CS210557B1 - Způsob nežehlivé úpravy textilních materiálů s obsahem celulózových vláken - Google Patents

Abstract

Vynález řeší způsob nežehlivé úpravy textilních materiálů s obsahem celulózy nejméně 20 %, při kterém se provádí zěeítění celulózy sílovacími prostředky na bázi N-metylolaloučenin tepelnou fixací, po předchozím napuštění lázní síťovacího prostředku a usušení. Zesítění se provádí nasycenou nebo přehřátou parou o teplotě 100 až 105 °C za tlaku okolí. K zesítění je použito 0,5 až 3,0 % z hmotnosti textilie směsného katalyzátoru na bázi MgCl2 nebo ZnCl2 s organickou kyselinou, kterou je kyselina citrónová, vinná nebo tritfhloroctová.

Description

sífévacího prostředku a usušení, současného účinku vysoce aktivnejčastěji klasickým suchým zedále pak vlhkým a mokrým zesítě

210 55

Vynálet řeší způsob nežehlivé úpravy textilních materiálů s obsahem celulózy nejméně 20 %, při kterém se provádí zesítění celulózy sítovacími prostředky na bázi N-metylolsloučenin tepelnou fixací, po předchozím nepuštění lázní

Sílovací prostředek se fixuje působením nasycené páry za nich směsných katalyzátorů. Silování celulózy provádí se sítěním, tj. působením suchého tepla za zvýšené teploty, ním celulózy ve zbobtnalém stavu za normální, případně zvýšené teploty. Jsou využívány způsoby, které pracují na principu ambivalentního zesítění, využití radiačního zesítění a konečně i použití přehřáté páry.

Při klasickém suchém zesítění, tj. zesítění pomocí suchého tepla za zvýšené teploty, se tkanina před vlastním zesítěním napouští lázní obsahující sííovací prostředek,aditiva a katalyzátor. Po napuštění tkaniny následuje sušení a jako závěrečná operace tepelné zpracování - kondenzace. Tímto způsobem je dosaženo vysoké suché nemačkavosti, dobré mokré nemačkavosti a vysokých ztrát pevnosti.

Při vlhkém zesítění používá se vyšších koncentrací hydrolyticky stabilních sílovacích prostředků. Zesítěnííprobíhá při určitém obsahu vlhkosti celulózových materiálů po dobu 1)5 - 24 hodin, účinkem poměrně silných kyselých katalyzátorů. Tímto způsobem dosáhne se vysokých parametrů suché i mokré nemačkavosti, oproti klasickému tepelnému zesítění nižší ztráty pevnosti. Zesítění za mokra provádí se v kyselém nebo alkalickém prostředí tak, že po napuštění tkanin preparační lázní jsou mokré tkaniny ponechány v nábalu za normální teploty 20 °C 16 až 24 hodin. Dosáhne se vysoké mokré nemačkavosti bez ovlivnění nemačkavosti za sucha.

Způsob suchého zesítění přehřátou parou se blíží klasickému způsobu použití tepelné kondenzace. Usušené zboží se paří párou o teplotě 140 až.160 °C. Jsou uváděny i postupy bez sušení, kdy se po preparaci přímo provádí fixace přehřátou parou. Jako katalyzátory jsou používány klasické katalyzátory, dosažené parametry nemačkavosti a pevnosti se neliší podstatně od klasického způsobu tepelného zesítění.

Dosavadní způsoby nežehlivých úprav mají řadu nevýhod, každý způsob některé nevýhody odstraňuje, jiné zesiluje. Způsoby vlhkého a mokrého sííování jsou využívány málo. Důvodem je nebezpečí hydrolytického poškození celulózy. Pracuje se s vysokými koncentracemi silně kyselých látek. Při vlhkém zesítění je navíc nutno sušit na přesnou hodnotu zbytkové vlhkosti během celé šíře i metráže zboží. Při vyšší hodnotě se nezíská požadovaný efekt a přesušení vede k nadměrné ztrátě pevnosti. Další nevýhodou je zdlouhavost technologie. Zboží musí být ponecháno do dalšího dne v nábalu. Nevýhodou je rovněž vysoké dávkování sífovaeíeh prostředků i kyselých katalyzátorů. Z použitého množství sífovaeíeh prostředků se při mokrém zesítění váže asi 60 %.

Postupy vyžadují vypírání a neutralizaci použité kyseliny, resp. alkálie při mokrém

210 SS7 alkalickém zesítění. Následuje sušení a egalizace zboží, což prodlužuje technologii a zvy šuje náklady a nárok na energii.

Může docházet k změnám odstínu vybarvení a snížení světlostálostí vybarvení substantivních a reaktivních barviv. Především u mokrého zesítění nelze tato barviva používat.

Nevýhodami klasického suchého zesítění jsou ztráty pevnosti v trhu, natržení a oděru snížení tažnosti. Obvykle je nutná energeticky náročná kondenzace, po dobu 4 až 5 minut při 140 až 160 °C, na speciálním kondenzačním zařízení. Zboží vykazuje často vysoké množství volného nebo odštěpitelného formaldehydu, který se v některých případech musí odstranit praním po úpravě, s následujícím sušením na rámu.

Sííování pryskyřice pomocí přehřáté páry nepřináší žádné kvalitativní přednosti oproti uvedeným způsobům a vyžaduje značnou energetickou náročnost.

Převážná část uvedených nevýhod je odstraněna řešením způsobu nežehlivé úpravy podle vynálezu, který řeší nežehlivou úpravu textilních materiálů, e obsahem celulózy nejméně 20 %, při kterém se provádí zesítění celulózy sílovacími prostředky na bázi N-metylolových sloučenin. Způsob podle vynálezu se vyznačuje tím, že textilní materiál, napuštěný vodnou lázní sílovacíhq prostředku, reakčního katalyzátoru a případně dalších běžných změkčovacích, tužících, plnících nebo zjasňovacích prostředků, se usuší a po usušení paří nasycenou párou za tlaku okolí nebo za přetlaku do 0,3 MPa. Při paření sílovací prostředek síluje celulózu působením vysoce aktivního směsného katalyzátoru na bázi směsi chloridu hořečnatého nebo chloridu zinečnatého a členu ze skupiny obsahující kyselinu citrónovou, kyselinu vinnou, kyselinu trichloroctovou, kyselinu metoxyoctovou, kyselinu hydroxyméselnou a kyselinu glykolovou.

Textilní materiál se buší na zbytkovou vlhkost 2 až 8 %. Paření nasycenou párou se pak provádí při teplotě nejméně 100 °C po dobu nejméně 8 minut, zejména při teplotě 100 až 105 °C P° dobu 8 až 15 minut.

Vysoce aktivního směsného katalyzátoru se pro sílování používá v množství 1 až 3 % z hmotnosti textilního materiálu. Katalyzátor je vždy smíchán ze dvou složek v hmotnostním poměru 25 až 75 dílů prvé složky ku 75 až 25 dílům druhé složky, přičemž součet složek činí 100 dílů. Prvou složkou je chlorid hořečnatý nebo chlorid zinečnatý. Druhou složkou je člen ze skupiny obsahující kyselinu citrónovou, kyselinu vinnou, kyselinu trichloroctovou, kyselinu metoxyoctovou, kyselinu hydroxymáselnou a kyselinu glykolovou.

Uvedených složek se používá pro úpravu textilního materiálu sestávajícího nebo obsahujícího celulozová vlákna, jako je bavlna, len, viskosová vlákna nebo polynosická vlákna

Zesilovacím prostředkem jsou běžné typy N-metylolových sloučenin. K přípravě lázně používají se především hydroloticky stabilní sílovací prostředky na bázi dimethyloldihydro3

210 557 xyethylenmočoviny, dimethylolethylenmočoviny, substituované propylenmočoviqy, triazony aj. Jako přídavky používají se prostředky změkčovací, tužící, plnící. Do úpravnických lázní je možno přidávat optické zjasňovací prostředky, případně použít některých barevných skupin pro dosažení zabarvení upravované textilie. Napouštění textilie se provádí na napouštěcích stolicích, suěení se provádí na sušícím zařízení tak, aby nedošlo k přesušení. Optimální vlhkost před pařením je 6 - 7 %. Jako reakční katalyzátory pro zesítění nasycenou párou se používají vysoce aktivní směsné katalyzátory. Běžně užívané reakční katalyzátory pro tento způsob zesítění nedostačuji. Používá se látek s možnou kyselou reakcí, jako jsou anorganické a nebo organické kyseliny, soli silných kyselin se slabými zásadami nebo soli kovů. Jako vysoce aktivní katalyzátory se osvědčily směsi známých katalyzátorů, jako např. směs organické nebo anorganické kyseliny s anorganickou solí silné Broenstedovy nebo Lewisovy kyseliny. Zvlášť výhodné se jeví použití chloridu hořečnatého s kyselinou citrónovou nebo vinnou a směs chloridu hořečnatého s kyselinou trichloroctovou.

Textilie, upravená podle vynálezu, získává dobrou nemačkavost za sucha, výbornou nemačkavost za mokra a obsahuje minimální množství volného nebo odštěpitelného formaldehydu. Způsob úpravy podle vynálezu je velmi šetrný ke zpracovávaným vláknům. Vzniká velmi malá ztráta pevnosti textilie, což je výhodné zvláště u lehkých textilií z čisté nativní celulózy. Minimální obsah volného a odštěpitelného formaldehydu má příznivý vliv na hygienické vlastnosti upravené textilie. Úprava je velmi trvanlivá a efekt nemačkavosti lze podle potřeby odstupňovat. K paření lze výhodně použít pařáků běžného typu, kterých se používá pro paření barviv po tisku.

Konkrétní provedení způsobu nežehlivé úpravy podle vynálezu je vysvětleno v následujících .příkladech.

Přiklad 1 o

Bavlněná tkanina o hmotnosti 120 g/m , s dostavou 28,3 v osnově a 22,3 v útku, která byla předupravena požehováním, odšlichtováním, vyvářením a potištěna reaktivními barvivý, se napouští vodnou lázní o složení :

g/1 dimethyloldihydroxyethylenmočovina g/1 změkčovadlo typu alkylsulfát g/1 polyvinylacetátová disperse g/1 glycerin g/1 kyselina citrónová g/1 chlorid hořečnatý

Napouštění, bylo provedeno na dvouválcovém úpravnickém fuláru tak, aby byl získán hmotnostní přírůstek 80 %. Poté byla tkanina usušena na sušícím stroji na zbytkovou vlhkost

9>. Takto usušená tkanina se paří nasycenou párou 10 minut při teplotě 105 °C v běžném typu pařáku.

210 557

Takto zpracovaná tkanina vykazuje vysokou nemačkavoet za mokra, dobrou nemačkavost za sucha, malou ztrátu pevnosti a minimální obsah volného nebo odštěpitelného formaldehydu.

Přiklad 2

Bavlněná textilie o hmotnosti 180 g/m , s dostavou 34,0 v osnově a 22,0 v útku, byla předupravena jako tkanina v příkladě 1. K napouštění byla použita vodná lázeň o složení :

100 g/1 dimethyloldihydroxyethylenmoěovina 30 g/1 polythylenová disperse 20 % g/1 kyselina citrónová 15 g/1 chlorid hořečnatý

Další zpracování bylo provedeno jako v příkladě 1 s tím rozdílem, že paření se provádělo po dobu 15 minut při teplotě 100 °C. Docílený efekt úpravy byl stejný jako u tkaniny zpracované podle příkladu 1.

Přiklad 3 p

Bavlněná tkanina o hmotnosti 200 g/m , a dostavou 34,0 v osnově a 22,0 v útku, byla předupravena jako tkanina v příkladě 1. K napouštění byla použita vodná lázeň o složení :

100 g/1 dimetyloldihydroxyetylenmočovina 30 g/1 polyetylenová disperse 20 % g/1 polyvinylacetátóvá disperse 50 g/1 5% roztok KMC g/1 chlorid hořečnatý 10 g/1 kyselina citrónová

Další zpracování bylo provedeno jako v příkladě 1 s tím rozdílem, že paření se provádělo po dobu 12 minut při teplotě 102 °G. Docílený efekt byl stejný jako u tkaniny zpracované podle příkladu 1.

Přiklad 4 o

Směsová tkanina PES/ba (65/35) o hmotnosti 130 g/m byla předupravena a potisknuta pigmentovými barvivý. K napouštění byla použita vodná lázeň o složení :

120 g/1 dimetyloletylenmočovina g/1 polyetylenová disperse 20 % g/1 silikonový elastomer

210 5S7 g/1 kyselina trichloroctová 5 g/1 chlorid hořečnatý

Napouštění bylo provedeno na dvouválcovém fuláru s přítlakem, zajištujícím přívažek 60 %. Tkanina byla sušena na sušicím rámu na zbytkovou vlhkost 3 %. Takto usušená tkanina se pařila 8 minut v závěsovém pařáku při teplotě póry 102 °C, za atmosferického tlaku.

Příklad 5 o

Bavlněná tkanina o hmotnosti 120 g/m , s dostavou 28,3 v osnově a 22,3 v útku, která byla předupravena jako v příkladě 1, byla napuštěna na dvouválcovém fuláru lázní o složení :

200 g/1 dimetyloldihydroxyetylenmočovina 30 g/1 polyetylenová disperse 10 g/1 změkčovadlo typu alkylsulfát 10 g/1 chlorid zinečnatý 20 g/1 kyselina vinná

Přívažek lázně na tkanině činil 70 % hmotnostních. Tkanina byla usušena při teplotě 110 °C na jehličkovém sušicím rámu na zbytkovou vlhkost 6 %. Následovalo paření v závěsovém pařáku za atmosferického tlaku, při teplotě 103 °C po dobu 10 minut.

Přiklad 6

Bavlněná tkanina o hmotnosti 200 g/m , s dostavou 34,0 v osnově a 22,0 v útku, byla předupravena jako tkanina v příkladě 1. K napouštění byla použita vodná lázeň o složení :

100 g/1 dimetyloldihydroxyetylenmočovina 30 g/1 polyetylenová disperse 20 % . 10 g/1 polyvinylacetátová disperse 5 g/1 chlorid hořečnatý 3 g/1 kyselina vinná 3 g/1 kyselina citrónová

Přívažek lázně na tkanině činil 80 %. Dále byla tkanina zpracována jako v příkladě 5.

Úpravu lze provádět i na tkaninách ze směsí syntetických a celulozových vláken, ze směsí vláken z regenerované celulózy se syntetickými vlákny, za stejných podmínek jako u tkanin z nativní celulózy.

Paření je možno použít jako dodatečné zuálechtění tkanin upravených klasickým způsobem suchého - tepelného zesítění. Dodatečným zařazením procesu paření nasycenou párou se

210 557 dosáhne významného snížení obsahu volného a odštěpitelného formaldehydu na textilii, současně se sníží i ztráta pevnosti*

Claims (3)

1. Způsob nežehlivé úpravy textilních materiálů, β obsahem celulózových vléken nejméně

20 95, při kterém se provádí zesítění celulózy sítovacími prostředky na bázi dimetyloldihydroxyetylenmočoviny a nebo dimetyloletylenmočoviny tepelnou fixací, před kterou se textilní materiál napouští vodnou lázní s obsahem sííovacího prostředku, sííovacího katalyzátoru a případně dalších běžných změkčovacích, tužících, plnících nebo zjasňovacích prostředků, načež se usuší, vyznačený tím, že se na textilní materiál se zbytkovou vlhkostí 2 až 8 % působí za tlaku okolí nasycenou párou nebo přehřátou párou o teplotě 100 až 105 °C, v přítomnosti 0,5 až 3 »0 95 z hmotnosti textilie směsného katalyzátoru na bázi směsi 25 až 75 hmotnostních dílů chloridu hořečnatého nebo chloridu zinečnatého s 25 až 75 hmotnostními díly organické kyseliny, kterou je kyselina citrónové a nebo kyselina vinná a nebo kyselina trichloroctové.

2. Způsob nežehlivé úpravy podle bodu 1, vyznačený tím, že nasycené nebo přehřátá pára působí na textilní materiál po dobu 8 až 15 minut.

3. Způsob nežehlivé úpravy podle bodu 1, vyznačený tím, že mezi sušením a pařením textilního materiálu se provádí horkovzdušné fixace sííovacího prostředku.

Vytiskly Moravské tiskařské závody,