CS209698B1 - Způsob přípravy vzorku ke stanovení kysličníku uhelnatého v biologické kapalině - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu přípravy vzorku ke stanovení kysličníku uhelnatého v biologické kapalině,například v krvi.

V toxikologických 1aboratořich,například v lékařství se stanoví' kysličník Uhelnatý po přechozím uvolnění kyrboxyhemoglob inu ferrikyanidem draselným v alkalickém prostředí. Uvolněný kysličník uhelnatý se shromažďuje v určeném objemu .vzduchu. Celkový objem směsi plynu se pak dávkuje do plynového chromatografu vybaveného tepelně vodivostními clonami, kolonou plněnou molekulárním sítem 5A, přičemž nosný plyn tvoří vodík.

Dosavadní zařízení k tomuto účelu sestává ze dvou injekčních stříkaček vertikálně umístěných, tak, aby ústím směřovaly k sobe.

Do první injekční stříkačky se nasaje 2 ml vodou zředěné krve v poměru 1 : 3, poté se nasaje 1 ml vzduchu. Do druhé injekční stříkačky se nasaje 3 ml reakčního činidla obsahujícího ferrikyanid draselný v alkalickém roztoku. Nyní se výstup obou inejkčních stříkaček propojí gumovou hadičkou.

Po spojení obou injekčních stříkaček se obsah první injekční stříkačky převede do druhé spodní injekční stříkačky, načež se obě upevní ve třepačce, v níž se obsahy obou intenzívně promíchávají cca 20 minut. Poté se do první injekční stříkačky přetlačí plynná fáze z prostoru nad reakční směsí a ta se dávkuje do plynového chromatograf u k vyhodnocení.

Aby se mohl vyjádřit v procentech objem kysličníku uhelnatého v krvi, bere se 2 ml téže krve zředěné 1 ; 3 jako v předchozím případě, ale před analýzou se tato zředěná krev sytí dvacet minut kysličníkem uhelnatým a vzorek se analyzuje stejným způsobem jak v předchozím případě, Obsah kysličníku uhelnatého v tomto případe se považuje za 100/*.

Nevýhodou dosavadního uspořádání je, ze celý objem plynné fáze se musí vnést do chromatografu jednorázově. V tomto uspořádání nelze odebrat s dostatečnou přesností ekvivalentní podíl plynné fáze vzhledem k přítomnosti pěny v krvi, i když se z větší části odstraní oktanolem přesto sé do kolony chromatografu vnáší částečně reakční směs, která znehodnocuje náplň kolony.

Další nevýhodou dosavadního stavu je, že analýzu z jedné dávky krve lze provést pouze jednou. Zdrojem chyb analýzy může být například netěsnost injekční stříkačky, špatné dávkování apod? Při sebelepší kontrole občas se stane, že hadička spojující obě injekční stříkačky se uvólní a tím se naruší plynulost pos tupu.

Z hlediska analytického není výhodná ani přítomnost vzduchu ve zkoumané směsi plynů vzhledem k tomu, še při chromatografické analýze vstupuje do detektoru napřed velká frakce kyslíku, asi pětkrát ještě větší frakce dusíku a teprve pak kysličník uhelnatý, jehož frakce proti předchozím frakcím je relativně malá.

Pro tyto účely je nutno používat velmi dlouhou kolonu, která by směs dobře oddělila. Naproti tomu čím je kolona delší, tím je detekční citlivost nižší. Náplň kolony je nutno velmi často měnit, aby byla dosažena vhodná separační účinnost.

Tyto dosavadní nevýhody odstraňuje způsob přípravy vzorků ke stanovení kysličníku uhelnatého v biologické kapalině,například v krvi, jehož podstatou je, že do reakční trubice se nejprve napustí roztok kapaliny hustší než je zkoumaná biologická kapalina, například nasycený roztok chloridu sodného a poté se nadávkuje předem určené množství biologické kapaliny, trubice se uzavře a po odvzdušnění se přes uzávěr nadávkuje reakční ferrikyanidové činid-J.0 a plynná směs vodíku s metanem, 10:1 přičemž vzorky ke stanovení plynné fáze se odebírají po promíchání.

Hlavní předností způsobu podle vynálezu je možnost opakované reprodukce vzorku /není nutné znát přesné množství odebíraného vzorku, protože je přítomen metan jako vnitřní standard/, výhodou je, že kysličník uhelnatý snadněji difunduje do prostředí vodíku než vzduchu. Výhodou zařízení je, že umožňuje zpracovat velký počet vzorků najednou, nebot manipulace a obsluha jednoduchá, čištění a sterilizace je velmi snadná.

Vynález blíže objasní přiložený výkres, kde na obr. 1 je v osovém řezu naznačena reakční trubice s pevnými uzávěry a s vyrovnávací nádobou, na obr. 2 a' 3 provedení odnímátelného uzávěru.

Nejjednodušší provedení reakční tr.ubice je uvedeno na obr. 1. Trubka má na obou koncích rozšířené okraje. Trubka _£ je na obou koncích opatřena uzávěry 2_ sestávající z gumových profilovaných zátek 3_> které jsou upevněny hliníkovým prstencem 4_. Reakční trubice je naplněna roztokem 5_ chloridu sodného a vzorkem krve 6.. Injekční jehlí: 7_ spojená hadicí 9. s vyrovnávací nádobou 8. se při plnění reakční trubice propíchne gumovou zátkou 3_.

Jiný příklad uzávěrů _2 reakční trubice je naznačen na obr. 2. Trubka je uzavřena šroubovým uzávěrem sestávajícím z převlečné matice 1 0, která přitlačuje gumovou zátku 3 k trubce 1 přitažením na dvoudílný sestavovací prstencový závit 11 . Na obr. 3 je uveden další příklad, kde trubka _1_ je na koncích opatřena závitem 1 2, na nějž se našroubuje převlečná matice 10.

Při provádění způsobu podle vynálezu je postup následující: Př^s spodní gumovou zátku 3_ Se zasune do reakční trubice injekčn jehla 7^ Z vyrovnávací nádoby 8 vtéká do. trubky _£ roztok .5 chloridu sodného. Trubka se napustí roztokem 5_ do takové výše, aby zůstal volný .prostor pro umístění zkoumaného biologického materiálu y6, kterým může být krev, štávy, tkáň, která se rozmíxuje například ve vodě. Tím je roztok 5.. s výhodou hustší než zkoumaný biologický materiál 6.

Místo chloridu sodného lze též použít, rtuti, ale to není podmínkou. Poté se trubka 1_ uzavře gumovou zátkou 3_ a hliníkovým prstencem^. Nyní se přes vrchní gumovou zátku .3 prostrčí odvzdušňovací injekční jehla a vyrovnávací nádobka 8^ se vyzvedne nad úroveň vrchní gumové zátky 3 při zasunutí injekční jehly 7/do spodní gumové zátky 3.. Tím vypudí roztok 5_ veškerý přítomný vzduch z reakční trubice. Odvzdušňovací injekční jehla se odstraní. Přes vrchní zátku 3_ vstřikne se do reakční trubice 2 ml ferrikyanidového činidla a plynná směs vodíku s metanem 10:1,

Činidlo uvolňuje ze vzorku kysličník uhelnatý do reakční trubice. Injekční jehla 7_ se ze spodní gumové zátky vysune. Reakční trubice se připojí na třepačku. Asi po 10 minutách intenzivního protřepání se opět připojí injekční jehla 7 a do reakční trubice se přidá kapka vyššího alkoholu,například oktanolu pro rozraženi pěny a poté se odebírá jisté množství plynu, které se dávkuje do plynového chromatografu a zjistí se poměr zóny kysličníku uhelnatého z metanu.

Další vzorek téže zředěné krve se nasytí proudem kysličníku uhelnatého, pročistí proudem dusíku a analýza se opět provede shora popisovaným postupem. Zjištěný poměr zóny kysličníku uhelnatého z metanu slouží jak k výpočtu procentního obsahu kysličníku uhelnatého ve vzorku zkoumaného v reakční trubici.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   Způsob přípravy vzorku ke stanovení kysličníku uhelnatého v biologické kapalině, například v krvi, vyznačený tím, že do reakční trubice se nejprve napustí roztok kapaliny hustší než je zkoumaná biologická kapalina,například nasycený roztok chloridu sodného a poté se nadávkuje předem určené množství biologické kapalíny, trubice se uzavře a po odvzdušnění se nadávkuje reakční ferrikyanidové činidlo a plynná směs vodíku s metanem 10:1a vzorky ke stanovení plynné fáze se odebírají po promíchání.