CS229904B2 - Zařízení ke koncentraci světla - Google Patents

Abstract

V zařízení ke koncentraci světla emitovaného z bodového nebo plošného zdroje do bodu nebo plochy koncentrace, ležící mimo vysílaný světelný svazek, svírá šikmá transparentní částečná odrazná plocha s osou emitovaného přímého svazku úhel 35 až 55° a leží v poloze, v níž odráží světelný svazek do směru od bodu nebo od plochy koncentrace světla. Mezi světelným zdrojem a bodem nebo plochou koncentrace světla je v dráze odražených a/nebo prošlých paprsků umístěna alespoň jedna odrazná autokolimační plocha.

Description

Vynález se týká zařízení ke koncentraci světla, které vychází z bodového nebo plošného zdroje, do bodu nebo plochy koncentrace ležící mimo vysílaný světelný svazek.

Zařízení je použitelné hlavně v oboru fotografie, reprodukční techniky, filmu a televize a může nahrazovat optické přístroje různých druhů nebo s nimi může být kombinováno. U zrcadlovek může nahrazovat dosavadní zařízení se zrcadly i zaostřovací systémy s matnicí a rovněž čočky pro koncentraci světla nebo spojné čočky, jimi jsou reflexní hledáčky normálně vybaveny. Zařízení rovněž představuje účinnou náhradu běžných systémů pro koncentraci světla ve fotografických zvětšovacích přístrojích, světelných zdrojích, prohlížecích přístrojích a podobných aparátech. Zařízení lze obzvláště užívat v systémech pro fotografickou nebo kontaktní reprodukci, spočívajících v přenosu obrazu reprodukovaného dokumentu, kde zajišťuje maximální koncentraci světla na povrch, na který má být obraz reprodukován.

Ke koncentraci světla se v optických přístrojích obvykle používá čočkových soustav, které jsou však jednak drahé a jednak těžké a křehké. Koncentrují světlo do bodu, který má od nich pevnou vzdálenost, a když se čočka posune za účelem zaostření nebo když se změní ohnisková vzdálenost použité čočky, musí se nastavovat vzdálenost světelného zdroje od čoček, aby se světlo koncentrovalo do nejzadnější čočky. To vyžaduje použití složitých přídavných mechanismů. Ve známých přístrojích se musejí vyměnit kondenzory sloužící ke koncentrování světla, když se změní rozměr promítaného filmu nebo ohnisková vzdálenost promítacího objektivu, pokud nemá přístroj kondenzor s nastavitelnou ohniskovou vzdáleností. Takové přístroje jsou ovšem ještě dražší a složitější a jejich funkce je omezena aberací čočkové soustavy. Soustavy s reflektorem, kterých se používá v některých zvětšovacích přístrojích, mají tu nevýhodu, že soustřeďují světelný svazek vždycky do stejné vzdálenosti, která je závislá na eliptickém nebo parabolickém tvaru reflektoru.

Vynález odstraňuje nevýhody dosavadních soustav a jeho předmětem zařízení ke koncentraci světla emitovaného z bodového nebo plošného zdroje do bodu nebo plochy koncentrace ležící mimo vysílaný světelný svazek, které obsahuje v dráze světelného svazku šikmo uloženou transparentní částečně odrazovou plochu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že transparentní částečně odrazná plocha, svírající s osou emitovaného přímého svazku úhel 35° až 55°, leží v poloze, odrážející vysílaný světelný svazek do směru bodu nebo plochy koncentrace, přičemž mezi světelným zdrojem a bodem koncentrace nebo plochou koncentrace světla je v dráze paprsků odražených a/nebo prošlých transparentní částečně odraznou plochou umístěna nejméně jedna odrazná autokolimační plocha. Přitom bod koncentrace nebo střed plochy koncentrace světla je umístěn ve stejné vzdálenosti od průsečíku osy přímého svazku s transparentní částečně odraznou plochou jako emitující bodový zdroj nebo střed plošného zdroje. Transparentní částečně odrazná plocha může být umístěna mezi dvěma odraznými autokolimačními plochami, které se vzájemně protínají pod úhlem v rozmezí 50° až 90°. Když zařízení slouží jako zvětšovací fotografický nebo promítací přístroj, je v bodě koncentrace světla umístěn fotografický objektiv a mezi ním a transparentní částečně odraznou plochou je upevněn nosič pro zvětšovanou nebo promítanou předlohu. Účelně je bod koncentrace světla a zdroj světla umístěn na stavitelné podpěře. Když je zařízení určeno k použití jako fotografický nebo fotokopírovací přístroj, může být plocha koncentrace světla kolmá k rovině plošného zdroje tvořené reprodukovaným obrazem. Alternativně je plocha koncentrace světla rovnoběžná s rovinou plošného zdroje tvořenou reprodukovaným obrazem, přičemž v dráze paprsků mezi transparentní částečně odraznou plochou a plochou koncentrace je umístěno zrcadlo. V aplikaci zařízení podle vynálezu na prohlížečku diapozitivů je v bodě koncentrace světla upevněna spojná čočka a v dráze paprsků mezi touto čočkou a transparentní částečně odraznou plochou je umístěno okénko pro diapozitiv.

Zařzení podle vynálezu je jednoduché, oproti kondenzorovým soustavám podstatně levnější a výkonnější.

Vynález bude vysvětlen na příkladech ve spojení s výkresy, kde značí obr. 1 schematický svislý řez fotografickým přístrojem, jehož zrcadlový hledáček je tvořen zařízením podle vynálezu, obr. 2 schematický svislý řez fotografickým zvětšovacím přístrojem, tvořícím další praktickou aplikaci zařízení podle vynálezu, obr. 3 schematický svislý řez prohlížečkou diapozitivů, představující jiné praktické použití zařízení podle vynálezu a obr. 4 a 5 schémata dvou fotografických přístrojů opatřených zařízením podle vynálezu.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn fotografický přístroj s reflexním hledáčkem, představujícím praktickou formu provedení vynálezu. Na čelní straně pouzdra 1 fotografického přístroje je umístěn snímací objektiv 2. Část vnitřní plochy zadní stěny 3 pouzdra 1, která odpovídá ohniskové rovině, zaujímá při činnosti fotocitlivý materiál, např. fotografický film. Horní část pouzdra 1 má průzor 4 se spojnou čočkou 5. Při tomto specifickém použití je zařízení podle vynálezu určeno pro přenášení obrazu v objektivu do hledáčku a k soustředění světla do bodu 7 ve středu nebo ohnisku čočky 5 hledáčku.

Bod 7, do něhož má být světlo koncentrováno, leží mimo světelný svazek vycházející z optického středu 8 čočky 2 objektivu. Zařízení podle vynálezu je uspořádáno v dráze přímého světelného svazku a obsahuje transparentní částečhě odraznou plochu 9, která může být tvořena polopropustným zrcadlem. Transparentní částečně odrazná plocha 3 je uspořádána šikmo vzhledem k ose X—X‘ přímého světelného svazku a její sklon je takový, aby odrážela dopadající světelný paprsek ve směru od bodu 7, v němž rn;í být svět' ’ ntrováno. Za tím účelem svírá transp. eoiO.ií částečně odrazná plocha 9 s osoi mírného světelného svazku úhel a = a. ·: ίο í přední strana, ležící proti čočce 2, je odvrácena od horle , Velikost :114.1 a se může pohybovat mezi 35^a a bíýč

Kromě transparentní částečně odrazné plochy 9 obsahuje zařízení podle vynálezu odraznou autokolimační plochu 11), uspořádanou na stěně pouzdra 1 proti hledáčku nebo bodu 7, tedy na opačné straně přímého světelného svazku vycházejícího z čočky 2. Odrazná autokolimační plocha 10 může být vytvořena speciální úpravou vnitřní plochy dolní steny pouzdra 1, nebo jednodušeji přilepenou autokolimační vrstvou. Odrazná autokolimační plocha 9 může například sestávat z velkého množství drobných skleněných kuliček nalepených na podložku. Struktura této plochy může být různá za předpokladu, že má stejné vlastnosti.

Popsané zařízení pracuje takm: Uvažujme určité světelné paprsky 11, 12 a II vycházející z optického středu 8 čočky 2. Část jich projde transparentní částečně odraznou plochou 9 ve formě světelných paprsků íla, 12a, 13a, které dopadají na zadní stěnu 3 pouzdra 1 a tedy na ohniskovou rovinu, na níž je uspořádána fotocitlivá plocha. Druhá část světla se odráží ve formě paprsků 11b, 12b a 13b směrem k odrazné autokolimační ploše 10. Avšak vzhledem k její specifické vlastnosti, která, způsobí zpětný odraz dopadajících paprsků ve stejném směru, v jakém dopadly, jsou tyto paprsky 11b, 12b, 13b odráženy zpět k transparentní částečně odrazné ploše 9. Část světla projde a ve formě paprsků 11c, 12c a 13c se koncentruje v bodě 7 hledáčku, to jest ve středu čočky 5 hledáčku. Druhá část světelných paprsků se samozřejmě odráží od transparentní částečně odrazné plochy 9 směrem k čočce 2 objektivu a tudíž se ztrácí. Nicméně je zařízení podle vynálezu schopno soustředit v bodě 7 čočky 5 hledáčku dostatečné množství světla a pozorovatel uvidí velmi jasně obraz, vytvářený na matném povrchu odrazné autokolimační plochy 10, přičemž tento obraz je přesně stejný jako obraz vznikající v ohniskové rovině fotografického přístroje.

V tomto provedení nahrazuje odrazná autokolimační plocha 10 obvyklou matnici reflexního hledáčku a rovněž nahrazuje spojnou čočku, obvykle sdruženou s matnicí v hledáčcích tohoto typu. Systém hledáčku podle tohoto vynálezu je mnohem účinnější než dosavadní systémy a je výrobně mnohem levnější než běžné reflexní hledáčky. Jak je zřejmé z obr. 1, je vzdálenost mezi bodem 7 neboli bodem C koncentrace a průsečíkem O osy X—X¹ přímého svazku a transparentní částečně odrazné plochy 9 rovna vzdálenosti průsečíku O od optického středu 8 čočky 2 objektivu neboli od iccdovňho zdroje A. Tento požadavek musí být splněn pro dosažení požadovaných výsledků, protože odrazné autokolimační plochy mají tu vlastnost, že vracejí světelné paprsky do směru, odkud je přijímají, takže bod C koncentrace paprsků 11c, 12c a 13c leží ve stejné vzdálenosti od průsečíku O jako bodový zdroj A.

V pouzdru 1 jsou uspořádány protiodrazní desky 14, 15, 16, které brání dopadu rozptýleného světla na fotocitlivou plochu, před níž má být uspořádána clona. Clona může být rovněž uspořádána před čočkou 5 hledáčku.

Samozřejmě je rovněž možné obrátit obraz, vytvořený na odrazné autokolimační ploše 10 a viditelný čočkou 5 hledáčku v obrácené poloze. To maže být provedeno různými způsoby.

Obr. 2 znázorňuje schematicky provedení fotografického zvětšovacího přístroje, kde optické zařízení podle vynálezu slouží ke koncentraci světla bez použití jakékoli koncentrační čočky nebo reflektoru na rozdíl od v ěUovrcích neslož běžréhn dřel u, Síelue základní konstrukce může být použito pro výrobu osvětlovacích zařízení nebo projektorů, kde je pro dosažení maximální účinnosti žádoucí soustředit světlo ze světelného zdroje na zadní plochu čočky.

U této druhé aplikace optického zařízení podle vynálezu je střed objektivu 17 zvětšovacího přístroje bodem C koncentrace světla. Jako u předchozího příkladu leží bod C koncentrace mimo přímý světelný svazek vycházející zs zdroje '13, tedy z bodového zdroje A. Osa X—X‘ přímého svazku probíhá vodorovně horní částí zvětšovacího přístroje, zatímco osa Y—Y‘ objektivu 17 je uspořádána svisle.

V horní části je zvětšovací přístroj opatřen pouzdrem la, v němž je uspořádána částečně odrazná transparentní plocha 9a šikmo vzhledem k ose X—X¹ tak, aby odrážela část světelných paprsků ve směru od bodu C koncentrace. Jako v předchozím případě svírá částečně odrazná transparentní plocha Sa s osou X—X‘ úhel a o velikosti mezi 35° a 55°, s výhodou 45°.

Vnitřní plocha stěny pouzdra la, na kterou. dopadá část světelného paprsku odražená od transparentní částečně odrazné plochy 9a, je vytvořena jako odrazná autokolimační plocha 10a. Na. opačné straně transparentní částečně odrazné plochy 9a je umístněna v podstatě proti bodovému zdroji A druhá odrazná autokolimační plocha 19a, vytvořená na vnitřku, stěny pouzdra la. Obě odrazné autokolimační plochy 10a, 19a spolu svírají úhel v němž transparentní čás7 tečně odrazná plocha 9a je mezilehlou rovinou, v tomto případě půlicí rovinou. Ve znázorněném případě má úhel β hodnotu 50°, avšak může mít i jinou hodnotu, například 90°, a transparentní částečně odrazná plocha 9a může svírat nestejné úhly s oběma odraznými autokolimačními plochami ÍOa, 18a.

Fotografický objektiv 17 je nesen pohyblivou podpěrou 20 a je nastavitelný ve svislém směru. Podpěra 20 je spojena prostřednictvím roztaženého měchu 21 s dolní otevřenou stranou pouzdra la, která leží v ohniskové rovině objektivu 17. V tomto místě je uspořádán nosič 22 fotografického negativu nebo pozitivu určeného k reprodukci.

Světelný zdroj 18 je nesen pohyblivou podpěrou 23 a je stavitelný ve vodorovném směru podél osy X—-X^!. Podpěra 23 je rovněž spojena s otvorem pouzdra prostřednictvím dalšího roztažného měchu 21 nebo jiného světlotěsného systému.

Pro maximální účinnost má být vzdálenost mezi světelným zdrojem 18 a průsečíkem O osy X—-X' s transparentní částečně odraznou plochou 8a rovna vzdálenosti mezi průsečíkem O a bodem C koncentrace světla, tedy středem objektivu 17. Protože odrazné autokolimační plochy odrážejí světelné paprsky zpět do směru, z něhož paprsky dopadaly, nastane koncentrace světla ve středu objektivu 17, když je světlo emitováno z bodového zdroje 18. Když je světlo emitováno z bodu 18a, nastává koncentrace v bodě 17a, a když je světlo emitováno z bodu 18b, soustřeďuje se v bodě 17b. Je tedy zřejmé, že pokud se objektiv 17 a zdroj 13 pohybují po svých osách tak, aby měly stejnou vzdálenost od průsečíku O, nastane vždy maximální koncentrace světla, vycházejícího z bodového zdroje A, v bodě C koncentrace. S výhodou jsou proto obět pohyblivé podpěry 20, 23 pohybově spojeny pomocí vhodného mechanismu upraveného tak, aby přestavoval obě podpěry 20, 23 současně do stejné vzdálenosti a ve stejném směru. Samozřejmě je možné i manuální nastavení.

Spojovací mechanismus může obsahovat kuželový pastorek 24, který je v záběru s párem ozubených kol 23, 20, z nichž jedno je spojeno s podpěrou 20 a druhé s podpěrou 23. Pro tento účel může být užito jakéhokoli jiného vhodného mechanismu.

Popsaný zvětšovací přístroj pracuje takto: Uvažujme tři světelné paprsky 27, 28, 29 vysílané světelným zdrojem 18. Je zřejmé, že když dopadnou na transparentní částečně odraznou plochu 9a, pokračuje jedna část světla po přímé dráze směrem k autokolimační ploše 19a ve formě paprsků 28a, 29a. Druhá část světla se odráží od transparentní částečně odrazné plochy 9a směrem k druhé odrazné autokolimační ploše 10a ve formě paprsků 28b, 29b. Obě odrazné autokolimační plochy 10a, 19a odrážejí dopadající paprsky zpátky, ve stejném směru, ale v opačném smyslu. Paprsky odražené od odrazné autokolimační plochy 19a dopadnou zpět na transparentní částečně odraznou plochu Sa, částečně se od ní odrazí jako paprsky 27c, 28c, 29 a soustřeďují se v objektivu 17, zatímco propuštěná část světla se vrací ke světelnému zdroji 18.

Světelné paprsky odražené od odrazné autokolimační plochy IDa dopadají zpět na transparentní částečně odraznou plochu 9a, propuštěná část světla pokračuje po své dráze a spojuje se s paprsky 27c, 23c, 29c tak, že dochází ke koncentraci světla v objektivu 17, a druhá část se odráží zpátky ke světelnému zdroji 18.

Stejných výsledků se dosáhne, když se objektiv 17 posouvá podél své svislé osy za účelem změny zvětšovacího poměru a/nebo zaostřování. V tomto případě se pohybuje světelný zdroj ÍS synchronně s objektivem 17, takže vzdálenost mezi bodovýni zdrojem A a průsečíkem O je stále rovna vzdálenosti mezi průsečíkem O a středem objektivu 17.

Světelným zdrojem 18 v popsaném zvětšovacím přístroji může být světelný zdroj o malém průměru; jeho průměr by neměl být větší než průměr apertury objektivu 17. Za zdrojem 18 může být uspořádán konkávní reflektor 30 nebo malá autokolimační odrazná plocha 41. Před světelným zdrojem 18 může být uspořádáno jakékoli příslušenství jako jsou filtry, rozptylovače, skla bránící ohřevu, clony atd.

V praktickém provedení přístroje podle obr. 2 může být použilo jediné odrazné autokolimační plochy 10a nebo ISa, ale maximální světelné účinnosti se dosáhne znázorněnou konstrukcí zvětšovacího přístroje se dvěma odraznými autokolimačními plochami 10a a 19a. Mezi nimi může být uspořádána clona k omezení množství světla, koncentrovaného ve středu objektivu 17, na polovinu. Případně může být množství světla, dopadajícího do objektivu 17, měněno vložením ploch rozptylujících světlo nebo uložením proměnného difusoru před světelný zdroj 18. Před odraznými autokolimačními plochami 19a a 19a mohou být uspořádány barevné filtry. Jak bylo uvedeno, není úhel sevřený oběma odraznými autokolimačními plochami 10a, 19a kritický a jeho hodnota se může měnit, například pro zjednodušení konstrukce pouzdra la zvětšovacího přístroje.

Koncentrace světla v objektivu 17 případně v bodech 17a, 17b závisí na jakosti odrazných autokolimačních ploch 10a, 19a, na optické kvalitě transparentní částečně odrazné plochy 9a a rovněž na průměru světelného zdroje 18, avšak je nezávislý na vzdálenostech mezi zdrojem 18 a průsečíkem O a mezi průsečíkem O a objektivem 17, pokud jsou tyto vzdálenosti stejné. Avšak průměr světelného zdroje 18 by neměl přesáhnout užitečný průměr objektivu 17, aby přístroj měl dostatečnou účinnost.

Nejlepší možné účinnosti asi 50 % se do229904 sáhne pomocí skleněné transparentní částečně odrazné plochy Sa, která je z 50 % průhledná a z 50 % odrazná. Uspokojivých výsledků může být rovněž dosaženo užitím jednoduché skleněné desky nebo jakéhokoli transparentního povrchu s odrazivostí 5 až 10 %. Rovněž může být užito odrazných ploch, vytvořených na tenké plastické fólii přilepené ne průhlednou desku ze skla nebo z plastické hmoty. Taková odrazná plocha může být případně napjatá a tvořit blanité polopropve-tnš zrcadlo na způsob filmu.

Objektiv 17 může být v požadované míře zacloněn, protože světelný zdroj 18 není za žádných okolností z tohoto bodu viditelný, takže je vyloučeno jakékoli nebezpečí promítnutí obrazu světelného zdroje 18.

Ssmozřejroě izs konstrukci fotografického zvětšovacího přístroje zjednodušit oproti provedení podle obr. 2. V tomto případě jsou jak objektiv 17 tak světelný zdroj 18 upevněny na pevných podpěrách a za účelem zaostření filmu na nosiči 22 se mění vzdálenost mezi nosičem 22 a. objektivem 17. Rovněž z důvodů zjednodušení lze vynechat jednu z obou odrazných autokolimačních ploch 10a nebo 19a.

Zvětšovací přístroj popsaného provedení tvoří výhodnou náhradu dosavadních zvětšovacích přístrojů, v nichž se světlo soustřeďuje bud pomocí stejných čoček, nebo užitím reflektorů.

Obr. 3 znázorňuje další provedení optického zařízení podle vynálezu, kde samotné zařízení tvoří prohlížečku diapozitivů 31.

Pouzdro 1b prohlížecího přístroje má v dolní části oddělení 32, v němž je uložena malá elektrická žárovka 37* a baterie 34. Vlákno nebo střed 35 žárovky 33 tvoří v tomto případě bodový zdroj A.

Jako u předchozích provedení uzavírá pouzdro lto transparentní částečně odraznou plochu 9b, tvořenou polopropustným zrcadlem a protínající osu X—X‘ přímého světelného svazku pod úhlem a rovným 45°. Polopropustné zrcadlo je orientováno tak, aby světelné paprsky, které odráží, směřovaly od bodu C koncentrace světla, který splývá se středem 36 spojné čočky 37 okuláru.

Po obou stranách transparentní částečně odrazné plochy 9b jsou uspořádány odrazné autokolimační plochy 10b, 19b, které spolu svírají úhel β. Transparentní částečně odrazná plocha 9b leží v mezilehlé rovině úhlu β, v konkrétním případě jej půlí.

Princip činnosti popsaného prohlížecího přístroje je v podstatě stejný jako u zvětšovacího přístroje podle obr. 2. Prohlížecí přístroj je velmi účinný, protože světelné paprsky jsou koncentrovány do středu nebo optického středu spojné čočky 37, takže v přístroji je zajištěno dostatečné osvětlení diapozitivů pomocí žárovky s malou svítivostí a slabé baterie. Jednou z hlavních nevýhod dosavadních přenosných prohlížecích přístrojů tohoto úrutiu je totiž právě nedostatečné prosvícení diapozitivu.

Vzhledem k maximální koncentraci světla ve středu 36 spojné čočky 37 lze prohlížecím přístrojem podle vynálezu rovněž promítat diapozitivy 31 na vhodnou promítací plochu, přičemž spojná čočka 37 pak pracuje jako čočka objektivu. Samozřejmě může být jednoduchá spojná čočka 37 nahrazena soustavou čoček, která může zahrnovat zaostřovací systém.

Před žárovkou 33 může být umístěno difúzní stínítko 39 nebo barevný filtr a za ní reflektor 40 za účelem získávání maximálního množství světla z bodového zdroje A. Reflektor 40 může být nahrazen malou autokolimační odraznou plechou 41 umístěno za žárovkou 33.

Obr. 4 znázorňuje optické zařízení podle vynálezu, které tvoří fotografický přistroj pro reprodukci obrazu, aniž by pro vytvoření obrazu užívalo běžných soustav čoček nebo zrcadel.

V případě podle obr. 4 je tento přístroj určen zejména pro reprodukci obrazu 42 ze stínítka televizní obrazovky 43, ale obecně může sloužit k reprodukci jiných obrazů nebo vyobrazení, například dokumentu umístěného v rovině obrazu 42, a v tomto případě by tvořil fotokopírovací přístroj.

V dráze přímých paprsků vycházejících z reprodukovaného obrazu 42, který tvoří plošný zdroj R, je umístěna transparentní částečně odrazná plocha 9c, např. polopropustné zrcadlo. Jako v předcházejících případech je zrcadlo uspořádáno šikmo vůči ose X—X‘ přímého světelného svazku vysílaného obrazem, který má být reprodukován. Osa X—-X¹ je kolmá k rovině obrazu 42, jehož střed je osvětlen dvojicí světelných zdrojů 44, uspořádaných po obou stranách. Transparentní částečně odrazná plocha 9c svírá s osou X—X‘ úhel 45°. Na jedné nebo na obou stranách transparentní částečně odrazné plochy 9c je uspořádána jedna nebo dvě odrazné autokolimační plochy 10c, 19c, které spolu svírají úhel β, a plocha 9c leží v mezilehlé rovině tohoto úhlu.

Popsané zařízení odráží do strany světlo, vycházející z obrazu 42, a soustřeďuje je na plochu 45 kolmou k obrazu 42, která tvoří plochu D koncentrace. Vzdálenost mezí středem plochy 45 a průsečíkem O osy X—X‘ je rovna vzdálenosti mezi průsečíkem O a středem obrazu 42. Plocha 45, na které se soustřeďuje světlo, bude tedy tvořit plochu pro reprodukci obrazu. Proto je v tomto místě uspořádán nosič nebo držák pro fotosenzitivní vrstvu. S výhodou je nosič za účelem dokonalého zaostření pohyblivý ve směru osy X—X‘, což lze provádět schematicky znázorněným mechanismem 46. Měchový nástavec 47 tvoří světlotěsné zařízení pro spojení držáku s trubkovým nástavcem 48 pouzdra 1c zařízení.

Činnost tohoto zařízení je identická s funkci předchozího provedení pouze s tím rozdílem, že světelné paprsky emitované z ob2 2 3 li rázu 42 a tedy z plošného zdroje 8 jsou koncentrovány rovnoměrně na plochu D koncentrace do jednoho bodu. Odrazná autokolimační plocha 19c může obsahovat průzor 50 hledáčku a případně může být zhotovena z neodrážejícího materiálu.

Místo obrazu z televizní obrazovky může být reprodukován průhledný obraz, například z diapozitivu, osvětlením diapozitivu zezadu. Zařízení lze použít rovněž pro reprodukci jakéhokoli dokumentu nebo obrazu, který se osvětlí světelnými zdroji 44. V tomto případě představuje zařízení obzvláště jednoduchý a výkonný fotokopírovací přístroj. Samozřejmě je rozlišovací schopnost a tedy jakost získaného obrazu závislá na jakosti transparentní polopropustné plochy Sc a na počtu odrazných autokolimačních ploch, Jakost obrazu rovněž závisí na způsobu výroby odrazných autokolimačních ploch a na velikosti a jakosti drobných skleněných kuliček nebo použitého plastického materiálu.

Při této aplikaci vynálezu převyšuje účinnost zařízení značně účinnost běžných reprodukčních přístrojů vybavených čočkou, jichž se užívá pro reprodukci dokumentů. Rovněž náklady na zařízení podle vynálezu jsou podstatně nižší než náklady na známé přístroje.

4

Reprodukční přístroje podle vynálezu jsou schopné reprodukovat dokumenty různých velikostí jednoduchou změnou polohy transparentní polopropustné plochy 9c. Vzdálenost O—8 může být měněna vkládáním jakéhokoli vhodného optického členu nebo členů mezi střed transparentní polopropustné plochy 9c a plochy 45 pro obraz. Rovněž je možné zaměnit poměr zvětšení.

Obr. 5 znázorňuje obměněné provedení přístroje, který je uzpůsoben k vytvoření přímého obrazu na rozdíl od invertového obrazu ze zařízení podle obr. 4.

Uspořádání jednotlivých prvků zařízení je analogické s obr. 4, avšak do dráhy prošlých a odražených paprsků je vloženo pod úhlem 45° zrcadlo 4S, uspořádané mezi transparentní částečně odraznou plochou 9c a plochou C koncentrace, která je rovnoběžná s plošným zdrojem B a je tvořena reprodukční plochou 45d. I v tomto případě může zařízení pracovat jako fotokopírovací zařízení pro reprodukci dokumentů i jako zařízení pro reprodukci obrazů ze stínítka televizní obrazovky nebo průhledného obrazu prosvětleného zezadu. V tomto specifickém použití představuje zařízení nový druh reprodukční kamery, nezatížené nedostatky dosavadních přístrojů určených pro tento účel.

Claims (8)

1. PŘEDMET

   1. Zařízení ke koncentraci světla emitovaného z bodového nebo plošného zdroje do bodu nebo plochy koncentrace ležící mimo vysílaný světelný svazek, které obsahuje v dráze světelného svazku šikmo uloženou transparentní částečně odraznou plochu, vyznačené tím, že transparentní částečně odrazná plocha (9, 9a, 9b, 9c), svírající s osou (X—X^!) emitovaného přímého svazku úhel (a) 35° až 55°, leží v poloze, odrážející vysílaný světelný svazek do směru od bodu (C) nebo plochy (D) koncentrace, přičemž mezi světelným zdrojem (A, B) a bodem (C) koncentrace nebo plochou (D) koncentrace světla je v dráze paprsků odražených a/nebo prošlých transparentní částečně odraznou plochou (9, 9a, 9b, 9c) umístěna nejméně jedna odrazná autokolimační plocha (10, 10a, 10b, 10c, 19a, 19b, 19c).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že bod (C) koncentrace nebo střed plochy (D) koncentrace světla je umístěn ve stejné vzdálenosti od průsečíku (O) osy (X—X^;) přímého svazku s transparentní částečně odraznou plochou (9, 9a, 9b, 9c) jako emitující bodový zdroj (A) nebo střed plošného zdroje (B).

   VYNÁLEZU
3. 3. Zařízení podle bodu 1 nebo 2, vyznačené tím, že transparentní částečně odrazná plocha (9a, 9b, 9c) je umístěna mezi dvěma odraznými autokolimačními plochami (10a, 19a, 10b, 19b, 10c, 19c), které se vzájemně protínají pod úhlem (0) v rozmezí 50° až 90°.
4. 4. Zařízení podle bodů 1, 2 nebo 3, určené pro použití jako zvětšovací fotografický nebo promítací přístroj, vyznačené tím, že v bodě (Cj koncentrace světla je umístěn fotografický objektiv (17) a mezi ním a transparentní částečně odraznou plochou (9a) je upevněn nosič (22) pro zvětšovanou nebo promítanou předlohu.
5. 5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že bod (C) koncentrace světla a zdroj (A) světla je umístěn na stavitelné podpěře (20, 23).
6. 6. Zařízení podle bodů 1, 2 nebo 3, určené pro použití jako fotografický nebo fotokopírovací přístroj, vyznačené tím, že plocha (D) koncentrace světla je kolmá k rovině plošného zdroje (B) tvořené reprodukovaným obrazem.
7. 7. Zařízení podle bodů 1, 2 nebo 3, určené pro použití jako fotografický nebo fotokopírovací přístroj, vyznačené tím, že plocha (D) koncentrace světla je rovnoběžná s rovinou plošného zdroje (B) tvořenou reprodukovaným obrazem (42), přičemž v dráze paprsků mezi transparentní částečně odraznou plochou (9c) a plochou (D) koncentrace je umístěno zrcadlo (49).
8. 8. Zařízení podle bodů 1, 2 nebo 3, určené pro použití jako prohlížečka diapozitivů, vyznačené tím, že v bodě (C) koncentrace světla je upevněna spojná čočka (37) a v dráze paprsků mezi touto čočkou (37) a transparentní částečně odraznou plochou (9b) je umístěno okénko pro diapozitiv (31).

   4 listy výkresů