CS218362B1

CS218362B1 - Způsob sanace acidických podkladových materiálů skládek pro rekultivaci

Info

Publication number: CS218362B1
Application number: CS135281A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Podhajsky
Original assignee: Miroslav Podhajsky
Priority date: 1981-02-25
Filing date: 1981-02-25
Publication date: 1983-02-25

Abstract

Vynález se týká způsobu sanace acidických podkladových materiálů skládek pro rekultivaci, pří kterém se na povrch skládky naveze biologicky aktivní zemina pro vytvoření fytocenózní vrstvy. U tohoto způsobu se na podkladový acidlcký materiál podle jeho průměrného pH navrství zásaditý ochranný materiál, např. uhličitan vápenatý o obsahu nejméně 90 % hmot., v množství 0,6 až 2,8 t. ha-1, načež se vzniklá virstva pokryje do výšky 15 až 20 cm biologicky aktivní zeminou. V jiném provedení se jako zásaditý ochranný materiál použije v množství 0,7 až 1 t. ha-1 magnezitoVý odpad po nízkoteplotní dekaťbonizaci, s obsahem 30 až 35 % hmot. kysličníku horečnatého, 20 až 35 % hmot. uhličitanu vápenatého, 1 áž 20 % hmot. kysličníku křemičitého a Se_ zbytkem v podobě kysličníku vápenatého. Řeší se problém rekultivace s minimálním množstvím biologicky aktivní zeminy.

Description

(54) Způsob sanace acidických podkladových materiálů skládek pro rekultivaci

2

Vynález se týká způsobu sanace acidických podkladových materiálů skládek pro rekultivaci, pří kterém se na povrch skládky naveze biologicky aktivní zemina pro vytvoření fytocenózní vrstvy. U tohoto způsobu se na podkladový acidlcký materiál podle jeho průměrného pH navrství zásaditý ochranný materiál, např. uhličitan vápenatý o obsahu nejméně 90 % hmot., v množství 0,6 až 2,8 t. ha^-1, načež se vzniklá virstva pokryje do výšky 15 až 20 cm biologicky aktivní zeminou. V jiném provedení se jako zásaditý ochranný materiál použije v množství 0,7 až 1 t. ha^-1 magnezitoVý odpad po nízkoteplotní dekaťbonizaci, s obsahem 30 až 35 % hmot. kysličníku horečnatého, 20 až 35 % hmot. uhličitanu vápenatého, 1 áž 20 % hmot. kysličníku křemičitého a Se_ zbytkem v podobě kysličníku vápenatého. Řeší se problém rekultivace s minimálním množstvím biologicky aktivní zeminy.

Vynález se týká způsobu sanace acidických podkladových materiálů skládek píro rekultivaci.

Je známo, že při provádění stabilizace povrchů odpadových skládek, například odkališť a podobně, formou fytocenézního příkrovu, dochází většinou k uhynutí rostlin vlivem pozvolného okyselování fytocenózního podkladu, které je zapříčiněno oxidací a loužením s následným vzlínáním sirných, chlorových i jiných látek, obsažených v deponovaném materiálu.

Až dosud se pro úspěšnou sanaci těchto a podobných podkladů používá rekultivace definitivního charakteru, spočívající v navezení nejméně 1 m vysoké vrstvy biologicky aktivní zeminy po celé ploše skládky. Po zhutnění se tato vrstva podle charakteru projektovaného záměru oseje nebo oSází. Navržený způsob je relativně účinný, avšak mimořádně nákladný, přičemž vyžaduje materiál, ktérý není většinou k dispozici, a o němž rozhodují občanskosprávní orgány.

Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob sanace acidických podkladových materiálů Skládek pro rekultivaci, při kterém se na povrch skládky naveze biologicky aktivní zemina pro vytvoření fytocenúzní vrstvy. .Jeho..podstata.spočívá podle vynálezu v tom, že se na podkladový acidický materiál, podle jeho průměrného pH, navťství zásaditý ochranný materiál, jako je uhličitan vápenatý o čistotě nejméně 90 % z celkové hmot., v množství 0,6 až 2,8 t. ha^-1 nebo magnezitový odpad po nízkoteplotní dekarbonizaci s obsahem 30 až 35 % hmot. kysličníku hořečnatého, 20 až 35 % hmot, uhličitanu vápenatého, 1 až 20 % hmot. kysličníku křemičitého a se zbytkem v podobě kysličníku vápenatého, a to v množství 0,7 až 1 t. ha^-1, načež se vzniklá ochranná vrstva pokryje do výše 15 až 20 cm biologicky aktivní zeminou.

Způsob sanace podle vynálezu umožňuje provádět rekultivaci skládek s minimálním množstvím biologicky aktivní zeminy a tedy i v místech, kde by dosavadní způsob rekultivace byl pro nedostatek této zeminy obtížný nebo i nemožný. Protože jeho provádění vyžaduje přepravu menších množství materiálů, 'snižuje se současně doba i potřebné náklady na rekultivaci.

Na připojeném výkrese je v podélném osovém řezu schematicky znázorněno použití zásadité ochranné mezivrstvy pro sanaci způsobem podle vynálezu, a to na ohr. 1 při jejím vodorovném uložení a na obr. 2 při svahovém uložení s nestejnou tloušťkou.

Pro vytvoření ochranné mezivrstvy se podle vynálezu použije materiálu 'se schopností dlouhodobě vázat vzlínající okyselení a tím paralyzovat negativní vliv kyselých kationtů z rozkladu a loužení skládky. Sem patří například jemně mletý uhličitan vápenatý CaCCte nejméně 90 % hmot. Půdní reakce podkladového materiálu skládky, která je v řezu vzdušné líce hrází odkaliště proměnná a vykazuje často pH od paty po korunu hráze v rozpětí od 3,2 až 8,6 'se hodnotí takto:

do 5,5 reakce kyselá

5.6 — 6,5 reakce slabě kyselá

6.6 — 7,2 reakce neutrální

7,3 — 7,7 reakce slabě zásaditá nad 7,7 reakce zásaditá

Zkouškami bylo stanoveno množství průměrných dávek uhličitanu vápenatého s obsahem nejméně 90 % hmot. od 2,8 až po 0,6 t. ha^-1, což připomíná obdobu vápnění podle agrochemických zásad.

Ještě podstatně lepšího účinku bylo dosaženo při použití magnezitového odpadu po jeho úpravě nízkoteplotní dekaťbonizací, získaného jak je např. popsáno v čs. AO 209 680 autora Dr. V. Jiříčka CSc., o názvu „Způscib odstraňování nežádoucích složek z magnezitových surovin“. Jedná se o odpad po magnezitové surovině, pražené nejvýše do 90% dekarbonizace přítomného uhličitanu hořečnatého, na jejíž horký praženec bylo působeno vodou a jako koncentrát byla oddělena frakce o nižší zrnitosti než byla spodní hranice zrna výchozí magnezitové suroviny. Tento odpad, kterým je v podstatě částečně dekarbonizovaný magnézií, má obsah: od 30 — 35 % hmot. kysličníku hořečnatého, 20 — 35 % hmot. uhličitanu vápenatého, do 20 % hmot. kysličníku křemičitého a zbytek kysličník vápenatý. Zmíněný magnezitový odpad po úpravě představuje v podstatě zásaditý materiál, kde je narušena mřížka magnezitu, čímž se dosahuje dvojího působení, a to jednak okamžitého působení a jednak dlouhodobého. Podstatou tohoto jevu je skutečnost, že se ze zkoušeného materiálu o složení MgCO3 . MgO . H2O, při jeho nasazení okamžitě spotřebovává kysličník hořečnatý, vázaný na uhličitan hořečnatý v mřížce. Po úplném spotřebování této složky následuje pozvolný rozpad MgCO3 z narušené mřížky. Zmíněný odpadní materiál aplikujeme podle acidické aktivity substrátu skládky, běžně v přáskovité formě, v množství 0,7 až

11. ha^-1 sanované plochy.

V dalším jsou uvedeny dva příklady provedení sanace acidických podkladových materiálů způsobem podle vynálezu. U prvého pokusu byly použity dřevěné nádoby, z nichž jedna nádoba 1 je uvedena na obr. 1. Měla rozměr 50 x 50 x 30 cm a byla naplněna do výše 20 cm acidickým podkladovým materiálem 2 o pH 4,9 v podobě odpadu po flotační úpravě mědnatozinkových rud. Na vytvoření zásadité mezivrstvy 3 bylo pouzí’ to 25 g odpadu po nízkoteplotní dekarbonizaci magnezitové suroviny. Tento odpad měl složení: 35 % hmot. kysličníku hořečnatého, 30 % hmot. uhličitanu vápenatého, 20 % hmot. kysličníku křemičitého, zbytek

218302 tvořil kysličník vápenatý a znečišťující příměsi. Maximální zrnitost této vrstvy činila 0,1 mm a na ni pak byla stejnoměrně navršena do výše 10 cm biologicky aktivní zemina 4, jakožto podloží fytocenózní vrstvy. Osetí bylo provedeno běžnou travní směsí. Asi za týden bylo zjištěno klíčení a po 6 alž 7 týdnech se vytvořil asi 10 cm vysoký travní porost s plným zapojením.

Na obr. 2 je iznázorněn druhý příklad provedení sanace, a to. na odkališti se svahovým uložením acidického podkladového materiálu. Pokusná plocha byla u paty odkaliště o rozloze 150 m². Měřením bylo zjištěno· pH podkladového materiálu 2 u paty odkaliště 4,2 a na horním okraji plochy 0,8.

Proto byla zásaditá mezivrstva 3 uložena o nestejné tloušťce, a to u paty v množství

2,5 t. ha“¹ a na horním okraji plochy v množství 1,5 t. ha“¹ jemně mletého uhličitanu vápenatého 90 °/o hmot. Na zásaditou mezivrstvu 3 byla poté opatrně stejnoměrně navrStvena biologicky aktivní zemina 4 o průměrné výšce 20 cm. Na obr. 2 je čárkovaně vyznačeno rozmezí pohybující se hladiny spodní vody, která způsobuje rozdílné pH svahově uloženého acidického podkladového materiálu 2. Osetí této pokusné plochy bylo provedeno obdobně jako u předchozího příkladu se stejným výsledkem, pouze 'zkrápění bylo prováděno s ohledem na počasí.

Claims

předmět

Způsob sanace acidických podkladových materiálů skládek ipro rekultivaci, při kterém se na povrch skládky naveze biologicky aktivní zemina pro vytvoření fytocenózní vrstvy, vyznačující se tím, že se na podkladový acidický materiál, podle jeho průměrného pH, navrství ochranný materiál, jako je uhličitan vápenatý o čistotě nejméně 90 % z celkové hmotnosti v množství 0,6 ynAlezu až 2,8 t.ha”¹ nebo magnezitový odpad po nízkoteplotní dekarbonizaci, s obsahem 30 až 35 % hmot. kysličníku hořečnatého, 20 až 35 % hmot. uhličitanu vápenatého, 1 až 20 % hmot. kysličníku křemičitého a se zbytkem v podobě kysličníku vápenatého, v množství 0,7 až 1 t. ha^-1, načež se vzniklá ochranná vrstva pokryje do výše 15 až 20 cm biologicky aktivní zeminou.