CS213941B1 - způsob stanovení mikrogranulometrioké skladby komponent vícesložkových systémů - Google Patents

Abstract

Mikrogranulometrickou skladbu komponent vícesložkových systémů lze podle vynálezu stanovit snadno tím, Že určení mikrogranulometrioké skladby alespoň jedné komponenty se provádí přímo v prostředí, které převádí doprovodné komponenty do bezdisperzaího stavu. Tím jeou separace a stanovení zrnitosti určované komponenty sloučeny do jedné operace.

Description

Vynález se týká způsobu stanovení mikrogranulometrioká skladby komponent víopsložkových systémů. V řadě průmyslových odvětví je jedním ze nákladních parametrů práškových materiálů jejich zrnitostní složení, které se zpravidla průběžně, kontroluje pomocí různých, obecně známých metod. Z nioh nejběžněji užívané jsou sítové, sedimentační nebo proudové rozbory. Takto zjištěné zmitoBtní složení pólykomponentních systémů neposkytuje údaje o zrnitosti jednotlivých, v daném systému zastoupených komponent, jejiohž zrnitost má mnohdy na vlastnosti tohoto systému rozhodující vliv, neboť ovlivňuje fyzikálně chemické vlastnosti systému, např. průběh vzájemných reakcí jednotlivých složek daného systému a tím také vlastnosti výsledného produktu.

Stanovení zrnitosti jednotlivých komponent je v současné době obtížné, neboť vyžaduje provádět odděleně separaci a stanovení zrnitosti určované komponenty. Tento postup, sestávající ze dvou následných operací,je pracný a časově náročný. Proto je dosud pouze ve výjimečných případech prováděna separace určité komponenty z polykomponentní směsi a zrnitost odseparované komponenty je hodnocena pouze orientačně na základě sítového rozboru, který neposkytuje údaje o mikrogranulometrickém složení. Tento stav vede k neúplnému stanovení a tedy i k neurčitému hodnocení fyzikálně-ohemiokých vlastností vícesložkových, polydisperzních hmot a způsobuje často značné obtíže, zejména při zpracování těchto látek v průmyslové výrobě.

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob stanovení mlkrogranulometrtoké skladby komponent vícesložkových systémů, tvořených složkami, jejichž chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti umožňují selektivní převod alespoň jedné z komponent do bezdisperzního stavu podle vynálezu, jehož podstata je v tom, že po stanovení mikrogranulometrioké skladby výchozího systému dispergovaného v kapalině, která neatakuje žádnou ze složek, se přidáním čimidla dosáhne změny vlastností prostředí, která vede k selektivnímu převodu některé složky do bezdisperzního stavu a mikrogranulometrioká skladba nepřevedené složky se stanoví přímo v tomto prostředí, přičemž mikrogranulometrioká skladba složky převedené do bezdisperzního stavu je dána rozdílem obou stanovení.

Výhodou způsobu podle vynálezu je také možnost přímého stanovení zrnitosti některé z komponent na základě jednoho měření. Pouze v určitých případech, kdy je požadováno zjištění zrnitosti komponent převedených do bezdisperzního stavu, je nezbytné stanovení zrnitosti původního systému. Způsob podle vynálezu umožňuje hodnotit zrnitostní složení určitých komponent ve- vztahu k fyzikálně chemickým a fyzikálně mechanickým vlastnostem polykomponentníoh systémů a může být proto využit v různýoh průmyslových odvětvích nejen pro kontrolu a hodnocení jakosti surovin, surovinových směsí, výrobních meziproduktů a výrobků, ale také pro řízení a optimalizaci výroby a tak napomoci při jejich zefektivnění.

Využití způsobu podle vynálezu je možné např. v chemickém,silikátovém, potravinářském, farmaceutickém a metalurgickém průmyslu. V neposlední řadě lze předpokládat uplatnění způsobu podle vynálezu ve výzkumu polykomponentnioh partikulárních látek, případně sueipenzí, emulzí a pod.

Příklad

U dvou cementářskýoh surovinových mouček, označených A a B byl proveden sítový rozbor pomocí síta s velikostí oka 0,063 mm. Zbytek na sítě byl v-obou případech velmi malý a činil 1,5 resp. 2,0%, Z tohoto výsledku se běžně usuzuje, že granulometrické složení těchto surovin je velmi blízké a tedy nelze předpokládat, že jejich fýzikálně-chemické vlastnosti by byly rozdílností gpanulometrických skladeb výrazněji ovlivněny. Provedením běžného mikrogrunulometřického rozboru v intervalu 5 -?120yum v neutrálním prostředí, přístrojem pracující^ na elektrovodivostním principu, byla zjištěna distribuce velikostí částic obou těchto vzorků. Pro tyto distribuce byla vypočtena hodnota velikosti středního zrna, která u vzorku A činila 18,4/Um, u vzorku B 17,9 yum. I tyto hodnoty velikostí středních zrn jsou velmi blízké a svědčí o velmi malých rozdílech v rozděleních velikostí částic obou vzorků shodně s výše uvedenými závěry provedenými na základě výsledků sítových rozborů. Tímto způsobem tedy nelze také nalézt příčiny možných rozdílů ve fyzikálně-ohemiokýoh vlastnostech zkoušených surovin. Způsobem podle vynálezu byla provedena měření velikostí částic sialitických složek v prostředí převádějícím karhonátové složky selektivně do bezdisperzního stavu za použití téhož přístroje a ze získaných distribucí byla stanovena velikost středního zrna sialitických složek surovin, která u vzorku a činila 10,5 /um, u vzorku B 16,3/um.

Z disribuoí původních vzorků a distribucí jejioh sialitických složek byly vypočteny distribuce jejich karbonátových složek a stanoveny hodnoty velikostí středních zrn, které činily u vzorku A 21,8 /um, u vzorku B 18,3 /um.

Z uvedených výsledků, získaných způsobem podle vynálezu, je zřejmé, jak výrazné mohou být rozdíly ve velikosti středních zrn jednotlivých složek cementářskýoh surovinových mouček, jejichž celkové granulometrické složení se jen málo liší.

Způsob podle vynálezu tak umožňuje snadno zjistit rozdílnou vnitřní skladbu surovin a tím odhalit příčiny možných rozdílů jejich fyzikálně-chemických vlastností.

Claims (1)

1. PHEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob stanovení mikrogranulometrické skladby komponent vícesložkových systémů, tvořených složkami, jejichž chemické nebo fyzikálně chemické vlastnosti umožňují selektivní převod alespoň jedné z komponent do bezdisperzního stavu, vyznačující se tím, že po stanovení mikrogranulometrické skladby výchozího systému dispergovaného v kapalině, která neatakuje žádnou ze složek, se přidáním činidla dosáhne změny vlastností prostředí, která vede k selektivnímu převodu některé složky do bezdisperzního stavu a raikrogranulometrioká skladba nepřevedené složky se stanoví přímo v tomto prostředí, přičemž mikrogranulometrická skladba složky převedené do bezdisperzního stavu j.e^Jáána rozdílem obou stanovení.