Vynález se týká způsobu čištění kapalných radioaktivních odpadů.

V provozech jaderné technologie, at už se jedná o přepracovatelské závody, výrobny zářičů nebo zařízení energetické, vznikají vždy kapalné odpady, obsahující radioaktivní izotopy. Takovéto odpady nelze zpracovávat běžnými způsoby, ale je nutno je převádět do pevné formy a pak vhodným způsobem ukládat. To znamená, že veškerou vodu, obsaženou v těch to odpadech, je nutno odstranit odpařením, což je složité a nákladné. Pro některé účely by bylo možno kapalné odpady recirkulovat a znovu použit k některým účelům, např. pro přípravu roztoků pro dezaktivaci povrchů. Podmínkou je, aby se z odpadních roztoků odstranily některé nevhodné látky, např, kaly, pevné částice, a aby se snížil obsah radioaktivních izotopů.

Tyto požadavky řeší způsob čištění kapalných radioaktivních odpadů podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se ke kapalným radioaktivním odpadům přidá rozpustná sůl železe v takovém množství, aby výsledná koncentrace železa byla 0,02 až 0,5 mol v I dm , načež se hodnota pH upraví hydroxidem sodným na hodnotu 8 až 13, roztok se vaří po dobu až 30 min., případně se přidá k roztoku granulované železo o velikosti zrna 0,05 až 1 mm v množství 0,05 až 1 g/1 roztoku a po ochlazení na teplotu nejméně 25 °C se roztok podro3 5—1 bí působení magnetického poia o intenzitě 2.10 až 4.10 A.m např. ve skleněném potrubí, umístěném v solenoidu. Sraženina hydratovaných kysličníků železy sorbuje jednak nečistoty, jednak radioaktivní izotopy a zachycuje se magnetickým polem uvnitř solenoidu, kde vytvoří spolu s železitým granulátem nepravé dno, schopné zachycovat i neferomagnetické nečistoty. Po zanešení takto vzniklého nepravého dna se magnetické pole zruší a kaly z potrubí se odvedou do nádrže na odpad. Po novém vytvoření magnetického pole proces pokračuje.

Nový účinek vynálezu je dán tím, že kapalné radioaktivní odpady není třeba destilovat, ale po očištění podle vynálezu je možno je znovu použít. Aplikace vynálezu je zřejmá z příkladů.

Přikladl

K dezaktivaci cirkulačního čerpadla jaderné elektrárny se používá roztok obsahující s

v 1 dm 10 g manganistanu draselného a 80 g hydroxidu sodného. Tímto roztokem se dekontaminuje čerpadlo 2 hodiny, přičemž je roztok zahřát téměř k bodu varu. Po dekontaminaci obsahuje roztok jednak pevné částečky korozních produktů, jednak produkty reakce manganistanu draselného s organickými nečistotami, jednak radioaktivní izotopy. K použitému roztoku se přidá v množství 20 dnrVm^ roztok, obsahující v 1 dm³ 0,5 kg dusičnanu železitého a 0,05 kg železných pilin a intenzívně se míchá 30 minut, přičemž se roztok zahřívá na 100 °C, Po ochlazení na 25 °C se roztok vede skleněným potrubím, které je umístěno svis le v centru solenoidu, napájeného stejnosměrným proudem. Roztok se vede do zásobní nádrže. Po provedení rozboru se doplní koncentrace manganistanu draselného v roztoku. Skleněná trubice se připojí k odpadnímu potrubí a po vypnutí solenoidu se promyje vodou. Přečištěný roztok lze znovu použít k dekontaminaci.

Příklad 2

Oplachové vody po dezaktivaci stěn jaderných provozů obsahují kromě běžných nečistot a prachu také rozpuštěné soli radioaktivních izotopů. K použitým oplachovým vodám se přidá 3 3 3 v množství 10 dci/m roztok, obsahující v 1 dm^J 0,5 kg dusičnanu železitého. Roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,2 kg/dm^ se upraví pH na hodnotu 8,2 a oplachové vody se zahřívají za míchání 30 min na 100 °C. Po ochlazení na 25 °C se upravené oplachové vody vedou potrubím, vyrobeným z polyvinylohloridu, které je umístěno v centru solenoidu, napájeného stejnosměrným proudem. Takto upravené oplachové vody se znovu používají k oplachováni stěn a jako rozpouštědlo pro dezaktivační činidla.