónu a ultrafialového záření ve vysokých letových výškách; materiál spodní strany má především umožňovat dokonalé přilepení povlaku k ,ploše křídla. Pryž musí odvádět statickou elektřinu. Tradičním materiálem je chloroprenový kaučuk, ale i ten má určité nedostatky, jako např. vysokou měrnou hmotnost, tuhost za nízkých teplot a negativní působení na textilní výztuž vlivem uvolňovaného chlorovodíku při stárnutí pryže.

Značným problémem při výrobě odledňovacích povlaků je provedení vulkanizace. Nejednodušší způsob je vulkanizace v parním vulkanizačním kotli. Přitom má postup některé nevýhody: znečištění povrchu výrobku nečistotami z páry, nízký lisovací tlak (cca 0,5 MPa) při vulkanizaci, omezující dokonalé propojení jednotlivých prvků výrobku, případně způsobující pórovitost pryžových složek povlaku. Dalším možným způsobem je vulkanizace v etážovém vulkanizačním lisu s využitím pružné podložky, tvořené buď měkkou, nebo porézní pryžovou plotnou event, nafukovací membránou. Přesto je obtížné dosáhnout dobré kvality povrchu výrobku, protože vzhledem k tvarové složitosti a rozměrné ploše dochází k uzavírání vzduchu mezi výrobkem a lisovací plochou, což se projevuje nedolisky a nerovnostmi. Nutno používat rovněž nízkých lisovacích tlaků, řádově nepřevyšujících tlak v parním' kotli.

Vulkanizace odledňovacích povlaků v etážovém lisu, opatřeném lisovací formou nepřináší kromě větší rozměrové přesnosti žádné výhody, protože vznik povrchových nedolisků je ještě podpořen obtížnějším odvodem vzduchu z lisovaného povrchu.

Nevýhody uvedených postupů odstraňuje způsob výroby odledňovacích povlaků křídel letadel podle vynálezu, jehož podstatou je, že jednostranně pogumovaný textilní úplet, předem zvulkanizovaný průchodem rotačním bubnovým lisem a obrácený opryžovanou stranou dovnitř, se spojí s nosnou tkaninou seglového typu a nevulkanizovanými kaučukovými fóliemi bez textilní výztuže a společně se podrobí vulkanizaci v rotačním bubnovém lisu s přítlačnou gurtou.

V rotačním bubnovém lisu je možno aplikovat vulkainizační teplotu v rozsahu 140 až 170 °C, s výhodou 150 °C a přítlačný hydraulický tlak na gurtu 6 až 18 MPa, což při přepočtu na výrobek představuje lisovací tlak 0,4 až 1,2 MPa.

Při vulkanizaci v rotačním bubnovém lisu nastává proti jiným vulkanizačním postupům prudký náběh vulkanizace, který podporuje tvarovou a rozměrovou stálost výrobku. Při postupném průchodu tlakovou zónou pod přítlačnou gurtou dochází k plynulému odvzdušňování lisovaného povrchu, takže konečný výrobek jo povrchově bezchybný. Není znečištěn nečistotami z páry nebo separačními prostředky z lisovací formy. Značnou výhodou je i rychlost výroby, protože odpadají ztrátové manipulační časy.

Postup vulkanizace v rotačním bubnovém lisu umožňuje využít v konstrukci odledňo230162 vaicího povlaku nové prvky. Doposud se odsátí vzduchu z funkčních kanálků v poslední fázi evakuace, kdy může docházet k přisátí horní plochy povlaku u ventilu, uskutečňovalo pomocí vbudovaných úzkých odvodních kanálků v ploše nebo v hraně povlaku nebo použitím speciální tkaniny s tuhými vlákny, mezi nimiž odsávaný vzduch může procházet. V navrhovaném řešení se využívá k odvodu vzduchu uměle vytvořeného dezénu na vnitřním opryžovaném povrchu textilního úpletu, který je horní vrstvou odledňovacího povlaku. Jednostranně pogumovaný úplet je zvulkanizován na rotačním bubnovém lisu do polovičního stavu vulkanizace a po spojení s nosným seglem, přičemž opryžovaná strana úpletu je směrována dovnitř, se prošitím vytvoří funkční kanálky odledňovacího povlaku. Při nové společné vulkanizaci kompletního odledňovacího povlaku v rotačním bubnovém lisu nedochází vzhledem k částečné předvulkanizaci v prvém stadiu výroby již k přilepení vnitřní opryžované vrstvy úpletu na spodní seglovou tkaninu, ale k jejímu desénování negativním otiskem textilní struktury seglu. Vzhledem k nestejnému smrštění polyamidového úpletu a bavlněného seglu ochlazením po vulkanizaci nedoléhá již desén v opryžované vrstvě úpletu ma korespondující strukturu seglové tkaniny, ale vytváří volný prostor, který přispívá příznivě k evakuaci odledňovacího povlaku.

Rovněž je možný postup, kdy pogumovaný úplet jako polotovar se zvulkanizuje v rotačním bubnovém lisu do plného vulkanizačního stavu, přičemž se současně na opryžované vrstvě vytváří desén jako otisk desénovací tkaniny, přiváděné ze zábalové cívky po gurtě rotačního bubnového lisu.

Za účelem zvětšení povrchu, určeného k lepení na křídla letadla, lze rovněž vytvořit na spodní straně odledňovacího povlaku desén jako negativní otisk struktury textilní tkaniny, přiváděné ze zábalové cívky mezi lisovaný výrobek a přítlačnou gurtu rotačního lisu. Vulkanizace v rotačním bubnovém lisu je možno použít i k přípravě vulkanizovaného opravného materiálu pro odledňovací povlaky, tj. například záplat na poškozená místa.

Celkově nový vulkanizační způsob i upravená konstrukce odledňovacího povlaku znamenají zjednodušení výrobního postupu, spojeného s vyšší užitnou hodnotu a snížením hmotnosti výrobku až o 20 %.

K podstatnému snížení hmotnosti odledňovacích povlaků kromě jiného přispívá i aplikovaná kaučuková směs podle autorského osvědčení 187 073 z kombinace dienových kaučuků a etylénpropylenového kaučuku, protože již tyto kaučuky se vyznačují nízkou měrnou hmotností.

jednostranně pogumován kaučukovou směsí z kombinace butadienstyrenového a etylénpropylcoového kaučuku podle autorského osvědčení 187 073 a zvulkanizován průchodem rotačním bubnovým lisem při teplotě 155 °C, hydraulickém tlaku na přítlačnou gurtu 8 MPa při rychlosti průchodu 33 m/ /hod. Prošitím je spojen s nosným seglem odledňovacího povlaku o gramáži 380 g/m², přičemž opryžovaná strana úpletu je směrována dovnitř. Prošitím se zároveň vytváří systém přívodních a funkčních kanálků, Sešitý útvar je pomocí spojovacího kaučukového roztoku pogumován z vrchní strany připojením 0,65 mm silné fólie z ozónuvzdorné kaučukové směsi z butadienstyrenového a etylénpropylenového kaučuku podle autorského osvědčení 187 073 a ze spodní strany 0,45 mm silné fólie ze směsi na bázi chloroprenového kaučuku. Polotovar odledňovacího povlaku se ponechá 24 hodin v klidu za účelem odstranění uzavřeného vzduchu a vytékání zbytků rozpouštědel.

Vulkanizace polotovaru se> provede průchodem rotačním bubnovým lisem s přítlačnou gurtou tak, že ozónuvzdorná horní strana odledňovacího povlaku se přivádí na chromovanou plochu vulkanizačního bubnu a spodní strana, určená k lepení na křídla letadla, na tkaninu s hrubou strukturou, která je vedena ze zábalové cívky poi přítlačné gurtě.

Vulkanizace probíhá při teplotě 150 °C, hydraulickém tlaku na přítlačnou gurtu 12 MPa a při rychlosti stroje 10 m/hod. Na křídla tryskového dopravního letadla jsou odledňovací povlaky lepeny roztokovým chloroprenovým lepidlem, obsahujícím reaktivní alkylfenolformaldehydovou pryskyřici.

Příklad 2

Při výrobě odledňovacích povlaků, odolných palivům, olejům a výfukovým plynům, určeným pro výškovky a kýlovku letadla se postupuje podle příkladu 1, ale při obkládání polotovaru odledňovacího povlaku krycími vrstvami se přikládá fólie· z olejivzdoriné a ozónuvzdorné směsi z kombinace butadienakryloinitrilového a etylénpropylenového kaučuku podle autorského osvědčení 187 073.

Vulkanizace se provede postupem, uvedeným v příkladu 1.

Zvulkanizované odledňovací povlaky jsou lepeny ,na výškové stabilizační plochy a kýlovku tryskového dopravního letadla roztokovým’ chloroprenovým lepidlem, připraveným podle čs. patentu 125 589.

Příklad 3

Při výrobě odledňovacích povlaků pro lePříklad 1 tadla, létající v arktických podmínkách při teplotách —60 °C, jsou odledňovací povlaPolyamidový úplet o gramáži 140 g/m² je ky vyráběny z kaučukové směsi na bázi polybutadienového a etylénpropylenovéhO kaučuku podle autorského osvědčení 187 073. Výroba i vulkanizace se provádí postupy, uvedenými v příkladě 1. Vulkanizované odlodňovací povlaky se přilepují na křídla a ocasní plochy tryskového dopravního letadla roztokovým chloropremovým lepidlem, připraveným podle čs. patentu 125 589.

Claims (4)

1. PREDMĚT

   1. Způsob výroby pryžových odledňovacích povlaků křídel letadel, vyznačený tím, že jednostranně pogumovaný textilní úplet, předem zyulkanizovaný průchodem rotačním bubnovým lisem a obrácený opryžovanou stranou dovnitř, se spojí s nosnou tkaninou seglového typu a nevulkanizovanými kaučukovými fóliemi bez textilní výztuže a společně podrobí vulkanlzaci v rotačním bubnovém lisu s přítlačnou gurtou.
2. 2. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že vulkanizace v rotačním bubnovém lisu se provádí při teplotách 140 až 170

   YNÁLEZU stupňů Celsia a lisovacím tlaku 0,4 až 1,2 MPa.
3. 3. Způsob výroby podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že mezi lisovaný odledňovací povlak a přítlačnou gurtu rotačního bubnového lisu se přivádí ze zábalové cívky tkanina s hrubou strukturou.
4. 4. Způsob výroby podle bodů 1 až 3, vy- * značený tím, že polotovar odledňovacího povlaku se vkládá do rotačního bubnového lisu obrácen stranou, určenou k lepe- · ní na křídla letadla, směrem k tkanině s hrubou strukturou, přiváděné po přítlačné gurtě.