CS215981B1 - List vrtule nebo dmychadla s profiláží z aproximativních superkritických aeorodynamických profilů - Google Patents

Abstract

Použití superkritických aerodynamických profilů u listů vrtuli a dmychadel vede k dosažení vysokých součinitelů vztlaku při malých součinitelích odporu,„protože tvar aerodynamického profilu umožňuje zeslabení rázové vlny a využití vzájemného vlivu jevů vazkosti a stlaSitelnosti při rychlostech obtékání média vyááich, než je kritické Machovo číslo. Teoretické tvary superkritických aerodynamických profilů nevyhovují pro konstrukci a výrobu listů. Podle vynálezu se vytvářejí aproximativní superkritické aerodynamické profily,které se svými vlastnostmi blíží teoretickým tvarům superkritických aerodynamických profilů i při značně proměnných pracovních a konstrukčních podmínkách.Tvar aproximativního aerodynamického profilu v libovolném řezu po délce listu od osy otáčení vrtule nebo dmychadla je dán matematickými analytickými funkcemi.Tvary těchto funkcí,předsatvujících obrys superkritického aerodynamického profilu v uvedeném libovolném řezu,jsou dány systémem konstant,které u aerodynamického profilu vyjadřují jeho absolutní hloubku,poměrnou polohu maxima tloušťky,poměrný průhyb, poměrnou plohu maxima průhybu a tloušťku odtokové hrany,a určují průběh tloušťky od náběžné hrany do maxima tloušťky a od něj k odtokové hraně,a průběh etřední čáry od náběžné hrany do maxima průhybu a od něj k odtokové hraně.Tři další konatan -ty,neuvedené ve funkcích,určují průběh skroucení a prostorového prohnuti listu.

Description

-1-

Vynélez se týká listu vrtuke nebo dmychadla s profiláží z aproximativních superkritic-kých aerodynamických profilů. K profiláži listů vrtulí nebo dmychadel se až dosud používá buň klasických aerodyna-mických profilů, například CLARK-Y, RAP-6, nebo laminárnlch aerodynamických profilů řadyNACA 16 a NACA 64.

Nevýhodou klasických aerodynamických profilů je jejich nízká aerodynamická účinnost anezpůsobilost k práci při vyááích Machovým číslech, nevýhodou laminárnlch aerodynamickýchprofilů je jejich vysoká náročnost na dodržení přesnosti tvaru a kvality povrchu při vý-rctě, přičemž účinně pracují v salám rozsahu režimů.

Pro profilování pevných aerodynamických nosných ploch byly v poslední době vytvořenyaerodynamické profily, které mají vhodné vlastnosti při rychlostech obtékání média vyššíchnež je kritické Machovo číslo. Toho je u těchto aerodynamických profilů, jež se nazývají"superkritické", dosaženo tím, že jejich tvar umožňuje využití vzájemného vlivu jevů vaz-kostí a stlačitelnoeti média. Rázová vlna je zeslabena, blízko za náběžnou hranou vznikáturbulentní mezná vrstva, která je přilehlá až do těsné blízkosti odtokové hrany. Taktoje dosaženo snížení součinitele odporu a příznivého odtržení proudění na horní straněaerodynamického profilu při nižší tvarové citlivosti než u dosud používaných aerodynamic-kých profilů laminárnlch. Pokusy o použití těchto aerodynamických profilů k profiláživrtulových listů se setkaly s nezdarem vzhledem k nutnosti nízkého zatížení vrtule, vynu-ceného vlastnostmi těchto aerodynamických profilů. To vedlo k pokusům navrhnout k profi-láži vrtulí za pomoci teoretických postupů, používaných k návrhům tvarů aerodynamickýchprofilů pevných nosných ploch, aerodynamické profily způsobilé pracovat v rozsahu .podmínekto jest Machova a Reynoldeova čísla a součinitele vztlaku, nutných pro činnost vrtule.

Ani tyto pokusy nevedly k úspěchu. Zkušenosti získané z těchto pokusů by bylo možno užíti pro listy dmychadel.

Vypočtené teoretické tvary vrtulových superkritických aerodynamických profilů nevyho-vují pro konstrukci a výrobu listů vrtulí a dmychadel především proto, že mají ostrouodtokovou hranu, u některých areodynamických profilů jsou na tlakové straně v blízkostiodtokové hrany místní konkávní oblasti s malým poloměrem křivosti, a u tlustých profilůpro menší rychlost obtékání média se objevuje na zadní části konkavita sací strany aero-dynamického profilů. Konkavita sací strany s malou tloušťkou odtokové hrany může způsobitnedostatečnou tuhost a ztrátu stability listu. Místní-konkavita nebo malý poloměr zakři-vení tlakové strany a malá tlouštka odtokové hrany vedou k výrobním potížím při obráběnílistu. Obtížně lze dosáhnout přijatelné tvarové návaznosti aerodynamických profilů podélce listu. Nédoetatky teoreticky získaných tvarů superkritických aerodynamických profilů prolisty vrtulí nebo dmychadel odstraňuje profiláž z aproximativních superkritických aero-dynamických profilů podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že u listu vrtulenebo dmychadla tvar jeho aproximativního superkritického aerodynamického profilu v libo-volném řezu po jeho délce směrem od osy otáčení vrtule nebo dmychadla k jejich obvodu jedán matematickými analytickými funkcemi, které mají tvar pro Xf 2M3

J -2- jbro -*[β, (b2 (>-xí) pro XI Š.C3

2 A ,a pro Χχ > Cj j. =, -»[i>rfe(f~xj)-2,ý-2tik&-*i))Z* 1 fi>2(^f))2·-fa(7~xij/ l \ Ί y/h 2Τ$2θ-χί)μο,!$+ J ·, * ^oiřom

/-¾ 7 J J

Yftí -A3Sq)+SqXí)) , <3

Ydi “^(Ssjí-y X^ je i-té ixová souřadnice profilu ^hi J'e ypsilonová souřadnice horního obrysu profilu *di je i-tá ypsilonová souřadnice dolního obrysu profilu i je substituční funkce představující průběh tloušíky profilu, aje substituční funkce představující průběh střední čáry profilu, přičem tvary uvedených matematických analytických funkcí, představujících obrys aproxima-tivního superkritickáho aerodynamického profilu v uvedeném libovolném řezu, jsou dánysystémem konstant A, B, C, 2, kde u profilu

Ag je absolutní hloubka, Αβ je poměrná poloha maxima tloušťky,

Ag, A^ určují průběh tloušíky od náběžné hrany do maxima tloušíky, Βγ je funkcí poměrné tloušíky t profilu, Βθ J® Poměrný průhyb,

Bg j® poměrná tloušíka odtokové hrany,

Bg, určují průběh tloušíky od maxima tloušíky k odtokové hraně, je poměrná poloha maxima průhybu

Cg, C^ určují průběh střední čáry od náběžné hrany do maxima průhybu, a B2’ ®3» UI*ěují průběh střední čáry od maxima průhybu k odtokové hraně. Konstanty

Al» h' C1 · D1 plynulý průběh derivací obrysu a jsou dány vztahy -3- A,

Ot5-AzAsAa Α5^,25-ΪΑΖΑ3+2Α*Α2 - 1,5->-2A2A3-Az2A23 8r 28*(1-A2)Z+O,2S '-8Z(l-A2)*-0,5Q^-CjCsCs Cíjp 2S-^C2C3^2ClCz3 ~ f^i-2C2C3-CzCz -ο,ς+Ζε(/-C3+^^^n^faZ(/-C3)*+0,25· -^l(l-C3)2-0,5·

Vrtule s listy profilovanými podle vynálezu pracuje s vyšší účinností, dosahujeznačně vyšších statických tahů, v případě potřeby se může nakonetruovat tak, aby praco-vala s nižšími obvodovým rychlostmi pro snížení hlučnosti a aby byla lehčí než vrtule slisty profilovanými dosavadním způsobem. Dmychadlo s listy profilovanými dosahuje vyššíhostlačení, oddaluje se u něho hranice pumpáže a může být nakonstruováno tak, aby bylolehčí než dmychadlo s listy profilovanými dosavadním způsobem.

Listy vrtulí a dmychadel profilované podle vynálezu jsou výhodné při výrobě na čísli-cově řízených obráběcích strojích, kde tvar listu je zadán průběhem uvedeného systémukonstant a tří dalších konstant, určujících průběh zkroucení a prostorového prohnutílistu. Takto zadaný tvar listu pro řídicí počítač obráběcího stroje podstatně zjednodu-šuje zadávání tvaru oproti dosavadnímu způsobu, který vyžadoval zadávání souřadnic tvarumnoha desítek profilů po délce listu. Rovněž paměťová část řídicího počítače je zadánímtvaru listu podle vynálezu méně zatěžována. Operativní úpravy tvaru listu, vyplývající zvývojových požadavků, lze provést snáze. Příklad provedení listu vrtule nebo dmychadla podle vynálezu je znázorněn na výkrese,kde představuje obr.l tvar aerodynamického profilu jednoho z daných řezů v souřadnémsystému X-Y s uvedením významu jednotlivých konstant ze systému konstant, obr. 2 charak-teristické tvary aerodynamických profilů konkrétního listu vrtule, a obr. 3 diagramznázorňující výkonnost a vlastnosti aproximativního superkritického aerodynamického pro-filu při práci na vrtuli v jednotlivých daných řezech konkrétního listu vrtule.

Aerodynamický profil je zakreslen v souřadném systému X-X. kde osa X je totožná sgeometrickou tětivou aerodynamického profilu. Náběžná hrana aerodynamického profilu ležív bodě 0, který je počátkem souřadného systému X-Y. Odtoková hrana je koncem úsečky odélce Ag na ose X. Poměrná tloušťka aerodynamického profilu je dána poměrem B?, kde B?představuje maximgm tloušťky aerodynamického profilu. Prohnutí aerodynamického profiluje dáno poměrem , kde Βθ představuje poměrný průhyb střední čáry aerodynamickéhoprofilu, jejíž souřadnice X je ve vzdálenosti X^ od náběžné hrany dána vztahem Yhi ^dikde Xh. je souřadnice horního obrysu aerodynamického profilu a X di je souřadnice -4- dolního obrysu aerodynamického profilu. Poměrná tloušíka odtokové hrany je dána poměremPoměrná poloha maxima tlouěíky je dána poměrem A3 . Poměrná poloha maxima průhybu je6 dána poměrem . Skupiny Ag,^ určují průbŠh tlouěíky od náběžné hrany do maxi- ma tlouěíky. Skupin^ B^, Bg,hraně. Skupiny C^, Cg, C^ určují průběh stře'dní čáry od náběžné hrany do maxima průhybu.Skupiny D^, Dg, Dp £4 ® £5 určují průběh střední čáry od maxima průhybu k odtokové hraně

Bj určují průběh tlouěíky od maxima tlouěíky k odtokové

Tvar aproximativního superkritického aerodynamického profilu listu vrtule v lokálnímsouřadném systému X-Y v libovolném řezu po délce listu od osy otáčení vrtule k jejímuobvodu je dán matematicWmi analytickými funkcemi, které mají tvar pro Xj £^3 ;,· J-»p!c(4,xi.A,^-Xl-4aXť)M tí pro *i>A 3 pro έ Cy p. ---- ' . -- pro *7 > Cj

$f'n 2TTJ)ai(í'-Xi))-ot5·]% 7/-¾ 7 J

Yní ~ (&amp;* ji+ i fa ~^3 $¢)+0^2 )) , a v 1 je i-tá ixová souřadnice profilu,

Yhi ypsilonová souřadnice horního obrysu profilu,

Ydi je i-tá ypsilonová souřadnice dolního obrysu profilu, i je substituční funkce představující průběh tlouáíky profilu, ai je subtituční funkce představující průběh střední čáry profilu. K požadovaným pracovním parametrům libovolného řezu po délce listu se zvolí systémykonstant A,B,C,D, které přímo určí tvar aproximativního superkritického aerodynamickéhoprofilu. -5-

Hodnoty systému konstant v charakteristických řezech konkrétního listu vrtule, urče-ných poměrnou tlouálkou t (%) aerodynamického profilu v rozmezí hodnot 2 až 32 jsouuvedeny na tabulkách 1 a 2. Tvary mezilehlých aerodynamických profilů se určí interpolacív systému konstant. Vhodné je interpolovat graficky anebo při použití samočinného počíta-če splínem. Příklad charakteristických tvarů aproximativních superkritických aerodynamických pro-filů konkrétního listu vrtule je znázorněn na obr. 2, kde jsou se vztahovými značkami, 1až 8 znázorněny tvary aerodynamických profilů v řezech od obvodu vrtule k středu jejíhor' .čeří. Γζ&amp;γ aerodynamického profilu 0 poměrné tloušťce t = 4 a o absolutní hloubceAg = 100 je vytvořen s použitím konkrétního systému konstant A,B,C,D, uvedených v tab. 4. A1 = 1,671386 *1 = 0,839946 C-l = 0,0730489 D]_ = 0,0384799 a2 = 1,83 B2 = 0,758 C2 = 1,3115 d2 = 1 A3 = 0,125 B5 = 0,522 C3 = 0,482 D3 = 0 A5 = 0,649 B6 = 0,009 C5 = 0,765 D4 = 0 A6 = 100 *7 = 0,04 Dg = 0,9906 B8 = 0,0406 Tabulka 4 Souřadnice obrysu tvaru aproximativního superkritického aerodynamického profilu 4 jsou uvedeny v tabulce 5. i xi *hi Ydi i Xi Yhi Ydi 1 0 0 0 14 45,0 6,002 2,086 2 0,3 0,587 -0,398 15 50,0 5,970 2,139 3 1,0 1,115 -0,628 16 55,0 5,846 2,129 4 2,0 1,613 -0,750 17 60,0 5,628 2,058 5 4,0 2,318 -0,769 18 65,0 5,316 1,928 6 7,0 3,057 -0,580 19 70,0 4,909 1,742 7 10,0 3,594 -0,281 20 75,0 ‘4,406 1,503 8 15,0 4,2 49 0,285 21 80,0 3,807 1,212 9 20,0 4,780 0,782 22 85,0 3,111 0,871 10 25,0 5,212 1,194 23 90,0 2,320 0,480 11 30,0 5,549 1,526 24 95,0 1,432 0,040 12 35,0 5,792 1,783 25 97,5 0,953 -0,198 13 40,0 5,9 43 1,968 26 10C,0 0,450 -0,450

Tabulka 5·

Tvary aproximativních superkritických aerodynamických profilů, představované systémemkonstant v tabulkách 1 a 2, byly nalezeny cestou poloempirického vývoje. Byla vybránařada charakteristických řezů konkrétního vrtulového listu a typickým rozsahem pracovníchpodmínek (to jest Machova a Reynoldsova čísla a součinitele vztlaku). Pro každý z těchtocharakteristických řezů byl prováděn vývoj iteračním postupem, jehož každý krok sestávalz úpravy tvaru aerodynamického profilu s následujícím výpočtem obtékání a poláry tohototvaru aerodynamického profilu prozatím nejpřesnějěl dostupnou výpočtovou metodou Bauer-Korn-garabedian-Jamesonovou, s nezávislou orientační kontrolou Rigelsovoti a íbetodouKármén-Tsienovou. Aerodynamické charakteristiky vybraných aerodynamických profilů bylyměřeny v laboratoři vysokých rychlostí Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze.Výsledkem tohoto vývoje je geometricky spojité profiláž, zadaná rozvojovou řadou -6- aerodynamických profilů s tvary popsanými uvedenými analytickými funkcemi a systémemkonstant.

Forma zadání tvaru aerodynamických profilů umožňuje jejich snadný výpočet s použitímmalého samočinného počítače a/nebo programovatelné kalkulačky a je zvláště vhodná přistavbě programu pro číslicově řízené obráběcí stroje při výrobě listů vrtulí anebo dmychadel nebo' při výrobě modelů pro výrobu těchto listů na kopírovacích strojích. Listy vrtulía dmychadel podle vynálezu dobře vyhovují požadavkům konstrukčním i technologickým. Aero-dynamická výkonnost a účinnost takto profilovaných listů je blízká hodnotám, dosažitel-ným listy tvarů profilovaných podle současného stavu znalostí teoreticky ideálními super-kritickými aerodynamickými profily. Návrhové pracovní parametry aproximativnlch superkritických aerodynamických profilůdaných řezů popsaného listu vrtule jsou na diagramu v obr. 3, kde t (%) je poměrná tloušťka profilu, Μ (1) je Machovo číslo obtékání profilu Q (°) je úhel nulového vztlaku (aerodynamická tětiva profilu vztažená k ose souřadnic aerodynamického profilu X),

Cy (1) je součinitel vztlaku, (°) je úhel náběhu aerodynamického profilu, η .n (°) je rozsah úhlů náběhu, ve kterém se v oblasti kladného vztlaku zachovává vztlaková čára linearitu, dCy —=— (l/o) je počáteční sklon vztlakové čáry, d

C^,(1) je maximální součinitel vztlaku,ymax J

Uvedené průběhy jednotlivých parametrů se vztahují k podmínkám práce daného řezuaerodynamického profilu v režimu maxima součinitele vztlaku to jest při nulové dopředně rychlosti vrtule. Profiláž listu podle vynálezu má dostatečné rezervy Machovačísla pro obvyklou regulaci vrtule v letových podmínkách. Je ji možno používat i přiznačně nižších Machových číslech. V případě potřeby je možno měnit aerodynamické vlast-nosti profiláže v oblasti tenkých aerodynamických profilů změnou prohnuti střední čáryaerodynamického profilu tak, jak je to obvyklé u dosud používaných starších profilovýchřad. Poměrné prohnutí aerodynamického profilu, představované hodnotou konstanty Βθ, jemožno měnit od nulové hodnoty, odpovídající symetrickému aerodynamickému profilu, až nahodnoty, uvedené v tabulce 3, při kterých si aerodynamické profily ještě stále udržujívlastnosti superkritických aerodynamických profilů. Při tom všem není žádoucí požadovatod aerodynamických profilů s větším prohnutím práci při nízkých součinitelích vztlaku C . v

Pro dosažení správné práce profiláže podle vynálezu je v rozsahu velikostí, obvyklému leteckých vrtuli nutné, dosáhnout přesností výroby, představované velikostí zvlněníobrysu profilu do 0,05 mm/100 mm absolutní hloubky Αθ aerodynamického profilu. Dobrátvarová shoda je nezbytná zvláště v přední části aerodynamického profilu. Za stejnýchpodmínek by drsnost neměla překročit hodnotu Ro = 0,4.

Vynález je zejména vhodný pro profiláž listů vrtulí a dmychadel moderních konstrukcí,kde jeho využití přináší zvýšení hospodárnosti provozu letadel tím, že vrtule pracuje svyšší účinností při menší vlastní hmotnosti, a u dmychadel tím, že na daný příkon hnacíhomotoru se přepraví větší množství vzdušiny. ®8max 6 0,051 5 0,0555 4 0,06 3 0,0645 2,5 0,066 2 0,067

Tabulka 3 -Ί- t A3 A5 B2 B5 B6 *7 B8 32 0,11 0,251 2,20 1,19998 0,500001 0,03700 0,32 0,04800 28 0,1115 0,250621 2,15799 1,20054 0,561493 0,0330622 0,28 0,0440480 24 0,12822 0,249833 1,96663 1,18677 0,63584 0,0291961 0,24 0,0404238 20 0.5 0,25 1,2 1,15 0,703 0,02500 0,2 0,0376400 17 1,09555 0,244635 0,703651 1,09782 0,741615 0,0219881 0,17 0,0360148 15 1,56618 0,23972 0,5 47 447 1,06245 0,760946 0,0200187 0,15 0,0356 971 13 2,06 0,23 0,477 1,023 0,775 0,01800 0,13 0,0361100 12 2,20204 0,22054 0,470227 0,954727 0,774189 0,0170750 0,12 0,0367200 11 2,28 2 46 0,210 445 0,472946 0,923577 0,769299 0,0160920 0,11 0,0377152 10 2,3 0,2 0,477 0,9 0,76 0,01500 0,1 0,039900 9 2,26051 0,187985 0,495066 0,868236 0,73834 0,0140666 0,0900035 0,0413501 8 2,19 0,175 0,517 . 0,84 0,705 0,01300 0,0800002 0,0444200 7 2,1 0,163 0,543 0,82 0,668 0,012100 0,0704502 0,04800 6 2,02 0,15 0,575 0,8 0,63 0,01100 0,0605502 0,0501801 5 1,93 0,1375 0,61 0,776 0,575 0,0100 0,0505501 0,0 47300 4 1,83 0,125 0,649 0,758 0,522 0,00900004 0,0405500 0,040600 3 1,73 0,1125 0,688 0,74 0,475 0,00800005 0,030500 0,03200 2, ,5 1,675 0,106 0,71 0,732 0,45 0,00750004 0,025300 0,025500 2 1,61 0,1 0,732 0,721 0,42 0,00700004 0,0201600 0,01700 Tabulka 1 t C2 C3 C5 D2 D3 D4 °5 32 1,388 0,185 0,65 1 0,324 0,0550002 0,4 28 1,38642 0,193781 0,683598 1 0,323961 0,0415068 0,639066 24 1,3685 0,206413 0,778833 1 0,322967 0 ,0344336 0,785777 20 1,32 0,225 0,862 1 0,32 0 ,02300 0,89 17 1,1956 0,2 41808 0,923755 1 0,309654 0 ,0136362 0,93629 15 1,09724 0,268543 0,953014 1 0,314272 0,00708595 0,966015 13 1,12 0,305 0,9226 1 0,304 0 0,977 12 1,17511 0,326465 0,838201 1 0,205955 0 0,98086 11 1,21563 0,346734 0,833465 1 0,155761 0 0,981639 10 1,25 0,37 0,822 1 0,1 0 0,985 9 1,26691 0,387815 0,807869 1 0,0195086 0 0,986207 8 1,28 0,408 0,795 1 0,0100 0 0,9875 7 1,291 0,427 0,785 1 0 0 0,9892 6 1,3 0,444 0,779 1 0 0 0,99 5 1,306 0,464 0,771 1 0 0 0,9902 4 1,3115 0,482 0,765 1 0 0 0,9906 3 1,315 0,5 0,761 1 0 0 0,991 2, 5 1,3175 0,509 0,759 1 0 0 0,9912 2 1,319 0,518 0,756 1 0 0 0,9912

Tabulka 2

Claims (1)

1. -8- předmět vynálezu List vrtule nebo dmychadla s profiláží z aproximativních superkritických aerodynamic-kých profilů, vyznačený tím, že tvar jeho aproximativního euperkritického aerodynamickéhoprofilu v libovolném řezu po jeho délce směrem od osy otáčení vrtule nebo dmychadla kjejich obvodu, je dán matematickými analytickými funkcemi, které mají tvar pro x, 5 Λ 3 pro Χί>Α·ι $s. -*[b/s£(/-Xž) “BjJ- (/-vŤ)-J · pro X(, ~ C3 j.=, Xj)\ 1 (^Xj^-c^yo,^/j ,a pro Χχ > C3 * * 2%"£>2 (’/'Χ/ή-ηΛ?·*· / . ; poiom 1-L3 J J J Yníe J<+ z (?* (8* ~^3 &amp;ff) +sg*í ty >s YdisAe(ssJi~j (?/Bg*í))jkde. X^ je i-tá ixová souřadnice profilu, X hi je i-tá ypsilonová souřadnice horního obrysu profilu, Y di je i-tá ypsilonová souřadnice dolního obrysu profilu,i je substituční funkce představující průběh tlouátky profilu, a i je substituční funkce předsatvující průběh střední čáry profilu, přičemž tvary uvedených matematických analytických funkcí, představujících obrys aproxi-mativního euperkritického aerodynamického profilu v uvedeném libovolném řezu, jsou dánysystémem konstant A,B,C,D, kde u profilu Ag je absolutní hloubka, A3 je poměrná poloha maxima tlouátky, A2’ A5 určují průběh tlouátky od náběžné hrany do maxima tloušťky, ®7 je funkcí poměrné tlouátky profilu, -9- η 8 je poměrný průhyb, B6 je poměrná tloušťka odtokové hrany, B2’ B5 určují průběh tloušťky od maxima tloušťky k odtokové hraně, r 3 je poměrná poloha maxima průhybu, CG 2’ 5 určují průběh střední čáry od náběžné hrany do maxima průhybu, a D2’ D3’ D4’ a D5 určují průběh střední čáry od maxima průhybu k odtokové hraně, akonstanty Ap Bp Cp D-^ určuji plynulý průběh derivací obrysu a jsou dány vztahy OI5-A2A5A3 + 2 A* A% - t,5+2A2A3-A%A* 0,5+^285(/-As) ^1(1^3^+0,25 -Sf(l-A3)2-0,5- C,~~ O^-CzCsC3 fr|/V 2> ý C2C3 + 2ClC*-1,5+2Cz C3 - Cl Cl , 27TJít(f-C3) -0/5+2)5(/-^3+¾¾ &amp;&amp; ' 77¾- ^yy22$(i-c3)z 1-0,25 ^^I(1-C3)£~0,5 2 výkresy