CS216210B2 - Pneumatic picking mechanism for picking the shuttle in the looms - Google Patents

Description

Vynález se týká pneumatického mechanismu pro prohazování člunku v tkacích stavech. Zejména se vztahuje na tkací · . '.stavy používající člunečník, který se otáčí · .. o · 180° před každým a po každém prohazování.

Známé pneumatické prohazovací mechanismy obecně obsahují prohazovací válec · · a čerpací válec, které jsou navzájem propojeny v uzavřeném pneumatickém systému.

V prohazovacím válci se posouvá prohazovací píst, nesoucí pístnici, která vybíhá ' z prohazovacího válce do záběru s člunkem.

V čerpacím válci se posouvá 'čerpací píst, ' nesoucí pístnici vybíhající za vstupní konec tohoto válce. K vybíhající části této pístnice je připojen mechanický poháněči prostředek pro zajišťování vratného pohybu čerpacího pístu v jeho válci. Vstupní konec prohazovacího válce je spojen s výstupním koncem čerpacího válce trubkovým vedením, stejně jako je trubkovým vedením spojen vstupní konec čerpacího válce s výstupním koncem prohazovacího válce. Je tak ' · vytvořen uzavřený systém, takže v průběhu pracovního zdvihu čerpacího pístu od vstupního konce k výstupnímu konci čerpacího válce je vzduch čerpán od výstupního konce čerpacího válce ke vstupnímu konci prohazovacího válce, přičemž tento vzduch . po- hání prohazovací píst od vstupního konce k výstupnímu konci prohazovacího válce v podobě pracovního zdvihu. Vybíhající část pístnice tohoto válce zabírá do člunku a tlačí ho prošlupem k protilehlé straně stavu. V průběhu tohoto prohazovacího zdvihu je vzduch vytlačován z výstupního konce prohazovacího válce ke vstupnímu ' konci čerpacího válce a pomáhá tak druhému pístu v jeho pracovním zdvihu.

Výhody uzavřeného pneumatického systému, ' jak byl popsán, spočívají v tom, že pro vratný pohyb čerpacího pístu v čerpacím válci je zapotřebí mnohem méně energie. V určitých fázích každého prohazovacího cyklu však musejí být udržovány v čerpacím a v prohazovacím válci určité tlaky. V důsledku řady činitelů, jako tepla nebo ztráty vzduchu přes různá těsnění systému, mají tlaky sklon k tomu odchylovat se v určitých fázích cyklu od ideálních hodnot. Pro odstranění tohoto problému se v běžné praxi používají vyrovnávací ventily na jednom nebo na obou koncích čerpacího válce. Tyto ventily jsou normálně uzavřené a při otevření umožňují, aby do válce vstupoval vzduch, je-li tlak uvnitř válce nižší, než je atmosférický tlak, nebo naopak umožňují výstup vzduchu, je-li tlak ve válci vyšší, než je atmosférický tlak.

Pro otevírání každého z vyrovnávacích ventilů v určitém okamžiku každého prohazovacího cyklu se používají mechanické prostředky. К tomu dochází v tom okamžiku cyklu, ve kterém je tlak v odpovídající části válce při práci v ideálních tlakových podmínkách roven atmosférickému tlaku. Odchylují-li se tlaky od ideálních hodnot, bude tlak v části válce blízké vyrovnávacímu ventilu buď nižší, nebo vyšší, než je atmosférický tlak ve chvíli, když se ventil otevře. V tomto okamžiku bude vzduch buď vypuzován, nebo naopak přiváděn do válce, takže pracovní tlaky se vrátí do ideálního stavu. Tímto způsobem je zajištěno, že se systém sám koriguje v průběhu normálního chodu tkacího stavu.

V popsaných prohazovacích systémech vznikají problémy, když je stav vypnut po delší dobu, jako mezi pracovními směnami nebo při výměně osnovy nebo z jiných důvodů. V průběhu delšího vypnutí stavu může značná část vzduchu uniknout z prohazovacího a z čerpacího válce netěsnostmi v různých těsněních systému. Když se stav znovu zapne, může být ve vstupním konci čerpacího válce při zpětném zdvihu tlak nedostatečný к tomu, aby se vyvolal plný zpětný zdvih prohazovacího pístu. To znamená, že prohazovací pístnice zůstane vně prohazovacího válce alespoň v části své délky. V průběhu prohazovacího zdvihu prohazovacího válce neobdrží člunek plný prohazovací zdvih a buď neprojede úplně celým osnovním prošlupem, anebo nevhodně narazí na druhou stranu stavu. Navíc je pravděpodobné, že se část pístnice, která vyčnívá z prohazovacího válce, poškodí pohybujícími se částmi přidruženými к prohazovacímu mechanismu, obzvláště u skřipcových stavů, které používají otáčivý člunečník. Když se člunečník bude otáčet o 180^c, narazí na vyčnívající část pístnice a poškodí ji. Jelikož vyrovnávací ventily mohou být otevřeny pouze po velmi krátký úsek každého prohazovacího cyklu, nemohou způsobit přivedení nebo odvedení dostatečného množství vzduchu, který by systém uvedl zpět do ideálních tlakových podmínek. Ztratí-li se ze systému v průběhu vypnutí stavu podstatná část vzduchu, může být zapotřebí několika prohození člunku, než se tlaky dostanou do ideálního pracovního stavu. V průběhu tohoto údobí bude docházet к chybnému prohazování а к poškození různých částí prohazovacího mechanismu.

Tyto nevýhody známého stavu techniky odstraňuje vynález, jehož podstatou je pneumatický prohazovací mechanismus pro prohazování člunku v tkacích stavech, obsahující prohazovací válec se vstupním a výstupním koncem a s prohazovacím pístem posuvným uvnitř válce, nesoucím pístnicí pro prohazovací záběr do člunku, dále obsahující čerpací válec se vstupním a výstup ním koncem, a s čerpacím pístem posuvným uvnitř válce a opatřeným pístnicí spojenou s poháněcím prostředkem, a dále obsahující první vedení pro pneumatické spojení vstupního konce prohazovacího válce s výstupním koncem čerpacího válce a druhé vedení pro pneumatické spojení výstupního konce prohazovacího válce se vstupním koncem čerpacího válce, přičemž podle vynálezu je alespoň na jednom konci čerpacího válce umístěn jednocestný přetlakový ventil, otevíratelný přetlakem působícím směrem dovnitř čerpacího válce.

Takto uzpůsobené jednocestné ventily umožňují, aby vzduch vstupoval do válce, ale nedovolují, aby unikal do ovzduší. Navíc každý jednocestný ventil dovoluje, aby vzduch vstupoval z ovzduší do té části válce, která leží v blízkosti jednocestného ventilu, avšak pouze když tlak vzduchu v této části válce je nižší, než je atmosférický tlak. Jelikož jednocestný ventil pouze dovoluje vstup vzduchu do válce, může být v činnosti po podstatnou část prohazovacího cyklu. Došlo-li ke značnému proudění vzduchu, které vedlo к podstatnému snížení tlaku vzduchu v čerpacím válci, bude vzduch u vstupního konce válce v průběhu podstatné části pracovního zdvihu válce pod úrovní atmosférického tlaku a jednocestný ventil dovolí, aby vzduch vstupoval do válce z ovzduší po celé toto údobí. To má za následek, že se tlak vzduchu v čerpacím válci sám zkoriguje v průběhu jediného pracovního zdvihu, takže při svém zpětném zdvihu bude tlak dostatečný к tomu, aby vytlačil prohazovací píst celý zpět ke vstupnímu konci prohazovacího válce. Tím se vyloučí poškození pístnice prohazovacího válce.

Je výhodné, použije-li se jednocestného ventilu na každém z obou konců čerpacího válce, aby se celý systém mohl přivést do ideálních tlakových podmínek co možná nejrychleji. Použije-li se však vynálezu na stavu, u kterého se člunečník otáčí o 180° před každým a po každém prohození, je nutné, aby jednocestný ventil byl umístěn u vstupního konce čerpacího válce. To zajistí, že ve vstupním konci čerpacího válce je dostatečný tlak pro zatlačení čerpacího pístu v celé jeho dráze zpět ke vstupnímu konci válce, a vyloučí se tak poškození pístnice.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladu provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých značí:

obr. 1 schematický pohled na pneumatický prohazovací systém podle vynálezu, ukazující čerpací a prohazovací píst na konci prohazovacího zdvihu;

obr. 2 pohled podobný jako na obr. 1, ukazující prohazovací a čerpací píst na konci jejich vratných zdvihů;

obr. 3 zvětšený řezový detail čerpacího válce s jednocestným ventilem umístěným u vstupního konce válce;

obr. 4 pohled na čerpací válec, ukazující

6 jednocestný ventil u vstupního i ' výstupního konce tohoto válce.

Na obr. 1 a 2 je znázorněn pneumatický prohazovací mechanismus 10 podle vynálezu, označený vztahovou číslicí, . použitý na tkacím stavu 12. Stav 12 zahrnuje bidlo 14, uložené mezi dvojicí mečíků 16 bidla, z nichž je znázorněn pouze jeden, a paprsek 18, uložený na bidle 14. Na obr. 1 a 2 je znázorněna pouze levá koncová část stavu, přičemž se rozumí, že pravá koncová část je totožná a též zahrnuje prohazovací mechanismus 10, jaký je znázorněn ve výkresech. Na konzole 22 upevněné ke konci bidla 14 je otočně uložen člunečník 20. Clunečník ' obsahuje drážku 24 pro uložení člunku, který je prohazován z pravé strany stavu. Člunečník 20 je takového typu, který se otáčí o 180° poté, co byl člunek vsunut do drážky 24, a otáčí se potom zpět o 180°, když byl člunek prohozen prohazovacím mechanismem, který bude dále popisován.

Prohazovací mechanismus 10 zahrnuje prohazovací válec 26, uložený na konzole

28, která je upevněna na konci bidla 14. Prohazovací válec 26 má prohazovací píst

29, posuvný mezi vstupním koncem 30 a výstupním koncem 32 válce. K prohazovacímu pístu 29 je upevněna pístnice 34, procházející výstupním koncem 32 prohazovacího válce 26 do bodu blízkého člunečníku

20. Prohazovací mechanismus 10 též zahrnuje čerpací válec 38, opatřený čerpacím pístem 40, posuvným mezi vstupním koncem 42 a výstupním koncem 44 válce. K čerpacímu pístu 40 je připojena pístnice 46, procházející vstupním koncem 42 čerpacího válce 38. Pístnice 46 je spojena přes spojku 52 s klikou 50, upevněnou na vnějším konci hřídele 48. Hřídel 48 je poháněn z hlavního hřídele stavu synchronizované s pohybem neznázorněných brdových listů a s vratným pohybem paprsku.

Vstupní konec 42 čerpacího válce 36 je pneumaticky spojen trubkovým vedením 54 s výstupním koncem prohazovacího válce 26. Výstupní konec 44 čerpacího válce 38 je dále pneumaticky spojen trubkovým vedením 56 se vstupním koncem 30 prohazovacího válce 26. Válce 26 a 38 jsou uspořádány v uzavřeném systému, ve kterém je vzduch dopravován střídavě vpřed a vzad mezi písty při každém cyklu vratného . pohybu čerpacího pístu 40.

Na začátku prohazovacího cyklu jsou .písty 40 a 29 umístěny u vstupních konců svých příslušných válců, jak je znázorněno na obr.

2. Působením kliky 50 je čerpací píst 40 hnán od vstupního konce 42 k výstupnímu konci · 44 čerpacího válce 38 a tím stlačuje vzduch u tohoto výstupního konce 44. Tento stlačený vzduch je dopravován trubkovým vedením 56 ke vstupnímu konci 30 prohazovacího válce 26. Prohazovací píst 29 je neznázorněným západkovým členem přidržován u vstupního konce 30 prohazovacího válce 26 až do vhodného okamžiku k pro hazování, kdy se tento západkový člen uvolní a umožňuje prohazovacímu pístu 29 posunout se od vstupního konce 30 k výstupnímu konci 32 . prohazovacího válce 26, takže konec 36 pístnice 34 narazí do člunku umístěného v drážce 24 slunečníku 20. Žene tak člunek ven z drážky 24 a otevřeným prošlupem k protilehlé straně stavu, jak je patrno z obr. 1. Vzduch z výstupního konce prohazovacího válce 26 je dopravován do vstupního konce 42 čerpacího válce 38 trubkovým vedením 54. V průběhu vratného zdvihu pístnice 46 se píst 40 pohybuje od výstupního konce 44 ke vstupnímu konci 42 čerpacího válce 38. Vzduch ve vstupním konci 42 je stlačován a posouvá se k výstupnímu konci 32 prohazovacího válce 26 trubkovým vedením 54. Tím je prohazovací píst 29 nucen vracet se zpět od výstupního konce 32 ke vstupnímu ' konci 30 prohazovacího . válce 26, jak je znázorněno na obr.

2. Tento pohyb tlačí pístnici 34 doleva, tj. při pohledu na obr. 2 směrem od člunečníku . 20, který se nyní může volně otočit o 180° do polohy pro převzetí člunku.

Na obr. 3 je čerpací válec 38 znázorněn s většími podrobnostmi. Trubkové vedení 54 je pneumaticky připojeno ke vstupnímu konci 42 čerpacího válce 38 průchodem 58 a trubkové vedení 56 je ve výstupním konci 44 válce 38 připojeno průchodem 60. V průchodu 58 je umístěn první vyrovnávací ventil 62 a u výstupního konce 44 čerpacího válce 38 je umístěn druhý vyrovnávací ventil 64, který je spojen s výstupním koncem 44 průchodem 66. .

Vyrovnávací ventily 62 a 64 jsou plunžrové ventily zatížené pružinou, jako ventily používané na automobilových pneumatikách. Tento typ ventilů je normálně uzavřen a je otevírán stlačením jejich plunžru. Vzduch bude po otevření ventilu proudit ve směru do prostředí s menším tlakem.

Ke spojce 52 je upevněna konzola 68, jejíž směrem vzhůru vybíhající část 70 zdvíhá a spouští plunžr 72 vyrovnávacího ventilu 62, když je spojka 52 v horní poloze na konci pracovního zdvihu čerpacího pístu 40, jak je znázorněno na obr. 3. Spuštěním plunžru 72 se otevírá vstupní konec 42 do ovzduší. Je tak umožňováno, aby vzduch vstupoval do vstupního konce 42 z ovzduší, když je tlak vzduchu v tomto vstupním konci nižší, než je atmosférický tlak.

V otvoru 75 v konzole 68 a v otvoru 77 v páčce 76 je ' posuvně uložena směrem vzhůru vybíhající tyč 74. K hornímu konci tyče 74 nad pákou 76 je upevněna horní zarážka 79 a k dolnímu konci tyče 74 je pod konzolou 68 upevněna dolní zarážka 79‘. Páka 76 je otočně spojena v místě 78 s horním koncem válce 38 a má k sobě připojen směrem dolů vybíhající tlačný trn 86. V průběhu zpětného zdvihu čerpacího pístu 40 se konzola 68 posouvá po tyči 74 a naráží na zarážku 79‘ a tím pohybuje tyčí 74 směrem dolů, která tak ke konci vratného zdvihu pístu 40 výkyvné · otočí · pákou 76 ve směru hodinových ručiček okolo čepu 78. Tento pohyb páky 76 vyvolá, že působením zarážky 79 tlačný trn 80 stlačí plunžr 82 druhého vyrovnávacího ventilu 64 směrem dolů a otevře výstupní konec 44 čerpacího válce 38 do ovzduší. Bude-li tlak vzduchu ve výstupním konci 44 nižší, než je atmosférický tlak, bude vzduch proudit z ovzduší do výstupního konce 44. V opačném případě, kdy tlak vzduchu ve výstupním konci 44 bude vyšší, než Je atmosférický tlak, bude vzduch proudit směrem ven z tohoto výstupního konce 44.

U vstupního konce 42 válce 38 Je umístěn první jednocestný ventil 84, spojující vstupní konec 42 s ovzduším pomocí průchodu 86, a to kdykoliv tlak vzduchu _ ve vstupním konci 42 poklesne pod úroveň atmosférického tlaku vzduchu. U výstupního konce 44 je umístěn druhý jednocestný ventil 88. Tento druhý jednocestný· ventil pneumaticky spojuje výstupní konec 44 s ovzduším přes průchod 90, a to kdykoliv tlak vzduchu v tomto výstupním konci 44 poklesne pod úroveň atmosférického tlaku, jak je obzvláště zřejmé z obr. 4. Jako ventily tohoto typu lze použít ventily společnosti Schrader Fluid Power Division of Scovill, označované jako „rychlovýfukové ventily“.

Jakmile tlaky ve válcích 26 a 38 dosáhly svých ideálních pracovních podmínek, začne tkací stav normálně pracovat. Jakékoli výchylky · v tlaku vzduchu v jednom nebo v druhém válci 26, 38 od ideálního tlaku budou korigovány vyrovnávacími ventily 62 a 64, v případě že se takové výchylky vyskytnou. K tomu dojde i tehdy, kdy tlaky budou nad ideální úrovní v důsledku ohřátí anebo pod ideální úrovní v důsledku ztráty vzduchu ze soustavy. Jelikož výchylky jsou korigovány v průběhu každého cyklu, budou malé a vyrovnávací ventily se s nimi mohou snadno vyrovnat. Je-li z jakéhokoli důvodu stav po delší dobu vypnut, například při střídání pracovních směn· nebo při výměně osnovy, má vzduch sklon unikat z prohazo vací · soustavy přes· různá těsnění. Když se potom stav znovu spustí, mohou být tlaky natolik •odlišné ·od · ideální úrovně, že po několik · prohozů nemohou být korigovány vyrovnávacími ventily. Když se stav spustí za situace, kdy písty 40 a 29 jsou v poloze znázorněné na obr. 2, první pracovní zdvih čerpacího pístu 40 způsobí, že se prohazovací píst 29 posune od vstupního konce 30 k výstupnímu konci 32 prohazovacího válce 26. Jelikož tlaky jsou na začátku nepřiměřené, bude to mít za následek slabý prohoz. V průběhu tohoto pracovního zdvihu však jednocestný ventil 84 dovolí, aby vzduch vstoupil z ovzduší do vstupního konce čerpacího válce 38, takže v průběhu vratného zdvihu čerpacího pístu 40 bude tlak vzduchu ve vstupním konci čerpacího válce 38 dostatečně velký k tomu, aby po přesunu do výstupního konce 32 prohazovacího válce 26 tlačil prohazovací píst 29 zpět po celé jeho dráze ke vstupnímu konci 30 prohazovacího válce 26 a tím mohlo dojít k plnému zatažení pístnice 34. To je obzvláště důležité, když se vynálezu použije u stavů, u nichž se člunečník otáčí o 180°.

V průběhu tohoto vratného zdvihu pístu 40 umožní jednocestný ventil 88, aby vzduch vstupoval do výstupního · konce 44 čerpacího válce 38 a uvedl tlak v této části válce znovu do ideálních podmínek. Při dalším pracovním zdvihu čerpacího pístu 40 bude tlak ve výstupním konci 44 dostatečný, takže vzduch, který je vytlačován z tohoto výstupního konce do vstupního konce 30 prohazovacího válce 26, bude tlačit prohazovací píst 29 k výstupnímu konci 32 v dostatečné míře, aby pístnice 44 mohla prohodit člunek celým otevřeným prošlupem až na protilehlou stranu stavu. Po počátečním prohazovacím cyklu budou tlaky na obou stranách uzavřeného systému v pneumatickém prohazovacím mechanismu dostatečně vysoké, aby umožnily uspokojivou práci stavu. Jakékoli malé výchylky se potom vyrovnají vyrovnávacími ventily 62 a 64, jak již bylo uvedeno.

Claims (1)

1. Pneumatický prohazovací mechanismus pro prohazování člunku v tkacích stavech, obsahující prohazovací válec se vstupním a výstupním koncem a s prohazovacím pístem posuvným uvnitř válce, nesoucím pístnici pro prohazovací záběr do člunku, dále obsahující čerpací válec se vstupním a výstupním koncem, a s čerpacím pístem · posuvným uvnitř válce a · opatřeným pístnici spojenou s poháněcím prostředkem, a dále obsahující první vedení pro pneumatické

   YNÁLEZU spojení vstupního konce prohazovacího válce s výstupním koncem čerpacího válce a druhé vedení pro pneumatické spojení výstupního konce prohazovacího válce se vstupním koncem čerpacího válce, vyznačený tím, že alespoň na jednom konci (42, 44) čerpacího válce je umístěn jednocestný přetlakový ventil (84, 88), · otevíratelný přetlakem · působícím směrem dovnitř čerpacího válce.