CS222668B2 - Horizontální posuvné okno - Google Patents

Abstract

Horizontální posuvné okno sestává z ránu a posuvných křídel se skleněnou výplni a jeho rám křídla sestává ze dvou dílčích rámů, z nichž vnější je vyroben z hliníku a vnitřní z tepelně isolujícího materiálu, přičemž skleněná výplň je upnuta mezi oběma dílčími rámy. e Každé křídlo je opatřeno dvěma válečky, spolupůsobícími se zdvihacím zařízením, je-li umístěno v krajní poloze.

Description

Předmětem vynálezu jeou horizontální posuvná okna.

Jsou známá různé konstrukce horizontálních posuvných oken. Jejich společným znakem je, že posuvné okno má závěsy a křídla z kovu, která vždy mají v křídlovém rámu upnutou skleněnou konstrukci. Těsnění křídel se obvykle zajišíuje ohebným diprenovým kaučukem nebo páéky z měkčeného PVC a podobně.

Jak známo, mohou se křídla horizontálního posuvného okna posunovat v rovině stěny.

Aby se snížilo tření vznikající během posunováni křídla, mé každé křídlo horizontálního posuvného okna zdvihací zařízení, které je'umístěno v rámu křídla. Tím se může posunované křídlo nadzvedávat ve vertikální rovině.

U známých návrhů se rámy křídla vytvářejí z profilů ve svém průřezu nedělených, takže mohou v křídlech vznikat tepelné můstky. Tyto tepelná můstky věak nevýhodně ovlivňují pros stup tepla uzavíracími konstrukcemi, tj. v daném případě posuvným oknem. V zimě často dochází ne kovových rámech k vzniku kondenzátů.

Další nevýhoda známých postupů návrhů spočívá v tom, že jejich vytvoření umožňuje pouze osazení spojených dvojitých skleněných tabulí. Z toho vyplývá, že jsou takovéto posuvná okna značně drahé.

Jak již bylo uvedeno, je každé křídlo známých posuvných oken opatřeno zdvihacím zařízením, které je umístěno v rámu křídla. Tato zdvihací zařízení jsou věak kvůli své poměrně komplikované konstrukci drahé, a potřebují vzhledem k údržbě a životnosti dalěí vývoj. Navíc se profil rámu musí dimenzovat podle rozměru zdvihacího zařízeni, což je spojeno se zvýšenou potřebou kovu.

Úkolem vynálezu je vyřešení horizontálního posuvného okna, která by nemělo tepelná můstky a u nichž by se zmenšil transmisní prostup tepla, snížila se potřeba materiálu, snížily se náklady a zjednodušilo se zdvihací zařízení.

Řešením podle vynálezu je posuvné okno, které oproti známým řešením mé jeden závěs e křídla, která mají v rámu upnutou skleněnou konstrukci, která má zdvihací zařízení k nadzvedávání křídla ve vertikální rovině, přičemž podle vynálezu každý rám křídla je ve svém průřezu rozdělen a je vytvořen vnějším profilem z hliníku a vnitřním profilem z tepelně izolujícího materiálu, například z PVC, mezi profily je upnuta skleněná konstrukce a v tělese rámu je umístěno zdvihací zařízení, dále je každé křídlo opatřeno alespoň dvěma válečky, které v uzavřené krajní poloze křídla spolupůsobí se zdvihacím zařízením.

Vynález je jako příklad výhodného provedení popsán na výkresu, na kterém znázorňují: obr. 1 horizontální posuvné okno podle vynálezu v nárysu, obr, 2 znázorňuje řez rovinou II-II z obr, 1 v měřítku o něco zvětšeném a obr. 3 detail bokorysu, částečně v podélném řezu.

Horizontální posuvné okno má rám 10 a v tomto případě dvě posuvná křídla £2. Každé křídlo 12 mé v křídlovém rámu 14 upnutou skleněnou konstrukci 16. Horizontální posuvné okno je mimo to opatřeno zdvihacím zařízením 18. jeho úloha spočívá v tom, že nadzvedává ve vertikální rovině posunované křídlo 12. aby byl horizontální posuv bez tření.

Podle vynálezu je každý křídlový rám 14 ve svém průřezu rozdělen a vytvořen z vnějšího hliníkového dílčího rámu 2£ a z vnitřního dílčího rámu 22 z tepelně izolujícího materiálu. Jako tepelně izolující materiál se může používat například tvrzený PVC (obr. 2).

U znázorněného příkladu provedení sestává skleněné konstrukce 16 ze dvou skleněných tabulí 24 (obr. 2) umístěných od sebe v určité vzdálenosti, přičemž mezi vnější dílčí rám 20 a vnitřní dílčí rán 22 je uložena elastické vložka 26 ze syntetické látky, například polyehloroprenu, jakož i elastický pásek 28, například z diprenového kaučuku (neoprenu). Podle obr. 2 je vnější dílčí rám 20 opatřen maticemi 30. vnitřní dílčí rám 22 je opatřen odpovídajícími šrouby, pomocí kterých se křidlo 12 může sešroubovat.

Vybrání 34 vnitřního dílčího rámu 22 se po montáži může v popisovaném případě přikrýt proužkem 36 ze syntetické látky.

Vložka 26 mé u znázorněného příkladu provedení na vertikálních stranách 38 dotékajících se skleněných tabulí 24 žlábek 40. Do tohoto žlábku 40 se plní těsnicí hmota. Mezi skleněné tabule se také může umístit známý hygroskopický krystal 42.

Vnější dílčí rám 20 a vnitřní dílčí rám 22 se na spodní straně opatří těsnicím páskem 44 z měkčené syntetické látky, například polychloroprenu nebo z PVC. Tyto těsnicí pásky 44 dosedají v zavřené poloze křídla 12 na vrchní stranu 46 rámu JO., během posunování křídla 12 věak jsou těsnicí pásky 44 zvednuty nad horní stranu 46 rámu 10. čímž se mohou elimino-, vat třecí síly.

Vnějěí dílčí rám 20 je v uváděném případě zhotoven z hliníku. Jak je patrné v obr. 1, je každé křídlo opatřeno dvěma válečky 48.

Ze statických důvodů je rám 10 vytvořen jako ěpaletový rám, například z hliníku..Podle vynálezu se zdvihací zařízení 18 ke zvedání křídla 12 ve vertikální rovině umístuje v rámu 10.. Toto zdvihací zařízení 18 spolupůsobí v zavřené krajní poloze křídla 1 2 s oběma válečky 48.

Podle znázorněného přikladu provedení (obr. 2) sestává rám 10 z vrchní strany 46 a spodní části %2, které jsou spolu rozebíratelně spojeny šrouby 54. Vrchní strana 45 je opatřena dvěma vodicími drahami 56. na kterých jsou křídla 12 posuvná pomocí válečků 48. Spodní část rámu 10 má dvě vedení 58, ve kterých jsou posuvně uloženy tyče 60 zdvihacího zařízení 18.

Jednotlivosti zdvihacího zařízení 18 jsou lépe vidět na obr. 3. Tyč 60 je opatřena vačkovým vybráním 62, se kterým spolupůsobí zdvihací prvek 64. Tento zdvihací prvek 64 je při tom otočný kolem čepu 66. Zdvihací prvek 64 podle svého styku s vačkovým vybráním 62. mé spodní krajní polohu označenou čárkovanou čarou a plnou čarou má označenou vrchní krajní polohu. Při zavřeném křidle 12 dosedají oba válečky 48 křídla 12 na zdvihací prvek £4, nacházející se ve spodní poloze. Jak vyplývá z obr.. 3, tvoří každý zdvihací prvek 64 pohyblivou část vodicí dráhy 56. Mimoto má každý zdvihací prvek 64 výčnělek 68, kterým se mohou ohraničit obě krajní polohy zdvihacího prvku 64.

Tyč 60 se tedy může posunovat o sobě známým způsobem, například pomocí neznázorněného excentrického pohonu ve směru šipky 70. Potom zdvihací prvek 64 dosáhne své spodní krajní polohy, přičemž je váleček 48 přidržován. K tomu se křídlo 12 pohybuje k uzavření podle obr. 3 vlevo. K otevření křídla 12 se tyč 60 posunuje v opačném směru, přičemž oba zdvihací prvky 64 a oba válečky 48 křídla 12 se vačkovými vybráními 62 nadzvedávají do své horní krajní polohy.

Poněvadž je zdvihací zařízení 18 umístěno v rámu 10. může se podstatně zjednodušit a může se současně volit menši rozměrový průřez rámu 14 křídla. Další výhoda navrženého řešení spočívá v tom, že se může jednoduše provádět přesklívání skla.

Podle provedených se řešením podle vynálezu transmisní prostup tepla sníží asi o 15 až 18 H, přičemž osvětlovací faktor posuvného okna se zlepší o 5 až 10 % a náklady na materiál se sníží asi na polovinu.

Claims (1)

1. Horizontální posuvné okno sestávající z rámu a křídel, které mají v křídlovém rámu upnutou skleněnou konstrukci, přičemž posuvné okno mé zdvihací zařízení pro zvedání otvíraného křídla ve vertikální rovině, vyznačené tím, že křídlový rám (14) je ve svém průřezu rozdělen a je vytvořen z vnějšího dílčího rámu (20) z hliníku a vnitřního dílčího rámu (22) z tepelně izolujícího materiálu, mezi dílčími rámy (20, 22) upnuta skleněná konstrukce (16) se skleněnými tabulemi (24) a zdvihací zařízení (18) je umístěno v rámu (10) okna, přičemž každé křidlo (12) má alespoň dva válečky (48) spolupůsobící se zdvihacím zařízením (18) v uzavřená poloze křidla (12).