CS221879B1 - Lepený styčník dřevěných příhradových konstrukcí - Google Patents

Abstract

Účelem vynálezu je vyřešit lepený styčník dřevěných příhradových konstrukcí, umožňující stykování všech příček přímo ve styčnících, umožnit používat krátké řezivo a unifikované styčniky u zakřivených konstrukcí, vhodných pro sériovou výrobu. Lepený styčník je řešen tak, že všechny pruty jsou stykovány přímo v tomto styČníku. Průběžný pas, al přímý nebo zalomený, je ve styčníku spojen zazubeným spojem, orientovaným bua po šířce nebo tloušlce pasu. Většina tahového namáhání pasu se přenáší tímto spojem a zbytek přenáší lepený spoj z pasu na styčníkovou desku. Tím odpadá omezení možné velikosti přenášené tahové síly, která je jinak limitovaná smykovou pevností dřeva a povolenou délkou lepeného spoje. Stykování příček ve styčnících předpokládá využití stavebnicových systémů konstrukcí z unifikovaných příček a styčníků.

Description

Vynález se týká lepených Styčníků dřevěných příhradových konstrukcí, tvořených styční kovými deskami z materiálu na bázi dřeva a stykovanými dřevěnými pasy a příčkami.

Dosud používané příhradové vazníky jsou ze setrvaěnosti navrhovány podle klasických vzorů, kdy se spojovaly pomocí hřebíků, svorníků, kolíků a různých spojek, přičemž se tyto spojovací prostředky pouze nahradily modernějším způsobem spojení - lepením. Podstata dřívější výroby, charakterizována kusovou výrobou s převahou ruční řemeslné práce, však zůstala a je dodnes ve všech výrobnách prakticky nezměněna. Důsledkem toho jsou na každé příhradové konstrukci různé druhy styčníků, které jsou řešeny zásadně tak, aby průběžné pasy, tj. bu5 horní nebo spodní, které styčníkem prochází, byly ve styčníků nepřerušované. Všechna prodloužení zmíněných pasů se pak provádí dalšími lepenými spoji mimo styčníků.

Je sice pravdou, že na takto navrhovaných vaznicích je menší počet.styčníků, ale pracnost na vytvoření každého z nich je velká, protože každý ze styčníků je jiný. Rovněž tak výroba, manipulace a sestavování různých druhů použitých příček spolu s nutností provádět další lepené spoje mimo vlastních styčníků neumožňuje uplatnit vyšší stupeň mechanizace výroby. Dalším velkým nedostatkem stávajícího stavu je, že se prakticky nedají navrhovat zakřivené konstrukce. Ty jsou z hlediska statického působení podstatně výhodnější než přímé a tudíž i úspornější a navíc z nich lze při shodném návrhu sestavit celý příčný profil jednoduchých staveb. Všeobecně je situace taková, že v oboru příhradových dřevěných konstrukcí nejsou dosud využity všechny možnosti, které technologie lepení umožňuje.

Výše uvedené nedostatky jsou odstraněny lepeným styčníkem dřevěných příhradových konstrukci, tvořeným styčníkovou deskou s oboustranně přilepenými příčkami podle vynálezu, jehož podstatou je to, že průběžné pasy procházející styčníkem jsou v místech teoretického středu styčníků přerušeny a nastaveny pomocí lepeného zazubeného spoje. Přitom tento průběžný pas nemusí být pouze přímý, ale může být. se styčníků mírně zalomený. V tomto případě musí být zazubení orientováno po tloušlce pasu. Styčníky mohou být řešeny jako jednodeskové s oboustranně přilepenými příčkami nebo dvoudeskové s přilepenými trojicemi příček, případně i vícedeskové.

Přerušení průběžného pasu přímo ve styčníků a použití lepeného zazubeného spoje tohoto pasu umožňuje přenos takového namáhání ve výši 85 % původního, tj. nepřerušeného profilu přímého průběžného pasu, přímo tímto spojem. U zalomených průběžných pasů se výše přenášených tahových sil snižuje v závislosti na úhlu zalomení cca o dalších 5 %· Pouze zbývající část tahových namáhání, tj. v případě přímého průběžného pasu jen ,5 % a u zalomeného asi 20 % z celkové přenášené tahové síly se přenáší smykem v lepené spáře na styčníkovou desku. Tato skutečnost má zásadní význam a umožňuje navrhování zakřivených, zejména obloukových příhradových dřevěných konstrukcí. U nich vznikají zejména ve spodních zakřivených pasech značné tahové síly, které přenáší zazubený spoj, a které by nebylo možné zachytit pouze smykem v lepené spáře styčníkové desky, vzhledem k normou omezené délce lepené spáry. Ve svých důsledcích takto řešený styčník umožňuje lepené spáry. Ve svých důsledcích takto řešený styčník umožňuje navrhovat, zejména obloukové příhradové konstrukce jako stavebnici složenou pouze ze tří druhů prutových prvků a jediné styčníkové desky. Značná variabilita rozponů i únosnosti Umožněná využitím všech předností tohoto styčníků, pak dává potřebné technickoekonomické předpoklady pro hromadnou výrobu jednotlivých dílů stejně tak jako stejné opakující se styčníky přímo vybízí k plné mechanizaci pří sestavování a lepení konstrukcí.

Univerzálnost prvků a z toho plynoucí celkové zjednodušení všech fází výroby konstrukci s těmito styčníky nejenže vyváži handicap daný poněkud vyšším počtem styčníků, ale celková pracnost bude při optimálně mechanizované technologii podstatně nižší. Lehčí zakřivené konstrukce, které tento styčník umožňuje navrhovat, znamenají úsporu cca 25 až 35 % řeziva oproti přímým masívnějším konstrukcím. A to navíc těchto zbylých 65 až 75 % použitého řeziva. I. jakostní třídy může být použito ve formě kratiny za dlouhé řezivo nutné pro běžné konstrukce.

Na připojených výkresech jsou znázorněny příklady provedení lepených styčníků a konkrétní využití styčníků pro návrh obloukového příhradového vazníku. Na obr. 1 je nárys a půdorys styčníků s přímým- průběžným pasem v jednodeskovém provedení. Zazubení je zde orientováno po Šířce průběžného pasu. V tomto případě však může být zazubení i po tloušlce pasu, tak jak to ukazuje obr. 2. Na tomto obr. 2 je znázorněn styčník se zalomeným průběžným pasem, u něhož je provedeno zazubení orientované po tloušlce pasu nutné, vzhledem k šikmosti spojovaných konců pasů. Při provádění zazubení orientovaného po šířce pasu by totiž došlo k přerušení částí podélných vláken dřevní hmoty a následkem toho pak k podstatnému snížení únosnosti spoje. Obr. 4 ukazuje provedení obdobného styčníků se zalomeným pasem, avšak v dvoudeskovém neboli třípříčkovém zesíleném provedení. Obrázek č. 3 znázorňuje konkrétní využití styčníků podle tohoto vynálezu na skutečné konstrukci, u níž se optimálně využívá univerzálnosti příček a shodnosti styčníků.

Lepené styčnlky jsou sestaveny z dvojic průběžných pasů 2 vzájemně spojených lepeným zubovitým spojem, mezi nimiž je vlepena styčníková deska 4. Umístění zubovitého spoje je nejvhodnější, prochézí-li teoretickým středem styčníků. K styčníkové desce £ jsou přilepeny diagonály 2 a případně svislice J, a to tak, aby se jejich osy protínaly ve středu styčníků. Orientace zazubeného spoje může být u přímých průběžných pasů 2 (viz obr. 1) libovolná, tj. jak na šířku, tak na tloušlku spojovaných příček, u zalomených průběžných pasů 2 však musí být zazubení orientováno pouze na tloušlku příček (viz obr. 2), Kromě dvoupříčkového provedení styčníků (obr. 1 a 2) je možné provést styčníky jako třípříčkové (obr. 4), příp. i vícepříčkové, které jsou charakteristické tím, že jednozlivé pasy jsou tvořeny třemi nebo více příčkami vedle sebe s vlepenými dvěma nebo více styčnikovými deskami.

Možnost vytváření vícepříčkových konstrukci z unifikovaných příček podstatně usnadňuje dimenzováni těchto konstrukcí a přes přísné uplatňování jednotnosti a unifikace prvků umožňuje hospodárné navrhování geometricky shodných konstrukcí pro různě velká zatížení. Obloukové vazníky se styčníky podle tohoto vynálezu jsou zvlášl vhodné jako podpůrné vazníky skořepinových dřevěných konstrukcí velkých rozporů, kde již prakticky nelze použít oblouky de i/Ormeho ap.

Claims (3)

1. Lepený styčník dřevěných příhradových konstrukcí, tvořený styčníkovou deskou a stykovanými pasy a příčkami, vyznačený tím, že průběžný pas (1) přímý nebo zalomený je ve styčníků přerušený a nastavený lepeným zubovitým spojem.

2. Lepený styčník podle bodu 1, vyznačený tím, že průběžný pas (1) obdobně jako diagonála (2) nebo svislice (3) jsou vytvořeny ze dvou nebo více příček vedle sebe, mezi nimiž jsou vlepeny styčníkové desky (4).

3. Lepený styčník podle bodů I a 2, vyznačený tím, že stykované příčky, případně i styčníková deska jsou pro zvýšení únosnosti vyztuženy nebo jsou vytvořeny složenými konstrukcemi.