CS207829B1 - Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů - Google Patents

Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů Download PDF

Info

Publication number
CS207829B1
CS207829B1 CS79258A CS25879A CS207829B1 CS 207829 B1 CS207829 B1 CS 207829B1 CS 79258 A CS79258 A CS 79258A CS 25879 A CS25879 A CS 25879A CS 207829 B1 CS207829 B1 CS 207829B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
probiotic
silage
preparations
lactobacillus
microbiotic
Prior art date
Application number
CS79258A
Other languages
English (en)
Inventor
Petr Mican
Viktor Sykora
Jiri Zak
Josef Bouska
Original Assignee
Petr Mican
Viktor Sykora
Jiri Zak
Josef Bouska
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Petr Mican, Viktor Sykora, Jiri Zak, Josef Bouska filed Critical Petr Mican
Priority to CS79258A priority Critical patent/CS207829B1/cs
Publication of CS207829B1 publication Critical patent/CS207829B1/cs

Links

Landscapes

  • Fodder In General (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)

Description

Vynález řeší biologickým způsobem problém konzervace objemových krmiv, zejména při použití fermentačních technologií (silážování, senážování) a fermentační úpravu ménéhočnotných surovin ke krmným účelům.
Podstatou konzervačního účinku si-lážní technologie je fermentační procea, při némž je dosahováno požadované údržnosti bakteriální fermentaci Častí uhlohydrátů z rostlinného substrátu na organické kyseliny - zejména kyselinu mléčnou, která má nejlepší konzervační účinky. Průběh a kvalita fermentačních procesů při silážování je ovlivňována řadou exogenních a endogenních faktorů (druh a kvalita silážovaných rostlin, agrotechnické zasahy, chemizace, doba a způsob sklizně, kontaminace rostlinné hmoty zeminou, klimatické vlivy atd.) Z hlediska kvality a nutriční hodnoty siláží má však prvořadý význam charakter převládajících fermentačních procesů. Výsledek silážování a tím i hladina ztrát jsou přímo závislé na vytvoření nejvhodnějších podmínek pro homofermentativní laktacidogenní proces (ZUBRILIN 1953, 195θ, AATSQN a NASH 1960, WBTIJSUAU a SCHMIDT 197*, HOLZSUCHUH 1965, KALÁČ 1975, 1977).
Mikrobiální biocenóza povrchových častí rostlin při sklizni je však pro kvalitní průběh fermentace silážnícn hmot obecné málo příznivá. V epifytní mikroflóře převládají fermentačně nevyužitelné nebo nežádoucí zárodky (půaní clostridia, enterobakterie, plísně, kvasinky). Celkový počet mikrobů v rostlinné hmotě se pohybuje průměrně v rozmezí lk-20 x lO^zárodků v 1 g hmoty, přičemž fermentačně žáooucí bakterie mléčného kvašení tvoří obvykle jen malou Část
207 829
207 020 povrchové mikroflóry rostlin a Jejich počet zpravidla nepřesahuje 1-3 χ 10^ zárodků v 1 g hmoty (KVASNIKOV a SCELOKOVA 1966, SCHMIDT a WETTERAU 1974, a další). Moderní velkovýrobní agrotechnika, chemizačni zásahy a vysoká mechanizace sklizně pícnin, poměr fermsntačně příz nivých a fermentačně nežádoucích mikrobů v rostlinná hmotě ještě výrazně zhoršuje (JAMBRIGH 1970, ČERMÁK 1972, ZIMMER 1969, HAVELIK 1968, KALÍC 1975, 1977). Souhrnně lze konstatovat, že současná problematika velkovýrobních technologií konzervace objemových krmiv při silážo vání a senážování spočívá v eliminaci negativních intenzifikačních faktorů a ve zvládnutí resp. řízení fermentačních procesů. Aktivní regulace kvality a průběhu fermentačních procesů při konzervaci pícnin je základní podmínkou pro odstraněni technologických a konzervačních ztrát při průmyslová výrobě objemových krmiv.
Uvedený problém byl dosud řešen pasivním málo efektivním způsobem. Princip účinku všech doeud používaných silážních konzervačních přísad je založen na inhibici růstu, množení a metabolismu prakticky všech mikrobů v silážní hmotě. Selektivita inhibičního účinku eou časných konzervačních látek je minimální a kromě fermentačně nežádoucích mikrobů jsou inhibovány 1 bakteriální kmeny e pozitivním biochemizmem. Tato skutečnost platí zvlášE u chemických konzervačních látek, jejiž účinek je založen na prudkém sníženi pH rostlinné hmoty (anorga nické kyseliny, soli anorganických kyselin, organická kyseliny), nebo na obecném bakterio cidním (bakteriostatickém) účinku (formaldehyd, hexamethylentetramin, AITK a další). Stejné tak i antibiotické látky používané ke konzervaci siléží (bacitracin, tylosin, nystatin) svým spektrem bakteriocidního a bakteriostatického účinku negativně zasahují i fermentačně žádoucí skupiny mikrobů a tím brání rozvoji kvalitní laktacidogenní fermentace. Navíc, většina che mických a antibiotických silážních konzervačních látek zanechává v silážní hmotě rezidua (metabolity a degradační produkty), které nepříznivě ovlivňují mikrofloru předžaludků a tím i fermentací a utilizaci živin. Aplikace a manipulace s chemickými i antibiotickýml silážními konzervačními látkami je v praxi nebezpečná a vyžaduje náročnou aplikační techniku. Biologickým prostředkům regulace fermentačních procesů, při konzervaci objemových krmiv byla věnována pozornost jen okrajově. Hlavním důvodem byle skutečnost, že dosud vyráběné tekuté kultůry mikrobů, určené k ovlivnění fermentací silážních hmot, byly z celé řady důvodů pro praktická podmínky nepoužitelná. Tekutá bakteriální kultůry není možno žádným způsobem stabilizovat a e tím souvisí jejich nízká údržnost, které je pouze několik hodin. Stejně tak genetická homogenita a fermentační účinnost tekutých kultůr je nízká (obsahuje všechny růstové fáze mikrobů). Počet zárodků v jednotce objemu tekuté kultůry kolísá v tek širokém rozeehu, že znemclňuje jakékoliv přesnější dávkování. Existuje značné riziko mutace produkčních kmenů během uchovávání tekuté kultůry a během transportů existuje možnost kontaminace tekutých kultůr nežádoucími mikroby. Manipulace e tekutými kultůrami v provozních podmínkách je relativně nebezpečná a vzhledem k obecně nízké kvalitě a nepřesnému dávkování je i málo efektivní (WOOL-* FORD 1972).
Podstatou vynálezu je zjištění, že technologické a konzervační ztráty vznikající během eiléžování a senážování krmiv (případně při fermentací netradičních krmných surovin) lze výrazně omezit pomocí nových biologicky aktivních látek, které jsou souhrnně označovány jako
207 829 probiotllca nebo mikroblotika. Probiotika (mikroblotika) jaou čisté, nebo směsné bakteriální kultůry potřebných biochemických (fermentačních) vlastností, které jsou technologický zpracovány kontinuální nebo půlzační kultivací, dále čištěny separací (případně centrifugací) a konzervovány lyofilizací do stabilních aplikačních forem. Tyto moderní technologické postupy při výrobé probiotik zaručují produkci vysoce koncentrované, purifikované, bakteriální biomaay se standardním počtem zárodků v 1 g preparátu. Vysoká genetická homogenita probiotik zajiSfuje stabilní produkční (fermentační) účinek při praktickém použití. Stabilita účinnosti probiotických preparátů (údržnost) se pohybuje v rozmezí 1-3 roky. Zvládnutím technologie průmyslové výroby probiotik byly vytvořeny podmínky pro vznik celé nové skupiny látek pro potřeby léčebného využití v humánní a veterinární medicíně. Podstatou vynálezu je zjištění, že tyto probiotické léčebné preparáty jsou velmi dobře využitelné i k regulaci fermentačních procesů při konzervaci objemových krmiv silážováním a senážováním, případně jsou použitelné i pro fermentační úpravu méně hodnotných surovin ke krmným účelům. V případě probiotik je dosahováno kvalitativně vyššího konzervačního účinku nežli ϋ všech dosud používaných siláž nich konzervačních přísad. Ošetření rostlinné hmoty probiotickým preparátem umožňuje rychlé namnožení žádoucích laktacidogenních bakterií, které během fermentační činnosti produkují v krátkém čase potřebné množství konzervující kyseliny mléčné. Uměle dodávané fermentačně pozitivní zárodky svými metabolickými produkty a druhovým antagonismem výrazně tlumí množení nežádoucích hnilobných zárodků a bakterií méselného a octového kvašení. Potlačením této nežádoucí mikroflóry se výrazně zlepšuje stabilita a údržnost siláží. Všechny metabolické produkty vznikající během takto řízené fermentace rostlinné hmoty jsou přirozenou (žádoucí)součástí silážních hmot, které příznivě ovlivňují jejich nutriční hodnotu a využitelnost. Pro průmyslovou výrobu probiotických silážních konzervačních látek jsou použitelné bakterie genů Lactobacillus, Leuconostoc, Pediococcus a Streptococcus. Pro praktické podmínky nejlépe vyhovují čisté nebo směsné kultůry bakterií druhů:
Lactobacillus acidophillus
Lactobacillus brevis (pentoaceticum)
Lactobacillus buchneri (bifidus, helveticus, arabinosus)
Lactobacillus casei
Lactobacillus cellobiosus
Lactobacillus fermentum
Lactobacillus intermedium
Lactobacillus jogurti (bulgaricus)
Lactobacillus plantarum
Leuconostoc cremoris
Leuconostoc dextranicum (cerevisiae)
Leuconostoc mesenteroides
Leuconostoc citrovorum
Pediococcus acidi lactici
Pediococcus damnosus (cerevisiae)
207 020
Pediococcue plantarum
Streptococcue faecium (casseliflavus)
Streptococcue cremoris
Streptococcue lactia
Streptococcue liguefaciena
Některé z uvedených kmenů genu Lactobacillus, Leuconoetoc a Pediococcue jeou ke konzervaci objemových krmiv patentově chráněny švédskými patentovými spisy číslo: 121 550, 225 425, 338 250 a německým patentovým spisem č. 1 245 271, ovšem pouze ve formě tekuté neetabilizované kultůry, která z již dříve uvedených důvodů nezaručuje dostatečnou účinnost. Předmětem tohoto vynálezu je použití uvedených bakteriálních kmenů (jednotlivě, nebo směsně) ve formě stabilních probiotických preparátů, kde technologie výroby zaručuje standardní počet geneticky homogenních zárodků a tím i standardní fermentační účinek. Probiotický preparát vyrobený cestou pulzační nebo kontinuální kultivace, čištěný separací, nebo centrifugací a konzervovaný lyoQ filizační technikou obsahuje v 1 g 50-60 x 10 geneticky homogenních zárodků (denzita je závislá na typu bakterií) a je stabilní minimálně 1 rok. Fyzikálně chemické vlastnosti finálního produktu (jemně granulovaný prášek) umožňují jednoduchou přípravu aplikačních-probiotických premixů a tím i přesné a snadné dávkování při praktickém použití ke konzervačním účelům. K oše třeni silážních hmot, nebo k fermentací různých surovin ke krmným účelům, lze používat pro biotické preparáty přímo v koncentrované formě, nebo lépe ve formě vhodných aplikačních prémixů. Jako komponenty prémixu probiotik určených ke konzervaci siláží (senáží) ae nejlépe osvědčily jednoduché uhlohydréty (glukóza, laktóza) dále sprayově sušené a instantní mléko jako nosič a k zlepšeni adaptace zárodků na rostlinný substrát lze přidávat některá další růstové faktory (aminokyseliny). Optimální účinnost mají 10 % prémixy probiotik (10 % pro biotického koncentrátu a 90 % nosných substrátů). Vlastní praktická aplikace probiotických silážních konzervačních látek ve formě koncentrátu a premixů, je velmi snadná. Po rozpuštění probiotického preparátu ve zdravotně nezávadné vodě je roztok probiotika aplikován postřikem na jednotlivé vrstvy siléžovaných (senážovaných) rostlin tak, aby rostlinná hmota byla co nejlépe kontaminována potřebným množstvím probiotika.
Celkově lze základní výhody této nové biologické metody konzervace objemových krmiv pomocí probiotických preparátů shrnout do následujících bodů:
- Využití probiotik k usměrněni a řízení fermentačních procesů při konzervaci objemových krmiv řeší novým (biologickým) způsobem základní technologii průmyslové výroby a konzervace. Probiotika umožňují přesné dávkováni kulturní bakteriální biomasy na rostlinný substrát. Díky značné genetické homogenitě probiotik je zaručena i vysoká produkční účinnost.
- Probiotika jsou při konzervaci objemových krmiv velmi snadno aplikovatelná. Ošetřeuí rostlin ná hmoty lze provádět postřikem (kropením) jednotlivých vrstev silážní hmoty (při ukládání, nebo při sběru rostlinná hmoty) roztokem probiotické látky. Na rozdíl od tradičních konzervačních látek nevyžaduje tato nové technologie žádné složitější technické vybaveni.
- Probiotika jsou ze zdravotně-hygienických hledisek naprosto neškodná (většina probiotik je používána léčebně), proto při manipulaci s probiotiky v praxi není třeba používat žádné
207 829 ochranné prostředky ani speciální ochranné vybavení.
- Případné předávkování probiotik nebo neodborná manipulace nemá negativní vliv na výslednou kvalitu konzervovaných objemových krmiv a nepředstavuje žádné riziko pro zdraví hospodářských zvířat.
- Příznivý účinek probiotik na průběh a kvalitu fermentace objemových krmiv je výrazný a výsledky konzervace jsou signifikantně lepší, než u všech dosud používaných chemických, nebo antibiotických silážních konzervačních přísad. Vyšší kvality konzervace a tím i zlepšení finální nutriční a biologické hodnoty objemových krmiv při použití probiotik je dosahováno:
- Urychlením tvorby optimální hladiny konzervující kyseliny mléčné při současném zlepšení vzájemných relací mezi obsahem organických kyselin. Doba fermentace se zkracuje o 30-60 %.
~ Inhibicí růstu nežádoucích bakterií, kvasinek, plísní a dalších destruktivních mikrobů v silážní hmotě (clostridia máselného kvašení), se zlepšuje kvalita a zejména údržnost * konzervovaných krmiv (odstraněn problém sekundárních fermentací).
- Zrychlení a zkvalitnění fermentace rtfstlinné hmoty snižuje ztráty bílkovin a uhlohydrátů o 10-30 %.
- Šetrnější a kulturnější průběh fermentace zvyšuje údržnost vitamínů a provitamínů v silážovaném materiálu (zvýšené hladiny B-karotenů a vitamínů A, 3).
- Organoleptické vlastnosti objemových krmiv konzervovaných probiotiky jsou prokazatelně lepší. Tato skutečnost ee projevuje zvýšeným příjmem takto ošetřených siláží dojnicemi a ve většině případů bylo zaznamenáno i zvýšení užitkovosti.
- Celkové ztráty na hmotě vznikající v důsledku nekvalitních, nebo netypických fermentací, klesají při použití probiotik průměrně o 10 až 15 %.
- Vrstva oxydací znehodnocené hmoty na povrchu siláží se po ošetření probiotiky sníží o 60 až 80 %.
- Probiotické látky nevytvářejí žádná zdravotně závadná rezidua naopak, přežívající zárodky příznivě ovlivňují mikrofloru zažívacího aparátu.
- Ekonomické náklady na realizaci tohoto systému konzervace objemových krmiv jsou prokazatelně nižší než u tradičních konzervačních přísad.
- Při konzervaci objemových krmiv probiotiky se zlepšuje celková ekologická situace v zemědělské prvovýrobě a tím i pracovní podmínky (snížená kontaminace prostředí podmíněně patogenními zárodky).
Příklady přípravy probiotických silážních konzervačních látek pro praktickou aplikaci:
Příklad 1
Probiotický koncéntrát ....................................100 g (stabilizovaná kulturara B.faecium 50 x 107zár./l g)
Glukóza CSL 3 ...........................................ad 1.000 g
100 g
450 g
207 020 g
Instantni mléko .......................................... 450 g
Příklad 3
Probiotický koncentrát ................................... 100 g (stabilizovaná kultura S.faecium 50 x 10^zár./l g)
Glukóza SSL 3 ............................................ 200 g
Sprayově sušené mléko .................................... 700 g
Příklad 4
Probiotický koncentrát ·.................................. 150 g ( z toho stabilizovaná kultura S.faecium 50 x lO^zár./lg 100 g. a stabilizovaná kultura L.acidophilus 30 x 10^ 50 g)
Glukóza ČSL 3 ............................................ 250 g
Instantní mléko.......................................... 600 g
Příklad 5
Probiotický koncentrát ................................... 200 g
Q (z toho stabilizovaná kultura S.faecium 50 x 10 zár. 1 g
100 g, dále stabilizovaná kultura L.acidophilus 30 x 106zár./l g g a stabilizovaná kultura L.plantarum 30 x 10^zár./lg 50 g)
Glukóza ČSL 3 ............................................. 400 g
Instantní mléko ........................................... 400 g
Analogické alternativy receptur probiotických premixů lze složit (připravit) ze všech jmenovaných bakteriálních kmenů. Aplikace probiotických konzervačních látek při silážování obje·. mových krmiv je prováděná následujícím způsobem:
Potřebné množství probiotického premixu sé nejdříve rozpustí v menším objemu vody (1 : 20). Potom se provede definitivní ředění vodou v celkovém poměru 1 : 100. Vlastní aplikace roztoku probiotické látky na jednotlivé vrstvy silážované hmoty je prováděná pomocí běžných zemědělských postřikovačů v dávce 1 1 roztoku na 1 t silážované hmoty. Poslední povrchovou vrstvu silážní hmoty je výhodné ošetřit dvojnásobnou dávkou probiotik. Vzhledem k tomu, že probiotický preparát ve formě roztoku má již omezenou stabilitu je nezbytné provádět ředění a rozpouštění probiotika bezprostředné před aplikací.
Při použití probiotik k fermentaci méně hodnotných surovin ke krmným účelům (např.sláma) je postup hrubých rysech stejný s tím rozdílem, že je použito většího kvanta vody k ředění probiotika tak, aby fermentovaná hmota byla dobře nasáklá roztokem. Fermentaci lze urychliť přidáním některých energetických zdrojů (melasa, šrot) případně zdrojů dusíku (amoniumfosfét). Příklad praktického využití
Na základě poznatků z exaktních a poloprovozních pokusů ( let 1974-1976 se v r. 1977 uskutečnil rozsáhlý pokus zaměřený na ověření tohoto nového biologického způsobu konzervace siláží v rámci celého okresu Břeclav. Do pokusu bylo zařazeno celkem 15 zemědělských závodů na okrese Břeclav a 3 zemědělské závody na Okrese Blansko, Opava a Olomouc. Pro potřeby pokusného ověřování bylo připraveno v n.p. Farmakon celkem 1,5 t probiotického premixu pro silážovéní, který měl následující složeni:
207 829
Probiotický koncentrát ................................. 100 g
O (stabilizovaná kultura S.faecium 50x10 zár./lg)
Glukóza CSL 3 ........................................ad l.OOOg
Q g tohoto probiotického premixu obsahoval 5x10 zář. S.faecium
Před zahájením pokusů bylo provedeno krátké metodické školení pracovníků. Probiotický konzervační premix byl aplikován na silážní hmoty ve formě roztoku a dávkování uvádí následující tabulka:
Druh silážovaného krmivá Množství krmivá Dávka probiotického premixu v g Množství vody k ředění v 1 Dotace zár. na lkg silážní hmoty
Skrajky cukrovky 1 10 1 50 x 10°
Kukuřice silážní 1 6 1 30 χ 106
Po otevření siláží byly odebírány vzorky pro laboratorní vyšetření a v zemědělských závodech byl hodnocen příjem takto ošetřeného krmivá dojnicemi a vliv krmivá na užitkovost. Ze souhrnnu získaných výsledků je zřejmé, že použití probiotického premixu ve všech případech příznivě ovlivnilo fermentační proces a zlepšilo kvalitu siláží. V průměru bylo 88,2 36 skrajkových siláží ošetřených probiotikem zařazeno do I.jakostní skupiny a jen 11,8 % pokusných siláží bylo ohodnoceno jako II.jakostní třída. Žádná z pokusných siláží nebyla zařazena do horších jakostních skupin a to ani v případě kdy nebyla přesné dodržena metodika aplikace probiotika. Naproti tomu u paralelně vyráběných kontrolních siláží (které byly vyráběny v menších objemech a měly větší předpoklad pro kvalitnější silážování) bylo do I.jakostní skupiny zařazeno jen 53,8 % siláží, do II.jakostní skupiny 30,8 % siláží a 15,4 Λ siláží bylo hodnoceno jako méně zdařilé ve III.jakostní skupině. Při vyhodnocování výsledků je třeba vzít v úvahu i skutečnost, které do určité míry znevýhodňovaly pokusné siláže v porovnání s kontrolami. V první řadě je to celkový objem pokusných a kontrolních siláží. Pokusných siláží, ošetřených probiotikem, bylo vyrobeno celkem 48.887 t á průměrný objem silážních prostorů na 1 zemědělském závodě byl 2.715 t. Naproti tomu kontrolních siláží bylo vyrobeno celkem jen 18.459 t a průměrná hmotnost kontrolních siláží na 1 zemědělském závodě byla 1.318 t. Tomuto poměru odpovídaly i rozdíly v dobách potřebných k uzavření silážních jam. Pokusné siláže byly uzavírány V průměru za 14,7 dne a kontrolní siláže průměrně za 7,9 dne. Celkové výsledky, byly ovlivněny a mimořádně příznivými klimatickými podmínkami v období sklizně, takže kontrolní siláže byly v porovnání s jinými léty neobvykle kvalitní. Kromě rozcílů výsledků chemických analýz byl zjišiován výrazný rozdíl již při smyslovém posuzování pokusných a kontrolních siláží. Pokusné siláže byly převážně olivově zelené barvy, příjemně nakyslé vůně a měly plně 'Zachovalou strukturu. U kontrolních siláží byla většina vzorků šedohnědozelené barvy, pach byl mírně až silně nakyslý a v několika případech byl zjištěn i slabý pach kyseliny máselná. Štruktúra stonků a listů v kontrolních siláží byla zřetelné narušená. Příznivé organoleptické vlastnosti pokusných siláží se projevily i v hodnocení chutnosti a vlivu na užitkovost. Větší chutnost pokusných siláží (lepší příjem dojnicemi) potvrdily jednoznačně všechny zemědělské závody. Dalším pozitivním stránkám této nové technologie konzervace objemových krmiv
207 029 patří snížení ztrát silážní hmoty oxydací na povrchu silážních prostorů (až o 80 *). Při etanovaní beta-karotenů v pokusných silážích byla zjištěna v průměru 3 x vyšší hladina než u paralelních kontrolních vzorků. Stejné tak při namátkových kontrolách byly v pokusných silážích signifikantně vyšší hladiny vitaminů skupiny 3.

Claims (2)

1. Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probiotických (mikrobiotických) preparátů, aktivně regulujících průběh a kvalitu fermentačních procesů při konzervaci objemových krmiv silážováním, senážováním a příznivě působících při fermentační úpravě ménéhodnotných surovin ke krmným účelům, se vyznačuje tim, že se ke konzervovanému objemovému krmivu, nebo fermentačně upravované surovině, přidávají probiotické (mikrobiotické) preparáty vyrobené specifickým výrobním postupem z čistých nebo směsných kultůr zárodků: Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus orevis (pentoaceticum), Lactobacillus buchneri (bifidus, helveticus, arabinosus), Lactobacillus casei, Lactobacillus cellobioaus, Lactobacillus fermentum, Lactobacillus intermedium, Latobacillus jogurti (bulgaricus), Lactobacillus plantarum, Leuconostoc cremoris, Leuconostoc dextranicum (cerevisiae), Leuconostoc mesenteroides, Leuconostoc citrovorum, Pediococcus acidi lactici, Pediococcus damnosus (cerevisiae), Pediococcus plantarum, Streptococeus faecium (casseliflavus), Streptococeus cremoris, Streptococeus lactis, Streptococeus liquefaciens, přičemž se tyto probiotické (mikrobiotické) preparáty aplikuji nejlépe ve formě roztoku, postřikem jednotlivých vrstev silážované (senážované) hmoty nebo fermentované suroviny tak, aby bylo docíleno nejlepšího kontaktu probiotika s konzervovaným (fermentovaným) materiálem a minimální dotace 30 χ 103zárodků na 1 g ošetřované hmoty.
2. Způsob podle bodu 1, se vyznačuje tím, že uvedené probiotické (mikrobiotické) preparáty jsou připravovány cestou kontinuální nebo pulzační kultivace, dále upraveny separací, nebo centrifukací a stabilizovány lyofilizací (případně i gelatinovou obdukcí), které jsou dále zpracovány do sypkých premixů se standardním počtem geneticky homogenních zárodků v jednotce hmotnosti, které mohou navíc obsahovat přídavek zdrojů pohotové energie (glukóza, laktóza), nosné substráty (sprayově sušené mléko, instantní mléko), případné i další specifické růstové faktory a stabilizační látky (vitamíny, minerální látky atd.).
CS79258A 1979-01-11 1979-01-11 Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů CS207829B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS79258A CS207829B1 (cs) 1979-01-11 1979-01-11 Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS79258A CS207829B1 (cs) 1979-01-11 1979-01-11 Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207829B1 true CS207829B1 (cs) 1981-08-31

Family

ID=5334382

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS79258A CS207829B1 (cs) 1979-01-11 1979-01-11 Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS207829B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
AU2002239449B2 (en) Mixed cultures for improved fermentation and aerobic stability of silage
AU2002239449A1 (en) Mixed cultures for improved fermentation and aerobic stability of silage
EA034933B1 (ru) Быстродействующие штаммы lactobacillus и их применение для улучшения аэробной стабильности силоса
US4851240A (en) Process for retarding bacterial growth in silage
Koc et al. The effect of bacteria+ enzyme mixture silage inoculant on the fermentation characteristic, cell wall contents and aerobic stabilities of maize silage
EP0290295B1 (en) Antimicrobial preparations
US20070231311A1 (en) Method for preserving grain by-products
WO2016046708A1 (en) Fermented feed of plant origin
KR102223084B1 (ko) 몰약과 황금을 이용한 항균성 면역강화 가축사료 첨가제 제조방법 및 이를 이용하여 제조된 항균성 면역강화 가축사료 첨가제
EP0403292A2 (en) Ruminant feedstuff additives
CS207829B1 (cs) Biologický způsob konzervace objemových krmiv pomocí probioticxých (mikrobiotických) preparátů
Ilavenil et al. Beneficial effects of lactic acid bacteria inoculation on oat based silage in South Korea
RU2268299C2 (ru) Способ получения бактериального концентрата для силосования кормов
US4983406A (en) Preservation of feed
Bayatkouhsar et al. The effects of microbial inoculation of corn silage on performance of lactating dairy cows
Pobednov et al. Biology of alfalfa silage making
WO1999041996A1 (en) Probiotic composition and the use thereof
Esten et al. Silage fermentation
KR102842512B1 (ko) 축사 내 악취를 저감하는 방법
WO1990003122A1 (en) Antimicrobial preparations
Pancholy et al. Effect of urea-molasses and lactic culture on silage fermentation of Cenchrus ciliaris
Lindgren Storage of waste products for animal feed
Kireeva Development of energy-saving methods of waste processing as a tool for transformation of the social and economic systems
Kosolapova et al. Energy-saving technology of high-protein silage preservation
Zemskova et al. Impact of Silo Twice biopreservative on haylage quality