CS218358B1

CS218358B1 - Způsob provádění povrchové úpravy vytvarovaných prvků

Info

Publication number: CS218358B1
Application number: CS126381A
Authority: CS
Inventors: Vladimir Moravec
Original assignee: Vladimir Moravec
Priority date: 1981-02-23
Filing date: 1981-02-23
Publication date: 1983-02-25

Abstract

Vynález se týká úpravy vytvarovaných prvků a konstrukcí pro zvýšení jejich tepelného odporu a/nebo požární odolnosti a/nebo zvukové pohltivosti založené na tom, že se prvek opatří např. nástřikem nejméně jednou vrstvou hmoty smíchané ze suchých částí, kterými jsou jemnozrnná plniva, lehčená granulovaná plniva, anorganická pojivá, příp. vlákna, a z kapalných částí, jimiž jsou ve vodě rozpustný derivát celulózy, vodná disperze termoplastického polymeru, povrchově aktivní látky. Po nanesení se povrch prvku vyrovná a/nebo vyhladí, popř. přebrousí. Hmotnostní poměr všech suchých částí vůči všem kapalným částem se volí od 1 : 0,3 do 1 : 3 podle potřeby zvýšení nebo potlačení některé z volených vlastností. Výhodně se nanáší hmota napěněná. Při aplikaci ve více vrstvách se dodrží výhodně minimální technologická přestávka po dobu 4 hodin. Na povrch poslední vrstvy se může použít vnější dokončující vrstva, jíž může být disperzní omítkovina, silikátová maltovina, štěrková hmota, malba i tapeta.

Description

Vynález se týká způsobu provádění povrchové úpravy vytvarovaných prvků pro zvýšení jejich tepelného odporu a/nebo požární odolnosti a/nebo zvukové pohltivosti.

Povrchové úpravy prvků, jimiž se má zvýšit některá z požadovaných vlastností prvků, jako jsou tepelně-izolační parametry zvukové odolnosti a požární odolnosti se provádějí různým způsobem obvykle podle toho, kterou z uvedených vlastností je třeba výrazně zlepšit. Tak tepelné izolace se provádějí např. obezděním, instalací izolačních desek nebo tvarovek, fixací vláknitých hmot v podobě rohoží nebo podobných výrobků a podobně. Zvyšování požární odolnosti ocelových, železobetonových a dalších prvků se obvykle provádí obezděním, instalací speciálních obkladů, asbestovými deskami nebo napěnovacími nátěry. Akusticky účinné izolace pro zvýšení neprůzvučnosti nebo zvukové pohltivosti se provádějí nanášením kombinací porézních a kompaktních vrstev, případně použitím vláknitých materiálů, které se připevňují na povrch prvků. Dosavadní způsoby povrchové úpravy prvků za účelem zlepšení jejich vlastností mají řadu nevýhod. Deskové a rohoževé materiály při jejich připevňování na povrch vyžadují velkou pracnost. Obvykle všechny používané materiály vyžadují, aby povrch prvků byl opatřen pomocnými konstrukcemi pro přidržování těchto materiálů k povrchu prvků.· Mnohé z materiálů používaných pro povrchovou úpravu prvků jsou na trhu těžko dostupné a drahé.

Uvedené nevýhody v převážné míře odstraňuje podle vynálezu způsob provádění povrchové úpravy vytvarovaných prvků pro zvýšení jejich tepelného odporu a/nebo požární odolnosti a/nebo zvukové pohltivosti, jehož podstata spočívá v tom, že se na povrch prvku nanese nástřikem, natažením, navalením nebo nahozením v nejméně jedné vrstvě hmota smíchaná ze suchých částí, kterými jsou 5 až 50 hmotnostních dílů jemnozrnného plniva, např. mikrokrystalického kysličníku křemičitého a/nebo bentonitu, 20 až 130 hmotnostních dílů lehčeného granulového plniva o velikosti zrna od 0,1 do 6 mm, např. polystyrenu, expandovaného perlitu nebo vermikulitu, 50 až 300 hmotnostních dílů anorganických pojiv, např. kysličníku nebo hydroxidu vápenatého nebo síranu vápenatého nebo cementu, popřípadě z 0,1 až 15 hmotnostních dílů vláken, a z kapalných částí, kterými jsou 1 až 20 hmotnostních dílů ve vodě rozpustného derivátu celulózy, např. metylcelulózy nebo hydroxyetylcelulózy, 2 až 20 hmotnostních dílů vodné disperze termoplastického polymeru, např. polyvinylacetátu nebo styrenakrylátu, 0,01 až 15 hmotnostních dílů povrchově aktivních látek, např. smáčedel a napěňovadel, popřípadě až 1000 hmotnostních dílů vody, a po nanesení se její povrch vyrovná a/nebo vyhladí, popřípadě přibrousí. Přitom hmotnostní poměr všech suchých částí a všech kapalných částí je od 1 : 0,3 do 1 : 3 podle potřeby zvýšení tepelného odporu a/nebo požární odolnosti a/nebo zvukové pohltivosti povrchové úpravy prvku.

Způsob podle vynálezu nejen že odstraňuje dosavadní nevýhody obdobných postupů, ale přináší další výhody, spočívající v jeho jednoduchosti a rychlosti i v dostupnosti složek použité hmoty. Přitom se jen nepatrně zvyšuje hmotnost prvků opatřených povrchovou úpravou podle vynálezu, jelikož tloušťka vrstvy nebo všech vrstev je zanedbatelná. Pro jednotlivé vrstvy se použije variabilní složení poměru suché a kapalné složky, čímž se v dosti širokých mezích dá regulovat mechanická pevnost a objemová hmotnost hmoty určené pro povrchovou úpravu. Tím se také regulují požadované tepelně-izolační, protipožární a akustické vlastnosti prvku.

Pro zvýšení účinku se podle vynálezu nanáší hmota v napěněném stavu.

Z technologického hlediska je výhodné, když se dodrží mezi nanesením předchozí vrstvy a následující vrstvy hmoty technologická přestávka po dobu nejméně 4 hodin.

Pro zvýšení zejména estetického účinku povrchu prvku lze výhodně na zatvrdlý povrch poslední vrstvy hmoty nanést vnější dokončující vrstvu tvořenou např. dispersní omítkovinou, silikátovou maltovinou, štěrkovou hmotou, malbou a tapetou, kterou se tak může u akustických izolací vytvořit poslední část sendvičového systému.

Způsob podle vynálezu je blíže objasněn v následujících příkladech konkrétních provádění.

Příklad 1

Bylo zapotřebí zvýšit tepelný odpor prvku ve tvaru betonového panelu.

Bylo použito zvlášť připravených suchých částí a zvlášť připravených kapalných částí, přičemž suché části sestávaly z těchto složek:

hydroxid vápenatý 40 hmotnostních dílů cement 5 hmotnostních dílů expandovaný perlit 25 hmotnostních dílů montmorillinitický jíl 30 hmotnostních dílů a kapalné části sestávaly z těchto složek:

methylcelulóza polyvinylacetát polyfosfát sodný alkylsulfonan sodný voda hmotnostní díly 15 hmotnostních dílů 1 hmotnostní díl hmotnostní díly 78 hmotnostních dílů

Po smíchání suchých částí a kapalných částí dohromady se hmota intenzívním mícháním napěnila. Přitom se použil hmotnostní poměr suchých částí ke kapalným částem 1 : 0,7.

Následující nástřik se provedl vřetenovým čerpadlem a směšovací pistolí s přívodem rozprašovacího vzduchu na povrch betonového panelu v tloušťce 5 mm. Po technologické přestávce po dobu 24 hodin se nastříkala druhá vrstva ze suchých a kapalných částí téhož složení, ale v hmotnostním poměru 1 : 1,3 v celkové tloušťce 30 milimetrů. Po zavadnutí nanesené druhé vrstvy hmoty na betonovém panelu bylo provedeno uhlazení povrchu do roviny a potřebné hladkosti.

Tímto způsobem provedená povrchová úprava betonového panelu zvýšila jeho tepelný odpor na trojnásobek.

Příklad 2

Bylo zapotřebí upravit zavěšený podklad přednáškového sálu pro celkové zlepšení akustických parametrů sálu tak, aby podklad pohlcoval zvuk.

K tomu účelu bylo použito hmoty se suchými a kapalnými částmi. Přitom se použilo hmoty sestávající z těchto složek:

vermikulit 10 hmotnostních dílů halloyzit 10 hmotnostních dílů rychlovazný cement 20 hmotnostních dílů polypropylenová vlákna 1 hmotnostní díl hydroxyetylcelulóza 3 hmotnostní díly kopolymer butylakrylátu s butylmetakrylátem 5 hmotnostních dílů smáčedlo 1 hmotnostní díl voda 50 hmotnostních dílů

Po promíchání se hmota nastříkala bezvzdušným stříkacím zařízením na podklad v tloušťce 1 až 1,5 mm. Hned poté se namíchala hmota ze suchých a kapalných částí o složení z příkladu 1 a smíchaly se v hmotnostním poměru suché složky ke kapalné složce 1 : 0,5. Přitom se do hmoty namíchaly 3 hmotnostní díly polyesterových vláken a 2 hmotnostní díly hnědého pigmentu. Tato hmota se nastříkala jako druhá vrstva na podklad vysokotlakým stříkacím zařízením se sekundárním rozprašováním vzduchu do první vrstvy v tloušťce 20 mm.

Po úplném zatvrdnutí druhé vrstvy se lehkým přebroušením upravila konečná textura povrchu podhledu a nanesl se konečný nátěr, popřípadě nástřik tmavohnědou malbou.

Podklad byl tímto způsobem na svém povrchu upraven pro pohlcování zvuku.

Příklad 3

Bylo zapotřebí upravit jednoduchou příčku mezi dvěma místnostmi, aby se zvýšila její zvukově-izolační hodnota. Místo instalace dvojité příčky s porézní mezivrstvou ze skelné vaty se provedla úprava příčky takto:

Nejprve se vyrobila hmota složení podle· příkladu 2 s výjimkou rychlovazného cementu, místo něhož se použil hydroxid vápenatý ve stejném množství. Na příčku se pomocí distančních vložek připevnilo pletivo z pozinkovaného drátu s oky 30 X 30 milimetrů ve vzdálenosti 30 mm od povrchu příčky. Tlakovým stříkacím zařízením se hmota nastříkala do mezery mezi povrchem příčky a pletivem. Přebytek hmoty se odstranil z pletiva stěrkou. Po technologické přestávce několika dnů, kdy hmota vyschla a vytvrdla, se povrch příčky dokončil jednovrstvou vápenocementovou omítkou v tloušťce 20 mm, na níž se po vytvrdnutí a vyzrání přilepila tapeta.

Příklad 4

Ocelový čtverhranný sloup mel požární odolnost 20 minut, kterou bylo potřeba zvýšit na 180 minut.

Nejprve se připravila hmota se suchými částmi o složení:

minerální vlákna bentonit vermikulit hydroxid vápenatý a s kapalnými částmi hmotnostní díl 22 hmotnostních dílů 12 hmotnostních dílů 65 hmotnostních dílů o složení karboxymetylcelulóza 5 hmotnostních dílů styrenakrylátový kopolymer 10 hmot. dílů polyfosfát sodný 5 hmotnostních dílů napěňovadlo 1 hmotnostní díl voda 79 hmotnostních dílů

Přitom se smíchaly v hmotnostním poměru suchých ke kapalným částem 1 : 0,7.

Na ocelový sloup se připevnily ze dvou stran distanční latě, které vymezily tloušťku vrstvy hmoty na 25 mm. Zařízením s vřetenovým čerpadlem a směšovací hubicí s přívodem vzduchu se na sloup nastříkala připravená hmota postupně ze všech stran ve vymezené tloušťce 25 mih a každá strana se po nástřiku vždy uhladila navlhčeným ocelovým hladítkem. Po technologické přestávce, kdy hmota vytvrdla, se provedla konečná povrchová úprava disperzní nástřikovou hmotou.

Způsob povrchové úpravy podle vynálezu se výhodně využije jak pro stavební prvky, tak i pro strojní prvky, popřípadě i pro úpravu inženýrských sítí a jiných rozvodů.

Claims

1. Způsob provádění povrchové úpravy vytvarovaných prvků pro zvýšení jejich tepelného odporu a/nebo požární odolnosti a/nebo zvukové pohltivosti, vyznačující se tím, že se na povrch prvku nanese nástřikem, natažením, navalením nebo nahozením v nejméně jedné vrstvě hmota smíchaná ze suchých částí, kterými jsou 5 až 50 hmotnostních dílů jemnozrnného plniva, např. mikrokrystalického kysličníku křemičitého a/nebo bentonitu, 20 až 130 hmotnostních dílů lehčeného granulovaného plniva o velikosti zrna od 0,1 do 6 mm, např. polystyrenu, expandovaného perlitu nebo vermikulitu, 50 až 300 hmotnostních dílů anorganických pojiv, např. kysličníku nebo hydroxidu vápenatého nebo síranu vápenatého nebo cementu, popřípadě 0,1 až 15 hmotnostních dílů vláken, a z kapalných částí, kterými jsou 1 až 20 hmotnostních dílů ve vodě rozpuštěného derivátu celulózy, např. metylcelulózy nebo hydroxyetylcelulózy, 2 až 20 hmotnostních dílů vodné vynalezu disperze termoplastického polymeru, např. polyvinylacetátu nebo styrenakrylátu, 0,01 až 15 hmotnostních dílů povrchově aktivních látek, např. smáčedel a napěňovadel popřípadě vody do 1000 hmotnostních dílů, a po nanesení se její povrch vyrovná a/nebo vyhladí, popřípadě přebrousí, přičemž hmotnostní poměr všech suchých částí a všech kapalných částí je od 1 : 0,3 do 1 : 3.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se hmota nanáší napěněná.

3. Způsob podle některého z bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že se mezi nanesením předcházející vrstvy a následující vrstvy hmoty dodrží technologická přestávka po dobu nejméně 4 hodin.

4. Způsob podle některého z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že na zatvrdlý povrch poslední vrstvy hmoty se nanese vnější dokončující vrstva tvořená např. disperzní omítkovinou, silikátovou maltovinou, štěrkovou hmotou, malbou a tapetou.