CS205866B1 - Způsob řízení pohonu tažného prvku a hydraulické zapojení k prováděni tohoto způsobu - Google Patents

Description

Vynálezem je způsob řízení pohonu tažného prvku, zejména důlního stroje a hydraulické zapojení k provádění tohoto způsobu.

Kromě mechanických pohonů se u důlních strojů v menši míře používají i hydraulické pohony tažných prvků, zpravidla řetězů. V obvyklém uspořádání je řetěz jedním koncem upevněn na dobývacím stroji, veden podél porubu přes řetězové kolo poháněči stanice a veden zpět podél porubu přes řetězové kolo vratné stanice a druhým koncem opět upevněn na dobývacím stroji. Poháněči' stanici tvoří pomaluběžný rotační hydromotor, převodová skříň a řetězové kolo. Zdrojem tlakové kapaliny je hydraulický agregát, umístěný zpravidla v důlní chodbě,. Popsaný hydraulický pohon s jednou poháněči stanicí je řízen v podstatě tím způsobem, že množství tlakové kapaliny dodávané hydromotoru poháněči stanice se reguluje v závislosti na zatížení elektromotoru dobývacího stroje. Při zvětšení zatížení tohoto elektromotoru se sníží dodávané množství tlakové kapaliny a tím i rychlost pohybu řetězu a k němu připojeného dobývacího'stroje. Toto uspořádání pohonu tažného prvku a způsob jeho řízení je vhodné především pro stroje s menší hmotností, používané v kratších porubech ve slojích bez nerovností a tektonických poruch. V delších porubech ve slojích s poruchami vznikají u tohoto uspořádání nadměrné ztráty třením řetězu o pěčvu a strop a nelze proto hospodárně dosáhnout hodnot tahu a rychlosti tažného prvku, potřebných pro výkonné dobývací stroje.

205 866

205 8BB ; .

Z' popisu vynálezu k autorskému osvědčení SSSR č. 3Š2 917 je znám způsob řízeni odděleného, tažného mechanizmu důlního stroje s více poháněcími stanicemi, založený na regulaci žatí** žení poháněči stanice pracovni větve tažného prvku a regulaci napěti vratné větve tažného prvku. Podstatou způsobu je, že se měří zatížený poháněči stanice pracovní větve a úměrně zjištěné hodnot.ě se reguluje zatíženi poháněči stanice vratné větve, přičemž se udržuje nejméně na minimální hodnotě. Určitou nevýhodou tohoto způsobu je složitost regulačního systému a tím pravděpodobně i vyšší poruchovost. Systém lze jen obtížně aplikovat u hydraulických pohonů.

Uvedené nevýhody dosud známých způsobů řízeni pohonu tažného prvku do značné míry odstraňuje způsob řízení pohonu, sestávajícího z dvou poháněčích stanic, umístěných každá na jednom konci dráhy pracovního stroje, podle vynálezu, jehož podstatou je, že chod poháněčích stanic se samostatným zdrojem .energie se řídí v závislosti na směru pohybu pracovního stroje tak, že jedna z poháněčích stanic, pracující v daném okamžiku v napínacím režimu má vyšší otáčky a nižší tah, zatímco druhá z poháněčích stanic, pracující v daném okamžiku v tažném režimu pracuje s nižšími otáčkami a na nejvyšší možný tah, omezený případnou regulací dle zatížení motoru pracovního stroje, přičemž změna režimu obou poháněčích stanic se provádí s časovým předstihem před změnou směru pohybu pracovního stroje.

Vyšší účinek způsobu řízeni pohonu tažného prvku podle vynálezu je v tom, že se jím umožňuje sníženi tažné síly, potřebné na jednotlivých poháněčích stanicích, vratná větev tažného prvku je méně zatížená, čímž se zvvšuje bezpečnost a.Otnezuje možnost intenzivního švihu řetězu. Zařízení, pracující způsobem podle vynálezu lze použít i v delších porubech ve slojích se zvlněnou počvou. Vlastní hydraulické zapojení poháněči stanice je poměrně jednoduché a lze je realizovat z dostupných prvků. Každá poháněči stanice je napájena samostatným agregátem, což odstraňuje nutnost vést porubem tlakovou a odpadní větev hadic s . olejem. Tím je dále zvýšena bezpečnost práce v porubu.

Způsob řízení pohonu tažného prvku je dále v příkladu popsán v aplikaci na hydraulický pohon tažného prvku důlního dobývacího stroje. Obr. 1 představuje zjednodušené schéma dobývacího stroje a hydraulického pohonu jeho tažného prvku. Na obr. 2 je schéma hydraulického zapojeni jedné z poháněčích stanic.

Hydraulický pohon sestává z první poháněči stánice 1, z druhé poháněči stanice 2 a z tažného prvku 3, naoříklad článkového řetězu, který je připevněn k pracovnímu stroji 4, kombajnu s rozpojovacím válcem 41, poháněným motorem 42, Každá z poháněčích stanic J, případně 2 sestává z hydraulického agregátu 10, hydromotoru jLl, převodovky 12 a řetězového kola 13, případně 23, která zabírají do tažného prvku 3, jejž rozdělují na pracovní větev 31 a vratnou větev 32,při směru jeho pohybu dle šipky 33. Činnost hydraulického pohonu je řízena řídicím obvodem 5, který může být proveden jako elektrický, hydraulioký, pneumatický, případně jako kombinovaný. K řídicímu obvodu & jsou připojeny hydraulické agregáty 10 poháněčích stanic 1 a 2, jejichž chod se řidl v závislosti na směru pohybu pracovního stroje 4. V příkladu, znázorněném na obr. 1 se tažný prvek 3 a pracovní stroj 4 pohybují vlevo, ve směru šipky 33. První poháněči stanice 1 pracuje přitom v tažném režimu - s nižšími

205 8ββ otáčkami na nejvyšší možný tah. Její tah může být omezen v závislosti na zatížení motoru 42 pracovního stroje 4. Druhá poháněči stanice 2 pracuje v napínacím režimu a má vyšší otáčky a nižší tah.

Vzájemná změna pracovního režimu poháněčích stanic 1, 2 se provádí s časovým předstihem až 2 sekund podle rychlosti pohybu pracovniho stroje 4 před změnou směru jeho pohybu. Hydraulické zapojení poháněči stanice 1 popřípadě 2 sestává z obvodu 6 agregátu, obvodu T hydromotoru a příslušného potrubí 8 k jejich spojení.

Obvod 6 agregátu je vytvořen z obousměrného regulačního hydrogenorátoru 60, k němuž je pa ralelně připojena dvojice protisměrně orientovaných zpětných ventilů 61. 62 a paralelně připojen ventilový blok 63 s prvním jednosměrným ventilem 64 a druhým jednosměrným ventilem 65, které jsou jednak připbjeny k regulátoru 66, jednak mezi zpětné ventily 61. 62 a řízeny každý tlakem v jedné z větví A, B obvodu 6 agregátu. Mezi zpětné ventily 61. 62 je dále zapojen jednosměrný pomocný hydrogenerátor 67 s pojistným ventilem 08. Mezi pomocný hydrogenerátor 67 a nádrž 69 je zařazen filtr 9. Obvod 7 hydromotoru sestává z obousměrného rotačního hydromotoru 70, k němuž je paralelně zapojen rozváděč 71, provedený jako třícestný třípolohový, k jehož výtoku je zapojen prepouštěcí prvek 72. Mezi větve C, D hydromotoru 70 jsou nezávisle na sobě opačně zapojeny první pojistný prvek 73 a druhý pojistný prvek 74.. Obvodu 6 agregátu a obvodu 7 hydromotoru je přiřazen chladicí obvod 10. Hydraulické zapojení podle vynálezu pracuje při směru pohybu tažného prvku 3 dle šipky 33 u první poháněči stanice 1 tímto způsobem :

Obvod 6 agregátu je nastaven řídicim obvodem 5 na nižší otáčky a nejvyšší možný tah. Hydrogenerátor 60 dodává tlakovou kapalinu větví například A přes potrubí 8 do větve C obvodu hydromotoru 70. Pracovní tlak v hydraulickém obvodu T hydromotoru se nastaví podle odporů a je omezen prvním pojistným prvkem 73. Pracovní tlak přesune současné rozváděč 71 do horní polohy. V obvodu 6 agregátu je zařazen první jednosměrný ventil 64 ventilového bloku 63, který se otvírá v závislosti na pracovním tlaku a zajišťuje přívod kapaliny k regulátoru 66 a tím funkci regulace v závislosti na tlaku.

Pomocný hydrogenerátor 67 doplňuje kapalinu ke krytí ztrát v obvodu a zajištěni tepelného režimu přes zpětný ventil 62 do větve B. Toto celé množství kapaliny je nasáváno hydrogenerátorem 60. Přebytečné množství pracovní kapaliny, které je dáno rozdílem mezi ztrátami v obvodu a doplňovaným množstvím je odváděno z větve D přes rozváděč 71 k přepouštěcímu prvku 72, kterým je řízen plnící tlak v obvodu 7 hydromotoru.

ú druhé poháněči stanice 2 pracuje hydraulické zapojeni tímto způsobem :

Obvod 6 agregátu je nastaven řídicím obvodem 5 na vyšší otáčky a nižší tah. Hydrogenerátor 60 dodává tlakovou kapalinu větví B přes potrubí 8 do větve D obvodu 7 hydromotoru. Protože agregát je nastaven na vyšší otáčky, přetahuje přes vratnou větev 32' poháněči stanici 1., Protože je na jednosměrném ventilu 65 a druhém pojistném prvku 74 nastaven níz ký tlak, dojde při nárůstu tlaku ve větvi B k zásahu tlakové regulace na takovou hodnotu při které se otáčky poháněči stanice 2 vyrovnají s otáčkami poháněči stanice 1. Nastavený pracovní tlak ve větvi B je vyšší než plnící tlak ve větvi A.

Při reversaci pohonů se funkce poháněčích stanic zamění. Způsob řízení pohonu tažného

20S βββ prvku lze uplatnit i u jiných regulačních pohonů, na příklad pneumatických nebo elektrických.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLE 2. U

   1. Způsob řízení pohonu tažného prvku sestávájíoího z dvóu poháněčích stanic, umístěných každá na jednom konci dráhy pracovního stroje, vyznačený tím, že chod poháněčích stanic se samostatným zdrojem energie se řídí v závislosti na směru pohybu pracovního stroje tak, že jedna z poháněčích stanic, pracující v daném okamžiku v napínacím režimu, má vyšší otáčky a nižší taft, zatímtó druhá z poháněčích stanic, pracující v daném okamžiku v tažném režimu, pracuje s nižšími otáčkami a na nejvyšši možný tah, omezený připadnou regulací podle zatížení motoru pracovního stroje, přičemž změna režimu obou poháněčích stanic se provádí s časovým předstihem před změnou směru pohybu pracovního stroje,
2. 2. Hydraulické zapojení poháněči stanice k provádění způsobu podle bodu<l, sestávající z obvodu agregátu a obvodu hydromotorů, vyznačené tím, že obvod (6) agregátu je vytvořen z obousměrného regulačního hydrogenerátoru (60), kněmuž je paralelně připojena p.rotisměrně orientovaná dvojice zpětných ventilů (61,62) a ventilový blok (64), který je připojen k regulátoru (66) a mezi zpětné ventily (61,62) spolu s jednosměrným pomocným hydrogenerátorem (67) a obvod (7) hydromotorů je vytvořen z obousměrného rotačního hydromotoru (70), k němuž je paralelně zapojen rozváděč (7l), k jehož výtoku je zapojen přepouštěcí prvek (72) a mezi jehož větve (C, D) jsou nezávisle na sobě opačně zapojeny první pojistný prvek (73) a druhý pojistný prvek (74).