CS209750B1 - Generátor pulsů - Google Patents

Description

(54) Generátor pulsů

Vynález se týká generátoru pulsů.

V generátoru pulsů se požaduje velká strmost čela generovaných pulsů. Tento druh generátorů pulsu není však vždy k dispozici, nebo konstrukce těchto generátorů je značně složitá a obtížná.

Uvedené nevýhody odstraňuje generátor pulsů podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že kondenzátor je svým prvním pólem připojen k uzlu mezi prvním odporem a druhým odporem a druhým pólem je připojen k druhé anodě trií.ku, jehož řídicí elektroda je připojena k sedmému vývodu spouštěcího obvodu, jehož desátý vývod je připojen jednak k druhému pólu kondenzátorů a k druhé anodě tríaku a jednak ke druhému vývodu integrovaného obvodu a k jednomu konci sekundárního vinutí transformátoru, přičemž druhy konec sekundárního vinutí transformátoru je připojen jednak k prvnímu vývodu integrovaného obvodu, k osmému vývodu spouštěcího obvodu a ke katodě tyristoru, jehož anoda je připojena přes první odpor a druhý odpor k první výstupní svorce generátoru, přičemž řídicí elektroda tyristoru je připojena k devátému vývodu spouštěcího obvodu, jehož šestý vývod je připojen k pátému vývodu integrovaného obvodu, mezi jehož třetí vývod a čtvrtý vývod je připojen potenciometr, přičemž první anoda tríaku je připojena k druhé výstupní svorce generátoru pulsů.

Výhodou generátoru pulsů podle vynálezu je především dosažení vysoké strmostí čela generovaných pulsů. Strmosti čela jsou až 75 A/,us. Amplituda proudových impulsů je až 200 A. Činnost generátoru pulsů je rozdělena na dva takty, čímž l2e impedančně oddělit napájecí sít v okamžiku vybíjení kondensátoru a tím lze dosáhnout snížení průniku rušení do elektrické sítě. Využitím přímo sítového napětí lze docílit jednoduchosti celého zapojení generátoru pulsů. Tvar pulsů se mění jednoduchým způsobem změnou velikosti, odporu ve vybíjecím obvodu kondenzátorů,

Příklad konkrétního provedení generátoru pulsů podle vynálezu je schematicky znázorněn na přiloženém obrázku. Kondenzátor £ je svým prvním pólem připojen přes první odpor R1 k anodě tyristoru T1, jehož katoda je připojena jednak k jednomu konci sekundárního vinuti transformátoru Tr a jednak k prvnímu vývodu £ integrovaného obvodu 10 a osmému vývodu £ spouštěcího obvodu SO, přičemž řídící elektroda tyristoru T1 je. připojena k devátému 9 vývodu spouštěcího obvodu SO. První pól kondenzátorů C je dále připojen přes druhý odpor R2 k první výstupní svorce

13. Svým druhým polem je kondenzátor £ připojen jednak k druhé anodě A2 tríaku T2, jehož řídící elektroda je připojena k sedmému vývodu £ spouštěcího obvodu SO a jednak je druhý pól kondenzátorů C připojen k desátému vývodu 10 spouštěcího obvodu SO , k druhému vývodu £ integrovaného obvodu 10 a k druhému konci sekundárního obvodu transformátoru Tr. Spouštěcí obvod SO je připojen svým šestým vývodem £ k pátému vývodu £ integrovaného obvodu 10, mezi jehož třetí vývod £ a čtvrtý vývod £ je připojen potenciometr P. První anoda A1 tríaku T2 je připojena k druhé výstupní svorce

14. Mezi první výstupní svorku 13 a druhou výstupní svorku 14 se připojuje zátěž L.

První vstupní svorka 11 je připojena k jednomu konci primárního vinutí transformátoru Tr a druhá vstupní *svorka 12 je připojena k druhému konci primárního vinutí transformátoru TR.

Funkce generátoru pulsů podle vynálezu je rozdělena do dvou taktů. V prvním taktu po sepnutí tyristoru T1 impulsem ze spouštěcího obvodu S0 dochází k nabíjení kondenzátorů C z transformátoru Tr přes první odpor R£. Okamžik sepnutí tyristoru Ti je řízen potenciometrem £ z integrovaného obvodu 10. První odpor R1 omezuje maximální nabíjecí proud kondenzátorů £.

Ve druhém taktu se kapacita kondenzátorů £ vybije sepnutím triaku T2 přes druhý odpor R2 , který má funkci tlumicího odporu, do zátěže L připojené mezi výstupní svorky

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   Generátor pulsů, vyznačený tím, že kondenzátor /C/ je svým prvním pólem připojen k uzlu mezi prvním odporem /Rl/ a druhým odporem /R2/ a druhým pólem je připojen k druhé anodě /A2/ triaku /T2/, jehož řídicí' elektroda je připojena k sedmému vývodu /7/ spouštěcího obvodu /SO/, jehož desátý vývod /10/ je připojen jednak k druhému pólu kondenzátorů /C/ a k druhé anodě /A2/ triaku /T2/ a jednak ke druhému vývodu /2/ integrovaného obvodu /10/ a k jednomu konci sekundárního vinutí transformátoru /Tr/, přičemž druhý konec sekundárního vinutí transformátoru /Tr/ je připojen jednak k prvnímu vývodu /1/ integrovaného

   13 a £4. Druhým odporem R2 lze nastavit tvar pulsu. V okamžiku vybíjeni kondenzátorů C je tyristor T£ rozepnut a tím'impedančně odděluje sít od vybíjeného kondenzátorů £. Pro činnost generátoru pulsů není přítomnost transformátoru Tr nezbytná, avšak je-li, použit, lze kostřit kterýkoliv bod generátoru pulsů. Změnou vinutí transformátoru Tr lze upravovat maximálně amplitudu generovaných pulsů.

   Generátor pulsů podle vynálezu lze použít k simulaci průmyslového rušení, při zkouškách spolehlivosti přenosu dat a všude tam, kde je zapotřebí jednoduchým způsobem získat proudové pulsy řádově několik stovek ampérů s možností spojité regulace amplitudy a o šířce pulsů od jednotek až desítek mikrosekund.

   VYNÁLEZU obvodu /10/, k osmému vývodu /8/ spouštěcího obvodu /SO/ a ke katodě tyristo— ru /T1/, jehož anoda je připojena přes první odpor /Rl/ a druhý odpor /R2/ k první výstupní svorce /13/ generátoru, při čemž řídicí elektroda tyristoru /T1/ je připojena k devátému vývodu /9/ spouštěcího obvodu /SO/, jehož· Šestý vývod /6/ je připojen k pátému vývodu /5/ integrovaného obvodu /10/, mezi jehož třetí vývod /3/ a čtvrtý vývod /4/ je připojen potencioraetr /P/, přičemž první anoda /A1/ triaku /T2/ je připojena k druhé výstupní svorce /14/ generátoru pulsů.