CS205734B1

CS205734B1 - Přísada do krmivá-ve formě probiotického prémixu nebo doplňku biofaktoru s probiotikem

Info

Publication number: CS205734B1
Application number: CS791262A
Authority: CS
Inventors: Petr Mican; Viktor Sykora; Vladimir Volejnicek; Jiri Zak
Original assignee: Petr Mican; Viktor Sykora; Vladimir Volejnicek; Jiri Zak
Priority date: 1979-02-26
Filing date: 1979-02-26
Publication date: 1981-05-29

Description

Vynález se týká přísady do krmívá ve formě probiotického prémixu nebo doplňku biofaktoru s probiotikem ke zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat.

Zavedení klasických farmakologických růstových stimulátorů, tj. antibiotik a chemoterapeutik do výživy hospodářských zvířat mělo zejména v počátečním stádiu příznivý vliv na celkovou produkci potravin živočišného původu a ekonomiku výroby. Později bylo však zjištěno, že uvedených příznivých ekonomických ukazatelů je dosahováno za cenu značných zdravotních a hygienických rizik. Následkem širokého používání antibiotik a chemoterapeutik ve výživě zvířat došlo ke značnému rozšíření resistentních mikrobů v animálních a následně i v humánních populacích. Řada dosud osvědčených léčiv ztratila z toho důvodu účinnost a spolehlivost. Zbytky antibiotik a zvláště chemických stimulačních látek v potravinách živočišného původu, vyvolávají svými účinky celou škálu dalších zdravotních a hygienických problémů.

Dlouhodobé praktické zkušenosti prokázaly, že většina klasických farmakologických růstových stimulátorů ztrácí postupně během aplikačního období svůj účinek a tím i ekonomický efekt. Všechny tyto důvody ukazují, že široké využíváni antibiotik a chemoterepautik k výživě zvířat je hygienicky a ekonomicky neoprávněné. Proto je současné využívání těchto látek v živočišné výrobě omezeno pouze na léčebné, případně preventivní použití.

Náhradou za antibiotické růstově stimulační látky byly do výživy hospodářských zvířat postupně zařazovány syntetické chemické látky s antibakteriálním účinkem, které teoreticky splňovaly základní ekonomické a hygienické požadavky. Jak však ukázaly pozdější výsledky výzkumu-, je hlavním a zřejmě limitujícím nedostatkem celé této skupiny látek jejich chemická povaha a tedy i cizorodost pro organismus. Rozvoj fyzikálně chemických a biologických metod při určování mutagenních, karcinogenních a terratogenních vlastností chemických látek odkryl značná rizika související s reziduací chemických stimulátorů vpotravinách živočišného původu. Na základě těchto nových poznatků došlo i u růstově stimulačních látek chemické povahy ke značnému omezení rozsahu jejich použití jak ve výživě hospodářských zvířat, tak i v oblasti veterinární medicíny. Z uvedených faktů je zřejmé, že až dosud nebyly k dispozici růstově stimulační látky vhodné pro široké použití v krmivářském průmyslu, jejichž praktická aplikace by nebyla provázena negativními zdravotně hygienickými výsledky.

Tyto nevýhody odstraňuje přísada do krmivá podle tohoto vynálezu ve formě probiotického prémixu nebo doplňku biofaktoru s prohio-tikem, jejíž podstatou je, že se skládá z bakteriálních kultur včetně kmenů a variet, obsahujících alespoň jeden z kmenů mikrobů z řady Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus brevis (pentoaceticum), Lactobacillus buchneri (bifidus, hel205734 veticus, arabinosus), Lactobacillus casei, Lactobaclllus celloblosus, Lactobacillus fermentum, Lactobacillus intermedium, Lactobacillus jogurti (bulgaricusj, Lactobacillus plantarum, Leuconostoc cremoris, Leuconostóc dextranicum (cerevisiae), Leuconostoc citrovorum, Pediococcus acidi lactici, Pediococcus damnosus (cerevisiae), Pedlococcus plantarum, Streptococcus faeclum, Streptococcus cremoris, Stréptococcus, lactls, Stréptococcus llquefaciens, upravený čištěním, zahuštěním a konzervací lyofilizaci a případně ještě enkapsulací a z nosných substrátů a nutričně potřebných látek jako například ze sprayově sušeného mléka, krmné mouky, sojového pudru, vitamínů a minerállí, přičemž hladina probiotika, které má standardní hustotu zárodků v 1 g hmoty a genetickou homogenitu bakteriální biomasy, odpovídá dávkování ΙΟΟχΙΟ³ až 2000 x 10³ zárodků mikrobů na 1 g výsledného krmivá podle požadované výše produktivní účinnosti.

Bylo totiž zjištěno, že pomocí přídavků vhodných stabilizovaných kultur mikrobů do krmivá lze dosáhnout potřebné zlepšení užitkovosti a zdraví hospodářských zvířat při plném respektování všech zdravotních a hygienických požadavků. Mikroflora zažívacího aparátu může mít totiž výrazný vl,iv na růst a vývoj zvířat tím, že příznivě nebo nepříznivě ovlivňuje metabolismus hostitelského organismu. Mikrobiální populaci zažívacího aparátu, lze z toho hlediska rozdělit v podstatě do dvou základních skupin: ·

a) destruktivní skupiny mikrobů, které během své metabolisační činnosti ve střevě degradují živiny na látky organismem nevyužitelné — bakteriální destrukce aminokyselin — nebo toxické, tvořící aminy a amoniak. Kvantitativní převaha těchto parasitických a destruktivních zárodků ve střevní mikroflóře má výrazný depresivní účinek na využití živin ve střevě a růst hostitelského organismu.

b) konstruktivní skupiny mikrobů, které se aktivně podílejí na pozitivní metabolizaci živin ve střevě. Složité, těžko resorbovatelné látky štěpí na jednodušší, které může organismus hostitele lépe resorbovat a využít. Současně syntetizují biologické aktivní látky, jako vitaminy, koenzymy a enzymy, nutné pro resorpci a využití dalších metabolitů.

Celkový počet mikrobů v jednotlivých partiích střeva je zpravidla konstantní, V závislosti na složení potravy, její bakteriální kontaminaci a dalších faktorech dochází ke kvantitativním přesunům pouze ve vzájemném poměru konstruktivních a destruktivních skupin mikrobů. Je-li tento poměr v relativní rovnováze, je i růst a vývoj zvířat harmonický a podávané živiny jsou optimálně konvertovány. Při stresové situaci klesá počet konstruktivních zárodků (laktobacily a laktogenní streptokoky) a přemnožují se destruktivní a patogenní bakterie, které iírritují střevní výstelku a vyvolávají toxické reakce. Postižená zvířata' růstově zaostávají, špatně využívají krmivo a jeví klinické příznaky onemocnění.

Detailní mikrobiologické studie střevní mikroflóry zvířat prokázaly, že tzv. „nutriční účinek“ antibiotik a chemických látek v krmivech (tj. zlepšení růstu a užitkovosti zvířat) je vyvolán primárně pozitivními změnami ve skladbě střevní mikroflóry zvířat. Díky bakteriocidnímu a bakteriostatickému účinku farmakologických stimulátorů dochází k útlumu růstu a množení destruktivních a podmíněně patogenních mikrobů ve střevní mikroflóře. Současně nabývají převahy konstruktivní skupiny mikrobů, které příznivě ovlivňují metabolismus a růst zvířat. Tento efekt se zvlášť výrazně uplatňoval u zvířat chovaných ve velkokapacitních stájích, kde byla hladina bakteriální zátěže prostředí neúměrně vysoká.

Podstatou vynálezu je zjištění, že „nutriční účinek“ krmných antibiotik a chemických stimulačních látek, lze vyvolat i zcela opačnou cestou — pomocí přídavků stabilizovaných kultur konstruktivních zárodků do krmivá. V tomto případě jsou primární příznivé změny ve skladbě střevní miikroflóry vyvolány přímou depresí destruktivních zárodků ve střevě, ale naopak zvýšením počtu konstruktivních zárodků ve střevní mikroflóře. Kvantitativní převaha konstruktivních zárodků ve střevní mikroflóře vytváří podmínky pro optimální konverzi živin a zvyšuje se biosyntéza vitamínů a trávicích enzymů. Konstruktivní kmeny mikrobů vytvářejí během metabolismu látky, které působí depresivně na růst a množení podmíněně patogenních a metabollcky destruktivních zárodků. Tím se snižuje výdej energie potřebné pro aktivaci Imunoblologlckých procesů a zvyšuje se odolnost proti nutričním a infekčním stressům.

Přídavek stabilizovaných kultur konstruktivních zárodků — probíotlk do diety hospodářských zvířat se sekundárně projevuje zvýšením růstové aktivity zvířat zlepšenou konverzí živin a vyšší odolností vůči střevním infekcím. V zásadě jde o kvalitativně nový způsob ovlivnění produktivity hospodářských zvířat, který podporuje a využívá přirozených fyziologických systémů organismu zvířat.

Mikrobiální kultury, uvedené na straně 2 až 3, nelze pro potřeby nutričního využití ve výživě zvířat používat v nativním stavu. Tekuté kultury mikrobů jsou málo stabilní, geneticky nehomogenní, nemají standardní hustotu zárodků a proto pří současných technologiích v praxi nevyhovují. Pro docílení žádoucího účinku a pro potřeby v krmivářském průmyslu Je nutno tekuté kultury technologicky zpracovat čištěním, zahuštěním a konzervovat lyofilizaci do výsledné formy problotického preparátu. Navíc je nutno chránit před Inaktivací probiotické preparáty, určené k použití v granulovaných krmných směsích a doplňcích biofaktorů, obsahujících těžké kovy, enkapsulací např. želatinou.

Tímto výrobním postupem lze získat z jednoho nebo více uvedených bakteriáních kmenů čistý nebo směsný probiotický preparát, jehož fyzikálně chemické vlastnosti splňují nároky pro průmyslové využití v krmivářství. Probiotika vyrobená popsaným postupem jsou charakterizována stabilitou koncentrované látky min. 12 měs.

standardní hustotou zárodků v 1 g hmoty a genetickou homogenitou bakteriální biomasy. Z praktického hlediska zaručují tyto základní vlastnosti stabilní produkční efekt probiotik a umožňují 'snadnou výrobu dalších aplikačních forem, jako premixů, nebo doplňků biofaktorů,

Technologie aplikace probiotických preparátů ve výživě zvířat je jednoduchá a nevyžaduje zavádění speciálních metodik. V principu se neliší od dosud používaných metod. Na rozdíl od klasických farmakologických stimulátorů je hladina probiotik v premixech biofaktorů a kompletních krmných směsích udávána počtem zárodků v jednotce hmoty.

Přídavek stabilizovaných kultur konstruktivních zárodků — probiotik do diety hospodářských zvířat se sekundárně projevuje zvýšením růstové aktivity zvířat, zlepšenou konverzí živin a vyšší odolností vůči střevním infekcím. V zásadě jde o kvalitativně nový způsob ovlivněním produktivity hospodářských zvířat, který podporuje a využívá přirozených fyziologických systémů organismu zvířat.

K výrobě doplňku biofaktorů lze využívat probiotika v koncentrované formě. K fortifikaci hotových kompletních krmných směsi je výhodnější využívat prémixy probiotik, kde nosný materiál tvoří sušené mléko, pšeničná mouka, sojový pudr, případně glukóza nebo laktóza. Základní technologie výroby b'ofaktorů, prémixů a kompletních krmných směsí se při použití probiotik nemění. V kompletních krmných směsích pro hospodářská zvířata se optimální hladiny probiotik pohybují v rozsahu 100 až 2000 xlO³ zárodků v 1 g směsi. Z hlediska dosažení maximální produkční účinnosti je třeba zařazovat vyšší hlad ny probiotik v krmivech pro mláďata, kde se optimální rozsah dotace pohybuje od 800 až 1500xlO³ zárodků na 1 g krmné směsi. V pozdějších fázích vývoje jsou nutričně nejvýhodnější hladiny probiotik podstatně nižší (300 až 500 xlO³ zárodků v 1 g směsi) a ve finálních fázích výkrmu měly nejlepší účinnost probiotíka v dávkách 50 až 200xlO³ zárodků v 1 g krmné směsi. Z hlediska úč nku platí u probiotik zásada, že vyšší hladiny mají výrazný preventivní a antistressový. účinek a nižší hladiny mají výraznější růstově stipiulační efekt. Probiotické látky nejsou inkompatibilní s žádnými látkami používanými k medikaci krmiv a proto nevylučují paralelní nasazení jakéhokoliv medikačního doplňku.

Účinnost a praktickovyužtelnost probioťk v oblasti výživy hospodářských zvířat potvrdily jak experimentální výsledky, tak i široké terénní ověřovací testy. Základní výhody tohoto nového systému zvyšování užitkovosti hospodářských zvířat lze shrnout do následujících bodů:

1. Využití probiotik výživy zvířat představuje nový, kvalitativně vyšší, způsob intenzifikace živočišné výroby, který využívá a podporuje přirozené fyziologické systémy v organismu hospodářských zvířat.

2. Růstově stimulační účinnost probiotik ve výživě zvířat je ekvivalentní produkční účinnosti nutričních antibiotik. Výrobní náklady probiotik jsou několikanásobně nižší než u klasických nutr'čních antibiotik a chemických stimulačních látek.

Rovněž i dávkování probiotik do krmiv pro hospodářská zvířata je řadově 10 χ až 20 χ nižší než u klasických růstových stimulátorů. Tato skutečnost se .velmi pozitivně promítá v ekonomice použití probiotik v živočišné výrobě.

3. Na rozdíl od všech dosud používaných farmakologických stimulátorů, je široké použití probiotik ve výživě hospodářských zvířat, zdravotně a hygienicky naprosto bezpečné.

— Probiotíka nejsou inkompatibilní s žádnými léčivy používanými v humánní a veterinární medicíně.

— Aplikace probiotik nevyvolává nástup rezistence, naopak vede k postupné eliminaci zárodků rezistentních k antibiotikům a chemoterapeutikům.

— Mechanismus účinku probiotik je lokalizován primárně na zažívací aparát a proto zkrmování probiotik hospodářským zvířatům nevede ke vzniku jakýchkoliv reziduí ve tkáních hospodářských zvířat.

— Kvalita masa zvířat vykrmovaných probiotiky je nutričně i biologicky-vyšší.

— Probiotíka jsou vyráběna zásadně z nepatogenních, metabolicky konstruktivních bakterií a proto práce s těmito látkami není nebezpečná ani při neodborné manipulaci.

— Předávkování probiotik nemá negativní důsledky na zdravotní stav hospodářských zvířat.

4. Zařazení probiotik hospodářských zvířat nekoliduje s použitím jiných veterinárních léčiv, proto je možno paralelně provádět medikaci antibiotiky a chemoterapeutiky.

5. Použitím probiotik ve výživě hospodářských zvířat se zlepšuje zoohygienická situace ve velkokapacitních stájích a snížením kontaminace prostředí podmíněně patogenními zárodky se zlepšují i pracovní podmínky v zemědělské prvovýrobě.

Předmět vynálezu bude dále blíže objasněn v příkladech, které neomezují jeho obsah ani rozsah. Uvádíme jen základní typy probiotických prémixů, které charakterizují praktické využití jednotlivých skupin mikrobů (laktobacily, leukonostoky, pediokoky a streptokoky) k jejich přípravě a ukazují možnosti výroby a použiti probiotických preparátů v různých kombinacích a aplikačních formách.

Příklad 1

Probiotický prémix I.

Probiotický prémix I. je určen k fortifikaci mléčných náhražek pro mláďata.

Složení:

1. Probiotický koncentrát 1.....10 kg (14xl0⁹ zár. L. acidophillusj

Sušené mléko (mléčná náhražka) ad 1000 kg 1 g Probiotického prémixu I obsahuje 140x10® zárodků L. acidophillus

Uvedený probiotický prémix I. je použíyán k for- Příklad 3 tifikacl mléčných náhražek v následujících dávIcňch: Prohiotlcký prémix III.

Λ t-t

Q

Λ o

'^1

A </) >S-i \β

Ό gs >

Λ N

S f-l

Oi

O.

telata

1. etapa výkrmu laktosan A

2. etapa výkrmu laktosan B selata Selasan rQ

O

5U a

ca

A í>

'ta

O

Aí >N ca

Λ 'cd β

β x '92 ’β 9 S o a S '3 o O* τ5 τα 'ca y β řss

Aí >N β

Λ 'β β

•b · μ'2 ίΛ t, '<3 ?·«Ι 5 d > Ν ϊ3 S kg_ kg kg

1400χ10³/1 g

Probiotický prémix III. je určen k fortifikaci doplňkových krmných směsí pro polygastrická zvířata (skot)

Složení:

1. Probiotický koncentrát 3 .... 10 kg (ΙΟχΙΟ⁹ zár. P. damnosus-cerěvisiae v 1 g)

2. Krmná mouka, glukóza ... ad 1000 kg g probiotlckého prémixu III. obsahuje 100χ 10® žár. P. damnosus

700χ10³/1 g

700xl0³/lg

Příklad 2

Prohiotlcký prémix II.

Prohiotlcký prémix II. je určen k fortifikaci krmných směsí pro monogastrická zvířata.

Složení:

1. Prohlotický koncentrát 2 ..... 2 kg (50χ10⁹ zár. S. faecium v 1 gj

2. Sprayově sušené mléko, sojový pudr, krmná mouka ad 1000 kg g Probiotlckého prémixu II. obsahuje 100xlO⁶zár. S. faecium

Uvedený prohlotický prémix II. je používán k fortifikací kompletních krmných směsí v následujících dávkách: '

V) >ω '§ a

f-l

O.

►.

\Q3 +j +3 <3 O (3 'ΓΗ 43 ui fl m W g ~ a S. s m * a 5 > «d a

Q a 44 ω

o (0

Ό O *8 g -2 a

T3 . W ώ w bo S? d Γ4 > N >

Selata	Prestartér COS 1	10 kg	lOOOxlO³
Selata	Startér COS 2	9 kg	900xl0³
Prasata	Předvýkrmová směs A 1	4 kg	400 χΙΟ³
Prasata	Výkrmová směs SOL	1 kg	lOOxlO³
Prasnice	Směs pro prasnice ^! březí KPB·	2. kg	200χ10³
Prasnice	Směs pro prasnice 'kojící KPK	1 kg	lOOxlO³
Nosnice	Směs pro produkčijí nosnice NP	7 kg	700χ10³
Nosnice	Směs pro nosnice na vrcholu snáš. NP	14 kg	1400 xlO³

Uvedený probiotický prémix III. je používán k fortifikaci doplňkových krmných směsí pro dojnice a býky v žíru v následujících dávkách:

O

Aí

V) >u« 'β •β o tJ CL β W & 9 >

crt

XD a

w '05

AJ o

Π β

S z a ft 3 m β ·β +-» A B 'β řH β

Ό ň £ φ PLÍ ⁶⁰ d tca β

W A-ί N C-I doplňková směs Dojnice bílkovinná DOB glycidová DOG	tuj M 10 kg	• 1000 χΙΟ³
doplňková směs
Býci pro žír HŽG	8 kg	800 xlO³
HŽ

Příklad 4

Probiotický prémix IV.

Probiotický prémix IV, je určen k fortifikaci doplňkových krmných směsí pro polygastrická zvířata

Složení:

1. Probiotický koncentrát 4 .... 10 kg (40x10® zár. Leuconostoc cremorls-cerevlsiae v 1 g)

2. Krmná mouka ......ad 1000 kg g probiotlckého prémixu IV. obsahuje 600χ10³zár. Leuconostoc cremoris (cerevisiae)

Uvedený probiotický prémix IV. je podáván individuálně dojnicím a býkům v žíru do krmivá v dávce 10 až 20 g na kus a den.

Příklad 5

Probiotický prémix V.

Probiotický prémix V. je určen pro individuální a skupinovou aplikaci mláďatům ke zlepšení růstu a k, prevenci průjmových onemocnění.

Složení:

Probiotický koncentrát 1	2	kg
(14χ10⁹ zár. L. acidophlllus/l g)
Probiotický koncentrát 2	1	kg
(50χ10⁹ zár. S. faecium/lg)
Spray. sušeně mléko	297	kg
Instantní mléko	500	kg
Glukóza CSL 3	200	kg

g probiotického prémixu V. obsahuje 280xl0³zár. L. acidophillus a 50χ10® zář. S. faecium.

Uvedený probiotický prémix V. Je používán v následujícím dávkování:

Dotace zárodků na 1 kus a den

Pro další typy doplňku biofaktorů a bílkovinných koncentrátů lze použít probiotický koncentrát 2 v následujících dávkách:

Typ DB, BK	Dávka probiotického koncentrátu 2 na 1 kg DB nebo BK	Výsledná dotace zár. S. faecium v 1 g botové směsi
BK P 1	5128 mg	>400xl0³/lg směsi A 1
DB SOL	400 mg	200xl0³/lg směsi SOL
BKP 1	5128 mg	460xl0³/lg smšs( DA 2
BK P 2	4363 mg	240xl0³/lg směsí DA 3
BK P 3	4000 mg	200xl0³/lg směsi KPB 100xl0³/lg směsi KPK

Druh hospodář zvířat	Dávka pn prémixu Interval dávkovár	L. acidoph, S. faecium
Selata	_ _x ' 1 až 2χ 3 až 5 s j v ⁶ denně	840 xlO³	150χ10⁶
Telata	1 až 2χ ^5azl0§ denně	44x10®	250x10®

Příklad 6

Příklad ukazuje možnosti využití probiotických preparátů k přímé výrobě doplňků blofaktorů pro kompletní krmné směsi.

Doplněk biofaktorů COS (DBČOSJ s probiotikem.

Složení:

Probiotický koncentrát 2 . . . 2 400 mg • (50χ10⁹ zár S. faecium/lg) • Vitamin A ........ 800 000 m. J.

Vitamin Dí ........ 200 000 m. j.

. Vitamin B2......... 300 mg

Vitamin C......... 10 000 mg

Vitamin Be........ 100 mg

Vitamin E......... 3 000 mg

Nlacin ........... 1000 mg

Pantotenan vápenatý..... 50 000 mg

Kurasan .......... 12 500 mg

Ostatní komponenty doplňků biofaktorů (DB) a bílkovinných koncentrátů (BK) zůstávají nezměněny.

Obdobné prémixy problotik a doplňky biofaktorů je možno připravit z probiotických koncentrátů vyrobených na základě všech uvedených bakteriálních kmenů. U krmných směsí zpracovávaných granulací a v krmivech a krmných doplňcích obsahujících zvýšené hladiny minerálních látek je nutno používat probiotické preparáty ehkapsulované například želatinou.

Probiotické preparáty jsou obecně použitelné jak u monogastrických, tak i u polygastrických hospodářských zvířat. Při praktickém použití je třeba respektovat zásadu, že pro monogastrická zvířata jsou výhodnější probiotické preparáty vyrobené na bázi laktacidogenních streptokoků a laktobacilů. U polygastrických zvířat jsou dobře využitelné 1 preparáty, jejichž základní složkou jsou uvedené kmeny pediokoků a leukonostoků.

Krmná mouka pšeničná . . ad 1 kg

Uvedený DB COS s probiotikem inkorporovaný do kompletních krmných směsí COS 1, COS 2 v 1 % hladině zajišťuje dotaci 1200χ10³ zár. S. ' faecium v 1 g směsi.

Claims

PŘEDMĚT

Přísada do krmivá ve formě probiotického prémixu nebo doplňku biofaktoru s problotikem, vyznačená tím, že se skládá z bakteriálních kultur včetně kmenů a variet, obsahujících alespoň jeden ž kmenů mikrobů z řady Lactobacillus acidophillus, Lactobacillus brevls (pentoacetlcumj, Lactobacillus buchneri (blfidus, helvetlcus, arabinosus), Lactobacillus cellobiosus, Lactobacillus fermentum, Lactobacillus íntermedlum, Lactobacillus jogurt! (bulgaricus), Lactobacillus plantarum, Leuconostoc cremorls, Leuconostoc dextranicum (cerevisíae), Leuconostoc citrovorum, Pediococcus acldl lactlcl, Pediococc.us damnosus

VYNÁLEZU (cerevtslaej, Pedioeoccus plantarum, Streptococcus faecium, Streptococcus lactis, Streptococcus llquefaciens, upravený čištěním, zahuštěním a konzervací lyofllizací a případně ještě enkapsulací a z nosných substrátů a nutričně potřebných látek jako naříklad ze sprayově sušeného mléka, krmné mouky, sojového pudru, vitamínů a minerálu, přičemž hladina probiotíka, která má standardní hustotu zárodků v 1 g hmoty a genetickou homogenitu bakteriální biomasy, odpovídá dávkování 100 xlO³ až 2000 xlO³ zárodků mikrobů na 1 g výsledného krmivá podle požadované výše produktivní účinnosti.