CS224532B1 - Elektromagnetické zařízení ke spouštění e regulaci přítlaku záznamového pera - Google Patents

Abstract

Přítlak záznamového pera se u záznamových zařízení pohybuje, podle druhu kvality záznamových per, v rozmezí 10 až 150 mN. Zvolený přítlak musí být snadno nastavitelný a stále stejný v celé ploše záznamu, bez ohledu na tlouštku nebo nerovnoměrnost záznamové plochy. Současná řešení u jednodušších provedení tento požadavek nesplňují a jsou značně hlučná. V náročných provedeních požadavky splňují, ale jsou značně nákladná a pro přístroje nižší a střední cenové hladiny nepoužitelná. Zařízení podle nového řešení popsané nedostatky odstraňuje. Využívá zařízení ke spouštění a regulaci přítlaku záznamového pera zapisujícího přístroje, sestávající z elektromagnetu, působícího na kotvu, ovládající kyvný pohyb páky nesoucí záznamové pero, kterého podstatou je to, že cívka elektromagnetu je uložena v magneticky vodivém plášti, v jehož středové části je magneticky nevodivé pouzdro, kterým prochází volně suvně vodicí čep, jedním koncem upevněný v magneticky vodivém osazení neseném magneticky vodivým jádrem, a druhým koncem dosedající na jednoramennoii páku uloženou jedním koncem kyvné na čepu a druhým koncem nesoucím kolmo uspořádané záznamové pero, zavěšenou na tažně šroubové pružině tak, že střední silokřivka mezi pólovými nástavci pláště a pohyblivým jádrem svírá s osou cívky úhel 25° až 80° pro plynule nebo skokově regulovatelný elektromagnet.

Description

Vynález se týká způsobu výroby alkaloidů derivátů kyseliny lysergové submersní fermentací při použití saprofytního kmene vřeckaté houby Claviceps pespali FA. Tento kmen je uložen v československé sbírce mikroorgenismů University J. E. Purkyně v Brně pod. ě. CCMF - 731.

Kultury Clsviceps paspali vřeckaté houby čeledi Clavicipitacea [K. Cejp, Houby I, Nakl. ČSAV, Praha (1957)], patři ke skupině kmenů, které se vyznačují schopností vytvářet za určitých podmínek biologicky účinné látky, jejichž základem je ergolinové jádro. V přírodě ae vyskytují tyto kmeny jako parazité na trávě Paspalum distichům nebo Paspalum dilatatum.

Byly popsány SteVensem a Heliem (Bot. Gazette, 460 /1910/ ), avšak první zmínka o těchto kmenech jako zdrojích námelových elkeloidů se objevila v Tonolově a Arcamoňově práci (F. Arcamone et al., Nátuře (London), 187. 238/1960/). V průběhu dalších let byly popsány nové kmeny.

Se kmenem C.paspali izolovaným z trávy Paspalum distichům L. pracovali F. Arcamone et el. (Neture 187. 238 /1960 / ), Proč. Roy. Soc. Ser, Β 155. 26 /1961 / ). Výtěžky celkových alkaloidů (CA) byly značně rozdílné, např. 504-^ug/ml CA až 2 mg/ml fermentační tekutiny (vyjádřeno jako lysergová kyselina). Podobně v dalších letech pracovali s řadou kmanů C. paspali Meroantini et al. (Ann. Ist. Super. Sanita 2» 536 (1967), D. Groger a V. E. Tyier Jr., Lloydia 26, 174 (1963), F. Pacific!, Lloydia 2£, 21 0962), 26, 161 (1963), ,P. J. Rosazza et al., Appl. Microbiol. 15. 1270 (1967) nebo A. Puc et al. IV. Int. Uongr. uuiture Coll., Brno ČSSR (July 1981).

Příprava produktů, které jsou předmětem způsobu výroby podle vynálezu, není dosud uspokojivě vyřešena, zejména pokud jde o výtěžnost a délku procesu, přestože se jedná o látky, které jsou biologicky účinné s aplikací v humánní medicině. Některé nevýhody do224532 β·vadních způsobů přípravy odstraňuje způeob podle vynálezu, jehož podstatou je, že kmen vřackatá houby Claviceps paspali FA ae kultivuje na kultivační půdě o aložení manitol 29 až 31 g/1 fermentaění tekutiny '

Kyselina jantarová 29 až 31 g/1 propylenglykol 29 až 31 g/1 primární forforečnan draselný 0,9 až 1,1 g/1

MgSO4.7 H20	0,3 až 0,32 g/1
Cs.(N03)2.H20	0,03 až 0,035 g/1
MnSO^.4 HgO	0,01 až 0,015 g/1
HaNO^	0,1 g/1 až 0,11 g/1 a stopové množství
ZnSO+.7 H20
CuSO^.5 HgO

přičemž zbytek tvoří vodovodní voda, při teplotě 24 °C ± 1 °C o pH 5,2 až 5,3 po dobu 14 až 17 dnů, načež konečný produkt, směs derivátů kyseliny lysergová, se izoluje extrakcí známým způsobem.

Složení kultivační půdy je rozhodujícím faktorem pro výtěžnost produkovaných derivátů kyseliny lysergová. Půda obsahuje známá zdroje uhlíku a dusíku (fylerovo médium viz P. Groger a V. E. Tyler Jr., Lloydie 26. 174 /1963/ ) a specifickou směs anorganických solí a stopových prvků.

Důležitým fektorem je použití vodovodní vody, která zvyšuje celkovou produkci alkaloidů a dála přesná zachování kultivační teploty 24 °C.

V daných podmínkách se negativně projevuje vliv FeSO^.7 HgO. Je třeba, aby toto zařízení pro fermentaci bylo z nerezavějících materiálů.

Dále je uveden příklad způsobu výroby alkaloidů podle vynálezu.

Příklad

Submersní kultivace kmene C. paspali FA v baňkách ne rotačním třepacím stroji.

Příprava základní kultury kmene C. paspali FA

Výchozí kmen se kultivuje při 23 až 24 °C v endozkumavkách (15 x 200 mm) s 15 ml Sabouraudovy půdy (g)l: peptoa 10, glukosa 40, malt. extr. Difco 26, agar 20, vodovodní voda, pH 5,8 po ater. 25 min při 100 kPa). Vyrostlá kultura se uchovává v zaparafinové zkumavce v lednici při +4 °C a lze ji použít i po 6 měsících k další pasáži.

Příprava vegetativního inokula

Mycelium vyrostlé na šikmém agaru se setře kličkou nebo speciálně upravenou škrabkou do 7 ml Sabouraudova média a suspensí se zaočkuje varná baňka (500 ml) s 80 ml tekuté Sabouraudovy půdy. Organismus se kultivuje 4 dny při 24 °C na rotačním třepacím stroji typu Fanal (frekvence 3,7 Hz, výkyv 70 mm).

Promytí mycelia

Mycelium z banky se zbaví fermentační tekutiny odsátím na porcelánovém filtru s filtrační vložkou (Schleicher Schuell č. 589^) a posléze se promyje 100 ml destilované vody.

Homogenizace mycelia

Odsáté mycslium ae opatrné přenese do sterilní baňky MSE-homogenizétoru, doplní destilovanou vodou v množství ekvivalentním odsáté tekutině a homogenizuje - 5 s, aby došlo k rozruiení shluků mycelia. Touto suspenzí se zaočkuje kultivační médium v koncentraci 6 % na objem tekutiny.

Submersní fermentace

Kultivace probíhá při 24 °C v 500 ml baňkách s 80 ml média tohoto složení g/1:

manitol 30 kyselina jantarová 30 propylenglykol 30 prim, fosforečnan draselný 1

MgSO₄.7 H₂0 0,3 vodovodní voda

Úprava pH = 5,2 až 5,3 amoniakem před sterilizací 35 min při tlaku 100 kPa. Roztok soli (mg/1) o složení:

Ca(NO3)2. 4 H2O	30
ZnSO4.7 H2O	5
CuSO4.5 HgO	5
MnS04.4 HgO	10
NaNO3	100

byl přidáván po sterilizaci roztoku bakteriálním filtrem.

Průběh fermentace je sledován 16 dní. Při každém odběru vzorků je kontrolována čistota kultury výsevem na 5 paralelních Petriho misek se Sabouraudovou půdou, jež je vhodným prostředím pro růst plísní a bakterií.

Celkové alkaloidy bylystanoveny kolorimetricky Allport-Cockingovou metodou (Quart.

J. Pharmacol. 341 /1932/) « děleny papírovou chromatografií v sestupné úpravě v systému butanol-kysellna octová-destilovaná voda v poměru 4:1:5 (I. Hais a K. Macek: Papírová chromatografie, Nakladatelství ČSAV Praha, str. 500 /1954/ ).

Maximální výtěžky celkových alkaloidů získaných kultivací kmene C. paspali FA v submersních podmínkách popsaných způsobem se pohybovaly v rozmezí 1 600 až 2 000 /ig/ml fermentační tekutiny.

Deriváty kyseliny lysergové získané způsobem podle vynálezu lze hydrolyzovat na kyselinu lyeergovou (D. Gróger a V. E. Tyler Jr., Lloydia 26., 174 /1963 / ) a lze z ní připravit therapeuticky použivatelné preparáty. Lysergová kyselina a její deriváty nelezly široké uplatnění ve farmakologii a lékařské therapii (A. Hofman, Die Mutterkornalkelide, Stuttgart /1964 /). '

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Zp&sob výroby derivátů kyseliny lysergová eubmersní fermentací, vyznačený tím, že kmen vřeckaté houby Claviceps paspali FA GCMF-731 se kultivuje na kultivační půdě o složení

   Manitol propylenglykol kyselina jantarová 29 až 31 g/1 29 až 31 g/1 29 až 31 g/1 fermentační tekutiny primární fosforečnan draselný 0,9 8Ž 1,1 g/1 MgS0₄.7 HgO 0,3 až 0,32 g/i Ca(NO₃)₂.4 H₂0 0,03 ež 0,035 g/1 MnS0₄.4 H₂0 0,01 až 0,015 g/1 NaNOj 0,1 ež 0,11 g/1 a stopové množství

   ZnSO₄.7 HgO CuSO₄.5 HgO, přičemž zbytek tvoří vodovodní voda při teplotě 24 °C ± 1 °C o pH 5,2 až 5,3 po dobu 14 až 17 dnů, načež konečný produkt, smět derivátů kyseliny lysergová, se isoluje.