CS207228B1 - Mikropásková kmitočtová zádrz - Google Patents

Description

Vynález se týká mikropáskóvé kmitočtové i zádrže. í

Doposud, používané mikropáskové kmitočtové , zádrže zpravidla využívají obdélníkového rezonátoru s vazebními vedeními připojenými v jeho středu nebo prstencového rezonátoru, na nějž jsou i vstupní a výstupní vedení navázána tak, že směřují do jeho středu a svírají úhel 90°. Při poměrně rozmanitých uspořádáních mikropáskových obvodů, které je nezbytné umístit na plochu 6 až 25 cm² j vznikají potíže s rozmístěním jednotlivých prvků i systému. Při použití korundového substrátu pak obvody navržené pro kmitočty nižší než asi 4 až ; 6 GHz vycházejí příliš rozměrné a složitější systémy se nevejdou na jednu destičku — pro jeden systém je nezbytné použít více destiček. V kmitočtové oblasti nad 10 GHz pak vznikají opačné problémy — rozměry jednotlivých obvodů vycházejí příliš malé a dochází k nežádoucím vazbám, které zhoršují činnost celého systému. Zvolí-li se délka rezonátoru rovna celistvému násobku půlvln — zmenší se sice vazby mezi jednotlivými prvky systému, avšak poklesne jeho šířka přenášeného kmitočtového pásma a mnohonásobně se zvětší rozměry pásmové zádrže.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje mikropás- i ková kmitočtová zádrž, sestávající ze vstupního i a výstupního vedení vzájemně propojených rezo-J nátorem, podle vynálezu. Jeho podstata spočívá v tom, že vstupní vedení resp. výstupní vedení je připojeno ke středu rezonátoru a výstupní vedení resp. vstupní vedení je připojeno ke konci rezonátoru.

Podle vynálezu je výhodné, jestliže rezonátor má tvar výseče mezikruží.

Dále je podle vynálezu účelné, jestliže rezonátor má tvar obdélníka.

Též je možné podle vynálezu využívat rezonátorů obecného tvaru.

Oproti doposud používaným pásmovým zádržím umožňují pásmové zádrže navržené dle vynálezu dosáhnout účelnějšího využití plochy destičky substrátu při realizaci mikropáskových systémů. Přitom přenosové charakteristiky — elektrické vlastnosti — pásmových zádrži nového i starého typu pro určité kmitočtové pásmo jsou identické. Navíc je možné u pásmových zádrží nového typu ve srovnání s dříve používanými zádržemi snáze vyloučit vznik nežádoucích vazeb mezi vstupním a výstupním vedením vhodnou volbou jejich poí lohy a omezit počet nežádoucích ohybů vedení ί mikropáskových obvodů.

Vynález a jeho výhody jsou blíže objasněny na příkladech provedení pomocí připojeného výkresu, na němž obr. 1 znázorňuje jeden z možných tvarů obecného půlvlnného rezonátoru,

207228 L obr. 2 znázorňuje pásmovou zádrž využívající obdélníkového rezonátoru a obr. 3 znázorňuje pásmovou zádrž s rezonátorem ve tvaru výseče mezikruží.

Na obrázcích je kreslen jen tvar horního vodiče mikropáskového vedení, bez vyznačení substrátu, na kterém je horní vodič umístěn.

Realizace mikropáskové zádrže dle vynálezu je možná libovolnou technologií používanou pro realizaci mikropáskových obvodů. Mezi dvěma body obvodu, které mají být pří určitém kmitočtu vzájemně odděleny, se vytvoří rezonátor, jehož délka je rovna násobku poloviny vlnové délky uvažovaného kmitočtu a jeho tvar je určen topologií navrhovaného mikropáskového obvodu tak, aby bylo optimálně využito plochy jeho substrátu a aby se současně potlačil vznik nežádoucích vazeb a snížil počet nežádoucích ohybů vedení samotného.

Princip činnosti mikropáskových kmitočtových zádrží podle obr. 1,2 a 3 je stejný, a proto může být vysvětlen pro všechny současně.

Vstupní vedení 1, výstupní vedení 2 a rezonátor 3 mohou mít libovolné příčné rozměry — šířku pásku. Optimálního průběhu přenosové charakteristiky pásmové zádrže se však dosahuje, pokud šířka pásku rezonátoru je menší — asi jedna třetina až jedna polovina šířek pásků vstupního a výstupního vedení — ty bývají obvykle stejné.

Obr. 1, 2 a 3 znázorňují vesměs případ využití půlvlnných rezonátorů, tzn., že délka rezonátoru 3 je rovna přibližně polovině vlnové délky zadržovaného kmitočtu. Takovéto řešení může být výhodné zejména při kmitočtech vyšších než 10 GHz, kdy takto navržený rezonátor poskytuje možnost větší vzdálenosti mezi vazebními vedeními a tím se sníží nebezpečí vzniku nežádoucích vazeb mezí vstupem a výstupem pásmové zádrže. Zádržného účinku pro určitý kmitočet se dosahuje tím, že vazební vedení musí být vždy připojena v tom místě rezonátoru, kde při uvažovaném kmitočtu je buď minimum napětí nebo proudu; pro půlvlnný rezo, nátor jsou tato minima jednak na jeho koncích a jednak v jeho středu.

Kromě mikropáskových obvodů je možné realiI zovat pásmové zádrže stejného konstrukčního ί uspořádání i pro vedení jiných typů, to znamená ; pro jiné typy páskových vedení, pro koaxiální vedení, dvoudrátové vedení nebo i vlnovodné vedení.

Claims (3)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Mikropásková kmitočtová zádrž, sestávající ze vstupního a výstupního vedení vzájemně propojených rezonátorem, vyznačující se tím, že vstupní vedení (1) resp. výstupní vedení (2) je připojeno ke středu rezonátoru (3) a výstupní vedení (2) resp. vstupní vedení (1) je připojeno ke konci rezonátoru (3).
2. 2. Mikropásková kmitočtová zádrž podle bodu 1 vyznačující se tím, že rezonátor (3) má tvar výseče mezikruží.
3. 3. Mikropásková kmitočtová zádrž podle bodu 1 vyznačující se tím, že rezonátor (3) má tvar obdélníka.