CS208962B1 - Zapojení k odměřování průměru výkovku - Google Patents

Description

(54) Zapojení k odměřování průměru výkovku

Vynález se týká zapojení k odměřování průměru výkovku zejména při volném kování v úhlových kovadlech. · * 'o

Pro řízení kovacích lisů se používá elektronické zařízení „kování na rozměr“, jehož součástí je zařízení pro odměřování vzdáleností mezi horním a dolním kovadlem. Jestliže je třeba nahradit jedno nebo obě plochá kovadla úhlovým, můžeme stávajícím zařízením dále měřit vzdálenost mezi kovadly, ale vztah této vzdálenosti k průměru výkovku již není znám. Dříve se buď průměr výkovku musel odměřovat ručně nebo se postupovalo tak, že se provedlo odměření na kalibru, zařízení pro odměřování se vynulovalo na tomto požadovaném průměru a na předvalkách se zvolil nulový rozměr. Oba dříve používané způsoby byly pracné, náročné na čas a nevylučovaly omyl.

Tyto nevýhody odscraňuje zapojení k odměřování průměru výkovku podle vynálezu, jehož podstatou je, že blok předvolby průměru „D“ výkovku a blok předvolby průměru „d“ kružnice vepsané do úhlového kovadla jsou připojeny na odečítačku, která je spolu s prvním čítačem připojena na první komparátor, který je připojen na oscilátor, přičemž oscilátor je připojen na třetí čítač a na druhý čítač, který je přes blok nulování připojen na první čítač a na druhý komparátor, k němuž je připojena předvolba poměru „u“.

Toto zapojení umožňuje na stejných ovládacích prvcích, na kterých se nastavoval rozměr R, nastavovat průměr D při úhlových kovadlech. Příklad zapojení je znázorněn na výkresech.

Obr. 1 zobrazuje poměry při kování plochými kovadly. Na obr. 2 je spodní ploché kovadlo nahrazeno úhlovým kovadlem. Obr. 3 znázorňuje poměry při výpočtu průměru výkovku. Na obr. 4 je kružnice vepsaná do úhlového kovadla. Obr. 5 představuje schéma zapojení podle vynálezu.

' Vztah mezi vzdáleností A kovadel a průměrem D výkovku je dán vztahem 1:

A + V = D + x (1)

Vztah mezi parametry kovadla a průměrem výkovku D je dán vztahem 2:

Z těchto rovnic 1 a 2 vyplývá rovnice 3

A = -y7—!—+ ή - V (3) ( sin a f

Rovnice upravíme do tvaru 4 a γλ A? , . 1 + sin a (4)

A- = D . v - V kde v = --.- ^v / sin a

Protože hloubka V není v praxi měřitefaiá z důvodu zaoblení, je nutné přejít k jinému parametru, který i dostatečně určuje úhlové kovadlo.

i Takovým parametrem je kružnice vepsaná do i úhlového kovadla o průměru d a platí vztah 5

V = dv (5) i Po dosazení do rovnice 4 získáme základní rovnici

6, vhodnou pro realizaci:

Vzdálenost A kovadel se odměřuje pomocí impulzů ze snímače. Tyto impulzy se čítají ve ^! vratném čítači. Princip měření v úhlových kovad- j lech spočívá v tom, že počet impulzů ze snímače se ípřetransformuje podle rovnice (6.)

I Výstup snímače 1 je připojen přes přepínač 2 buď na třetí čítač 9 nebo na první vstup oscilátoru 3, jehož výstup je připojen jednak na vstup prvního i čítače 5 a jednak na vstup druhého čítače 4 a na druhý vstup oscilátoru 3 je připojen výstup prvního komparátoru 6, na jehož první vstup je připojen výstup prvního čítače 5 a na jeho druhý vstup je připojen výstup bloku 7 předvolby úhlové konstanty kovadla n a na vstup třetího čítače 9 je připojen vstup bloku 8 předvolby průměru d vepsané kružnice kovadla, přičemž výstup druhého čítače 4 je připojen na vstup třetího čítače 9, jehož výstup i je připojen na první vstup druhého komparátoru j

10, na jehož druhý vstup je připojen blok 11 ! předvolby kovaného průměru D.

Impulsy ze snímače 1 jsou při přepínači í, přepnutím, na rovná kovadla, přivedeny přímo do třetího čítače 9, číslo d z bloku 8 předvolby průměru d vepsané kružnice kovadla není zapsáno. Ve třetím čítači 9 je tedy přímo číslo, udávající počet impulsů ve snímači 1. Toto číslo je porovnáváno s předvolbou kovaného průměru D ve dru; hém komparátoru 10. Při zvolených úhlových kovadlech je do třetího čítače 9 zapsáno číslo d, přivedené z bloku 8 předvolby průměru d — tím je zajištěno přičtení d dle rovnice 6 a impulsy ze. snímače 1 jsou vedeny do oscilátoru 3. V klidovém stavu je oscilátor 3 zablokován a do druhého čítače a prvního čítače 5 nepřichází žádné impulsy. Při příchodu impulsu ze snímače 1 se odblokují impulsy z oscilátoru 3 a plní se první čítač 5 i druhý čítač

4. Oscilátor 3 je zablokován výstupem prvního komparátoru 6, jakmile číslo v prvním čítači dosáhne hodnoty nastavené na bloku 7 předvolby n a současně je vynulován první čítač 5. Tím je zajištěno násobení konstantou n dle rovnice (6). Druhý čítač 4 je vratný a počítá impulsy s ohledem na směr pohybu, po jeho naplnění se další impuls započítá do třetího čítače 9, čímž je zajištěn posun o příslušná desetiná místa. V bloku 11 předvolby kovaného průměru D je tedy možno volit požadovaný průměr výkovku přímo, stejně jako při' i použití rovných kovadel.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT

   VYNÁLEZU • Zapojení k odměřování průměru výkovku vyznačené tím, že výstup snímače' (1) je připojen přes přepínač (2) bud na třetí Čítač (9) nebo na první ! vstup oscilátoru (3), jehož výstup je připojen , jednak na vstup prvního čítače (5) a jednak na vstup druhého čítače (4) a na, druhý vstup oscilátoru (3) je připojen výstup prvního komparátoru (6),

   J na jehož první vstup je připojen výstup prvního j i čítače (5) a na jeho druhý vstup je připojen výstup ' bloku (7) předvolby úhlové konstanty (n) kovadla i a na vstup třetího čítače (9) je připojen výstup* bloku (8) předvolby průměru (d) vepsané kružnice kovadla, přičemž výstup druhého čítače (4) je; připojen na vstup třetího čítače (9), jehož výstup je připojen na první vstup druhého komparátoru:

   (10), na jehož druhý vstup je připojen blok (11) předvolby kovaného průměru (D). ______________i