CS229306B1 - Pružné dno poddajné železobetonové nádrže - Google Patents

Abstract

Vynález řeží konatrukol dilatační spáry nádrže s pružným dnem. Ve dnu nádrže je vytvořen zářez, opatřený po své oelé délce na spodní straně komůrkou. Vynález může být použit věude, kde "dochází k plynulému průběžnému zakřivení povrchu terénu, například vlivem poddolování, nestejnorodostí podloží, seizmioitou apod.

Description

Vynález se týká vytvoření pružného dna poddajné železobetonové nádrže.

Konstrukce železobetonových nádrží je ve světě prováděna tak, aby byla dokonale tuhá nebo aby se jejich geometrický tvar přizpůsoboval plynulému zakřivení terénu, které vzniká například jeho poddolováním.

Nádrže, jejiehí geometrický tvar se přizpůsobuje plynulému zakřivení terénu, byly dosud řešeny tak, že byly rozčleněny průběžnými dilatačními spárami až na základovou spáru. Tyto průběžné dilatační spáry rozčleňují nádrž na dilatační celky, spojené navzájem dilatačními pásy z pružné hmoty, opatřenými uprostřed šířky výčnělkem, nejčastěji dutým, kolem kterého se části vzájemně natáčí. Tyto pásy z pružné hmoty plní funkci vrubového kloubu tak jako u železobetonových vrubových kloubů

Freyssinetových,Funkci kloubu zastává tlakem plastizovaná vrstvička betonu. Dále jsou známy vrubové klouby s uloženými destičkami z měkkého kovu, například z olova nebo z pružného materiálu, například z pryže nebo umělé hmoty. Dalšími typy kloubů jsou pásové klouby Mesnagerovy, vytvářené zkříženými pruty betonářské výztuže v miste předpokládaného kloubu a umělé kovové klouby.

Tyto ostatní typy kloubů nejsou vhodné pro tvarově poddajné železobetonové nádrže zejména proto, že se ve dně mohou vyskytnout tahové síly od tření v základové spáře vlivem poddolování.

Vrubové hlouby tvořené těsnicími pásy průběžných dilatačních spar^stínamf °(ínem až na základovou spáru* jsou nákladné pro velkou spotřebu těsnicího materiálu. Další nevýhodou tohoto řešení

229 308 je nestabilnost geometrických rozměrů, nebot pásy svou velkou pruž ností umožňují vzájemný posun jednotlivých částí nádrže vlivem třecích sil mezi zeminou,posouvájící se účinky poddolovánía objektem. Toto uspořádání není možno použít zejména tam, kde zabudované strojně technologické zařízení vyžaduje neměnný geometricky tvai' nádrže. Průběžné dilatační spáry ve dně znamenají zvětšení plochy možného průsaku nádrže. Klasické vrubové klouby Freyssinetovy nejsou pro dané účely vhodné. Nedošlo by totiž v případe roztahování terénu vlivem poddolovávání k předpokládané plastizaci betonové vrstvičky tlakem, nebot tato vrstvička bude v tomto případe naopak roztahována a tím může dojit k porušení kloubu tahovou trhlinou. Vrubové klouby s vloženými destičkami z měkkého nebo pružného materiálu by nezajistily Žádoucí spojení rozdilatovaných částí nádrže. Pérové klouby Mcsnagerovy jsou zde pro základovou desku nevhodné, nebot ocelové pruty by i při dodatečném obetonování podléhaly korozi. Ochranná betonová vrstva by popraskala deformacemi prutů, vzniklými namáháním prutů osovými silami. Kromě toho jsou tyto klouby velmi pracné. Umělé kovové klouby jsou značně nákladné ,

Tyto veškeré potíže odstraňují tvarově poddajné , nádrže s celistvým nerozdílatovaným pružným dnem podle vynálezu. Podstatou pružného dna podle vynálezu je, že v prodloužení dilatační spáry steny je v části dna vytvořen zářez, končící nad základovou spárou a rozšířený nad základovou spárou v komůrku (dutinu). Komůrka zářezu může být na obou koncích zúžena a může být na obou koncích opatřena zakrytím nebo těsněním. Nemusí být provedena.na celou šířku nádrže ve směru kolmém na stenu, lešení podle vynálezu má proti dosud známým řešením tyto výhody:

Vytvořením komůrky zářezu ve dně se docílí zmenšení tloušlky dna v oblasti dilatační spáry stěny a tudíž zmenšení jeho ohybové tuhosti v těchto místech. Tím se umožní pružně poddajné přizpůsobení nádrže zakřivení terénu i v oblasti dilatačních spař stěny, kde by jinak vznikla ve dně trhlina. Současně se zajistí stálost půdorysných rozměrů nádrže.

229 309

Využití pružné poddajnosti toliko základové desky vede k podstatnému snížení spotřeby výztuže oproti nádržím tuhým (bez dilatačních spař) a lc možnosti delších dilatačních celků než dosud. Současným oslabením základové desky v oblasti dilatačních spař stěn se zde zamezí vzniku trhlin vědně, nebol jinak stěna svou tuhostí brání plynulému zakřivení dna a vzniká zde lom.

Značnou výhodou je též použitelnost vynálezu u nádrží jiných půdorysů než čtyřúnelníkových, například kruhových, mnohoúhelníkových apod.

Další výhodou tohoto řešení j při zatížení hydrostatickým tlakem působení ve vodorovných rovinách, vrubových či jiných kloubů ve dne e vyloučení namáhání stěn tahem zevnitř eliminováním rámového vyloučení nutnosti pořizování v oblasti dilatačních spař stěn.

Další výhodou je rovněž zmenšení plochy možného průsaku na minimum.

Značnou výhodou je i ta okolnost, že těsnění dilatačních spár ve stěnách je možné i jinými materiály než pružnými pásy

Z umělé hmoty, například zvlněným měděným plechem; odpadá zde totiž vzájemný posun částí nádrže, rozčleněné průběžnými dilat. spárami vlivem vodorovných deformací půdy od účinků poddolování.

Vynálezu jichž tvar se atd.

je možno použít pro stavbu nádrží na terénech, ječasem mění, například vlivem poddolování. sedání

Příklady provedení železobetonové poddajné nádrže ε pružným dnem aodle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, kde na obr.l je půdorysný nohled na vícekomorovou nádrž s pružným dnem, na obr.2 je podélný svislý řez vícekomorovou nádrží, vedený rovinou il-II z obr.l, na obr.3 je příčný řez nádrží, vedený rovinou 1II-III z obr.l a 2, na obr.4 je svislý řez částí dna nádrže v oblasti svislého zářezu, vedený rovinou kolmou na nodélnou osu zářezu, na obr.5 je svislý řez částí dna nádrže, vedený rovinou 1V-IV z obr.4, na obr.6 je svislý řez jiným provedením zářezu, vedený rovinou kolmou na podélnou osu zářezu, a na obr.7 je svislý řez zářezem, vedený rovinou IV-IV 2 obr.5.

229 306

Vícekomorová železobetonová noddajná nádrž sestává z podélných obvodových stěn 1, z příčných obvodových stěn 2, z vnitřních podélných dělicích stěn 3,z vnitřních příčných dělicích stěn 4 a z pružného dne 5 podle vynálezu. Pro vyrovnávání poklesu podloží jsou podélné obvodové stěny 1 i příčné obvodové stěny 2 rozděleny na menší úseky, které jsou vzájemně spojeny svislými dilatačními spárami 6 běžného konstrukčního vytvoření.

Dno 5 poddejné železobetonové nádrže je rovněž rozděleno na menší úseky svislými zářezy 7, sahajícími do části tlouštky desky dna 5 a probíhajícími alesooň jř oblastech dna 5, sousedících s obvodem jednotlivých komor nádrže.

Ve své spodní části je každý zářez 7 rozšířen nad základovou spárou do rozšířeného prostoru komůrky 71; spodní stěnou komůrky 71 e základovou spárou je tak vymezena zeslabe né část desky dna 5, která umožňuje vzájemné natáčení přilehlých úseků dna 5.

Lachází-li se dno 5 nádrže pod hladinou spodní vody, přechází komůrky 71 zářezů 7 na obou čelních koncích do zúžení 72 /obr.5/, ve kterých jsou uložena běžná dilatační těsnění 8.

Je-li dno 5 nádrže nad hladinou spodní vody, probíhá komůrka 71 ve stejném průřezu až do krajů desky dna ⁿ^“ drže, kde jsou její čela uzavřena Droti pronikání vlhkosti a vnikání zeminy krycí destičkou 9 /obr.7/.

Claims (3)

1. Pružné dno noddajné železobetonové nédrže, vyznačující se tím, že je opatřeno nejméně jedním zářezem /7/, vytvořeným v prodloužení dilatační spáry /£/ stěny /1, 2, 3, 4/ nádrže a zakončeným nad základovou snárou v rozšířeném prostoru komůrky /71/ zářezu /7/.

2. Pružné dno podle bodu 1, vyznačující se tím, že komůrka /71/ zářezu /7/ je na obou čelních koncích zakončena zúžením /72/.

3. Pružné dne podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že komůrka /71/ zářezu /7/ je na obou čelních koncích uzavřena těsněním /2/ nebo krycí destičkou /9/.